8 C 52/2023

Plný text

Okresní soud v Jméno žalované C rozhodl samosoudkyní JUDr. Taťánou Hodaňovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovaným:

1. Jméno žalované A, IČ IČO žalované A sídlem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B, IČ IČO žalované B, soudní exekutor, Exekutorský úřad v Jméno žalované C se sídlem Adresa žalované B/ 1, 741 01 Jméno žalované C 3. Jméno žalované D., IČ IČO žalované D se sídlem Adresa žalované D insolvenční správce dlužnice Jméno žalované A, nar. Datum narození žalované E bytem Adresa žalované A 4. Jméno žalované F bytem Adresa žalované F zastoupený advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A 5. Jméno advokátky B bytem Adresa advokátky B zastoupená advokátkou Jméno advokátky C sídlem Adresa advokátky C pro určení neplatnosti dražby I. Žaloba na určení neplatnosti dražby dražebníka Jméno žalované B, soudního exekutora ze dne datum pod čj. spisová značka, kterou došlo k vydražení nemovitých věcí, a to pozemku par. č. 164/1 o výměře 271 m2, pozemku par. č. 164/2 o výměře 142 m2, jehož součástí je stavba adresa, rodinný dům stojící na pozemku parc. č. 164/2, to vše zapsáno na LV č. hodnota, k.ú. adresa, obec a adresa, u právnická osoba pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště adresa, se zamítá. II. Žalovaný č. hodnota a žalobce nemají navzájem právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovaný č. hodnota a žalobce nemají navzájem právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalovaný č. hodnota a žalobce nemají navzájem právo na náhradu nákladů řízení. V. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému č. hodnota a žalované č. hodnota na náhradě nákladů řízení částku částka k rukám advokátky tituly před jménem jméno FO se sídlem Adresa advokátky C, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svým návrhem domáhal určení neplatnosti dražby tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Svůj návrh odůvodnil tím, že žalobce je oprávněný z předkupního práva k předmětným nemovitostem, které bylo veřejnou dražbou porušeno. Nebyla mu dána možnost toto předkupní právo uplatnit, když byl podílovým spoluvlastníkem předmětných nemovitostí, které mu měly být nabídnuty z titulu předkupního práva. Dražebník žalovaný 2. - soudní exekutor porušil své povinnosti stanovené v zákoně č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách, neboť neuveřejnil dražební vyhlášku nejméně 15 dnů před zahájením dražby obvyklým uveřejněním na úřední desce obecního úřadu, v jehož obvodu se nemovitost nachází. V souladu se zákonem o veřejných dražbách má každý právo, do jehož práva bylo zasaženo, což je i žalobce jako spoluvlastník předmětu dražby, žádat určení neplatnosti dražby v případě, že nebyly splněny podmínky dražby. Dále dražebník-soudní exekutor v dražební vyhlášce neuvedl nájemní právo syna žalobce pana jméno FO, nar. datum. K dražbě nemělo dojít, neboť nedošlo k vypořádání společného jmění manželů žalobce a spoluvlastnice-1.žalované insolvenčním správcem v rámci jejího insolvenčního řízení, a přesto byla nemovitost v insolvenčním řízení zpeněžována. Insolvenční správce měl tak nejprve provést vypořádání společného jmění manželů a teprve poté mohl přistoupit k prodeji majetku. Vydražitelé žalovaní 4. a 5. nemohli být v dobré víře ohledně nabytí předmětného pozemku, neboť předkupní právo žalobce vyplývá přímo z občanského zákoníku, a pouhým nahlédnutím do katastru bylo možno zjistit, že na pozemku stojí stavba, která je ve spoluvlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku.

2. První žalovaná se k předmětné věci nevyjádřila.

3. Druhý žalovaný považoval žalobu za zcela nedůvodnou, namítal, že žalobce není aktivně legitimován k podání žaloby. Dražba nebyla prováděna podle zákona č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách, ale dle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu ve spojení se zákonem č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu. Žalobce byl poučen o možnosti uplatnit své předkupní právo k nemovité věci do okamžiku zahájení dražby, když takové poučení bylo uvedeno v dražební vyhlášce pod bodem XIII., která byla žalobci dne datum vložena do domovní schránky. K námitce žalobce o neuveřejnění dražby na úřední desce právnická osoba ve Skoroticích ani na vývěsce krajského úřadu žalovaný uvedl, že právnická osoba ve Skoroticích neexistuje, neboť adresa nejsou obec, ale část města adresa a krajskému úřadu nebyla ke zveřejnění zasílána, jelikož toto zákon č. 99/1963 Sb. neukládá. Dražební vyhláška tak byla, jak předkládá zákon, zaslána ke zveřejnění Magistrátu města adresa a v bodě XVI. dražební vyhlášky bylo úřadu uloženo, aby dražební vyhlášku nebo její podstatnou část uveřejnil na úřední desce, což také učinil. Žádný dodatek k dražební vyhlášce vydán nebyl. Nedošlo k porušování zákona o veřejných dražbách, neboť dražba vůbec podle tohoto zákona prováděna nebyla. Jak exekuční řád, tak občanský soudní řád neznají institut žaloby na určení neplatnosti dražby. O užívacím právu syna soudnímu exekutorovi nebylo ničeho známo, ani mu nebylo nikým nic sděleno. Ničeho takového nevyplývalo ze znaleckého posudku, když dlužnice neumožnila soudnímu znalci prohlídku nemovitých věcí a tento pak nebyl do objektu vpuštěn.

4. Třetí žalovaná s žalobou nesouhlasila, k podání žaloby došlo v nesprávném procesním rámci, když žalobce napadá dražebníkův úkon na základě zákona č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách, který však neproběhl v intencích tohoto zákona, nýbrž dle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu ve spojení se zákonem č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu a zákonem č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, v jejíchž rámci měl případně žalobce dražbu napadat. Žalobce tak nemá v dané věci aktivní legitimaci k podání předmětné žaloby. Veškerá argumentace žalobce je konstruována na nesprávném procesním základě, a tudíž je její věcný obsah irelevantní.

5. Žalovaný č. hodnota a žalovaná č. hodnota navrhovali zamítnutí žaloby. Žalobce není aktivně legitimován k podání předmětné žaloby, neboť při dražbě 1. žalované se postupovalo dle insolvenčního zákona, exekučního řádu a občanského soudního řádu, nikoliv dle zákona o veřejných dražbách. Předmětné nemovitosti byly ve společném jmění manželů žalobce a 1. žalované. Insolvenční správce dlužnice 1. žalované vyrozuměl manžela dlužnice žalobce o zahrnutí majetku ve společném jmění manželů do soupisu majetkové podstaty. Žalobce jako manžel dlužnice využil svého práva a podal žalobu na vyloučení majetku z majetkové podstaty, když incidenční spor vedený pod sp. zn. incidenční spisová značka u Krajského soudu v adresa byl posléze pravomocně skončen jeho zastavením. Žalobce jako manžel povinné dlužnice 1. žalované nemůže nemovitost nabývat dle §295 zákona č. 182/2006 Sb. v platném znění, a proto nemohlo být porušeno jeho předkupní právo. Je nutné zdůraznit, že žalobce si plete základní pojmy spoluvlastnictví a společného jmění manželů. Dražební vyhláška byla vyvěšena na úřední desce Magistrátu města adresa. Určovací žaloba, kterou se žalobce snaží realizovat, není institutem pro určení neplatnosti rozhodnutí soudu (soudního exekutora). Ve věci tak nemůže být dán naléhavý právní zájem a je vyloučena i existence věcné legitimace účastníků řízení. Žalobou, kterou by se žalobce mohl domoci vyslovení neplatnosti dražby vedené v rámci exekuce podle zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řádu, nebo vedené v rámci výkonu rozhodnutí podle zákona č. 99/1963 Sb., o.s.ř., náš právní řád nezná. S pojmem neplatnosti dražby se lze setkat pouze v rámci zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, podle něhož však dražba neproběhla. Nabytí vlastnického práva na základě příklepu je originárním způsobem nabytí vlastnického práva a dochází k němu bez ohledu na případné vlastnické právo předchůdce.

6. Soud ve věci rozhodl v souladu s ust. § 115a o.s.ř.

7. Po provedeném dokazování má soud za prokázané z usnesení Krajského soudu v adresa ze dne datum, že byl zjištěn úpadek dlužníka 1. žalované Jméno žalované A a na majetek byl prohlášen konkurz, který je projednán jako konkurz nepatrný. Z dražební vyhlášky z datum vydané soudním exekutorem Jméno žalované B, Exekutorským úřadem Jméno žalované C, pod čj. spisová značka soud zjistil, že byla vyhlášena dobrovolná dražba nemovitých věcí dle Smlouvy o provedení dražby ze dne datum k návrhu osoby oprávněné disponovat s věci, kterou je Jméno žalované D., insolvenční správce dlužníka Jméno žalované A za účelem zpeněžení majetku uvedeného dlužníka ve věci insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v adresa pod sp.zn. KSÚL spisová značka v souladu s ust. § 52 odst. 1, ust. § 69, ust. § 76 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu ve spojení s ust. § 336b a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu a ve spojení s ust. § 286 odst. 1 písm. d), ust. § 293 odst. 1 a ust. § 409 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, kdy čas zahájení elektronické dražby byl stanoven na datum v 10,00 hodin a předmětem dražby byly mimo jiné předmětné nemovité věci zapsané na LV č. hodnota pro obec adresa a k.ú. adresa, a to pozemek par. č. Anonymizováno/Anonymizováno o výměře Anonymizováno Anonymizováno zahrada, pozemek par. č. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o výměře 142 m2 zastavěné plochy a nádvoří, jehož součástí je stavba adresa, rodinný dům stojící na pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno. Cena dražených nemovitých věcí a jejich příslušenství dle znaleckých posudků činí částka. Nejnižší podání bylo stanoveno ve výši 90 % ceny, tj. částka. Dle čl. XI. soudní exekutor vyzývá každého, kdo má právo nepřipouštějící dražbu dle ust. § 267 o.s.ř., aby jej uplatnil u soudu, a aby takové uplatnění prokázal soudnímu exekutorovi nejpozději před zahájením dražebního jednání. Dle čl. XIII. soudní exekutor upozorňuje osoby, které mají k nemovité věci předkupní právo nebo výhradu zpětné koupě, že ho mohou uplatnit jen v dražbě jako dražitelé a že udělením příklepu předkupní právo nebo výhrada zpětné koupě zanikají, nejde-li o předkupní právo stavebníka k pozemku nebo vlastníka pozemku k právu stavby, předkupní právo vlastníka stavby k pozemku a vlastníka pozemku ke stavbě, nebo zákonné předkupní právo, které udělením příklepu nezaniká. Hodlá-li osoba, jež svědčí předkupní právo nebo výhrada zpětné koupě, toto právo uplatnit při dražbě, musí tak učinit nejpozději ve lhůtě shodné pro uhrazení dražební jistoty. V této lhůtě musí být uplatnění předkupního práva či výhrada zpětné koupě doručeno soudnímu exekutorovi, a to včetně úředně ověřených listin toto právo prokazující. Ve čl. XVI. se ukládá obecnímu úřadu a katastrálnímu úřadu v jejichž obvodu je dražební nemovitá věci a dále obecným úřadům příslušným dle místa bydliště, místa podnikání nebo sídla povinného, právnická osoba Jméno žalované C, aby toto usnesení nebo jeho podstatný obsah uveřejnili na úřední desce. Z doručenky soud zjistil, že dražební vyhláška byla žalobci dne datum vložena do domovní schránky. Z potvrzení Magistrátu města adresa o zveřejnění na úřední desce soud zjistil, že předmětná dražební vyhláška byla vyvěšena dne datum a sejmuta datum, když 2. žalovaný dražební vyhlášku zaslal Statutárnímu městu adresa, zásilka byla doručena datum, jak soud zjistil z doručenky datové zprávy. Z usnesení o příklepu ze dne datum soudního exekutora Jméno žalované B, Exekutorského úřadu Jméno žalované C, čj. spisová značka soud zjistil, že soudní exekutor uděluje vydražitelce jméno FO-5. žalované příklep na vydražených nemovitých věcech, mj. na předmětných nemovitých věcech zapsaných na LV č. hodnota pro obec adresa a k.ú. adresa za nejvyšší podání ve výši částka. Z vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp.zn. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno právnická osoba pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště adresa soud zjistil, že na LV č. hodnota bylo zrušeno vlastnické právo – SJM žalobcem a 1. žalované a nově zapsáno vlastnické právo Jméno advokátky B, a to na základě usnesení soudního exekutora o udělení příklepu, Exekučního úřadu Jméno žalované C čj. spisová značka ze dne datum, právní moc ke dni datum, právní účinky zápisu v okamžiku datum, zápis proveden datum. Z rozsudku Okresního soudu v adresa ze dne datum čj. spisová značka soud zjistil, že Jméno žalované A a Jméno žalobce jsou povinni společně a nerozdílně vyklidit mj. i předmětné nemovité věci zapsané na LV č. hodnota pro obec adresa a k.ú. adresa do 15 dnů od právní moci rozsudku. Z odůvodnění rozhodnutí soud zjistil, že navrhovatelé Václav a Jméno advokátky B podepsali dne datum souhlasné prohlášení, ve kterém prohlásili, že ve společném jmění manželů mají nemovité věci, mimo jiné i zapsané na LV č. hodnota k.ú. adresa a bylo zjištěno, že jsou výlučnými vlastníky předmětných nemovitých věcí, které patří do společného jmění manželů. K odvolání rozhodoval Krajský soud v adresa pod sp.zn. spisová značka, když dne datum rozhodnutí soudu I. stupně potvrdil., jak soud zjistil z informací o průběhu řízení INFO soud.

8. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobce a jeho manželka 1.žalovaná měli před provedenou dražbou ze dne datum předmětné nemovité věci zapsané na LV č. hodnota k.ú. adresa ve společném jmění manželů (nikoli v podílovém spoluvlastnictví). První žalovaná je v úpadku, který je řešen konkurzem. Dle dražební vyhlášky z datum vydané 2. žalovaným – soudním exekutorem Jméno žalované B, Exekutorským úřadem Jméno žalované C, pod čj. spisová značka byla vyhlášena dobrovolná dražba nemovitých věcí dle Smlouvy o provedení dražby ze dne datum k návrhu 3. žalované – insolvenční správkyně dlužnice Jméno žalované A za účelem zpeněžení majetku uvedeného dlužníka ve věci insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v adresa pod sp.zn. KSÚL spisová značka v souladu s ust. § 52 odst. 1, ust. § 69, ust. § 76 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu ve spojení s ust. § 336b a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu a ve spojení s ust. § 286 odst. 1 písm. d), ust. § 293 odst. 1 a ust. § 409 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, kdy čas zahájení elektronické dražby byl stanoven na datum v 10,00 hodin a předmětem dražby byly mimo jiné předmětné nemovité věci zapsané na LV č. hodnota pro obec adresa a k.ú. adresa, a to pozemek par. č. Anonymizováno/1 o výměře Anonymizováno Anonymizováno zahrada, pozemek par. č. Anonymizováno/Anonymizováno o výměře Anonymizováno m2 zastavěné plochy a nádvoří, jehož součástí je stavba adresa, rodinný dům stojící na pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno. Cena dražených nemovitých věcí a jejich příslušenství dle znaleckých posudků činí částka. Nejnižší podání bylo stanoveno ve výši 90 % ceny, tj. částka. Dle usnesení o příklepu ze dne datum soudního exekutora Jméno žalované B, Exekutorského úřadu Jméno žalované C, čj. spisová značka soudní exekutor udělil vydražitelce jméno FO-5. žalované příklep na vydražených nemovitých věcech, mj. na předmětných nemovitých věcech zapsaných na LV č. hodnota pro obec adresa a k.ú. adresa za nejvyšší podání ve výši částka. Žalovaní 4. a 5. Václav a Jméno advokátky B podepsali dne datum souhlasné prohlášení, ve kterém prohlásili, že ve společném jmění manželů mají nemovité věci, mimo jiné i zapsané na LV č. hodnota k.ú. adresa.

9. Podle § 286 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, majetkovou podstatu lze zpeněžit v dražbě provedené soudním exekutorem podle zvláštního právního předpisu.

10. Podle § 289a odst. 1 insolvenčního zákona zpeněžení soudním exekutorem se provede podle ustanovení zvláštního právního předpisu.

11. Podle § 289a odst. 2 věty první insolvenčního zákona dražbu provede soudní exekutor na návrh insolvenčního správce.

12. Podle § 74 odst. 1 písm. c) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) exekutor v rámci další činnosti sepisuje listiny a vykonává jinou činnost, stanoví-li tak tento zákon.

13. Podle § 76 odst. 2 exekučního řádu exekutor může též provést dražbu movité či nemovité věci na návrh vlastníka či osoby oprávněné disponovat s věcí. Přitom postupuje přiměřeně podle ustanovení tohoto zákona.

14. Podle § 52 exekučního řádu nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.

15. Podle § 336c odst. 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) proti dražební vyhlášce není odvolání přípustné.

16. Podle § 336k odst. 2 o. s. ř. proti usnesení o udělení příklepu mohou podat odvolání jen osoby uvedené v odstavci 1 větě první. Ustanovení § 336k odst. 1 věta první o. s. ř. zní usnesení o příklepu soud doručí oprávněnému, tomu, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinnému a vydražiteli.

17. Soud věc právně posoudil podle výše uvedených ustanovení a dospěl k závěru, že žalobce není aktivně věcně legitimován k podání žaloby o určení neplatnosti dražby v posuzovaném případě, tedy v případě, kdy dražba je prováděna na základě smlouvy uzavřené mezi insolvenční správkyní dlužnice a exekutorem o jiné další činnosti exekutora ve smyslu ustanovení § 76 odst. 2 exekučního řádu.

18. Jak již uvedl Vrchní soud v Praze v usnesení ze dne datum, č. j. incidenční spisová značka, spisová značka, ve spojení s opravným usnesení ze dne datum, č. j. incidenční spisová značka, spisová značka, insolvenční zákon neobsahuje ustanovení, jímž by bylo založeno právo dlužníka napadnout námitkou neplatnosti dražbu provedenou soudním exekutorem podle § 289a insolvenčního zákona. Nejedná se o věc vyplývající z právních vztahů mezi dlužníkem a insolvenčním správcem týkajících se majetku patřícího do dlužníkovy majetkové podstaty ve smyslu § 7a písm. e) insolvenčního zákona, když provedení dražby soudním exekutorem představuje jen způsob zpeněžení majetkové podstaty dlužníka insolvenčním správcem na základě smlouvy o provedení takové dražby se soudním exekutorem v rámci jeho jiné exekutorské činnosti, a proto ani nevyplývá (nemůže vyplývat) z právního vztahu mezi dlužníkem a insolvenčním správcem dlužníka. Nejde ani o takzvaný incidenční spor, jejichž taxativní výčet je obsažen v ustanovení § 159 insolvenčního zákona. Ani exekuční řád, na který je odkazováno v § 289a insolvenčního zákona, nestanoví postup pro řešení sporu o platnost či přípustnost provedení dražby soudním exekutorem.

19. Soud dále odkazuje na ustálenou judikaturu. Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, v bodu 13 uvedl: „K provedení dražby podle ustanovení § 76 odst. 2 ex. řádu je exekutor oprávněn na návrh oprávněné osoby nebo orgánu, a to zpravidla (stanoví-li tak zvláštní zákon) poté, co s navrhovatelem uzavře smlouvu o provedení dražby. Exekutor může v mezích ustanovení § 76 odst. 2 ex. řádu vést dvojí typ dražby, jednak „dražbu veřejnoprávní“, jednak „dražbu soukromoprávní“. Dražbou podle předpisů veřejného práva je dražba, kterou exekutor koná na základě návrhu nebo pověření osoby či orgánu, který je nadán veřejnoprávní pravomocí k vedení řízení, v jehož rámci se má dražba uskutečnit. Jedná se zejména o dražbu vedenou na základě návrhu notáře v postavení soudního komisaře nebo insolvenčního správce [§ 232 odst. 1 písm. d) z. ř. s., § 289a zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení]. „Soukromoprávní dražbou“ je dražba, kterou exekutor uskutečňuje nikoliv na návrh nebo z pověření orgánu veřejné moci, ale pouze a jedině na základě soukromoprávního ujednání (smlouvy o provedení dražby) s osobou soukromého práva, typicky s vlastníkem věci (§ 17 odst. 1 a § 36 odst. 1 zákona č. 26/2000, o veřejných dražbách – dále jen „ZVD“). V soukromoprávní dražbě exekutor vystupuje pouze jako dražebník, nikoliv jako subjekt, na který byla přenesena veřejnoprávní pravomoc ke zpeněžení věci ze strany orgánu vedoucího hlavní řízení (např. soudního komisaře nebo insolvenčního správce). Z toho mj. plyne, že proti úkonu exekutora (např. vůči příklepu) není při soukromoprávní dražbě přípustný opravný prostředek. Právní následky příklepu a případných pochybení exekutora se řeší podle ZVD, případně podle obecných norem soukromého práva (např. § 545 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku – dále jen „o. z.“). Naopak činí-li exekutor úkony při „veřejnoprávní dražbě“, posuzuje se přípustnost případného opravného prostředku do úkonů exekutora během dražby podle norem veřejného práva procesního (např. § 336k o. s. ř., jde-li o příklep při dražbě nemovité věci). Následky „veřejnoprávní dražby“ a případné vady, k nimž došlo při uskutečnění „veřejnoprávní“ dražby, se rovněž posuzují podle předpisů veřejného práva procesního, tedy ustanovení ex. řádu a na ně navazujících norem o. s. ř., případně zvláštních procesních norem, na jejichž základě se uskutečňuje hlavní řízení, v jehož rámci je soudní exekutor oprávněn k uskutečnění dražby (zde § 195 a násl. z. ř. s.); ustanovení ZVD ustupují do pozadí (k tomu srov. § 76 odst. 2 ex. řádu a usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).“ (podtržení doplněno)

20. Podle komentářové literatury „při provádění veřejnoprávní dražby z pověření jiného veřejnoprávního orgánu soudní exekutor postupuje výlučně podle ustanovení exekučního řádu o provedení exekuce prodejem movitých a nemovitých věcí (za jejich přiměřeného použití, viz § 76 odst. 2 větu druhou) a za přiměřeného použití ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitých věcí, popřípadě dalších ustanovení občanského soudního řádu (§ 66 a § 52 odst. 1)“. (viz Exekuční řád, 5. vydání, 2022, s. 681-690: M. Kasíková, K. Šimka)

21. Z citované judikatury a komentářové literatury jednoznačně vyplývá, že žalobcem napadená dražba je prováděná v rámci takzvané jiné činnosti exekutora na základě návrhu insolvenčního správce, tedy orgánu, který je nadán veřejnoprávní pravomocí k vedení řízení. V podstatě se jedná o přenesení povinnosti insolvenčního správce na soudního exekutora při prodeji majetku dlužníka při konkurzu. Při předmětné dražbě se postupuje podle exekučního řádu a přiměřeně podle občanského soudního řádu. Tyto předpisy neupravují možnost namítnutí neplatnosti nebo nepřípustnosti dražby. Na danou dražbu nelze aplikovat ustanovení zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, a to ani analogicky.

22. Pro doplnění soud uvádí, že proti dražební vyhlášce podle § 336c odst. 5 o. s. ř. není odvolání ani jiný opravný prostředek přípustný, žalobce se tak proti dražební vyhlášce č.j. spisová značka ze dne datum vydané soudním exekutorem nemůže bránit ani žalobou na určení neplatnosti dražby. Nadto žalobce není ani účastníkem dražby prováděné při zpeněžení majetkové podstaty soudním exekutorem 23. S ohledem na vše uvedené soud dospěl k závěru, že žalobce zvolil zcela nepřípustný procesní postup, který právní řád neumožňuje. Na straně žalobce je tak dán nedostatek aktivní legitimace k podání žaloby na určení neplatnosti dražby podle § 80 o. s. ř. Z těchto důvodů soud žalobu zamítl.

24. Vzhledem k tomu, že žalobce vůbec není aktivně legitimován k podání žaloby a žaloba byla z tohoto důvodu zamítnuta, nezabýval se soud jednotlivými námitkami žalobce, neboť by to bylo nadbytečné s ohledem na právní hodnocení věci a na závěru soudu by to nemohlo ničeho změnit.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaní byli v řízení zcela úspěšní. S ohledem na skutečnost, že žalovaní 1., 2.a 3. náhradu nákladů řízení nepožadovali, soud vyslovil, že vzájemně s žalobcem nemají právo na náhradu nákladů řízení. Soud přiznal náhradu nákladů řízení 4. žalovanému a 5. žalované, jež byli společně v řízení zastoupeni. Tyto náklady sestávají z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, z tarifní hodnoty částka dle § 9 odst. 4 písm. b) advokátního tarifu, sestávající z částky částka, která je u každého žalovaného snížená o 20 % dle § 12 ods. 4 advokátního tarifu na částku částka. Odměna náleží u každého žalovaného za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, sepis vyjádření k výzvě k soudu ze dne datum, sepis vyjádření k výzvě soudu ze dne datum), tj. částka. Dále žalovaným náleží náhrada hotových výdajů po částka podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, za 3 úkony právní služby v celkové výši 900 K.pro každého. Dále advokátovi náleží náhrada za DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. v sazbě 21 % z částky pro každého žalovaného částka, tj. ve výši částka. Celkem náhrada nákladů řízení pro jednoho činí částka a pro oba žalované částka. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Jméno žalované C. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.