10 C 11/2021

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní titul Martinou Kotouček Mikoláškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení částka s příslušenstvím, <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části o zaplacení [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 9,75 % od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně - [právnická osoba], [IČO], uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě žalované poskytla v den uzavření smlouvy v hotovosti částku ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala vrátit původní věřitelce poskytnutý úvěr spolu s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za vyhodnocení úvěru, poplatkem za sjednání úvěru v celkové výši [částka] ve 13 měsíčních pravidelných splátkách, přičemž poslední splátka byla splatná dne [datum]. Žalovaná svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplnila řádně a včas a ocitla se v prodlení. Pohledávka původního věřitele, který byl v části svého závodu ke dni [datum] převeden na [právnická osoba], byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. O postoupení pohledávky byla žalovaná vyrozuměna. Žalobkyně si nárokuje zaplacení částky [částka] a zákonného úroku z prodlení od [datum] z částky [částka]. Žalované byla dne [datum] zaslána předžalobní výzva. Žalobkyně ve vyjádření doručeném soudu dne [datum] doplnila, že žalovaná v době platnosti smlouvy uhradila ve splátkách celkem částku [částka].

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, z jednání se pak řádně omluvila a vyjádřila souhlas s rozhodnutím soudu ve věci v její nepřítomnosti. Žalobkyně se z jednání též řádně omluvila a vyjádřila souhlas s rozhodnutím soudu ve věci v její nepřítomnosti.

3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] má soud prokázáno, že mezi [právnická osoba], IČO [číslo], se sídlem [adresa], a žalovanou byla uzavřena smlouva, na základě které byl žalované poskytnut v hotovosti úvěr ve výši [částka], který žalovaná v hotovosti převzala, což potvrdila svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zároveň zavázala vrátit věřiteli poskytnuté prostředky spolu s poplatkem ve výši [částka] sestávajícímu se z poplatku za uzavření smlouvy ve výši [částka], úroku ve výši 28 % ročně z poskytnuté jistiny, poplatku za správu úvěru ve výši [částka] a poplatku za hotovostní režim splátek ve výši [částka], a to ve 13 měsíčních splátkách po [částka].

4. Z předpisu splátek ke smlouvě o úvěru 13M má soud za prokázané, že 1. – 5. splátka se nezapočítávala na jistinu, ale započítávala se na úrok a poplatky, 6 splátka se započítávala na jistinu ve výši [částka], zbývající část na úrok a poplatky a 7. – 13. splátka se započítávala na jistinu.

5. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru má soud za prokázané, že se žalovaná před uzavřením smlouvy seznámila s podmínkami čerpání úvěru ve výši [částka].

6. Z listiny nazvané [anonymizováno] analýza a z listiny nazvané [anonymizována dvě slova] má soud za prokázané, že původní věřitel udělil žalované celkem 16 bodů, ve kterých hodnotil věk, druh příjmu, druh bydlení, rodinný stav, vybavení domácnosti celkové hodnocení žadatele zástupcem evidoval věk žadatelky. V tomto formuláři žalovaná uvedla jako druh bydlení nájemní smlouvou/u rodičů, rodinný stav vdaná a druh příjmu„ MD, renta, SD, ID“. Ve výši měsíčních příjmů žalované byla uvedena částka [částka], měsíční výdaje byly vyčísleny na [částka]. Zohledněny byly minimální měsíční výdaje v částce [částka] a rezerva na neočekávané výdaje ve výši [částka]. Měsíční volné finanční zdroje byly vyčísleny na částku [částka], počet výdělečně činných osob v domácnosti byl 1. Počet nezaopatřených dětí ve věku do 6 let jedno. Výsledkem finanční analýzy bylo zhodnocení, že žalované bylo možné poskytnout úvěr s maximální výší měsíční splátky [částka]. Součástí tohoto posouzení bylo i čestné prohlášení žalované, ze kterého má soud za prokázané, že žalovaná uvedla, že v současné době bydlí u rodičů, kterým na bydlení přispívá měsíčně [částka]. Součástí žádosti byla i kopie nájemní smlouvy uzavřená mezi pronajímatelem městem Poděbrady a nájemce paní [jméno] [příjmení]. Přílohu tvořila též kopie oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory, ze které soud zjistil, že žalované bylo oznámeno zvýšení této dávky na [částka] měsíčně. Součástí žádosti byla také kopie dohody o provedení práce mezi zaměstnavatelem [jméno] [příjmení] a žalovanou, ze které soud zjistil, že žalovaná měla sjednanou měsíční odměnu za vykonanou práci ve výši [částka].

7. Ze žádosti o úvěr, má soud prokázané, že žalovaná uvedla příjem z rodičovské, mateřské ve výši [částka] a částku [částka] z brigády. Ve výdajích uvedla položky [částka] bydlení, [částka] energie, [částka] stravování, výživné, ostatní výdaje [částka].

8. Ze smlouvy o prodeji části závodu a seznamu úvěrových smluv převáděných společně s částí závodu má soud za prokázané, že část závodu [právnická osoba] byla převedena na [právnická osoba] [IČO].

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek má soud prokázáno, že mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] bylo dohodnuto postoupení pohledávky za žalovanou (řádek [číslo] seznamu).

10. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] a potvrzení o expedici zásilek má soud prokázáno, že žalované bylo zasláno dne [datum] vyrozumění o postoupení pohledávky.

11. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum] a podacího lístku k této výzvě má soud prokázáno, že žalovaná byla výzvou zaslanou dne [datum] na adresu [adresa žalované], upozorněna na prodlení s úhradou závazku ze smlouvy o úvěru [číslo] byla vyzvána k zaplacení dlužné pohledávky ve výši [částka] a nákladů za právní zastoupení ve výši [částka].

12. Z transakční historie má soud za prokázané, že žalovaná na svůj dluh uhradila celkem částku [částka] (dne [datum] částky [částka] a [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka]).

13. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení této věci.

14. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (1) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. (2).

18. Podle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (1) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možnosti spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (2)

19. V souzené věci soud na podkladě provedeného dokazování uzavřel, že původní věřitelka při posuzování úvěruschopnosti žalované nepostupovala s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že bude žalovaná schopna dostát svým závazkům, tj. na poskytnutý úvěr ve výši [částka] zaplatit částku [částka], a to v měsíčních splátkách po [částka]. Původní věřitelka zohlednila vůči zjištěnému příjmu [částka] částku životního minima ([částka]), tato částka ovšem nezahrnuje náklady na bydlení (srov. § 1 odst. 3 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, podle kterého životní minimum ani existenční minimum nezahrnuje nezbytné náklady na bydlení; poskytování pomoci k zajištění úhrady nezbytných nákladů na bydlení stanoví zvláštní právní předpis), které žalovaná uvedla ve zcela symbolické hodnotě [částka], zřejmě z důvodu, že bydlela u rodičů a bylo možné očekávat finanční pomoc ze strany rodičů. Což ovšem může svědčit o špatné finanční situaci žalované, která nebyla schopna podílet se odpovídající částkou na nákladech za nájem a související služby. Žalovaná ovšem do svých výdajů zjevně uváděla i ostatní výdaje jako nerealisticky nízké, např. stravování, výživné v částce [částka] (nelze si představit, že by byla schopná živit sebe a své dítě s částkou [částka] na den). Původní věřitelka sice tuto částku nerespektovala a započítala částku životního minima, ovšem bez údajů o příspěvku na bydlení. Je třeba upozornit na to, že příjem žalované ani s přivýdělkem z brigády nedosahoval ani částky [částka]. V takovém případě nelze dospět k závěru, že by mohla žalovaná cca 14 % svého příjmu odložit na splátky úvěru, tj. nemohla by s nimi počítat na zajištění koupě potravin, ošacení či potřeb pro sebe a své dítě. Finanční situace žalované byla zjevně neuspokojivá a původní věřitelka nemohla po ověření relevantních skutečností, které i zanesla do formuláře k posuzování úvěruschopnosti, dospět s odbornou péčí k závěru, že bude žalovaná schopna poskytnutý úvěr splácet. Je třeba zohlednit i to, že průměrný občan (a tedy i spotřebitel) nedokáže disciplinovaně a dlouhodobě hospodařit s finančními prostředky v rozsahu životního minima. Životní minimum představuje rámec pro zajištění nejzákladnějších potřeb (nezahrnuje navíc náklady na bydlení) a to spíše pro přechodné období, rozhodně se nemůže jednat o částku, kterou by člověk potřeboval pro všední, běžný a průměrný způsob života. Původní věřitelka tak nepostupovala s odbornou péčí, když poskytla žalované úvěr, ačkoli ze zjištěných údajů je patrné, že finanční situace žalované byla zcela neuspokojivá a neumožňovala jí poskytnutý úvěr splácet.

20. Jelikož původní věřitelka nesplnila svou předsmluvní povinnost, která je nezbytnou podmínkou pro poskytnutí spotřebitelského úvěru, a neposoudila úvěruschopnost žalované, má toto pochybení původního věřitele za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy ve smyslu § 588 o.z., neboť toto porušení povinnosti odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud přitom zkoumá splnění této povinnosti věřitelem i z moci úřední, neboť se jedná o povinnost věřitele, která přispívá k udržování veřejného pořádku a k ochraně spotřebitele před tzv. zneužívajícími klauzulemi (srov. závěry rozsudku Soudního dvora Evropské Unie ve věci„ OPR-Finance“ C [číslo] ze dne [datum]). Jelikož je důsledkem výše uvedeného nesplnění zákonné povinnosti absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, má žalobkyně podle § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru omezený nárok vůči žalované na vrácení toliko zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru. Jelikož žalovaná na svůj dluh uhradila částku [částka], rozhodl soud tak, že je žalovaná povinna vrátit zbývající část nesplacené jistiny ve výši [částka]. Žalobkyně požadovala přiznání zákonného úroku z prodlení. Žalovaná byla v oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] vyzvána k zaplacení dlužné částky s tím, že oznámení s výzvou bylo žalované odesláno dne [datum], přičemž na základě domněnky dojití lze mít za to, že bylo žalované doručeno dne [datum], proto soud rozhodl o přiznání zákonného úroku z prodlení z jistiny [částka] od [datum], což je datum následující po doručení oznámení, ve kterém byla žalovaná vyzvána k vrácení dlužné částky Výše přiznaného úroku (10 % ročně) odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I)

21. Jelikož mezi stranami nebyl spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem žalované vrátit poskytnutou jistinu (žalovaná nikterak nereagovala na předžalobní výzvu žalobkyně a soudu nebyly předloženy rozdílné návrhy stran na určení přiměřené doby plnění ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru), byla žalované uložena povinnost vrátit poskytnutou jistiny podle § 160 o.s.ř.

22. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, nezbylo než žalobu ve zbývající části zamítnout, neboť nároky žalobou uplatněné se odvíjí od této smlouvy. Proto nemohl být žalobkyni přiznán nárok na zbývající část požadované jistiny, na požadovaný úrok z prodlení a související poplatky. V rozsahu, v jakém soud shledal žalobu nedůvodnou, rozhodl o jejím zamítnutí včetně požadovaného příslušenství. (výrok II).

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. za použití § 151 odst. 1 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V souzeném případě byla žalovaná oproti žalobkyni úspěšná v poměru 57 % a 43 % neúspěšná. Žalované by tak náležela náhrada 14 % nákladů, avšak žalované v řízení žádné náklady nevznikly, proto nebylo žádnému z účastníků řízení přiznáno právo na náhradu nákladů řízení (výrok III).