10 C 121/2021

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Kotouček Mikoláškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 45 673 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 31 251 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % jdoucím z této částky od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení částky 14 422 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 202 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám anonymizováno jméno jméno, advokáta se sídlem v obec, ulice a číslo.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala proti žalovanému zaplacení částky 45 673 Kč s příslušenstvím z titulu sjednané smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne datum, kterou uzavřel žalovaný se společností právnická osoba, anonymizováno 7 slov číslo, země (původní věřitel). Poskytnutý úvěr měl být splacen nejpozději dne datum, žalovaný však poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána porovnáním příjmů a výdajů tak, aby byla ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a výdaji. Úvěr byl poskytován bezhotovostně na účet žalovaného č. bankovní účet pod variabilní symbol. Pohledávka za žalovaným byla žalobkyni původním věřitelem postoupena na základě smlouvy ze dne datum. Žalovaný byl upomínán o zaplacení dlužné částky výzvou ze dne datum. Žalovaný na svůj dluh žalobkyni nic nezaplatil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání soudu se pak žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl k jednání řádně předvolán. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Žalobkyně se z jednání řádně omluvila a vyjádřila souhlas s rozhodnutím soudu ve věci v její nepřítomnosti.

3. Z listiny nazvané smlouva o revolvingovém úvěru s datem datum má soud za prokázané, že obsahuje identifikační údaje žalovaného a původního věřitele. Přílohy této listiny tvořily obchodní podmínky a sazebník. Článek II stanovoval výši úvěrového limitu na 80 000 Kč. Výše úrokové sazby byla stanovena na 11,75 % měsíčně, dále bylo v listině uvedeno, že je klient povinen zaplatit poplatek za čerpání úvěru ve výši 0 % z částky každého čerpání. Listina neobsahuje žádný podpis nebo technický prostředek umožňující určení jednající osoby.

4. Z listiny nazvané jméno příjmení info má soud za prokázané, že dne datum byla na účet č. bankovní účet převedena částka 5 000 Kč.

5. Z platební informace s variabilním symbolem číslo má soud za prokázané, že žalovanému byla vyčíslena dlužná částka na 45 672,93 Kč, přičemž úroky za dobu čerpání činily částku 13 753 Kč a dále byly žalovanému účtovány dva poplatky za účelně vynaložené náklady po 250 Kč.

6. Ze standardních informací o spotřebitelském úvěru má soud za prokázané, že obsahuje smluvní podmínky k revolvingovému úvěru s finančním rámcem 80 000 Kč.

7. Z obchodních podmínek společnosti právnická osoba má soud za prokázané, že vymezují podrobně práva a povinnosti, které vznikají mezi touto společností a klientem v souvislosti s poskytováním spotřebitelských úvěrů.

8. Z potvrzení o provedených platbách vystavených právnická osoba, anonymizováno má soud za prokázané, že byla na účet č. bankovní účet převedena dne 6. 6 2019 částka 500 Kč a 750 Kč, dne datum 2x částka 5 000 Kč, dne datum částka 5 000 Kč, dne datum částka 10 001 Kč a dne datum částka 5 000 Kč, celkem tedy částka 31 251 Kč.

9. Z výpisu z účtu č. bankovní účet za období od datum do datum má soud za prokázané, že tento účet patřil žalovanému.

10. Ze smlouvy o opakovaném postoupení pohledávek ze dne datum a seznamu postoupených pohledávek má soud za prokázané, že společnost právnická osoba převedla pohledávku za žalovaným na žalobkyni, přičemž pohledávka za žalovaným ve výši 45 557,35 Kč je identifikována v řádku číslo seznamu postoupených pohledávek.

11. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum a podacího lístku z téhož dne má soud za prokázané, že bylo žalovanému na adresu adresa žalovaného, zasláno oznámení o postoupení pohledávky na žalobkyni.

12. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne datum a podacího lístku z téhož dne k této výzvě a k oznámení o postoupení pohledávky má soud prokázáno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky 57 318,35 Kč, kterou tvoří neuhrazená jistina ze smlouvy o revolvingovém úvěru mezi společností právnická osoba a žalovaným ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum, a nákladů na právní zastoupení ve výši 11 761 Kč do tří dnů. Výzva byla žalovanému odeslána dne datum na adresu adresa žalovaného.

13. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že na bankovní účet č. bankovní účet, který patřil žalovanému, byla vyplacena celkem částka 31 251 Kč, a to celkem v sedmi splátkách (500 Kč, 750 Kč, 4 x 5 000 Kč, 10 001 Kč) identifikovaných variabilním symbolem číslo. Pohledávka za žalovaným ve výši 45 557,35 Kč byla postoupena původní věřitelkou právnická osoba na žalobkyni.

14. Po provedeném dokazování nemá soud za prokázané, že byla dne datum uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru mezi původní věřitelkou, společností právnická osoba, a žalovaným a že by byly mezi těmito smluvními stranami sjednány podmínky čerpání revolvingového úvěru. Žalobkyně nepředložila žádný důkaz, který by zachycoval dostatečným způsobem obsah smluvního ujednání a též dostatečným způsobem určoval jednající osoby. Listina nazvaná Smlouva o revolvingovém úvěru ze dne datum neobsahuje podpis žádné ze smluvních stran, ani jiný technický prostředek umožňující určení jednajících osob. Dále není obsah smlouvy zachycen tak, aby neumožňoval změnu obsahu, jedná se o listinu v prostém PDF formátu. Předložená listina nazvaná loan application info neobsahuje žádné smluvní podmínky. Dále nebylo prokázáno, že by původní věřitelka před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného, když nebyly předloženy žádné listiny, ze kterých by bylo prokázáno, že se původní věřitelka zabývala s odbornou péčí porovnáním příjmů a výdajů žalovaného. Ostatně žalobkyně ani ve vyjádření ze dne datum nepředložila a nenavrhla žádné důkazy ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, toliko zůstala u konstatování, že úvěruschopnost byla posuzována nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Zůstalo toliko v rovině tvrzení, že původní věřitelka uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru a že před uzavřením smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně nepředložila nic, z čeho by bylo prokázáno, že se původní věřitelka seznámila s příjmy a výdaji žalovaného a že by tyto údaje řádně porovnala. Nebylo zjištěno, jestli má žalovaný pravidelný příjem např. z pracovního poměru, jaké jsou jeho pravidelné měsíční výdaje (např. na nájem), jaké jsou měsíční výdaje na potraviny, léky, oblečení apod.

15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 551 občanského zákoníku, o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

17. Podle § 562 odst. 1 občanského zákoníku, písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

18. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

19. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

20. Na základě shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že nebylo prokázáno, že by žalovaný s původní věřitelkou uzavřel dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru. Zákon o spotřebitelském úvěru sice stanovuje povinnost uzavřít smlouvu, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr písemně, zároveň nedodržení této formy nesankcionuje neplatností smlouvy. Muselo by být ovšem prokázáno, že se žalovaný a původní věřitelka jinak než písemně domluvili na poskytnutí spotřebitelského úvěru za konkrétních podmínek. Toto nemůže být prokázáno listinou zachycující faktické úkony spojené s poskytováním úvěru, který žalobkyně předložila (anonymizováno jméno anonymizována dvě slova), neboť tento dokument sice obsahuje informaci o tom, kdy byla původnímu věřiteli doručena žádost o poskytnutí konkrétní finanční částky a kdy byla tato částka vyplacena (vč. konkrétního čísla účtu), nicméně v tomto dokumentu není uvedeno nic o smluvních podmínkách poskytnutého úvěru (tj. není ani zřejmé, zda jde o úvěr, zápůjčku či zcela jiný smluvní typ). Tento dokument tak může svědčit pouze o tom, jaká částka (v projednávaném případě byla zaznamenána částka 5 000 Kč), a na jaký účet byla vyplacena, nikoli o tom, že by byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru a za jakých smluvních podmínek. Listina, která byla nazvaná smlouva o revolvingovém, úvěru ze dne datum, neobsahuje žádný podpis žalovaného (ani původní věřitelky) ani jiné technické označení dokumentu, ze kterého by bylo patrné, že si smluvní strany ujednaly podmínky tak, jak jsou zachyceny v těchto dokumentech.

21. Podle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

22. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

23. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

24. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

25. Jestliže právní předchůdkyně žalobkyně přesto, že s žalovaným neuzavřela platnou smlouvu o revolvingovém úvěru, poskytla žalovanému na jeho účet (soudu je z úřední činnosti známo, že účet č. bankovní účet patří žalovanému. K prokázání této skutečnosti soud provedl důkaz výpisem z účtu č. bankovní účet, který měl k dispozici z řízení ve věci sp. zn. spisová značka, ve které vystupoval žalovaný též jako účastník. Totožná informace byla ověřena i ve věcech sp. zn. spisová značka, spisová značka anebo spisová značka – ve všech řízeních byl žalovaný účastníkem) částku 31 251 Kč, plnila dle § 2991 občanského zákoníku bez právního důvodu, vzniklo jí tak ve smyslu § 2991 odst. 1 občanského zákoníku právo na vrácení bezdůvodného obohacení. Původní věřitelka postoupila žalobkyni dluh za žalovaným ve výši 45 557,35Kč, který byl tvořen jistinou ve výši 31 251 Kč, přičemž soud má za prokázané, že žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalobkyně tak má právo na zaplacení celé jistiny ve výši 31 251 Kč, přičemž tento dluh se stal splatným dne datum, což byla lhůta stanovená v oznámení o postoupení pohledávky a v předžalobní výzvě ze dne datum, která byla žalovanému odeslána téhož dne. Dle domněnky dojití (srov. § 573 občanského zákoníku) se má za to, že písemnost došla třetí pracovní den od odeslání písemnosti, tj. dne datum Poslední den lhůty tak připadal na datum. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit z přiznané částky úrok z prodlení v zákonné výši od datum, neboť od této doby byl žalovaný prokazatelně v prodlení se zaplacením dlužné částky. Dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, činí zákonná výše úroků z prodlení pro rozhodné období 8,25 % p.a. V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. byla stanovena lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.)

26. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že nebyla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru a že mezi původní věřitelkou a žalovaným nebyly platně sjednány podmínky poskytnutí finančních prostředků a zároveň soud výše vyčíslil nárok žalobkyně na vrácení jistiny, nezbylo než žalobu v části požadovaných smluvních úroků a zákonných úroků z prodlení zamítnout. V rozsahu, v jakém tedy soud neshledal žalobu důvodnou, rozhodl o jejím zamítnutí včetně příslušenství (výrok II.).

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. za použití § 151 odst. 1 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Jelikož byla žalobkyně v řízení úspěšná ze 65 %, přiznal jí soud nárok na náhradu nákladů řízení z 30 %, tj. v částce 1 202 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 45 673 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč, výslednou částku 4 006 Kč soud snížil na 30 %, neboť od úspěchu žalobkyně vyjádřeného 65 % odečetl úspěch žalovaného představující 35 % (výrok III). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.