10 C 123/2024

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Janem Tomešem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované , Anonymizováno o zaplacení 21 420 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 520 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně jdoucím z částky 520 Kč od 1. 11. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do nároku na zaplacení částky 20 900 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 8 745,92 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 23 504,26 Kč, úroku ve výši 19,98 % ročně jdoucího z částky 11 666,67 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 7,05% ročně jdoucího z částky 11 666,67 Kč od 28. 9. 2023 do 31. 10. 2023 a zákonného úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně jdoucího z částky 11 146,67 Kč od 1. 11. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou, podanou u nadepsaného soudu dne , datum, , ve znění doplnění ze dne , datum, , se žalobkyně vůči žalované domáhala zaplacení pohledávky ve výši , částka, a jejího příslušenství sestávajícího z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , smluvního úroku ve výši 19,98 % ročně z částky , částka, , počítaného od , datum, do zaplacení, a zákonného úroku z prodlení z částky , částka, , počítaného od , datum, do zaplacení. V odůvodnění podané žaloby žalobkyně uvedla, že nárokovanou pohledávku i její příslušenství nabyla z titulu „Smlouvy o postoupení pohledávek“, jíž s účinností k , datum, sjednala k , datum, se společností , právnická osoba, , (dále jen „postupitel“), o čemž byla žalovaná informována zvlášť zasílaným dopisem. K úhradě dlužného plnění byla žalovaná po datu postoupení vyzývána, naposledy předžalobní upomínkou zaslanou zástupcem žalobkyně, avšak neuhradila ničeho. Postoupená pohledávka pak byla založena „Smlouvou o půjčce č. , hodnota, “ ze dne , datum, (dále jen „Smlouva č. , hodnota, “). Z titulu uvedené smlouvy, resp. jejím prostřednictvím sjednaného závazku, postupitel žalované v hotovosti vyplatil částku , částka, , úročenou sazbou 19,98 % ročně. Ještě před sjednáním závazku také postupitel, v souladu s § 9 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinnému k datu podpisu Smlouvy č. , hodnota, (dále jen „z. s. ú.“), s náležitou odbornou péčí a v důvěře v poctivost a dobrou víru žalované ověřil, že je tato, s ohledem na své rodinné a majetkové poměry, schopna poskytnuté plnění splácet. V této souvislosti postupitel vyšel z údajů a listin, jež mu za účelem doložení svých osobních a majetkových poměrů poskytla sama žalovaná, který byla o této své povinnosti řádně poučena, mj. i ve vztahu k možnému trestněprávnímu postihu za trestný čin úvěrového podvodu. Zjištěné údaje byly následně zaneseny do „Zákaznické karty“ a postupitelem vyhodnoceny. V návaznosti na zjištěné údaje o majetkových poměrech žalované postupitel vyměřil žalované celkem 60týdenních splátek po , částka, , z nichž splatnost poslední připadla na , datum, . Celkem vyměřená suma, určená postupitelem ke splácení, zahrnovala ve vztahu k závazku ze Smlouvy č. , hodnota, též smluvní úrok ve výši , částka, , náklady za administraci ve výši , částka, a inkaso výši , částka, . Žalovaná nicméně, po zaplacení částky , částka, , přestala plnění poskytnuté na základě Smlouvy č. , hodnota, splácet.

2. Žalovaná se k uplatněnému nároku nijak nevyjádřila a k jednání se bez omluvy nedostavila, byť jí byly žaloba (, datum, ) i předvolání k jednání (, datum, ) řádně doručeny. Žalobkyně se z jednání omluvila.

3. Soud provedl dokazování, v jehož rámci, ve smyslu § 132 o. s. ř., provedl a hodnotil, samostatně i ve vzájemných souvislostech, níže uvedené:

4. Z textu Smlouvy č. , hodnota, , datované k , datum, , vzal soud za prokázané, že postupitel poskytl žalované v hotovosti a oproti podpisu částku , částka, . Poskytnutou částku, navýšenou o poplatek ve výši , částka, (celkem tedy , částka, ), zahrnující smluvní úrok (kapitalizovaný zde částkou , částka, ), poplatek za administrativní činnost (částku , částka, ) a hotovostní inkaso splátek (částku , částka, ), se žalovaná zavázala splatit formou celkem , hodnota, splátek po , částka, . Jednotlivé splátky byly splatné v sedmidenních obdobích, počínaje datem podpisu.

5. Při posuzování majetkových poměrů žalované vycházel postupitel z doložených listin a z údajů, které žalovaná sdělila v dokumentu označeném jako „Zákaznická karta“, datovaném k , datum, . Jako přílohy uvedeného dokumentu žalovaná postupiteli předložila občanský průkaz, „pracovní smlouvu“, výplatní pásky, předpis SIPO a doklady týkající se hypotečního úvěru, jenž měla t. č. sjednaný se společností , Anonymizováno, Bank. Dále zde žalovaná zaznamenala, že t. č. bydlí ve vlastním bytě/domě, nevlastní motorové vozidlo a nemá žádné vyživovací povinnosti. Příjmy žalované byly t. č., dle údajů zde uvedených, představovány mzdou z pracovního poměru na pozici uklízečka, sjednaného na u společnosti , právnická osoba, ., ve výši , částka, , a blíže neztotožněným „dalším příjmem domácnosti“ ve výši , částka, . Z takto označených příjmů měla žalovaná t. č. platit inkaso ve výši , částka, , náklady za telefon ve výši , částka, , výdaje na provoz domácnosti ve výši , částka, , splátky půjček ve výši , částka, a „jiné závazky“ v částkách , částka, a , částka, . Z takto uvedených příjmů a výdajů pak postupitel jako částku „použitelného příjmu“ určil rozdíl, částku , částka, . Na závěr žalovaná zaškrtla, že využívá bankovní účet, což si postupitel ověřil.

6. Dokumentem, označeným jako „Smlouva o postoupení pohledávek“, datovaným k , datum, a doloženým spolu se seznamem postoupených pohledávek (položka č. , hodnota, , s odkazem na číslo smlouvy), vzal soud za prokázané, že právo nárokovat pohledávku ze Smlouvy č. , hodnota, , ve smyslu čl. I. odst. 1 a 3, čl. IV. a čl. XII. odst. 14 tohoto dokumentu, oproti složení úplaty, přešlo na žalobkyni. O přechodu práva nárokovat předmětnou pohledávku postupitel žalovanou informoval dopisem datovaným k , datum, , jejímž prostřednictvím jí současně vyzval, aby zde označené plnění splatila do 10 dnů od data doručení. K odeslání tohoto dopisu došlo, dle přiloženého poštovního podacího lístku, dne , datum, .

7. Naposledy žalovanou k úhradě nárokovaného plnění upomenul zástupce žalobkyně cestou „Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě“, datované k , datum, , kterou žalobkyně předložila spolu s poštovním podacím lístkem, datovaným k , datum, , dokládajícím její odeslání.

8. Podle § 39 zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník, ve znění účinném k datu podpisu Smlouvy č. , hodnota, (dále jen obč. zák.) neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

9. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

10. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

11. Podle § 517 odst. 1 a 2 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. (2) Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

12. Podle § 451 odst. 1 a 2 obč. zák. (1) Kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. (2) Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

13. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

14. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

15. Podle § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.

16. Podle § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

17. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném k datu podpisu Smlouvy č. , hodnota, (dále jen z. s. ú.), tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1 a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

18. Podle § 3 písm. a) a b) z. s. ú. je a) spotřebitelem fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání a b) věřitelem osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání,19. Podle § 9 odst. 1 z. s. ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

20. Výše zákonného úroku z prodlení je upravena nařízením vlády č. 142/1994 Sb.

21. Při právním hodnocení projednávané věci vyšel soud z povahy práv a povinností, utvářejících v souhrnu obsah závazku, sjednaného mezi žalovanou a postupitelem oproti podpisu Smlouvy č. , hodnota, . Obsahem předmětného závazku tak byla především povinnost postupitele vyplatit, oproti podpisu Smlouvy č. , hodnota, , úročené finanční plnění. Této povinnosti postupitele korespondovala povinnost žalované splatit poskytnuté plnění, navýšené o úročení i o případné navazující poplatky. Předmětný závazek tak soud, vzhledem k datu jeho sjednání a za využití přechodného ustanovení § 3028 odst. 3 o. z., s přihlédnutím k jeho obsahu, právně kvalifikoval jako úročenou půjčku, ve smyslu § 657 obč. zák. ve spojení s § 658 odst. 1 obč. zák. S ohledem na postavení smluvních stran měla sjednaná půjčka též charakter spotřebitelského úvěru, ve smyslu § 1 z. s. ú., upraveného nad rámec obecné právní úpravy též speciálním právním předpisem. V tomto směru vzal soud v úvahu, že postupitel předmětný závazek sjednal v rámci své podnikatelské činnosti, jako věřitel, ve smyslu § 3 písm. b) z. s. ú., a žalovaná naopak jako spotřebitel, ve smyslu § 3 písm. a) z. s. ú., tedy mimo rámec podnikatelské činnosti.

22. S ohledem na právní povahu sjednané půjčky tak postupiteli v průběhu kontraktačního procesu, předcházejícího sjednání závazku ze Smlouvy č. , hodnota, , ve smyslu § 9 odst. 1 z. s. ú., vznikla povinnost posoudit tzv. úvěruschopnost žalované. Splnění uvedené, svojí povahou předsmluvní, povinnosti představovalo nezbytnou podmínku poskytnutí spotřebitelského úvěru, přičemž její nesplnění příslušná právní úprava, ve smyslu § 9 odst. 1 z. s.ú., sankcionuje absolutní neplatností (v této souvislosti viz závěry rozsudku Nejvyššího soudu z rozsudku sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ). Charakter takto stanovené povinnosti totiž svým významem přesahuje rovinu dvoustranného, soukromoprávního poměru a jako takový odráží i veřejný zájem na zajištění společensky akceptovatelné výměny majetkových hodnot tak, aby tato ve svém důsledku nezatěžovala veřejné sociální systémy. Přeneseně řečeno tedy povinnost zkoumat tzv. úvěruschopnost přispívá k udržování veřejné pořádku, neboť: „předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve“ (citace viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ).

23. Současně též nelze pominout, že institut zkoumání tzv. úvěruschopnosti představuje jeden z dílčích prostředků ochrany spotřebitele před tzv. zneužívajícími klauzulemi, tedy prostředek, jehož účelem je narovnání spotřebitelských vztahů v rámci jednotného trhu celé Evropské unie. Ve smyslu závazného eurokonformního výkladu, představeného Soudním dvorem Evropské unie, jsou proto soudy povinny existenci kterékoli tzv. zneužívající klauzule ve spotřebitelské smlouvě zohlednit bez dalšího a z úřední povinnosti (viz zejména rozhodnutí Evropského soudního dvora ze dne , datum, , ve věci Pannon GSM Zrt. v. Erzsébet Sustikné Győrfi, zn. C-243/08). V této souvislosti také vzal soud dále v úvahu, že i právě shora citovaný § 9 z. s. ú. je výsledkem transpozice norem unijního práva, konkrétně Směrnice EP a Rady 2008/48/ES z , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS. Tato ustanovení pak již byla ze strany Soudního dvora Evropské unie podrobena tzv. eurokonformnímu výkladu. Ve prospěch závěru, že v rámci soudních řízení je třeba otázku náležitého zkoumání tzv. úvěruschopnosti posuzovat z úřední povinnosti (viz závěry rozsudku Soudního dvora Evropské unie ve věci „OPR-Finance“ C-679/18 ze dne , datum, ), a tedy pod sankcí absolutní neplatnosti, ve smyslu § 588 o. z. V této souvislosti lze též, nad rámec již uvedeného, odkázat na závěry Ústavního soudu ČR, dle nichž představuje soudní přezkum řádného posouzení tzv. úvěruschopnosti ze strany poskytovatele spotřebitelského úvěru nezbytnou součást práva úvěrovaného-spotřebitele na soudní ochranu, zaručenou čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (viz nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne , datum, ).

24. V návaznosti na učiněná skutková zjištění soud konstatuje, že postupitel tzv. úvěruschopnost žalované s odpovídající mírou pečlivosti, v rozporu s § 9 odst. 1 z. s. ú., nezkoumal a nevyhodnotil případná rizika. Předně, a tuto skutečnost soud považuje za klíčovou, si postupitel v plném rozsahu a z objektivních zdrojů neověřil existenci všech žalovanou tvrzených příjmů. Lze kvitovat, že žalovaná před podpisem Smlouvy č. , hodnota, předložila pracovní smlouvu a výplatní pásky, tyto však prokazují existenci toliko jejího vlastního příjmu ve výši , částka, . Existenci „dalšího“ tvrzeného příjmu ve výši , částka, žalovaná postupiteli nijak nedokládala a postupitel se, v rozporu s předepsanými standardy, v tomto ohledu spolehl výlučně na tvrzení samotné žalované (ke standardům ověřování poměrů žadatele o spotřebitelský úvěr na rámec sdělení samotného žadatele viz např. závěry již citovaného rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ). Ačkoli ověření tohoto dalšího tvrzeného příjmu představovalo klíčový předpoklad vyplacení spotřebitelského úvěru, jelikož, nebyl-li by tento příjem zohledněn, byť i tvrzené výdaje žalované by více než trojnásobně převyšovaly výši doložených příjmů. Obdobně nedbale navíc postupitel přezkoumával i výdaje žalované, neboť z výdajů, ač alespoň pravidelných, mu žalovaná doložila toliko předpis SIPO na částku , částka, a doklady týkající se splátek hypotečního úvěru ve výši , částka, . Pokud jde o další zde označené výdaje na „jiné závazky“, náklady domácnosti či služby telefonního operátora, v souhrnné výši , částka, , zde se postupitel opět spolehl výlučně na tvrzení samotné žalované. Sama skutečnost, že žalovaná předepsané na určitou dobu splácela, pak nemůže na shora popsaném závěru ničeho změnit (shodně viz závěry rozsudku Soudního dvora Evropské Unie ze dne , datum, , ve věci vedené pod zn. C755/22, , právnická osoba, . vs. , právnická osoba, .).

25. Za daného stavu věci tedy lze uzavřít, že postupitel nedostál své povinnosti přezkoumat tzv. úvěruschopnost žalované s náležitou péčí, ve smyslu § 9 odst. 1 z. s. ú., a závazek z tvrzeného spotřebitelského úvěru, založeného ze Smlouvy č. , hodnota, , soud proto kvalifikoval jako absolutně neplatný, ve smyslu § 39 obč. zák. ve spojení s § 9 odst. 1 z. s. ú., konkrétně pro porušení zákona. Závazek ze Smlouvy č. , hodnota, , z úřední povinnosti prohlášený za neplatný, tak pozbyl právních účinků od samého počátku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, a rozsudek sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ), a plnění poskytnutá z jeho titulu tedy bylo na místě právně kvalifikovat toliko jako tzv. kvazi závazek z bezdůvodného obohacení, ve smyslu § 451 odst. 1 a 2 obč. zák. Právě nárok z tohoto tzv. kvazi závazku také žalobkyně, z titulu postoupení většího množství typově obdobných pohledávek, ve smyslu § 1879 ve spojení s § 1887 o. z., mohla od postupitele nabýt (shodně viz např. závěry rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, , publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek jako R 27/2012 civ.). Z titulu bezdůvodného obohacení, jež dosud bylo splaceno toliko z části, proto soud uplatněný nárok akceptoval jako důvodný co do částky , částka, , odpovídající právě rozdílu finančního plnění poskytnutého a splaceného (, částka, – , částka, ). Splatnost plnění částky bezdůvodného obohacení soud určil k datu doručení oznámení o postoupení pohledávky, jakožto k prvému datu, kdy byla žalovaná k zaplacení nárokovaného plnění vyzvána (obdobně viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ). Pokud tedy žalovaná k datu , datum, částku bezdůvodného obohacení nevyrovnala, ocitla se , ve smyslu § 517 odst. 1 obč. zák., v prodlení a žalobkyni počínaje od tohoto data, ve smyslu § 517 odst. 2 obč. zák., vznikl též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, počítaného právě z částky dosud nevyrovnaného bezdůvodného obohacení žalované. Lhůtu k zaplacení plnění zde označeného soud stanovil v zákonné, třídenní lhůtě, ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.

26. Zbytek uplatněného nároku, zahrnujícího (i.) veškeré smluvní úročení, vč. smluvního úročení kapitalizovaného, (ii.) částku , částka, , převyšující částku nesplacené částky bezdůvodného obohacení, a (iii.) zákonné úročení jdoucí nad rámec zákonného úročení počítaného z částky nesplaceného bezdůvodného obohacení od , datum, , soud v rámci výroku II. tohoto rozsudku zamítl, neboť nárok na tato plnění měl být založen ujednáními ze závazku založeného ujednáními ze Smlouvy č. , hodnota, , který však, jak bylo rozvedeno výše, jakožto absolutně neplatné právní jednání od samého počátku nevyvolával zamýšlené právní účinky.

27. O nákladech řízení rozhodl soud, s odkazem na § 142 odst. 2 o. s. ř., tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo. Žalobkyně, i při zohlednění příslušenství nárokovaného plnění pohledávky (obdobně viz např. usnesení Nejvyššího soudu , spisová značka, ze dne , datum, ), v řízení převažující měrou neuspěla a žalovaná, která by v řízení převažující měrou uspěla, za řízení neuskutečnila jediný procesní úkon, jehož náklady by, co do příslušného poměru procesního úspěchu, bylo na místě žalobkyni uložit k úhradě.