10 C 101/2020

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Kotouček Mikoláškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného toho času ve stát. instituce sídlem Soudní číslo , PSČ obec pro zaplacení částka s příslušenstvím <b>I. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonnými úroky z prodlení od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] v 9:46 hodin došlo v obci [obec] k dopravní nehodě, kterou zavinil žalovaný. Poškozená chtěla na místě nehody sepsat záznam o dopravní nehodě, avšak nezjištěný řidič neuplatňoval škodu na svém vozidle, tak odjel a žalovaný odjel z místa nehody též, aniž by s poškozenou sepsal záznam o dopravní nehodě. Žalovaný dal řidičce (poškozené) na sebe telefonní kontakt, jméno a příjmení. Žalobkyně je na základě pojistné smlouvy o škodovém pojištění za škodu způsobenou provozem vozidla [číslo] odpovědnostním pojistitelem vozidla. [ulice] nehodu ze dne [datum] a nároky z ní vyplývající žalobkyně eviduje jako pojistnou událost č. 2018 [číslo]. Žalobkyně vyplatila částku [částka] a částku [částka]. Žalobkyně uplatňuje právo na náhradu pojistného plnění (regres) na žalovaném z důvodu, že žalovaný bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat společný záznam o dopravní nehodě, žalobkyni tak bylo ztíženo šetření pojistné události, a v této souvislosti odkazovala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 4. 2010, sp. zn. 25 Cdo 1791/2008. Dále má žalobkyně za to, že ji nárok na regres vzniká i z důvodu, že žalovaný z místa nehody ujel, a v tomto případě již není nutné (i s odkazem na důvodovou zprávu) prokazovat ztížení šetřená v případě ujetí od nehody. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky. V souvislosti se ztížením řádného šetření pojistné události žalobkyně namítala, že nemohla být například zjištěna skutečnost, zda neměl žalovaný v době nehody přítomný alkohol v krvi, čímž nebylo možné zjistit, zda byl žalovaný v době dopravní nehody střízlivý a zda se tak nenacházel ve stavu vylučujícím řízení motorových vozidel.

2. Žalovaný nárok uplatněný v žalobě neuznával a uvedl, že s poškozenou v den nehody sepsal záznam o dopravní nehodě. Dále uvedl, že poškozené žádná škoda na vozidle ani přívěsu nevznikla. Vozidlo, které žalovaný používal, bylo pojištěno zákonným pojištěním, a proto měl žalovaný za to, že měla být veškerá škoda kompenzována z tohoto pojištění. Dále uvedl, že po dopravní nehodě na sebe zanechal poškozené telefonický kontakt, uvedl i jméno a příjmení. S žalovaným následně komunikovala i policie, která si pořídila fotografie vozidla, s nímž se dopustil dopravní nehody.

3. Jednání soudu se konalo prostřednictvím videokonference § 102a o.s.ř.

4. Z detailu relace o dopravní nehodě vyhotovené dne [datum] v 11: 29:38 hodin má soud za prokázané, že prap. [jméno] [příjmení] zaznamenal informace o dopravní nehodě, která se udála bez zranění, a to tak, že dne [datum] v 9:46 hodin došlo v obci [obec] ul. [ulice] poblíž domu [adresa] řidič osobního motorového vozidla Škoda Octavia [registrační značka], [celé jméno žalovaného], jel ze směru od obce Mělník ve směru [obec], nevěnoval se plně řízení a narazil do před sebe stojící osobní soupravy tvořené osobním vozidlem Škoda Octavia [registrační značka] a přívěsem Agados [registrační značka], které řídila [jméno] [příjmení], která stála před přechodem pro chodce. Došlo k hmotné škodě na obou vozidlech a na přívěsu. Na místě nehody nebyl sepsán záznam o dopravní nehodě. Žalovaný dal řidičce na sebe telefonní kontakt, jméno a příjmení a z místa nehody odjel. Alkohol byl u řidičky [příjmení] vyloučen. Na místě nebyla zjištěna jako příčina nehody technická závada, ani nebyla uplatněna. Jako hlavní příčina nehody byl uveden způsob jízdy, řidič se plně nevěnoval řízení vozidla. Dále má soud za prokázané, že žalobkyni bylo známo, že osobní automobil Škoda Octavia 1Z, [registrační značka], měl platné STK, platnou zelenou kartu do [datum] a jako pachatel byl evidován žalovaný, žalobkyně k němu evidovala telefonní číslo [tel. číslo], [číslo řidič. oprávnění] a řidičská oprávnění [příjmení], A2, B, T, C, A1, AM, B1 a C1.

5. Z pojistky ke smlouvě [číslo] má soud za prokázané, že pojistitelka (žalobkyně) uzavřela s pojistníkem [jméno] [příjmení] pojistku, která se vztahovala na pojistnou událost, jíž by byla újma vzniklá na životě, zdraví, majetku nebo jiná okolnost dle pojistné smlouvy a pojistných podmínek. Počátek pojištění byl od [datum] a pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou. Pojištění se vztahovalo k vozidlu Škoda Octavia [registrační značka].

6. Z výpočtu plnění při totální škodě byla k vozidlu [registrační značka] má soud za prokázané, že byla zjištěna částka škody [částka]. Z příkazu k úhradě má soud za prokázané, že dne [datum] byla vyplacena částka [částka].

7. Z výpočtu plnění při totální škodě vozidla [registrační značka] má soud za prokázané, že byla zjištěna a vyplacena částka škody [částka]. Z příkazu k úhradě má soud za prokázané, že dne [datum] byla vyplacena částka [částka].

8. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] ve spojení s podacím archem z téhož dne má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě částky [částka] do [datum].

9. Naopak nebylo prokázáno, že by žalovaný sepsal s poškozenou záznam o dopravní nehodě ze dne [datum] a že by byl tento záznam předán žalobkyni, nebo že by žalovaný žalobkyni jinak tuto událost oznámil.

10. Podle § 8 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) pojištěný je povinen v případě dopravní nehody nepodléhající oznámení Policii České republiky podle zákona upravujícího provozu na pozemních komunikacích bez zbytečného odkladu předložit pojistiteli společný záznam o dopravní nehodě.

11. Podle § 10 odst. 1 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 tohoto zákona nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění.

12. Podle § 10 odst. 1 písm. c) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody.

13. Podle § 47 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen„ zákon o silničním provozu), dojde-li při dopravní nehodě k usmrcení nebo zranění osoby nebo k hmotné škodě převyšující zřejmě na některém ze zúčastněných vozidel včetně přepravovaných věcí částku [částka], jsou účastníci dopravní nehody povinni a) neprodleně ohlásit dopravní nehodu policistovi, b) zdržet se jednání, které by bylo na újmu řádného vyšetření dopravní nehody, zejména přemístění vozidel; musí-li se však situace vzniklá dopravní nehodou změnit, zejména je-li to nutné k vyproštění nebo ošetření zraněné osoby nebo k obnovení provozu na pozemních komunikacích, především provozu vozidel hromadné dopravy osob, vyznačit situaci a stopy, c) setrvat na místě dopravní nehody až do příchodu policisty nebo se na toto místo neprodleně vrátit po poskytnutí nebo přivolání pomoci nebo ohlášení dopravní nehody.

14. Na základě shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žalovaný, ačkoli dne [datum] zavinil dopravní nehodu, při které vznikla škoda na vozidle Škoda Octavia [registrační značka] ve výši [částka] a na přívěru [registrační značka] ve výši [částka], nesepsal s účastnicí nehody (poškozenou [příjmení] [příjmení]) záznam o dopravní nehodě a nevyčkal ani příjezdu policie. Žalobkyně na základě pojistné smlouvy uhradila poškozené výše uvedenou škodu na vozidle a přívěsu. Pro právní posouzení této věci je důležitá skutečnost, zda porušením povinnosti žalovaného (sepsat záznam o dopravní nehodě) byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření žalobkyně nebo možnost žalobkyně uplatnit právo na náhradu toho, co za žalovaného plnila. A dále je pro právní posouzení věci důležité zhodnotit, zda to, že žalovaný opustil místo nehody, aniž by vyčkal příjezdu policie, naplňuje skutkovou podstatu opuštění místa dopravní nehody ve smyslu § 10 odst. 1 písm. c) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

15. V prvé řadě soud uvádí, že nelze dospět k závěru, že by byla splněna podmínka pro uplatnění práva žalobkyně na náhradu toho, co plnila za žalovaného z titulu § 10 odst. 1 písm. b), neboť sice bylo prokázáno, že žalovaný v rozporu se stanovenou povinností nesepsal společný záznam o dopravní nehodě, ovšem nebylo prokázáno, že by v důsledku tohoto jednání byla ztížena možnost žalobkyně uplatnit právo na náhradu nákladů (regres) po žalovaném. Žalobkyně argumentovala, že byla ztížena možnost řádného šetření pojistné události v tom, že se žalovaný nemohl podrobit zkoušce na přítomnost alkoholu v krvi a nebylo tak možné zjistit, zda byl žalovaný v době dopravní nehody střízlivý či nikoli. V tomto případě ovšem žalovaný neměl povinnost oznámit dopravní nehodu Policii ČR, neboť se nejednalo o nehodu naplňující podmínky § 47 odst. 4 zákona o silničním provozu, a ani v případě, že by žalovaný splnil svou povinnost sepsat společný záznam o dopravní nehodě, by nijak nepřispěl zjištění, zda byl nebo nebyl pod vlivem alkoholu, neboť účastníci dopravní nehody, v případě, že toliko vyplňují záznam o dopravní nehodě, se nepodrobují testu na přítomnost alkoholu v krvi. Z téhož důvodu není důvodný ani argument žalobkyně, že v případě nesepsání záznamu o dopravní nehodě nemohl být prověřen technický stav vozidla žalovaného, nadto žalobkyně při jednání uvedla, že nebylo ani zřejmé, zda mělo vozidlo platné STK. Soud uvádí, že při sepisování záznamu o dopravní nehodě opět nedochází k technickému posuzování vozidel účastnících se dopravní nehody. Dále bylo detailem relace o dopravní nehodě vyvráceno tvrzení žalobkyně, že neměla informaci o tom, zda mělo vozidlo žalovaného platné STK (z tohoto záznamu je navíc zřejmé, že vozidlo žalovaného mělo platné STK) a dále dle záznamu policie, kterou přivolala na místo nehody poškozená, vyplývá, že technická závada nebyla uplatňována.

16. Žalobkyně dále argumentovala, že nepředložení záznamu o dopravní nehodě má vždy za důsledek ztížení šetření pojistitele, ovšem v takovém případě by zákon přiznával pojistiteli právo na vymáhání regresu po účastníku nehody vždy, když by tento záznam nevyplnil a nikoli pouze v případě, že by toto nevyplnění záznamu mělo za důsledek ztížení šetření pojistitele. Navíc, jak vyplývá i z judikatury Nejvyššího soudu (srov. rozsudek NS ze dne 21. 8. 2018, sp. zn. 23 Cdo 508/2017) soud má povinnost zabývat se každým skutkovým stavem souvisejícím s uplatněným regresem pojišťovny na kompenzaci poskytnutého plnění individuálně, tj. soud musí v každém případě zvlášť individuálně posuzovat, zda nesplnění oznamovací povinnosti mělo negativní dopad na možnost žalobkyně osvětlit příčiny a mechanismus dopravní nehody, tj. zda došlo ke ztížení možnosti řádného šetření pojistitele (a to včetně okolností pojistné události z hlediska možného naplnění podmínek pro uplatnění regresního nároku) a zda k tomu došlo v důsledku porušení uvedené povinnosti ze strany žalovaného. V případě, že by nevyplnění záznamu o dopravní nehodě vedlo vždy ke ztížení možnosti šetření pojistitele, nebyl by zde prostor pro jakékoli individualizované posouzení důsledků nevyplnění záznamu o dopravní nehodě a soud by v podstatě automaticky přiznával pojistitelům právo na regres vždy, když by bylo prokázáno, že povinný účastník nevyplnil příslušný záznam o dopravní nehodě.

17. Ovšem nebylo prokázáno, že porušení povinnost žalovaného sepsat záznam o dopravní nehodě mělo vliv na možnost žalobkyně uplatnit právo na náhradu toho, co za žalovaného plnila, neboť ani ze záznamu o dopravní nehodě by se nedozvěděla nic o tom, zda žalovaný nebyl pod vlivem alkoholu. Taktéž tento záznam nemohl nic vypovědět o tom, jaký byl případně technický stav vozidla, který by byl zjišťován v případě přivolání policie k dopravní nehodě. Navíc soud zdůrazňuje, že žalovaným ani poškozenou nebyl jakkoli zpochybňován skutkový stav zjištěný policistou, kterého na místo dopravní nehody dodatečně zavolala právě poškozená. Žalovaný ani v průběhu šetření nehody žalobkyní ani v průběhu soudního jednání nezpochybňoval, že byl viníkem dopravní nehody, a že se dopravní nehoda stala tak, jak byla popsána dle záznamu policie v detailu relace o dopravní nehodě. Ačkoli má žalobkyně obecně za to, že v případech, kdy povinní nespolupracují s pojišťovnou, dochází automaticky ze ztížení možnosti šetření dopravní nehody, nelze tento právní názor žalobkyně aplikovat. Vždy je třeba posuzovat každý skutkový stav individuálně. Žalovaný sice zanedbal svou povinnost sepsat záznam o dopravní nehodě, ovšem z provedených důkazů nebylo prokázáno, že by byla ztížena možnost šetření dopravní nehody žalobkyní, že by byl skutkový stav ohledně zjištěné dopravní nehody nejasný nebo rozporný. Ostatně i Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 18. 7. 2018 sp. zn. 32 Cdo 3744/2016, uvedl, že„ (v ) případě, že žalovaný neměl povinnost oznámit dopravní nehodu policii, by se odvolací soud musel vypořádat s otázkou, co konkrétního by se na možnosti žalované provést řádné šetření za účelem opatření případných podkladů pro uplatnění regresních nároků změnilo, kdyby žalovaný ‚po nehodě ujel‘ až poté, co splnil povinnost sepsat bez zbytečného odkladu po dopravní nehodě společný záznam. Odkaz žalobkyně na závěry Nejvyššího soudu obsažené v usnesení sp. zn. 23 Cdo 58/2016, podle nichž zmařil-li žalovaný svým jednáním příležitost policie zjistit, zda žalovaný neřídil pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek, a také možnost ověřit technický stav jeho vozu v době dopravní nehody, došlo ke ztížení možnosti řádného šetření žalobkyně, a stejně tak odkaz na obdobné závěry rozsudku sp. zn. 23 Cdo 961/2009, by byl přiléhavý jen v případě, že by žalovaný měl povinnost oznámit dopravní nehodu policii. Totéž platí i o jejím argumentu, že otázky stavu žalovaného a jím řízeného vozidla mohly být prověřeny, pokud by žalovaný na místě setrval a vyčkal příjezdu policie. Povinnost setrvat na místě dopravní nehody až do příchodu policisty má totiž účastník dopravní nehody (logicky) pouze v tom případě, kdy je povinen dopravní nehodu policii neprodleně ohlásit (§ 47 odst. 4 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb.)“ Žalobkyně zároveň odkazovala na závěry v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 4. 2010, sp. zn. 25 Cdo 1791/2008, ovšem skutkový stav projednávaný v tomto citovaném rozsudku se značně liší, neboť se jednalo o dopravní nehodu se zraněním, tj. s povinností oznámit dopravní nehodu policii. A navíc z okolností případu bylo zjevné, že viník nehody byl ovlivněn alkoholem.

18. Zároveň soud nevyhodnotil jednání žalovaného jako ujetí od dopravní nehody ve smyslu § 10 odst. 1 písm. c) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, neboť tato skutková podstata předpokládá jednání řidiče, kterým bude znemožněno skutečné zjištění příčiny dopravní nehody. Žalobkyně sice odkazuje na důvodovou zprávu k zákonu č. 304/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, s tím, že v případě ujetí od dopravní nehody není třeba tvrdit a prokazovat ztížení šetření nehody pojistitelem. Ovšem za ujetí od nehody lze považovat takové jednání řidiče, který nevyčká příjezdu policie, ačkoli je tomu povinen, anebo takové jednání, které bude vedeno snahou znemožnit zjistit skutečnou příčinu dopravní nehody. Takového jednání se žalovaný nedopustil. Jednak nebyl povinen setrvat na místě nehody do příjezdu policejní hlídky, neboť nešlo o nehodu, s níž by se pojila povinnost neprodleně nehodu ohlásit policii (srov. § 47 odst. 4 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb.), a taktéž nelze v jednání žalovaného spatřovat snahu znemožnit zjištění skutečné příčiny dopravní nehody. Žalovaný na sebe zanechal poškozené telefonický kontakt (tento údaj byl dle detailu relace o dopravní nehodě dostupný i žalobkyni), uvedl své jméno a příjmení, spolupracoval následně s policií, když ho v souvislosti s dopravní nehodou kontaktovala a navíc nijak nerozporoval zjištěné skutečnosti ohledně dopravní nehody, tj. nerozporoval to, jak k dopravní nehodě došlo, sám sebe opakovaně označil jako viníka nehody a souhlasil s popisem skutkového stavu tak, jak tento skutkový stav evidovala i žalobkyně.

19. Na základě výše uvedeného tak lze uzavřít, že žalovaný sice porušil svou povinnost sepsat společný záznam o dopravní nehodě, ovšem toto porušení povinnosti nemělo za důsledek ztížení nebo znemožnění možnosti pojistitele (žalobkyně) uplatnit právo na náhradu pojistného plnění, neboť to, co považovala žalobkyně za důležité zjistit (případné ovlivnění žalovaného alkoholem v době spáchání dopravní nehody, ověření technického stavu vozidla žalovaného) by nezjistila ani tehdy, kdyby žalovaný svou povinnost sepsat záznam o dopravní nehodě splnil. Dále nelze souhlasit ani se závěrem žalobkyně, že žalovaný opustil místo nehody bez zřetele hodného důvodu. Žalovaný neměl povinnost vyčkat příjezdu policie, neboť nedošlo k nehodě, která podléhá ohlašovací povinnosti, a dále nejednal tak, že by se snažil zmařit zjištění příčiny dopravní nehody, když naopak na sebe poskytl kontaktní údaje a v průběhu dalšího šetření dopravní nehody nikterak nezpochybňoval skutková zjištění.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 151 odst. 1 o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V souzeném případě žalovaný neuplatňoval nárok na náhradu nákladů řízení ani mu žádné náklady nevznikly, proto nebylo žádnému z účastníků řízení přiznáno právo na náhradu nákladů řízení.