10 C 106/2022

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Janem Tomešem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 7 803,94 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně jdoucím z částky 4 000 Kč od 30. 10. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se, co do nároku na zaplacení částky 3 803,94 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně jdoucího z částky 7 803,94 Kč od 17. 9. 2021 do 29. 10. 2021 a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % jdoucího z částky 3 803,94 Kč od 30. 10. 2021 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. V žalobě, podané u nadepsaného soudu dne 19. 1. 2022, ve znění doplnění ze dnů 10. 6. 2022 a 20. 7. 2022, žalobkyně vymezila předmět uplatněného nároku tak, že tento zahrnuje nesplacený revolvingový úvěr ve výši 7 803,94 Kč a příslušenství představované zákonným úrokem z prodlení jdoucím z částky 7 803.94 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení, s tím, že žalobkyně nárokované plnění nabyla z titulu postoupení pohledávky, která z titulu poskytnutého revolvingového úvěru, sjednaného cestou elektronických prostředků, tzv. na dálku (za současného zaslání fotokopie občanského průkazu žalovaného), vznikla za žalovaným společnosti [právnická osoba] (dále jen postupitelka).

2. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila, žalovaný se k uplatněnému nároku nevyjádřil a k jednání se bez omluvy nedostavil, byť mu byly žaloba (30. 5. 2022) i předvolání k jednání (25. 7. 2022) řádně doručeny.

3. Z předložených listin soud učinil níže rozvedený závěr o skutkovém stavu. Postupitelka, zahraniční podnikající právnická osoba, k datům 20. 4. 2021 a 19. 5. 2021 vyplatila ve prospěch bankovního účtu č. [bankovní účet] částku 6 000 Kč, z níž, dle vystaveného vyúčtování, nebylo k 16. 9. 2021 zaplaceno 4 000 Kč, resp. 7 803,94 Kč, se zohledněním navazujících poplatků a úročení. Dřív označený bankovní účet byl v [právnická osoba], evidován na jméno žalovaného. V souvislosti s poskytnutým plněním postupitelka, s odkazem své všeobecné obchodní podmínky a právní předpisy České republiky (o. z. a zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. s. ú.“)), vystavila dokument označený jako„ Smlouva o revolvingovém úvěru“, datovaný k 20. 4. 2021, v jehož rámci se zavázala žalovanému poskytovat opakovaně čerpatelné finanční plnění, úročené sazbou 10,50 % měsíčně, a to do limitu 80 000 Kč, s tím, že poskytované plnění bylo splatné měsíčně, splátkami ve výši nejméně 11 % z čerpaného plnění, nejméně však ve výši 1 000 Kč. Předmětný dokument nebyl opatřen podpisy žádné ze smluvních stran, identifikační údaje žalovaného, vč. e-mailové schránky, telefonního čísla, doručovací adresy, bankovního spojení a čísla SSN, postupitelka toliko zanesla do své databáze. Následně pak postupitelka, oproti podpisu dokumentu označeného jako„ Smlouva na opakovaném postoupení pohledávek“, datovaného k 27. 1. 2020, pohledávku z poskytnutého plnění pod [číslo] převedla na žalobkyni, která o tomto aktu, cestou sdělení ze dne 21. 10. 2021, jež bylo téhož dne podáno k poštovní přepravě, vyrozuměla žalovaného a současně jej vyzvala, aby, pod sankcí následného soudního vymáhání, do 3 dnů celé poskytnuté plnění uhradil.

4. Při právním hodnocení projednávané věci vzal soud v úvahu, že žalobkyně nepostavila na jisto, zda a jakým způsobem žalovaný projevil souhlas se sjednáním tvrzeného závazku, jenž měl být založen shora označenou„ Smlouvou o revolvingovém úvěru“. Postupitelka se totiž spokojila toliko s poskytnutím identifikačních údajů žalovaného, jež však (včetně čísla občanského průkazu) ani v souhrnu, v rozporu s § 561 odst. 1 o. z., nenahrazují podpis či elektronický certifikát jemu postavený na roveň. Tvrzený závazek by pak dle svých znaků (poskytnutí zpoplatněného finančního plnění, nespojeného bezprostředně s poskytnutím, ale toliko se závazkem poskytnutí) odpovídal závazku z úvěru, ve smyslu § 2395 o. z., resp. úvěru spotřebitelského, ve smyslu § 2 odst. 1 zákona z. s. ú. Za daného stavu věci tak v řízení nebylo prokázáno, zda žalovaný, v souladu s § 1724 odst. 1 o. z. ve spojení s § 561 odst. 1 o. z., cestou elektronických prostředků provedl akceptaci příslušného závazku, přičemž k doplnění důkazních prostředků žalobkyně, která v tomto směru nesla tzv. důkazní břemeno, nebyla dále, ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř., poučována, neboť toto poučení lze poskytnout toliko účastníkovi přítomnému při soudním jednání. Nadto je třeba doplnit, že byla žalobkyně na tuto skutečnost upozorněna písemně, avšak tato ani tak nedoplnila ničeho. S ohledem na tuto skutečnost, tak soud vyhodnotil, že žalobkyně neprokázala vznik a existenci řádného závazkově-právního poměru mezi postupitelkou a žalovaným, v důsledku čehož lze poskytnutí částky 6 000 Kč žalovanému po právní stránce vyhodnotit toliko jako tzv. kvazi závazek z bezdůvodného obohacení, ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. Právě nárok na plnění z tohoto tzv. kvazi závazku, ve výši zohledňující nesplacené plnění ve výši 4 000 Kč, ve smyslu § 2993 o. z., postupitelka, ve smyslu § 1879 odst. 1 o. z. ve spojení s § 1880 odst. 2 o. z., z titulu postoupení převedla na žalobkyni s tím, že splatnost postoupeného tzv. kvazi závazku nastala nikoli k datu splatnosti stanovenému„ Smlouvou o revolvingovém úvěru“, ale až uplynutím třídenní lhůty stanovené ve výzvě ze dne 21. 10. 2021. Žalovaný se tak, za použití zákonné fikce doručení, ve smyslu § 573 o. z., do prodlení, ve smyslu § 1968 o. z., dostal počínaje 30. 10. 2021 a od téhož data také žalobkyni, ve smyslu § 1970 o. z., vzniklo i právo nárokovat zákonný úrok z prodlení.

5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud, ve smyslu § 142 odst. 2o. s. ř., tak, že se právo na její úhradu nepřiznává žádnému účastníkovi řízení. V této souvislosti vzal soud v úvahu, že žalobkyně s uplatněným nárokem uspěla co do částky 4 000 Kč (+ pro tento účel kapitalizované příslušenství ve výši 260, 82 Kč), zatímco původně nárokovala 7 803,94 Kč (+ pro tento účel kapitalizované příslušenství ve výši 587,01 Kč). Poměr částky žalobkyni přiznané a zamítnuté tak činí 51 % ku 49 %, a procesní úspěch žalobkyně tak v konkrétním případě dosáhl toliko 2 %.

6. Tento rozsudek je, ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř., zkráceně odůvodněn, neboť, ve smyslu § 202 odst. 2 o. s. ř., proti němu není odvolání přípustné. Odůvodnění rozsudku tak obsahuje toliko vymezení předmětu řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení.