8 C 346/2025
č. j. 8 C 346/2025-45
V PLATNOSTIOkresní soud v Jíčíně zamítl žalobu na zaplacení částky vyplývající ze smlouvy o revolvingovém úvěru, protože smlouva byla neplatná z důvodu nedostatečného posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Soud se opřel o § 39 a § 3 odst. 1 občanského zákoníku, podle nichž smlouva porušující zákonnou povinnost věřitele posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr je neplatná. Žalovaný získal bezdůvodné obohacení ve výši převzaté částky, kterou musí vrátit. Soud rozhodl, že žalobkyně nemá nárok na náhradu nákladů řízení, protože její žaloba byla zamítnuta.
Plný text
Okresní soud v Jméno žalovaného B rozhodl soudkyní JUDr. Taťánou Hodaňovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného A, narozený Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného A pro 101 551,15 Kč s příslušenstvím
I. Žaloba na zaplacení částky částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka od datum do datum, s 11,5 % ročním zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka, kapitalizovaného zákonného úroku ve výši částka, zákonného úroku ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne datum č. hodnota. V rámci smlouvy byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem v konečné výši částka. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částku ve výši částka a na poskytnutý úvěr celkem uhradil částku částka. Žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas a žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni datum. adresa Anonymizováno,Anonymizováno Anonymizováno sestává z neuhrazené jistiny ve výši částka, poplatků ve výši částka, nákladů na vymáhání ve výši částka, smluvních pokut účtovaných ve výši částka. Smluvní pokutu žalobkyně požaduje z důvodu prodlení s úhradou splátky, a to dvakrát smluvní pokutu ve výši částka. Žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván předžalobní upomínkou.
2. Soud vydal dne datum elektronický platební rozkaz proti kterému žalovaný podal dne datum odpor. V odůvodnění odporu ze dne datum žalovaný uvedl, že nejde o nárok vyplývající ze závazku na úvěrové smlouvě ze dne datum, jak žalobkyně uvádí, neboť tato smlouva ze dne datum č. hodnota, byla dne datum konsolidována a nahrazena smlouvou o účelovém úvěru a smlouvou o revolvingovém úvěru č. hodnota. Od datum jsem plnil nikoli na žalovanou smlouvu, ale na smlouvu o účelovém úvěru a smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota a nárok z původní žalované smlouvy je promlčen. Navrhuji, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítl, když žalovaný nárok neexistuje. V replice ze dne datum pak žalovaný uvedl, že je pravdou, že se velmi špatně ve svých závazcích orientuje a byl přesvědčen, že smlouva č. hodnota byla konsolidací uhrazena a zanikla. Toto přesvědčení pramení taky ze skutečnosti, že nepředpokládal, že pokud uzavírám novou smlouvu č. hodnota, konsoliduji smlouvu původní č. hodnota a dokládám čistý příjem z důchodu částka, což je ze smlouvy patrné, bude mi umožněno ze strany žalobkyně další čerpání na více produktů a žádám tedy žalobu zcela zamítnout. V souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je v případě neplatnosti úvěrové smlouvy spotřebitel povinen vrátit pouze částku jistiny.
3. Žalobkyně v podání ze dne datum a datum uvedla, že smlouva č. hodnota byla sice konsolidací uhrazena, nicméně žalovaný následně pokračoval jak v čerpání původní smlouvy, tak i v jejím dalším splácení. Smlouva proto nezanikla, což je patrné i ze splátkového kalendáře. Žalobkyně nesouhlasí s tvrzením žalovaného, že konsolidací došlo k zániku smlouvy č. hodnota. S uvedeným tvrzením se žalobkyně nemůže ztotožnit, a to zejména z důvodu, že samotné splacení dluhu neznamená automatický zánik smluvního vztahu, především v případě revolvingového úvěru, který umožňuje opakované čerpání. Po uhrazení dlužné částky prostřednictvím konsolidace žalovaný po uplynutí přibližně dvou let znovu začal čerpat prostředky z předmětné smlouvy, a to od roku Anonymizováno až do jejího zesplatnění. Po celou tuto dobu žalovaný na smlouvu pravidelně hradil, a to bankovním převodem, přičemž žalovaný musel zadat bankovní účet uvedený ve smlouvě a odpovídající variabilní symbol, který se shoduje s číslem smlouvy. Ohledně prověřování úvěruschopnosti žalobkyně sděluje že v době uzavírání Smlouvy neexistovala speciální zákonná úprava, jenž by stanovovala podmínky pro uzavírání úvěrů a smlouva se tudíž řídí zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník a zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, kdy tyto žalobkyni neukládaly povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného.
4. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve věci bylo možno rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání.
5. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota. Podpisem smlouvy se staly její nedílnou součástí úvěrové podmínky. Výše úvěrového rámce činila částka, výše měsíční splátky činila 4 % z úvěrového rámce, tj. částku částka. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky společnosti. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla dohodnuta na 20. den v kalendářním měsíci (ze smlouvy č. hodnota ze dne datum). Úvěrový rámec byl navýšen na konečnou částku částka. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný načerpal celkem částku ve výši částka a uhradil částku částka (z výpisu čerpání, splátek a úhrad). Žalovaný porušil svou povinnost hradit svůj závazek řádně a včas ve sjednaných splátkách. Z tohoto důvodu žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni datum (z výzvy ze dne datum). Výzvou ze dne datum byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu (z výzvy, z poštovního podacího archu). Z „Karty klienta“ a z informací o klientovi, uvedených ve smlouvě o úvěru, soud zjistil, že žalovaný je svobodný, a nemá žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnanec. Jeho měsíční příjem činí částka a měsíční výdaje domácnosti činí částka (z karty klienta).
6. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně s žalovaným dne datum uzavřela smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota s úvěrovým rámcem v konečné výši částka. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4% z aktuální dlužné částky. Z důvodu prodlení žalovaného žalobkyně úvěr dne datum zesplatnila. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný na předmětný úvěr načerpal celkem částku částka a uhradil částka.
7. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „OZ“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.
8. Podle § 497 obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. ve znění účinném do datum smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Dle § 39 obč. zák., neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.
10. Dle § 3 odst. 1 obč. zák., výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.
11. Dle § 451 odst. 1 obč. zák., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.
12. Dle § 451 odst. 2 obč. zák., bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.
13. Dle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, účinného do datum, (dále pouze obch. zák.), smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Dle § 456 věta první obč. zák., předmět bezdůvodného obohacení se musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán.
15. Dle § 9 odst. 1 zákona č.145/2010 Sb., ve znění účinném od datum, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
16. Dle nálezu Ústavního soudu České republiky sp. zn. IV.ÚS 702/20 ze dne datum výše uvedené platí i když věřitel nemá povinnost posuzovat úvěruschopnost u dřívějších úvěrů. Uplatnění korektivu dobrých mravů jako krajního prostředku korekce zásady autonomie vůle připadá v úvahu i v situacích, kdy se výkon práva projevuje nepřípustně v postavení některého ze subjektů závazkového vztahu navenek. Proto jsou obecné soudy povinny zohlednit, zda věřitel dostatečně prověřil a posoudil schopnost dlužníka splnit v budoucnu jeho závazek, byť takovou povinnost ze zákona v době uzavření smlouvy neměl, zvláště když věřitel prověření úvěruschopnosti dlužníka provedl nedostatečně a v důsledku toho uzavřel úvěrovou smlouvu i s dlužníkem, který pro svoje majetkové poměry zjevně nebyl schopen závazek splnit. Nezabývaly-li se dále obecné soudy při posuzování podmínek uplatnění korektivu dobrých mravů, zda výkon práva věřitele, který je jinak po právu, nevede pro majetkové a sociální poměry dlužníka a pro možnost uspokojení tohoto nároku jiným způsobem k nepřijatelným důsledkům v postavení dlužníka, nepřiměřeně zúžily výklad korektivu dobrých mravů, dopustily se interpretační libovůle a rovněž nedostály povinnostem plynoucím z poskytování právní ochrany a vedení řádného řízení, jak jim to ukládají ústavní kautely hlavy páté Listiny. Tím obecné soudy porušily právo dlužníka na soudní ochranu zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny. Obecné soudy jsou povinny přezkoumat obsah smluvního závazkového vztahu, zatěžuje-li neobvykle jednu ze smluvních stran a je výsledkem strukturální nerovnosti ve vyjednávací síle.
17. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu cit. ust. § 497 obch. zák. účinného do datum, podle níž žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový rámec v konečné výši částka a žalovaný se zavázal v souladu se smlouvou zaplatit tuto poskytnutou částku s úroky a poplatky v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4% z aktuální dlužné částky. Smlouva, kterou žalobkyně a žalovaný uzavřeli, je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu cit. ust. § 497 obch. zák. účinného do datum a dle nálezu Ústavního soudu České republiky sp. zn. IV.ÚS 702/20 ze dne datum bylo povinností žalobkyně zkoumat schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet, přičemž postup získávání údajů pouze od samotného spotřebitele, není v souladu s požadavkem odborné péče. Z uvedených důvodů je předmětná smlouva neplatná ve všech částech dle cit. ust. § 39 a § 3 odst. 1 obč. zák. Nicméně je prokázáno, že žalovaný od žalobkyně na základě neplatné smlouvy převzal částku částka a na předmětný úvěr uhradil částku částka, tedy částku vyšší. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl, neboť nad částku částka, která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o úvěru, co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodů porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy.
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud s odkazem na § 142 o. s. ř. s tím, že žalobkyně se svou žalobou neuspěla, nemá tedy pro právo na náhradu nákladů řízení a žalovanému prokazatelně žádné náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Jméno žalovaného B. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.