Okresní soud v Nymburce · Rozsudek

10 C 106/2021

č. j. 10 C 106/2021-42

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-06-28 · ZASTAVENI,VYHOVENI · ECLI:CZ:OSNB:2021:10.C.106.2021.4

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Nymburce rozhodl ve věci o nároku na zaplacení částky 18 888,25 Kč, která představuje zbývající dlužnou jistinu z úvěru ve formě povoleného přečerpání účtu. Soud potvrdil nárok na smluvní úrok ve výši 18,90 % ročně z této částky od 17. dubna do zaplacení a na zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně od 4. května, spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 572,67 Kč. Rozsudek vyloučil částku 10 111,75 Kč jistiny, 8 114,92 Kč smluvních úroků a 1 800 Kč poplatků, které byly částečně uhraceny po podání žaloby. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 6 604 Kč, včetně DPH.

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Kotouček Mikoláškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 30 800 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se v části o zaplacení částky 10 111,75 Kč představující jistinu, částky 8 114,92 Kč představující kapitalizované smluvní úroky k 16. 4. 2021 a částky 1 800 Kč představující poplatky, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 888,25 Kč spolu s úrokem ve výši 18,90 % ročně z částky 18 888,25 Kč od 17. 4. 2021 do zaplacení, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 888,25 Kč od 4. 5. 2021 do zaplacení a spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 572,67 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 6 604 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokátky se sídlem v obec, ulice a číslo.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala proti žalovanému zaplacení shora uvedené částky. Žalobu odůvodnila zejména tím, že s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o povolení přečerpání (dodatkem ke smlouvě o účtu), na základě které poskytla žalovanému úvěr ve formě povoleného přečerpání až do výše stanoveného limitu 29 000 Kč Součástí smlouvy byly obchodní podmínky pro povolené přečerpání účtu. Žalovaný se zavázal vracet poskytnuté peněžní prostředky nejméně jedenkrát v období 6 měsíců, resp. nejpozději do 6 měsíců po posledním splácení. Smluvní úroky byly ujednány v čl. 5 2. obchodních podmínek. Žalovaný se zároveň zavázal hradit poplatky související s poskytnutím úvěru dle čl. 8 obchodních podmínek. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek, žalobkyně proto žalovaného opakovaně vyzývala k úhradě splatných dlužných splátek vč. příslušenství, avšak žalovaný dlužnou částku neuhradil, proto žalobkyně podle čl. 9 písm. h) obchodních podmínek všechny pohledávky související s poskytnutým úvěrem ke dni 29. 2. 2020 prohlásila za splatné. Žalobkyně se tak žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 37 601,12 Kč představující jistinu ve výši 29 000 Kč, dlužné poplatky ve výši 1 800 Kč, smluvní úroky v kapitalizované výši 5 374,42 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 426,70 Kč, smluvního úroku ve výši 18,9 % ročně z částky 29 000 Kč od 20. 10. 2020 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 29 000 Kč od 20. 10. 2020 do zaplacení. Žalobkyně odeslala žalovanému dne 6. 10. 2020 výzvu k úhradě dluhu, na kterou žalovaný do podání žaloby (do dne 23. 10. 2020) ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaný svůj souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovil postupem dle § 101 odst.4 o.s.ř.

4. V průběhu řízení doručila žalobkyně soudu vyjádření, ve kterém uvedla, že žalovaný dne 16. 3. 2021 uhradil částku 13 422 Kč a částku 6 578 Kč a dne 17. 3. 2021 uhradil částku 26,67 Kč. Všechny tyto platby v celkové výši 20 026,67 Kč žalovaný zaplatil až po podání žaloby. Žalobkyně započítala částku ve výši 1 800 Kč na úhradu dlužných poplatků spojených s poskytnutým kontokorentem, částku ve výši 8 114,92 Kč na úhradu požadovaných dlužných smluvních úroku ke dni 16. 4. 2021 a částku ve výši 10 111,75 Kč na částečnou úhradu žalobou uplatněné dlužné jistiny. V návaznosti na dodatečnou částečnou úhradu dluhu žalovaným vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to do částky 10 111,75 Kč na jistině, v částce 8 114,92 Kč na smluvních úrocích ke dni 16. 4. 2021 a co do částky 1 800 Kč na požadovaných poplatcích. Žalobkyně tak požadovala zaplacení částky 18 888,25 Kč, přestavující zbývající dlužnou část jistiny, spolu se smluvním úrokem ve výši 18,90 % ročně z částky 18 888,25 Kč od 17. 4. 2021 do zaplacení, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 888,25 Kč od 4. 5. 2021 do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ke dni 3. 5. 2021 ve výši 2 752,67 Kč. Soud proto řízení v rozsahu částečného zpětvzetí zastavil. Dle ustanovení § 96 odst. 3 a 4 o.s.ř., dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, nevyžaduje se souhlas ostatních účastníků. (výrok I).

5. Ze žádosti o poskytnutí úvěru ze dne datum má soud za prokázané, že žalovaný uvedl, že pracuje ve právnická osoba na základě pracovní smlouvy na dobu neurčitou, pobírá čistý měsíční příjem ve výši 19 000 Kč, bydlí v nájmu a je svobodný.

6. Ze smlouvy o úvěru formou povoleného přečerpání účtu číslo ze dne datum má soud za prokázané, že žalobkyně zavázala žalovanému zprostředkovat spotřebitelský úvěr ve formě přečerpání účtu č. bankovní účet ve výši úvěrového limitu 29 000 Kč Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky pro přečerpání účtu ze dne 1. 1. 2014. Čerpání úvěru bylo sjednáno automaticky, tj. tak, že klient jen nakládal s peněžními prostředky na uvedeném účtu. Dle čl. II odst. 2 smlouvy činila úroková sazba 18,90 % ročně. Dle čl. II odst. 5 smlouvy se smluvní strany dohodly na tom, že byla žalobkyně oprávněna účtovat žalovanému poplatek za první a další upomínku ve výši 300 Kč a 500 Kč za výzvu. Dle čl. II odst. 8 smlouvy byla splatnost vyčerpané částky povoleného přečerpání stanovena na období do 6 měsíců, resp. nejpozději do 6 měsíců po posledním splacení. Klient byl povinen splatit vyčerpanou částku úvěru.

7. Z předsmluvních informací ke spotřebitelskému úvěru – povolené přečerpání a vysvětlení předsmluvních informací a základních informací o jednotlivých druzích spotřebitelských úvěrů, má soud za prokázané, že se žalovaný seznámil před uzavřením smlouvy o úvěru s podmínkami poskytování tohoto úvěru a s pojmy používanými ve smlouvě o úvěru.

8. Ze smlouvy o osobním kontu plus ze dne datum a ze dne datum má soud za prokázané, že se žalobkyně zavázala žalovanému zřídit a vést běžný účet na číslo bankovní účet, přičemž součástí této smlouvy bylo v čl. IV ujednání, na základě kterého se žalobkyně zavázala na základě žádosti majitele účtu, tj. žalovaného vyhodnotit možnosti poskytnutí povoleného přečerpání k účtu.

9. Z výzvy k zaplacení dluhu ze dne 7. 3. 2020 a dodejky k této výzvě má soud za prokázané, že žalobkyně informovala žalovaného na adrese adresa žalovaného, o tom, že k účtu žalovaného č. bankovní účet nebyl 29. 2. 2020 dostatek peněžních prostředků a proto nemohla proběhnout řádná splátka úvěru číslo uzavřená dne 27. 3. 2014 a vyzvala žalovaného, aby do 20 dnů od data odeslání této výzvy zajistil dostatečný zůstatek peněžních prostředků ke splacení dluhu, přičemž specifikovala, že k 6. 3. 2020 se jednalo o částku 32 797,69 Kč.

10. Z dopisu ze dne 9. 1. 2020 má soud za prokázané, že žalobkyně informovala žalovaného o nesplnění podmínky provoleného přečerpání účtu.

11. Soud má za prokázané, že byl žalovaný opakovaně vyzýván k úhradě dlužné částky, konkrétně 1. upomínkou, která obsahovala informaci o tom, že na účtu č. bankovní účet nebylo dost peněz, neproběhla v plné výši úhrada kontokorentu. K 8. 12. 2019 tak byla v prodlení částka 762,08 Kč 2. upomínkou byl žalovaný informován o prodlení s úhradou částky 1 262,50 Kč. Opakovanou 2. výzvou pak byl žalovaný upozorněn na prodlení s úhradou částky 2 237,83 Kč.

12. Z přehledu způsobu a frekvence zasílání výpisů z účtu a zasílacích adres jednotlivých produktů a služeb ze dne 20. 7. 2016 má soud za prokázané, že žalobkyně evidovala u žalovaného adresu adresa žalovaného.

13. Z předžalobní upomínky ze dne 6. 10. 2020 ve spojení s potvrzením o podání má soud za prokázané, že dne 6. 10. 2020 byla žalovanému na adresu adresa žalovaného.

14. Z historického výpisu z účtu číslo má soud za prokázané, že žalobkyni byly k dispozici údaje o prováděných a přijímaných platbách na účtu žalovaného s tím, že v pravidelném intervalu (každý měsíc) je za období od 12. 8. 2013 do 12. 3. 2014 evidována na účtu přijatá platba v rozmezí 15 000 Kč až téměř 20 000 Kč. Žalobkyně tak byla seznámena s příjmy žalovaného.

15. Z podrobného historického výpisu z účtu číslo má soud za prokázané, že žalobkyni byly k dispozici údaje o prováděných a přijímaných platbách na účtu žalovaného.

16. Z historického výpisu z kontokorentního účtu č. bankovní účet má soud za prokázané, že obsahuje detailně rozepsané přijaté a čerpané částky s tím, že konečná částka čerpané jistiny činí 18 888,25 Kč.

17. Ze schvalovacího protokolu ve spojení s výpisem CRIF má soud za prokázané, že žalobkyně ověřovala finanční závazky žalovaného a jeho platební morálku, s tím, že nebyla zjištěna delikvence žalovaného, nebylo zjištěno, že by žalovaný čerpal jiný úvěr, že by měl nesplacenou jistinu na jiném spotřebitelském úvěru, či že by ručil za jiné úvěry.

18. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení této věci.

19. Podle § 2395 o. z. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

21. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

22. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená 23. Podle § 1 věty druhé zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

24. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

25. Bylo prokázáno, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o povoleném přečerpání účtu (dodatek ke smlouvě o účtu) s tím, že žalovaný od tohoto data mohl čerpat úvěr v podobě povoleného přečerpání účtu až do výše 29 000 Kč. Žalovaný se zavázal nejméně jedenkrát za období 6 měsíců splácet poskytnuté peněžní prostředky, a to včetně sjednaného úroku ve výši 18,90 % ročně. Žalovaný se ovšem dostal do prodlení se splácením přečerpaného úvěru, o čemž byl žalobkyní opakovaně vyrozuměn a zároveň byl vyzván ke splacení dlužné částky. Jelikož žalovaný těmto výzvám nevyhověl, žalobkyně v souladu s čl. 9 písm. h) smluvních podmínek poskytnutý úvěr k 29. 2. 2020 zesplatnila. Jelikož žalovaný na svůj dluh, který činil k 19. 10. 2020 částku 29 000 Kč na jistině a 1 800 Kč na poplatcích, na smluvním úroku 5 374,42 Kč a na úroku z prodlení částku 1 426,70 Kč zaplatil po podání žaloby celkem částku 20 026,67 Kč, kterou žalobkyně započetla dle výše uvedeného výpočtu, uznal soud za důvodnou zbývající část jistiny ve výši 18 888,25 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 18,90 % ročně z této částky od 17. 4. 2021 do zaplacení a v této části žalobě vyhověl.

26. Jelikož bylo prokázáno, že byl žalovaný v prodlení se zaplacením dlužné částky od 1. 3. 2020 (ode dne následujícího po dni, ke kterému nebyl na účtu žalovaného evidován dostatečný zůstatek pro provedení platby) rozhodl soud tak, že přiznal žalobkyni i nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení od 1. 3. 2020, a to v kapitalizované výši 2 572,67 Kč do 3. 5. 2021 a ve výši 10 % ročně z částky 18 888,25 Kč od 4. 5. 2021 do zaplacení. Dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, činí zákonná výše úroků z prodlení pro rozhodné období 10 % p.a. V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. byla stanovena lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).

27. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 151a o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost nahradit v řízení úspěšné žalobkyni účelně vynaložené náklady, spočívající v částce 1 232 Kč za zaplacený soudní poplatek, a v částce odměny za zastoupení žalobkyně v řízení zahájeném na návrh podaném na ustáleném vzoru po 500 Kč za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za celkem 3 úkony právní služby (sepis žaloby, převzetí věci a sepis předžalobní výzvy), náhradu hotových výdajů zástupce žalobkyně za 3 shora uvedené úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, a z částky 2 340 Kč za jeden úkon ve věci samé podle § 11 odst. 1 a.t. (částečné zpětvzetí žaloby), jedné paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 4 a.t., to vše zvýšeno o daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je zástupce žalobkyně povinen z odměny a náhrad odvést dle zvláštního právního předpisu v částce 932 Kč Celkem tak výše nákladů vynaložených žalobkyní činí částku 6 604 Kč Lhůta k plnění byla soudem v obou případech určena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako zákonná, třídenní. O povinnosti uhradit tyto náklady k rukám zástupce rozhodl soud dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.