8 C 73/2024

Plný text

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Taťánou Hodaňovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , 602 00 Anonymizováno - Anonymizováno , Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 15 618,16 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s 15 % ročním zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba na zaplacení částky , částka, s 15 % ročním zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši , částka, , k rukám , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta se sídlem , adresa, , do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobou, doručenou soudu dne , datum, , se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené dne , datum, , mezi žalobkyní a společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . (dříve , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, .) jako původním věřitelem a postupitelem. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www., Anonymizováno, .cz, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, a to včetně telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Po dokončení registrace na webových stránkách www., Anonymizováno, .cz zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Dne , datum, uzavřel původní věřitel s žalovaným Smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši , částka, . Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Původní věřitel identifikoval platby úvěru uvedením variabilního symbolu , var. symbol, . Tento úvěr měl být splacen nejpozději , datum, . Žalovaný žalobkyni do dnešního dne dlužnou částku ve výši , částka, neuhradil. Úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji.

3. Usnesením, č. j. , spisová značka, , ze dne , datum, , byla žalobkyně vyzvána, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení písemně doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství a dále aby uvedla, jakou celkovou částku žalovaný na předmětný úvěr čerpal (bez přirostlých úroků a poplatků) a jakou částku k dnešnímu dni zaplatil., právnická osoba, tomu žalobkyně v doplnění žaloby ze dne , datum, uvedla, že úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel zejména lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI, k čemuž žalovaný dal uzavřením smlouvy souhlas. Odesláním žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru žalovaný prohlásil, že má pravidelný měsíční příjem a potvrdil, že je schopen úvěr splatit a že řádně zvážil své možnosti. Původní věřitel ověřoval úvěruschopnost žalovaného výpočtem mezi dosažitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí , částka, . Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr.

5. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaný čerpal úvěr ve výši , částka, , kdy dne , datum, čerpal částku , částka, , dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, . Z platební historie žalovaného je patrné, že před postoupením pohledávky uhradil žalovaný celkem částku , částka, a žalobkyni byla postoupena pohledávka ve výši , částka, , která se skládá z jistiny ve výši , částka, , náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši , částka, (3 x , částka, ) dle čl. 8. 1. standardních podmínek úvěrové smlouvy a z úroku za období čerpání úvěru ve výši , částka, .

6. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal nečinný. Soud v souladu s ustanovením § 115a) občanského soudního řádu ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť oba účastníci s tímto postupem soudu projevili souhlas. Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

7. Po provedeném dokazování soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . (dříve , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, .) a žalovaný uzavřeli dne , datum, Smlouvu o revolvingovém úvěru, v níž se , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . (jako úvěrující) zavázala poskytnout žalovanému (úvěrovanému) úvěr až do výše úvěrového limitu ve výši , částka, . Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou. Minimální splátka je tvořena a) 13 % z nesplaceného úvěru spolu s úrokem z úvěru a poplatkem za výběr nebo b) , částka, , podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Pokud je celková částka nesplaceného úvěru spolu se splatným úrokem a poplatkem za výběr nižší než , částka, , považuje se za celkovou minimální měsíční splátku nesplacený úvěr spolu s úrokem. Celkový počet splátek závisí na době trvání úvěru a skutečně čerpané částce. Úroky nebo poplatky budou hrazeny následovně: 1) veškeré náklady na vymáhání dlužných částek, 2) úroky z prodlení, 3) nominální úrok, 4) úvěr a 5) případné další dlužné částky. Celková částka splatná spotřebitelem činila , částka, . Úroková sazba činila 146,949 %, RPSN činila 299,98 %. Dne , datum, žalovaný čerpal částku , částka, , dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, . Celkem tedy žalovaný čerpal částku ve výši , částka, a dle tvrzení žalobkyně do dnešního uhradil celkem částku , částka, . Žalovaná částka ve výši , částka, se skládá z jistiny ve výši , částka, , z nákladů účelně vynaložených nákladů ve výši , částka, a z úroku za období čerpání úvěru ve výši , částka, . Písemnou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, . K úhradě dluhu byl žalovaný vyzýván písemnou předžalobní upomínkou ze dne , datum, .

8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také OZ), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku v platném znění (zák. č. 89/2012 Sb.) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též ZoSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru podle ustanovení § 2395 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení §1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. Právní předchůdkyně žalobkyně jednala při jejím uzavření jako poskytovatel spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 písmeno d) zákona č. 257/2016 Sb., zatímco žalovaný při uzavření smlouvy vystupoval jako spotřebitel. Uplatní se tedy právní úprava zakotvená v § 86 odst. 1 ZoSÚ, podle něhož poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Princip odpovědného úvěrování zahrnující ochranu spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochranu věřitele před nedobytností pohledávky je vyjádřen v ustanovení § 86 ZoSÚ a posílen v citovaném ustanovení § 87 odst. 1 zavedením sankce pro případ, že věřitel nedostojí odborné péči při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, odst. 26). V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud zformuloval a odůvodnil závěr o nezbytnosti poskytovatele úvěru aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto údaje také aktivně zjišťuje a prověřuje. Tyto závěry nově potvrdil rovněž Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne , datum, spisové značky , spisová značka, , z něhož mimo jiné vyplývá, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele, nýbrž odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

16. Tyto závěry, které se vztahují ke zkoumání úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru č. 145/2010 Sb., jsou nepochybně použitelné i režimu zákona č. 257/2016 Sb., neboť povinnost věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet spotřebitelský úvěr je v něm zakotvena obdobně, respektive ještě šířeji.

17. Rovněž Ústavní soud ČR ve svém nálezu III. ÚS 4129/18 ze dne , datum, zdůraznil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit, přičemž uložením a řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný spotřebitel a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí sama společnost jako taková. Obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.

18. Zejména je nutno odkázat na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci C–, Anonymizováno, /, Anonymizováno, (, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v , adresa, . Ze závěrů tohoto rozsudku vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu (sankce spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem) a to bez ohledu na skutečnost, zda spotřebitel ve tříleté promlčecí době namítne tuto neplatnost.

19. S ohledem na citované závěry rozsudku Soudního dvora ve věci C–679/18 a na články 8 a 23 směrnice 2008/48 dospěl soud k závěru, že neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží z moci úřední, aniž by se jí spotřebitel dovolal námitkou v tříleté promlčecí lhůtě. Jedná se tedy o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy. Stanovení relativní neplatnosti právního jednání by bylo v rozporu s citovanou směrnicí a se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli z hlediska vyjednávací a ekonomické síly.

20. V projednávané věci žalobkyně neprokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně prověřovala bonitu žalovaného, na základě čehož posoudila úvěruschopnost žalovaného, ve smyslu ustanovení § 86 zákona č. 256/2016 Sb. Žalobkyně neměla k dispozici žádné listiny, prokazující příjmy a výdaje žalovaného (např. výplatní pásky, výpisy z účtu, životní náklady žalovaného, náklady na bydlení, splátky jiných úvěrů apod.). Při posuzování úvěruschopnosti dlužníka nelze vycházet ze statistických údajů o průměrné výši příjmů, či o pravděpodobné výši výdajů osob v produktivním věku. Je nutno tyto okolnosti zkoumat vždy konkrétně a individuálně ve vztahu ke konkrétnímu dlužníkovi. Soud tedy nepovažuje za prokázané, že žalobkyně splnila své zákonné povinnosti a řádně posuzovala před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 zákona č. 256/2016 Sb.

21. Jelikož soud posoudil smlouvu jako neplatnou z výše uvedených důvodů, posoudil nárok žalobkyně podle ustanovení § 2991 a následujících občanského zákoníku z titulu bezdůvodného obohacení. Podle § 2993 plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V případě plnění obou stran, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno.

22. Soud vypočetl výši bezdůvodného obohacení tak, že od částky , částka, , kterou žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně čerpal, odečetl částku, kterou dle tvrzení žalobkyně zaplatil, tedy částku ve výši , částka, . Žalovaný do dnešního dne nevrátil žalobkyni částku ve výši , částka, , která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně ve smyslu ustanovení § 2991 OZ. V této části soud žalobě vyhověl a zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

23. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku , částka, , se zákonným úrokem z prodlení, která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o úvěru co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.

24. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla v řízení úspěšná ohledně částky , částka, (nevrácená jistina pohledávky), která představuje 59 % z uplatněného nároku. Neúspěšná byla ohledně částky , částka, , tedy ze 41 %. Po porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci jí soud přiznal 18 % vzniklých nákladů řízení. Náklady žalobkyně se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, , mimosmluvní odměny advokáta za poskytování právních služeb ve výši , částka, podle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po , částka, (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní výzva), hotových výdajů po , částka, za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši , částka, . Celkem náklady žalobkyně představují částku , částka, a z této částky soud přiznal žalobkyni 18 % nákladů řízení, tedy částku ve výši , částka, .

25. Použití ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. je odůvodněno tím, že žalobkyně podala k tomuto soudu opakované žaloby ve skutkově i právně obdobných věcech, např. pod spisovými značkami , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, a další.