8 C 36/2024

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Taťánou Hodaňovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , Anonymizováno . Anonymizováno . sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 18 989 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s 15 % zákonným ročním úrokem z prodlení z částky , částka, od 27. 2. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba na zaplacení částky , částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , s 15 % ročním úrokem z částky , částka, od 27. 2. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, od 30. 11. 2023 do 26. 2. 2024, s 15 % zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od 27. 2. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou, doručenou soudu dne 12. 12. 2023, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, od 25. 11. 2023 do 12. 12. 2023, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od 13. 12. 2023 do zaplacení a náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že s žalovaným uzavřela dne 19. 1. 2023 úvěrovou smlouvu (bezúčelový spotřebitelský úvěr), na základě které byla žalovanému poskytnuta částka ve výši , částka, . Žalovaný se ve smlouvě zavázal k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, . Úvěr byl sjednán na 24 měsíců. Částka ve výši , částka, byla žalovanému zaslána na číslo účtu uvedené v úvěrové smlouvě , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . K uzavření úvěrové smlouvy může dojít pouze prostřednictvím internetových stránek žalobkyně, www., Anonymizováno, .cz v chráněném internetovém prostředí, které je přístupné jen na základě zvoleného hesla, případně v mobilní aplikaci žalobkyně k tomu určené. Zájemce o uzavření smlouvy vyplní požadované údaje, po jejich vyplnění probíhá automatizovaný schvalovací proces. Pokud je žadateli žádost schválena, objeví se na internetových stránkách nebo v mobilní aplikaci text smlouvy a na telefonní číslo, které žadatel uvedl v žádosti, je zaslán podpisový SMS kód. Ve chvíli, kdy kód zadá na webové stránce www., Anonymizováno, .cz, je smlouva uzavřena a následně je odeslána na e-mailovou adresu, která byla uvedena v žádosti – , e-mail, . Při uzavírání první smlouvy je ověřena identita žadatele. V případě vyplacení úvěru na bankovní účet musí být klientem odeslána , částka, na bankovní účet žalobkyně, případně zaslán výpis z účtu, ze kterého je patrné, kdo je jeho majitelem. Protože jména žadatele o úvěr a vlastníka účtu, který byl uveden v žádosti o uzavření smlouvy, se shodovala, byla schválená výše úvěru převedena na účet žalovaného. Žalobkyně vždy při uzavírání smlouvy hodnotí schopnost žadatele splácet, zkoumá, zda má u dalších společností jiné úvěry a zda tyto platí, to prostřednictvím registrů NRKI a BRKI. Dále zjišťuje, zda v případě, že již nějaké závazky má, tyto hradí, a to prostřednictvím registru SOLUS a dále v Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Rovněž srovnává příjmy a výdaje žadatele o úvěr, které jsou povinnou položkou. Ve smlouvě byly sjednány následující poplatky: 1) poplatek za expres výplatu ve výši , částka, , který urychluje poskytnutí úvěru na účet klienta (žalovaný v tomto případě obdržel schválenou výši úvěru do 60 minut od ověření jeho identity) a 2) poplatek za tzv. bezpečnou splátku ve výši , částka, (tento poplatek umožňuje klientovi v případě nečekané životní události odložit splatnou aktuální splátky o měsíc, a to konkrétně z důvodů uvedených ve smlouvě, bezpečnou splátku je možné využít dvakrát za trvání smlouvy). V rámci druhé až osmé splátky se vynáší úrok pevnou částkou ve výši , částka, , který byl sjednán ve smlouvě v části „náklady úvěru“. V rámci první a deváté až dvacáté čtvrté splátky se úrok nevynáší. Výše úroků plyne ze splátkového kalendáře, který je součástí smlouvy. Žalovaný si dvakrát prodloužil splatnost aktuálně splatné splátky o jeden měsíc tzv. korunovým odkladem. Za takovéto prodloužení splatnosti je účtován poplatek ve výši , částka, . Žalovaný uhradil dne 17. 2. 2023 částku , částka, , dne 16. 3. 2023 částku , částka, , dne 17. 2. 2023 částku , částka, , dne 16. 3. 2023 částku , částka, , dne 17. 4. 2023 částku , částka, , dne 15. 5. 2023 částku , částka, , dne 25. 6. 2023 částku , částka, a dne 17. 7. 2023 částku , částka, (částky ve výši , částka, , uhrazené dne 17. 2. 2023 a dne 16. 3. 2023 byly zaslány za účelem prodloužení splatnosti). Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky a byl žalobkyní informován o výši dluhu a vyzván prostřednictvím SMS a e-mailu, které zadal při uzavírání smlouvy. Žalovanému byla účtována smluvní pokuta dne 3. 8. 2023 ve výši , částka, , dne 20. 9. 2023 ve výši , částka, a dne 21. 8. 2023 ve výši , částka, . Dále byly žalovanému účtovány účelně vynaložené náklady dne 26. 6. 2023 ve výši , částka, , dne 24. 7. 2023 ve výši , částka, , 28. 8. 2023 ve výši , částka, , dne 20. 9. 2023 ve výši , částka, a dne 13. 10. 2023 ve výši , částka, . Poplatky za bezpečnou splátku byly žalovanému účtovány následovně: dne 19. 4. 2023 ve výši , částka, , dne 19. 5. 2023 ve výši , částka, , dne 19. 6. 2023 ve výši , částka, , dne 19. 7. 2023 ve výši , částka, , dne 19. 8. 2023 ve výši , částka, , dne 19. 9. 2023 ve výši , částka, , dne 13. 10. 2023 ve výši , částka, . Dne 28. 8. 2023 byla žalovanému zaslána výzva před zesplatněním celého úvěru, ve které byl žalovaný vyzván k okamžité úhradě dlužné částky a upozorněn na možnost zesplatnění úvěru. Ke dni 13. 10. 2023 byl úvěr zesplatněn a žalovaný byl vyzván k zaplacení celého úvěru včetně smluvní pokuty, a to ve sjednané lhůtě. Tato výzva byla zaslána žalovanému doporučeně. Žalobkyně eviduje za žalovaným pohledávku celkem ve výši , částka, , která se skládá z jistiny ve výši , částka, , z poplatku za bezpečnou splátku ve výši , částka, , z úroků ve výši , částka, , z účelně vynaložených nákladů ve výši , částka, a ze smluvních pokut ve výši , částka, . Příslušenství pohledávky představuje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, od 25. 11. 2023 do 12. 12. 2023 a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % z částky , částka, od 13. 12. 2023 do zaplacení.

3. Usnesením, č. j. , spisová značka, ze dne , právnická osoba, . , Anonymizováno, , byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalovaného splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství (tzv. úvěruschopnost) a aby předložila (označila) důkazy k prokázání těchto tvrzení., právnická osoba, doplnění žaloby, ze dne 19. 2. 2024, žalobkyně uvedla, že tvrzení o tom, jakým způsobem získala informace o schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr, jsou obsažena v Metodice posouzení úvěruschopnosti klienta a v Kartě klienta. V rámci Metodiky posouzení úvěruschopnosti klienta je podrobně popsáno, jakým způsobem žalobkyně získala informace o schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr, v rámci Karty klienta jsou uvedeny konkrétní informace, ze kterých žalobkyně vycházela při posouzení schopnosti žalovaného předmětný úvěr splácet. Příjem klienta z žádosti činil , částka, , příjem ostatních členů domácnosti činil , částka, , splátky jiným společnostem činily , částka, , splátky v , Anonymizováno, činily , částka, , minimální výdaje na bydlení činily , částka, , životní minimum členů domácnosti činilo , částka, , měsíční výdaje domácnosti uvedené klientem činily , částka, a výdaje na bydlení činily , částka, . Žalobkyně dále provedla lustraci žalovaného v registrech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR, přičemž dotaz do registru SOLUS byl proveden s výsledkem „nenalezen žádný závazek po splatnosti“, dotaz do registru NRKI byl proveden s výsledkem klient v NEKI nalezen – pozitivní vyhodnocení, dotazy do registru CEE a ISIR byly provedeny s výsledkem – v registru nenalezen.

5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud v souladu s ustanovením § 115a) občanského soudního řádu ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť oba účastníci s tímto postupem soudu projevili souhlas. Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

6. Z nich vzal soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 19. 1. 2023 smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal splatit ve 24 měsíčních splátkách s tím, že úroky nebo poplatky budou přičteny k jednotlivým splátkám na jistinu a budou splatné tímto způsobem: poplatek za poskytnutí úvěru bude přičten k 1. splátce, tento poplatek je splatný spolu s 1. splátkou jistiny. Úrok za 2. až 8. měsíc trvání úvěru bude přičten k druhé až osmé splátce. Tento úrok je splatný spolu s příslušnou splátkou jistiny. Úvěr bude úročen pevnou částkou. Tato částka bude záviset na výši vyčerpaného úvěru, a to bez ohledu na to, jakou částku žalovaný ještě nesplatil. První měsíc trvání úvěru bude úvěr bezúročný, 2. až 8. měsíc trvání úvěru bude úvěr úročen pevnou částkou, která bude záviset na výši poskytnuté jistiny. Výše úroku je , částka, za každých půjčených , částka, . Roční úroková sazba se v tomto případě pohybuje v rozmezí od 0 % do 83,01 %. Od 9. měsíce trvání úvěru až do dne splatnosti úvěru bude úvěr bezúročný. To znamená, že bude mít pevnou roční úrokovou sazbu ve výši 0 %. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal zaplatit, činila , částka, . Mezi stranami byl dále dohodnut: 1) poplatek za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , 2) poplatek za „expres výplatu“ ve výši , částka, (účtován za urychlené poskytnutí úvěru na účet klienta) a 3) poplatek za tzv. „bezpečnou splátku“ ve výši , částka, (účtován v případě nečekané životní události). Pro případ nedodržení termínu splatnosti úvěru byla žalobkyně oprávněna účtovat žalovanému účelně vynaložené náklady (, částka, za upomínku), smluvní pokutu ve výši , částka, (pokud bude výše dlužné částky nižší než , částka, , může být naúčtována smluvní pokuta maximálně do výše dlužné částky) a úrok z prodlení ve výši dle platného nařízení vlády (z úvěrové smlouvy ze dne 19. 1. 2023 a z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ze sazebníku poplatků, z potvrzení o provedené platbě). V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný zaplatil celkem částku , částka, (ze splátkového kalendáře), a to dne 17. 2. 2023 částku , částka, , dne 16. 3. 2023 částku , částka, , dne 17. 2. 2023 částku , částka, , dne 16. 3. 2023 částku , částka, , dne 17. 4. 2023 částku , částka, , dne 15. 5. 2023 částku , částka, , dne 25. 6. 2023 částku , částka, a dne 17. 7. 2023 částku , částka, , které žalobkyně započetla podle výše uvedených pravidel. Z důvodu porušení povinnosti úvěr řádně splácet žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 13. 10. 2023 (z výzvy ze dne 13. 10. 2023). Výzvou ze dne 28. 8. 2023 a předžalobní výzvou ze dne 10. 11. 2023 byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu (z výzvy ze dne 28. 8. 2023, z předžalobní výzvy ze dne 10. 11. 2023, z poštovního podacího archu). Z „Potvrzení o provedení věření bonity klienta – oddělení řízení rizik“ bylo zjištěno, že příjem žalovaného činil , částka, , příjem ostatních členů domácnosti , částka, a splátky jiným společnostem činily , částka, .

7. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Podle ustanovení § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle ustanovení § 87 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 19. 1. 2023 uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení § 1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně jednala při jejím uzavření jako poskytovatel spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 písmeno d) zákona č. 257/2016 Sb., zatímco žalovaný vystupoval jako spotřebitel. Uplatní se tedy právní úprava zakotvená v § 86 odst. 1 ZoSÚ, podle něhož poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele a poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Princip odpovědného úvěrování zahrnující ochranu spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochranu věřitele před nedobytností pohledávky je vyjádřen v ustanovení § 86 ZoSÚ a posílen v ustanovení § 87 odst. 1 zavedením sankce pro případ, že věřitel nedostojí odborné péči při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. , spisová značka, odst. 26). Nejvyšší správní soud ČR v citovaném rozhodnutí zformuloval závěr o nezbytnosti poskytovatele úvěru aktivně zjišťovat a prověřovat úvěruschopnost dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto údaje také aktivně zjišťuje a prověřuje. Tyto závěry potvrdil rovněž Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018 spisové značky , spisová značka, , z něhož mimo jiné vyplývá, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele, nýbrž odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

14. Rovněž Ústavní soud ČR ve svém nálezu III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 zdůraznil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný spotřebitel a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí sama společnost jako taková. Obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.

15. Soud odkazuje rovněž na rozsudek Soudního dvora , právnická osoba, ze dne 5. 3. 2020 ve věci C – , Anonymizováno, /18 (, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v , adresa, . Ze závěrů tohoto rozsudku vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají, spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, bez ohledu na to, zda spotřebitel tuto neplatnost namítne v tříleté promlčecí době.

16. S ohledem na uvedená zákonná ustanovení a citovanou judikaturu dospěl soud k závěru, že neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží z moci úřední, aniž by se jí spotřebitel dovolal námitkou v tříleté promlčecí lhůtě. Jedná se tedy o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy. Stanovení relativní neplatnosti právního jednání by bylo v rozporu s citovanou směrnicí a se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli z hlediska vyjednávací a ekonomické síly.

17. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že řádně zkoumala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, nicméně toto tvrzení bylo vyvráceno předloženými důkazy. Dle tvrzení žalobkyně činil průměrný měsíční příjem žalovaného , částka, . Měsíční výdaje žalovaného si žalobkyně vůbec nezjišťovala, výdaje uvedené žalovaným ve výši , částka, jsou nereálné. Žalobkyně neměla k dispozici žádné listiny, prokazující skutečné výdaje žalovaného (např. jeho životní náklady, náklady na bydlení, splátky jiných úvěrů apod.). Z těchto důvodů soud nepovažuje za prokázané, že žalobkyně řádně posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť na základě uvedených zjištění existovaly důvodné pochybnosti o tom, že žalovaný bude schopen poskytnutý úvěr splatit.

18. S ohledem na výše uvedené soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu neplatnou podle citovaného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a s odkazem na výše citovaná rozhodnutí Ústavního soudu ČR, Nejvyššího správního soudu, Nejvyššího soudu ČR a zejména Soudního dvora EU. Z těchto důvodů požadované plnění z titulu smlouvy považoval za nedůvodné. Žalobkyni tak vznikl pouze nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a násl. OZ.

19. Soud vypočetl výši bezdůvodného obohacení tak, že od částky , částka, , kterou žalovaný od žalobkyně obdržel, odečetl částku, kterou dle tvrzení žalobkyně zaplatil, tedy částku , částka, . Žalovaný do dnešního dne nevrátil žalobkyni částku , částka, , která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně ve smyslu ustanovení § 2991 OZ. Soud v této části žalobě vyhověl a zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od 13. 12. 2023 do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

20. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení, která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o úvěru co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva jsou jako celek neplatné z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.

21. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Při porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci vzniklo žalovanému právo na částečnou náhradu nákladů řízení, ovšem podle obsahu spisu mu žádné náklady dosud nevznikly. Z tohoto důvodu soud žádnému z účastníků náhradu nákladů nepřiznal.