10 C 132/2021

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Kotouček Mikoláškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 49 855,41 Kč s příslušenstvím <b>I. Řízení se v části o zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 855,41 Kč od 22. 11. 2020 do zaplacení zastavuje.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 35 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % jdoucím z této částky od 3. 1. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žaloba se v části o zaplacení částky 14 855,41 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 49 855,41 Kč od 22. 11. 2020 do 2. 1. 2021 zamítá.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 811 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [titul] [jméno] [jméno], advokáta se sídlem v [obec], [ulice a číslo].</b> 1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala proti žalovanému zaplacení částky 49 855,41 Kč s příslušenstvím z titulu sjednané smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum], kterou uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba], [anonymizováno 7 slov] [číslo], [země] (původní věřitel). Žalobkyně v doplnění žaloby uvedla, že byl úvěr čerpán ve výši 35 000 Kč, dále požaduje kapitalizované úroky ve výši 14 605,41 Kč a náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 250 Kč. Úvěr byl žalovanému vyplacen na účet č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo]. Úvěr byl splatný dne 21. 11. 2020 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019 postoupil původní věřitel pohledávku za žalovaným žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn. Žalovaný byl upomínán o zaplacení dlužné částky výzvou ze dne 23. 12. 2020. Žalovaný na svůj dluh žalobkyni nic nezaplatil.

2. Žalovaný namítal, že na jeho účet č. [bankovní účet] nebyla pod variabilním symbolem [číslo] doručena žádná částka a dále že v době uzavření smlouvy neprověřil věřitel jeho schopnost úvěr splácet, když byl již v exekuci. K jednání soudu se žalovaný nedostavil, ačkoliv byl k jednání řádně předvolán, přičemž omluvu s žádostí o odročení doručil soudu prostřednictvím datové zprávy v den konání prvního jednání. V omluvě poté žalovaný uvedl, že se omlouvá z důvodu akutní zdravotní indispozice, přičemž tuto informaci nikterak podrobněji nespecifikoval. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 29. 4. 2002, sp. zn. 29 Odo 205/2001, uvedl, že„ (n) eobsahuje-li omluva žalovaného z prvního jednání ve věci takové údaje, na jejichž základě může soud posoudit, zda jsou dány důvody, které účastníkovi brání v účasti při jednání, není důvodná. Při posuzování důvodnosti omluvy musí soud vycházet z těch okolností, které mu byly známy v době, kdy tuto otázku posuzoval, nelze přihlížet k okolnostem tvrzeným dodatečně“. Žalovaný soudu do zahájení jednání bližší důvody nesdělil (soud nekontaktoval ani telefonicky), proto by takto obecná omluva nemohla být důvodná. Soud ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Žalobkyně se z jednání řádně omluvila a vyjádřila souhlas s rozhodnutím soudu ve věci v její nepřítomnosti 3. V průběhu řízení doručila žalobkyně soudu vyjádření, ve kterém vzala žalobu částečně zpět ohledně zákonného úroku z částky 14 855,41 Kč ve výši 8,25 % ročně od 22. 11. 2020 do zaplacení. Žalobkyně tak požadovala zaplacení částky 49 855,41 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 35 000 Kč od 22. 11. 2020 do zaplacení. Dle ustanovení § 96 odst. 3 a 4 o.s.ř., dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, nevyžaduje se souhlas ostatních účastníků. Jelikož žalobkyně vzala částečně žalobu zpět dříve, než začal soud ve věci jednat, zastavil soud řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby, aniž by zjišťoval stanovisko žalovaného. (výrok I)

4. Z listiny nazvané smlouva o revolvingovém úvěru s datem [datum] má soud za prokázané, že obsahuje identifikační údaje žalovaného a původního věřitele. Přílohy této listiny tvořily obchodní podmínky a sazebník. Článek II stanovoval výši úvěrového limitu na 80 000 Kč. Dále bylo v listině uvedeno, že úvěr bude vyčerpán v plné výši úvěrového limitu dne 21. 7. 2020. Výše úrokové sazby byla stanovena na 10,5 % měsíčně, dále bylo v listině uvedeno, že je klient povinen zaplatit poplatek za čerpání úvěru ve výši 0 % z částky každého čerpání. V případě vyčerpání úvěrového rámce ve výši 80 000 Kč byl klient povinen celkově vrátit věřiteli částku 128 988,08 Kč. Listina neobsahuje žádný podpis nebo technický prostředek umožňující určení jednající osoby.

5. Z listiny nazvané [jméno] [příjmení] info má soud za prokázané, že dne 29. 7. 2020 byla na účet č. [bankovní účet] převedena částka 10 000 Kč.

6. Z platebních informací s variabilním symbolem [číslo] má soud za prokázané, že žalovaný čerpal dne 21. 7. 2020 částku 6 000 Kč, dne 22. 7. 2020 částku 14 000 Kč, dne 24. 7. 2020 částku 5 000 Kč a dne 29. 7. 2020 částku 10 000 Kč [právnická osoba] vyměřila žalovanému splátku ve výši 4 233,90 se splatností dne 21. 8. 2020, v následujícím výpisu evidovala neuhrazenou splátku z minulého období ve výši 4 233,90 Kč a vyměřila novou splátku ve výši 8 907,29 Kč se splatností dne 21. 9. 2020, v následujícím výpisu evidovala neuhrazenou částku z minulého období ve výši 8 907,29 Kč a vyměřila novou splátku ve výši 13 979,39 Kč se splatností dne 21. 10. 2020 a v posledním výpisu evidovala neuhrazenou splátku z minulého období ve výši 13 979,39 Kč a vyměřila novou splátku ve výši 19 463,49 Kč se splatností dne 21. 11. 2020, přičemž v tomto posledním výpisu byl vyčíslen úrok za období čerpání ve výši 14 605,41 Kč a náhrada účelně vynaložených nákladů ve výši 250 Kč.

7. Ze standardních informací o spotřebitelském úvěru má soud za prokázané, že obsahuje smluvní podmínky k revolvingovému úvěru s finančním rámcem 80 000 Kč.

8. Z obchodních podmínek společnosti [právnická osoba] má soud za prokázané, že vymezují podrobně práva a povinnosti, které vznikají mezi touto společností a klientem v souvislosti s poskytováním spotřebitelských úvěrů.

9. Z potvrzení o provedených platbách vystavených [právnická osoba], [anonymizováno] má soud za prokázané, že byla na účet č. [bankovní účet] převedena dne 21. 7. 2020 částka 6 000 Kč, dne 22. 7. 2020 částka 14 000 Kč, dne 24. 7. 2020 částka 5 000 Kč a dne 29. 7. 2020 částka 10 000 Kč, celkem tedy částka 35 000 Kč. 10. [právnická osoba] ze dne 2. 6. 2021 ve spojení s výpisem z účtu č. [bankovní účet] má soud za prokázané, že v období od 1. 7. 2020 do 31. 7. 2020 byl majitelem tohoto účtu žalovaný a dále že dne 21. 7. 2020 byla na tento účet připsána pod variabilním symbolem [číslo] platba ve výši 6 000 Kč, dne 22. 7. 2020 pod totožným variabilním symbolem částka ve výši 14 000 Kč, dne 24. 7. 2020 pod totožným variabilním symbolem částka ve výši 5 000 Kč a dne 29. 7. 2020 opět pod totožným variabilním symbolem částka 10 000 Kč.

11. Ze smlouvy o opakovaném postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 a seznamu postoupených pohledávek má soud za prokázané, že společnost [právnická osoba] převedla pohledávku za žalovaným na žalobkyni, přičemž pohledávka za žalovaným ve výši 49 492,95 Kč je identifikována v řádku [číslo] seznamu postoupených pohledávek.

12. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 23. 12. 2020 a podacího lístku z 23. 12. 2020 má soud za prokázané, že bylo žalovanému na adresu [adresa žalovaného], zasláno oznámení o postoupení pohledávky na žalobkyni.

13. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 23. 12. 2020 a podacího lístku ze dne 23. 12. 2020 k této výzvě a k oznámení o postoupení pohledávky má soud prokázáno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky 61 834,95 Kč, kterou tvoří neuhrazená jistina ze smlouvy o revolvingovém úvěru mezi společností [právnická osoba] a žalovaným ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 21. 7. 2020, a nákladů na právní zastoupení ve výši 12 342 Kč do tří dnů. Výzva byla žalovanému odeslána dne 23. 12. 2020 na adresu [adresa žalovaného].

14. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že na bankovní účet č. [bankovní účet], který patřil žalovanému, byla vyplacena v v červenci 2020 vyplacena ve čtyřech splátkách (6000 Kč, 14 000 Kč, 5 000 K a 10 000 Kč) identifikovaných variabilním symbolem [číslo] celkem částka 35 000 Kč. Pohledávka za žalovaným ve výši 49 492,95 Kč byla postoupena původní věřitelkou [právnická osoba] na žalobkyni.

15. Po provedeném dokazování nemá soud za prokázané, že byla dne [datum] uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru mezi původní věřitelkou, společností [právnická osoba], a žalovaným a že by byly mezi těmito smluvními stranami sjednány podmínky čerpání revolvingového úvěru. Žalobkyně nepředložila žádný důkaz, který by zachycoval dostatečným způsobem obsah smluvního ujednání a též dostatečným způsobem určoval jednající osoby. Listina nazvaná Smlouva o revolvingovém úvěru ze dne [datum] neobsahuje podpis žádné ze smluvních stran, ani jiný technický prostředek umožňující určení jednajících osob. Dále není obsah smlouvy zachycen tak, aby neumožňoval změnu obsahu, jedná se o listinu v prostém PDF formátu. Předložená listina nazvaná loan application info neobsahuje žádné smluvní podmínky. Dále nebylo prokázáno, že by původní věřitelka před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného, když nebyly předloženy žádné listiny, ze kterých by bylo prokázáno, že se původní věřitelka zabývala s odbornou péčí porovnáním příjmů a výdajů žalovaného. Ostatně žalobkyně ve vyjádření ze dne 9. 7. 2021 sama uvedla, že nemá k dispozici důkazy ohledně posouzení ověření úvěruschopnosti žalovaného, neboť jí nebyly původním věřitelem poskytnuty. Zůstalo toliko v rovině tvrzení, že původní věřitelka uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru a že před uzavřením smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalovaného tak, že ji ověřovala výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, přičemž měla být ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji. Žalobkyně nepředložila nic, z čeho by bylo prokázáno, že se původní věřitelka seznámila s příjmy a výdaji žalovaného a že by tyto údaje řádně porovnala. Toto nemůže být prokázáno ani prostým vyjádřením společnosti [právnická osoba] (původní věřitelka), ke kterému nebyla též předložena žádná listina. Nebylo zjištěno, jestli má žalovaný pravidelný příjem např. z pracovního poměru, jaké jsou jeho pravidelné měsíční výdaje (např. na nájem), jaké jsou měsíční výdaje na potraviny, léky, oblečení apod. Žalobkyně nepředložila nic, čím by prokázala, že se původní věřitelka vůbec zabývala úvěruschopností žalovaného.

16. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle § 551 občanského zákoníku, o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

18. Podle § 562 odst. 1 občanského zákoníku, písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

19. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

20. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

21. Na základě shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že nebylo prokázáno, že by žalovaný s původní věřitelkou uzavřel dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru. Zákon o spotřebitelském úvěru sice stanovuje povinnost uzavřít smlouvu, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr písemně, zároveň nedodržení této formy nesankcionuje neplatností smlouvy. Muselo by být ovšem prokázáno, že se žalovaný a původní věřitelka jinak než písemně domluvili na poskytnutí spotřebitelského úvěru za konkrétních podmínek. Toto nemůže být prokázáno listinou zachycující faktické úkony spojené s poskytováním úvěru, který žalobkyně předložila (dokument Loan application info), neboť tento dokument sice obsahuje informaci o tom, kdy byla původnímu věřiteli doručena žádost o poskytnutí konkrétní finanční částky a kdy byla tato částka vyplacena (vč. konkrétního čísla účtu), nicméně v tomto dokumentu není uvedeno nic o smluvních podmínkách poskytnutého úvěru (tj. není ani zřejmé, zda jde o úvěr, zápůjčku či zcela jiný smluvní typ). Tento dokument tak může svědčit pouze o tom, jaká částka (v projednávaném případě byla zaznamenána částka 10 000 Kč), a na jaký účet byla vyplacena, nikoli o tom, že by byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru a za jakých smluvních podmínek. Listina, která byla nazvaná smlouva o revolvingovém, úvěru ze dne 21. 7. 2020, neobsahuje žádný podpis žalovaného (ani původní věřitelky) ani jiné technické označení dokumentu, ze kterého by bylo patrné, že si smluvní strany ujednaly podmínky tak, jak jsou zachyceny v těchto dokumentech.

22. Podle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

23. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

24. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

25. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

26. Jestliže právní předchůdkyně žalobkyně přesto, že s žalovaným neuzavřela platnou smlouvu o revolvingovém úvěru, poskytla žalovanému částku 35 000 Kč, plnila dle § 2991 občanského zákoníku bez právního důvodu, vzniklo jí tak ve smyslu § 2991 odst. 1 občanského zákoníku právo na vrácení bezdůvodného obohacení. Původní věřitelka postoupila žalobkyni dluh za žalovaným ve výši 49 492,95 Kč, který byl tvořen nesplacenou jistinou ve výši 35 000 Kč, přičemž z platebních informací má soud za prokázané, že žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, když v každém výpisu byla evidována neuhrazená splátka právě ve výši, která byla v předchozím měsíci žalovanému vyměřena. Žalobkyně tak má právo na zaplacení celé jistiny ve výši 35 000 Kč, přičemž tento dluh se stal splatným dne 2. 1. 2021, což byla lhůta stanovená v oznámení o postoupení pohledávky a v předžalobní výzvě ze dne 23. 12. 2020, která byla žalovanému odeslána téhož dne. Dle domněnky dojití (srov. § 573 občanského zákoníku) se má za to, že písemnost došla třetí pracovní den od odeslání písemnosti, tj. dne 30. 12. 2020 Poslední den lhůty tak připadal na 2. 1. 2021. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit z přiznané částky úrok z prodlení v zákonné výši od 3. 1. 2021, neboť od této doby byl žalovaný prokazatelně v prodlení se zaplacením dlužné částky. Dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, činí zákonná výše úroků z prodlení pro rozhodné období 8,25 % p.a. V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. byla stanovena lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.)

27. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že nebyla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru a že mezi původní věřitelkou a žalovaným nebyly platně sjednány podmínky poskytnutí finančních prostředků a zároveň soud výše vyčíslil nárok žalobkyně na vrácení jistiny, nezbylo než žalobu v části požadovaných smluvních úroků a zákonných úroků z prodlení zamítnout. V rozsahu, v jakém tedy soud neshledal žalobu důvodnou, rozhodl o jejím zamítnutí včetně příslušenství (výrok III.).

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v části, ve které řízení zastavil podle § 146 odst. 1 písm. b) o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a ve zbývající části podle § 142 odst. 2 o. s. ř. za použití § 151 odst. 1 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Jelikož byla žalobkyně v řízení úspěšná z 68 %, přiznal jí soud nárok na náhradu nákladů řízení z 36 %, tj. v částce 811 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 49 855,41 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč, výslednou částku 2 252 Kč soud snížil na 36 %, neboť od úspěchu žalobkyně vyjádřeného 68 % odečetl úspěch žalovaného představující 32 % (výrok IV).