10 C 106/2020

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Kotouček Mikoláškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení částka s příslušenstvím, <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] spolu s úroky z prodlení ve výši 10 % od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části o zaplacení [částka] spolu s kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení ve výši [částka], spolu s kapitalizovanými úroky ve výši [částka], spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 29 756,64 ve výši 8,05 % od [datum] a spolu s úroky ve výši 25% ročně jdoucími z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně - [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], uzavřela s žalovanou smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě žalované poskytla v den uzavření smlouvy částku ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala vrátit ve 100 týdenních pravidelných splátkách po [částka] poskytnuté peněžní prostředky včetně částky ve výši [částka], sestávající z kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 25 % ročně, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši [částka] a nákladů na hotovostní režim splátek ve výši [částka] Poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však sjednané splátky řádně a včas nehradila, poslední splátka byla žalovanou uhrazena dne [datum]. Marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo nejpozději tohoto dne právo na uhrazení celé dlužné částky, která na dlužné jistině činila částku [částka] a na dlužném poplatku částku [částka]. Právní předchůdkyni žalobkyně rovněž vzniklo v souladu s čl. 18 smluvních podmínek právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné jistiny, a to od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu splátky dlužné částky do zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovanou řádně a v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši [částka] dle čl. 4 smluvních podmínek ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru úrokem ve výši 25 % ročně od [datum], tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru do zaplacení. Pohledávka vyplývající ze smlouvy byla včetně příslušenství postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k témuž dni. Ode dne postoupení pohledávky byla žalovanou na předmětnou pohledávku ničeho uhrazena částka [částka]. Žalobkyně tak požaduje po žalované zaplacení částky ve výši [částka] představující dlužnou jistinu ve výši [částka] a dlužnou část poplatku ve výši [částka], dále požaduje zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši [částka], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka], úroků ve výši 25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny [částka] od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání soudu se pak žalovaná bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla k jednání řádně předvolána. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalované, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] má soud prokázáno, že mezi [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], a žalovanou byla uzavřena smlouva, na základě které byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši [částka], kterou žalovaná v hotovosti převzala, což potvrdila svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zároveň zavázala vrátit věřiteli poskytnuté prostředky spolu s poplatkem ve výši [částka] sestávajícímu se z úroku ve výši [částka], poplatku za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatku za hotovostní režim splátek ve výši [částka]. Splátky byly splatné počínaje 7. kalendářním dnem od data uzavření smlouvy o zápůjčce. Ve smlouvě bylo dále dohodnuto, že smluvní podmínky na zadní straně formuláře jsou součástí smlouvy. Dle čl. 4 smluvních podmínek činila výše výpůjční úrokové sazby 26,58 %.

4. Ze zákaznické karty má soud prokázáno, že totožnost žalované byla ověřována z občanského průkazu s platností do [datum]. Jako ověřené dokumenty byly zaškrtnuty kolonky OP, výměr mateřské, SIPO, nájemní smlouva a jiné:„ složenky od přísp.“. Ve finančních informacích je uvedeno, že pravidelný měsíční příjem žalované činil v průměru za poslední tři měsíce částku [částka], státní podpory [částka], celkem tedy [částka], běžné měsíční výdaje pak tvoří nájem/inkaso ve výši 5 000/ [částka], telefon v částce [částka] a výdaje žadatele na domácnost [částka], celkem tedy částku [částka]. Použitelný příjem činí [částka] s tím, že žalovaná nemá zápůjčku u jiné společnosti, kreditní kartu ani bankovní účet na vlastní jméno. Dále žalovaná uvedla, že žije v nájmu, je svobodná, má učňovské vzdělání, nevlastní vůz a má jedno nezaopatřené dítě. Správnost těchto údajů žalovaná potvrdila čestným prohlášením a podpisem.

5. Z tabulky umoření má soud prokázáno, že na dluh ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] žalovaná zaplatila celkem [částka], přičemž poslední platba proběhla k [datum].

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek má soud prokázáno, že mezi [právnická osoba] a žalobkyní bylo dohodnuto postoupení pohledávky za žalovanou.

7. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] a podacího lístku má soud prokázáno, že žalované byla dne [datum] na adresu [adresa], zaslána výzva k zaplacení dlužné částky a současně vyrozumění o postoupení pohledávky.

8. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum] a podacího lístku k této výzvě má soud prokázáno, že žalovaná byla výzvou zaslanou dne [datum] na adresu [adresa], upozorněna na prodlení s úhradou závazku ze smlouvy o zápůjčce [číslo] byla vyzvána ke splacení zbývající částky zápůjčky a souvisejících poplatků, konkrétně k zaplacení částky ve výši [částka], nejpozději do [datum] na účet žalobkyně.

9. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení této věci.

10. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

11. Podle § 1 věty druhé zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

12. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

13. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Na základě shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalovanou a [právnická osoba] byla uzavřena smlouva o zápůjčce ze dne [datum], současně se však jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru a o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a následující o.z. Zákon o spotřebitelském úvěru do právního řádu zavedl povinnost věřitele (poskytovatele úvěru) před uzavřením smlouvy o úvěru posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Postup s odbornou péčí zahrnuje též povinnost věřitele ověřit podstatné informace poskytnuté spotřebitelem svědčící o jeho schopnosti splácet sjednaný úvěr (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006, ze dne 22. 4. 2009, sp. zn. 32 Cdo 241/2009, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2009, č.j. 1 Afs 94/2009 – 56). Věřitel je tak povinen náležitě aktivně zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, nikoliv se spokojit pouze s jeho ničím nedoloženými prohlášeními.

16. Za rozhodující pro právní posouzení této věci soud považoval skutečnost, zda právní předchůdkyně žalobkyně řádně splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované s odbornou péčí tak, jak jí to pod sankcí neplatnosti ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. Věřitel pak smí úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Otázkou, zda došlo ke splnění předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je soud povinen zabývat se z úřední povinnosti.

17. V souzené věci pak soud na podkladě provedeného dokazování uzavřel, že [právnická osoba] při posuzování úvěruschopnosti žalované nepostupovala s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že žalovaná bude schopna dostát svým závazkům, tj. na poskytnutou zápůjčku ve výši [částka] zaplatit celkem [částka]. Z předložené zákaznické karty je zřejmé, že [právnická osoba] při prověřování úvěruschopnosti žalované postupovala formálně a spokojila se s tím, že v zákaznické kartě uvedené informace žalovaná stvrdila svým čestným prohlášením a podpisem. O tom svědčí zejména to, že informace o výdajích působí podhodnoceně. Pakliže žalovaná uvedla, že bydlí v nájmu, jeví se celkové náklady vč. energií v částce [částka] jako nerealisticky nízké, uvedená částka má zahrnovat jak nájemné v částce [částka], tak SIPO ve výši [částka], přičemž původní věřitel z nájemní smlouvy, kterou měla žalovaná předložit, nezaznamenal žádné údaje, které by takto nízkou částku odůvodňovaly, např. dispozice bytu apod. taktéž částka SIPO [částka] se jeví jako nízká a není zřejmé, zda zahrnuje veškeré pevné platby na domácnost (elektřina, voda apod. či jen vzhledem k výši část výdajů). Dále se soudu jeví jako nepřiměřeně nízký údaj uvedený u výdajů žadatele (žalované) na domácnost ve výši [částka], a to z toho důvodu, že žalovaná pro posouzení úvěruschopnosti uvedla, že se stará o jedno nezaopatřené dítě. Uvedená částka by měla přitom pokrýt jak potřeby žalované (potraviny, ošacení, léky, hygienické potřeby), tak potřeby dítěte (zejm. pleny, ošacení, výživu pro dítě), v takovém případě nelze mít za to, že by původní věřitel postupoval s odbornou péčí, pokud by považoval za relevantně zjištěný údaj o nákladech dospělé osoby a dítěte v částce přibližně 130 Kč/den. Navíc celková částka [částka] je i nižší, než je částka životního minima pro dospělou osobu a jedno nezaopatřené dítě (srov. § 3 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu). Dále nebyla zástupkyně žalobkyně schopna ujasnit, zda informace v zákaznické kartě označená jako čistý příjem [částka] je příjem s pracovní činnosti žalované, nebo zda se jedná o státní podporu v mateřské, anebo zda je touto státní podporou částka [částka], případně zda je tato podpora poskytována na základě jiných okolností. Z údajů v zákaznické kartě tak nelze spolehlivě zjistit, z čeho přesně plynul žalované příjem. Pakliže byl takto neurčitě zjištěn příjem žalované, ze kterého měla použitelný příjem žalované činit částka [částka] (měsíční splátky pak činily částku [částka]), nelze konstatovat, že by původní věřitelka s odbornou péčí ověřila, že je žalovaná schopna tyto splátky řádně splácet, a to zejména tehdy, když nelze považovat za adekvátní údaj o výdajích žalované na domácnost částku [částka].

18. Pokud by tedy [právnická osoba] řádně splnila svou povinnost a postupovala s péčí odborníka, nemohla by informaci o výdajích domácnosti žalované v částce [částka] považovat za odpovídající, čímž by musela snížit i předpoklad zjištěného použitelného příjmu žalované. Žalovaná by tak fakticky měla naprosto minimální finanční rezervu na jakýkoli další i třeba neočekávaný výdaj, přičemž by se mohlo jednat i o výdaj v řádech stokorun. Zároveň nepostupovala původní věřitelka s odbornou péčí, když nezaznamenala do zákaznické karty ani řádně příjmy žadatelky, neboť z údajů tak, jak jsou uvedeny, nebyla ani zástupkyně žalobkyně schopna přesně uvést, z jakých příjmů je uvedená částka tvořena (tj. zda se jedná o rodičovský příspěvek, mateřskou, či snad nějaký přivýdělek k rodičovskému příspěvku). Postup původní věřitelky tak nelze hodnotit jako postup, při kterém by bylo s odbornou péčí zjišťováno, zda bude žalovaná schopna poskytnutý úvěr dle vyměřených splátek řádně splácet.

19. Zástupkyně žalobkyně pak při jednání uvedla, že původní věřitelka zkoumala informace o schopnosti žalované splácet úvěr i z úvěrových registrů, ovšem žádné informace, které byly z těchto registrů zjištěny, nejsou zaznamenány v zákaznické kartě a nebyly ani předloženy jako samostatné listiny. V takovém případě ale není možné ověřit, s jakým výsledkem proběhla lustrace žalované v těchto registrech.

20. Majetkové poměry žalované tak nebyly zjišťovány dostatečným způsobem, na základě čehož nemohl být učiněn kvalifikovaný závěr o schopnosti žalované sjednaný úvěr splácet. S ohledem na uvedené nebylo možné než dospět k závěru, že uzavřená smlouva o zápůjčce je dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a ve spojení s § 580 odst. 1 o.z. neplatná, když [právnická osoba] poskytla žalované ve smyslu § 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelský úvěr, přestože ve smyslu § 9 odst. 1 cit. zákona s odbornou péčí neposoudila schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně též společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Poskytnutí úvěru tak v daném případě nejen odporuje zákonu, ale též zjevně narušuje veřejný pořádek, a proto je smlouva uzavřená mezi [právnická osoba] a žalovaným ve smyslu § 588 o.z. absolutně neplatná. K absolutní neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti, tedy i bez námitky dotčených stran.

21. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

22. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

23. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

24. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

25. Jestliže právní předchůdkyně žalobkyně přes neplatnost smlouvy poskytla žalované částku [částka], plnila dle § 2991 o.z. bez právního důvodu, vzniklo jí tak ve smyslu § 2991 odst. 1 o.z. právo na vrácení bezdůvodného obohacení. Žalovaná na dluh ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] zaplatila celkem [částka] ([částka] do [datum] a [částka] po postoupení pohledávky na žalobkyni), k úhradě tak zbývá zaplatit částku [částka] ([částka] – [částka]), která se stala splatnou ke dni [datum], což byla lhůta stanovená v předžalobní výzvě zaslané žalobkyní žalované dne [datum]. Soud proto rozhodl o povinnosti žalované zaplatit z přiznané částky úrok z prodlení v zákonné výši od [datum], neboť od této doby byla žalovaná prokazatelně v prodlení se zaplacením dlužné částky. Dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, činí zákonná výše úroků z prodlení pro rozhodné období 10 % p.a. V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. byla stanovena lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.).

26. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce je neplatná, nezbylo než žalobu ve zbývající části o zaplacení úroků a poplatků zamítnout včetně příslušenství. V rozsahu, v jakém tedy soud neshledal žalobu důvodnou, proto rozhodl o jejím zamítnutí včetně příslušenství (výrok II.).

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. za použití § 151 odst. 1 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V souzeném případě byla žalovaná oproti žalobkyni úspěšná v poměru 69 % a 31 % neúspěšná. Žalované by tak náležela náhrada 38 % nákladů, avšak žalované v řízení žádné náklady nevznikly, proto nebylo žádnému z účastníků řízení přiznáno právo na náhradu nákladů řízení.