10 C 138/2024

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Janem Tomešem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované , Anonymizováno o zaplacení 14 284 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 555 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně jdoucím z částky 12 555 Kč od 15. 7. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do nároku na zaplacení částky 1 729 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucího z částky 14 284 Kč od 15. 9. 2023 do 14. 7. 2024 a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucího z částky 1 729 Kč od 15. 7. 2024 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 2,25 % ročně jdoucího z částky 12 555 Kč od 15. 7. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, k rukám jejího právního zástupce , Jméno advokáta, , náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou, podanou, u nadepsaného soudu dne , datum, se žalobkyně vůči žalované domáhala zaplacení finančního plnění zahrnujícího částku , částka, (vč. smluvní pokuty ve výši , částka, ), a příslušenství sestávajícího ze zákonného úroku z prodlení jdoucího z částky , částka, od , datum, do zaplacení. V odůvodnění podané žaloby žalobkyně uvedla, že nárok na shora uvedená finanční plnění nabyla z titulu „Smlouvy o postoupení pohledávek“, jíž dne , datum, sjednala se společností , právnická osoba, , (dále jen „postupitel“). Postupitel pak na základě „smlouvy o úvěru č. , hodnota, “ ze dne , datum, (dále jen „Smlouva“), sjednané na dálku, za pomoci elektronických prostředků, poté, co se žalovaná registrovala na webovém portálu postupitele a požádala o finanční plnění, na bankovní účet žalované převedl celkem , částka, , splatných k , datum, . S tím, že postupitel zároveň přezkoumal i tzv. úvěruschopnost žalované, konkrétně formou lustrace žalované v jemu dostupných evidencích, v insolvenčním rejstříku a centrální evidenci exekucí, a za současného zohlednění poměru příjmů i výdajů žalované. Žalovaná však následně z poskytnutého plnění, t. č. již z částky , částka, , , částka, k předepsanému datu, ani později, po datu postoupení, nezaplatila, byť byla k úhradě opakované vyzývána, naposledy předžalobní výzvou datovanou k , datum, .

2. Žalovaná se k uplatněnému nároku nijak nevyjádřila a k jednání se bez omluvy nedostavila, byť jí byly žaloba (, datum, ) i předvolání (, datum, ) doručeny. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila.

3. Soud provedl dokazování, v jehož rámci, ve smyslu § 132 o. s. ř., provedl a hodnotil, samostatně i ve vzájemných souvislostech, níže uvedené:

4. Text Smlouvy, datovaný k , datum, , zakládal postupiteli povinnost poskytnout žalované finanční plnění v rozsahu , částka, , úročené sazbou 0 %, za zpoplatnění případného prodloužení lhůty splatnosti. Takto poskytnuté plnění se žalovaná, s již uvedenou možností lhůtu prodloužit, měla zavázat splatit do , datum, . Text smlouvy není podepsán ani jednou ze smluvních stran a není opatřen ani žádným elektronickým identifikátorem.

5. Ve vztahu ke Smlouvě následně postupitel vystavil: k datu , datum, „Dodatek č. , hodnota, “, jehož prostřednictvím se zavázal termín splatnosti posunout na , datum, (dokument opět není podepsán ani jednou ze smluvních stran a není opatřen ani žádným elektronickým identifikátorem). k datu , datum, „Dodatek č. , hodnota, “, jehož prostřednictvím se zavázal termín splatnosti posunout na , datum, (dokument opět není podepsán ani jednou ze smluvních stran a není opatřen ani žádným elektronickým identifikátorem).

6. Postupitel, ve výpisu ze svého bankovního účtu č. , hodnota, / , Anonymizováno, , vedeného společností , právnická osoba, ., k datu , datum, evidoval tzv. verifikační platbu ve výši , částka, , zaslanou z bankovního účtu č. , č. účtu, , vedeného taktéž společností , právnická osoba, ., jako jehož „vlastník“ je zde označena žalovaná. Na tento, naposledy označený bankovní účet také postupitel, dle výpisu z jeho dalšího bankovního účtu, vedeného společností , právnická osoba, ., k datu , datum, vyplatil , částka, . Přičemž, společnost , právnická osoba, písemnou zprávou ze dne , datum, potvrdila, že bankovnímu účtu č. , č. účtu, dispoziční oprávnění vykonává žalovaná. Naposled jmenovaná společnost souběžně doložila též výpis z naposledy označeného bankovního účtu, v němž je k datu , datum, příchozí platba od postupitele, ve výši , částka, , taktéž zaznamenána.

7. Oproti podpisu dokumentu, označeného jako „Smlouva o postoupení pohledávek“, pověřenci postupitele a žalobkyně k datu , datum, sjednali, že budou do budoucna sjednávat „dílčí smlouvy“, z jejichž titulu bude postupitel na žalobkyni převádět pohledávky. Sjednání jedné z takových dílčích smluv pak dokumentuje soudu předložený seznam, v němž je mezi převáděnými pohledávkami označena mj. i pohledávka ze Smlouvy (označená č. Smlouvy , Anonymizováno, ).

8. O aktu převodu práva nárokovat plnění ze Smlouvy, pod sankcí případného soudního vymáhání, žalobkyně žalovanou informovala cestou zaslání dokumentů označených jako „Oznámení o postoupení pohledávky“ a „Výzva k úhradě před podáním žaloby“, datovaných k , datum, . V dokumentu označeném „Výzva k úhradě před podáním žaloby“ žalobkyně žalovanou zároveň upomenula, aby, pod sankcí případného soudního vymáhání, nárokované plnění splatila do tří dnů. Tyto dokumenty žalobkyně podala k poštovní přepravě dne , datum, , což bylo potvrzeno předloženým podacím lístkem.

9. Předžalobní výzvu, k datu , datum, , vystavil ve vztahu k vymáhání nárokované pohledávky též postupitel. Její odeslání žalované však nebylo nijak doloženo a vzhledem k absenci zástupce žalobkyně u jednání za řízení nevyvstal prostor, aby bylo možno, ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř., žalobkyni v tomto rozsahu poučit a vyzvat k doplnění důkazů (shodně viz závěry rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ).

10. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

11. Podle § 554 o. z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

12. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

13. Podle § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

14. Podle § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

15. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

16. Podle § 1880 odst. 1 a 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. (2) Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

17. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Podle § 2395 o. z. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

22. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném k datu podpisu Smlouvy (dále jen z. s. ú.), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

23. Výše zákonného úroku z prodlení je upravena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném k datům počátku prodlení.

24. V návaznosti na skutková zjištění shora uvedená lze konstatovat, že žalobkyně neprokázala, zda žalovaná provedla akceptaci tvrzeného závazku ze Smlouvy. V této souvislosti je třeba uvést, že na soudu předloženém textu Smlouvy (a ostatně i jejích dodatcích), v rozporu s § 561 odst. 1 o. z., absentuje podpis žalované, případně i jakékoli jiná, např. elektronická značka, jež by žalovanou, jako obláta, jakkoli identifikovala. Žalobkyně sama odkázala na proces identifikace a projevení souhlasu elektronickými prostředky, cestou registrace na webovém portálu postupitele a zaslání verifikační platby (k níž mělo dojít již v roce , Anonymizováno, a nikoli v přímé časové návaznosti na vystavení Smlouvy). Žalobkyně, resp. její zástupce se pak z nařízeného jednání ve věci omluvil (a nepožádal z důležitého důvodu o odročení), v důsledku čehož nebylo možné stran doplnění důkazů k této sporné skutečnosti poskytnout procesní poučení, ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř., a ani jednání za účelem případného poskytnutí zmíněného poučení odročit (obdobně viz např. závěry rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ). Ohledně podmínek zakládajících existenci závazku ze Smlouvy, jakožto právního základu uplatněného nároku, tak žalobkyně neunesla tzv. důkazní břemeno, neboť právě na ní bylo, aby doložila existenci těch skutečností, jichž se ve svůj prospěch domáhala.

25. Splnění uvedené povinnosti, tj. unesení tzv. důkazního břemene, vyplývá z projednací zásady, jíž je civilní řízení sporné obecně ovládáno (viz zejména § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a § 120 odst. 2 o. s. ř.). Ostatně, právě zásada projednací v občanskoprávním soudním řízení vymezuje břemena důkazní i tvrzení jako procesní odpovědnost za výsledek řízení, která, pod sankcí neúspěchu ve věci, stíhá toho z účastníků, v jehož zájmu je, aby soud uznal tvrzenou skutečnost za prokázanou (shodně viz např. nález Ústavního soudu České republiky sp. zn. II. ÚS 385/15 ze dne , datum, ). Z projednací zásady také dále plyne i tradičně traktovaný závěr, že „co není v řízení dokázáno, jako by nebylo“.

26. Za daného stavu tedy soud při právním hodnocení věci vycházel ze závěru, že žalovaná, v rozporu s § 1724 odst. 1 o. z., neprovedla akceptaci závazku, jenž měl být založen Smlouvou (odpovídajícího dle obsahu závazku ze spotřebitelského úvěru, ve smyslu § 2395 o. z. ve spojení s § 2 odst. 1 z. s. ú.). A to s ohledem na skutečnost, že, v rozporu § 551 o. z., nebyl doložen žádný projev vůle žalované, jenž by aktu akceptace odpovídal. Tvrzený závazek ze Smlouvy, jako svojí povahou dvoustranné právní jednání, vyžadující souhlasný projev alespoň dvou osob, je tedy na místě kvalifikovat jako jednání nicotné, zdánlivé, ve smyslu § 554 o. z.

27. Závazek ze Smlouvy, svojí povahou toliko zdánlivý, tak přirozeně nemohl vyvolat zamýšlené a v něm vyjádřené právní účinky. Plnění poskytnutá postupitelem s odkazem na závazek ze Smlouvy tedy bylo na místě právně kvalifikovat jako tzv. kvazi závazek z bezdůvodného obohacení, ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z., založený nikoli na základě smluvním, ale toliko až faktickým vyplacením peněžních prostředků na bankovní účet, k němuž žalovaná t. č. vykonávala dispoziční oprávnění. Z titulu bezdůvodného obohacení žalované, ve smyslu § 2993 o. z., proto soud uplatněný nárok akceptoval jako důvodný co do částky , částka, , odpovídající nesplacené jistině naposledy čerpaného úvěru, neboť právě a pouze tento nárok (spolu s jeho příslušenstvím) mohla žalobkyně, z titulu postoupení ve smyslu § 1879 o. z. ve spojení s § 1880 odst. 1 a 2 o. z., nabýt. Jako datum, kdy se žalovaná, ve smyslu § 1968 o. z., s plněním na uvedenou částku dostala do prodlení, soud určil den následující po uplynutí třídenní lhůty k plnění, jež byla stanovena v oznámení o postoupení pohledávky/resp. v souběžně zaslané předžalobní výzvě, datované k , datum, . A to s ohledem na skutečnost, že takto učiněné oznámení (zaslané spolu s výzvou k plnění) v sobě zahrnuje mj. i první doloženou výzvu k uhrazení celého plnění, právně kvalifikovaného jako bezdůvodné obohacení (obdobně viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ). V této souvislosti soud přirozeně nepřehlédl, že i postupitel vystavil dokument předžalobní upomínku, která taktéž parametry výzvy k plnění má. Ve vztahu k tomuto dokumentu nicméně nebyl doložen žádný doklad o tom, že by byl odeslán, přičemž, jak bylo podrobně rozvedeno výše, za řízení nebyl prostor poskytnout žalobkyni příslušná procesní poučení k doplnění důkazů. Od data , datum, tedy žalobkyni, ve smyslu § 1970 o. z., vzniklo též právo nárokovat zákonný úrok z prodlení. Datum prodlení žalované, tj. , datum, , soud určil v návaznosti na zjištění, že bylo oznámení o postoupení nárokované pohledávky (spolu s výzvou k plnění) k poštovní přepravě podáno dne , datum, , a datum doručení tohoto oznámení tedy je možné, za využití zákonné domněnky, ve smyslu § 573 o. z., určit k , datum, , od něhož počala plynout třídenní lhůta k plnění, jejíž konec tudíž připadl na , datum, .

28. Ve zbytku, tedy co do položek zahrnujících (i.) plnění převyšující částku bezdůvodného obohacení, ve výši , částka, (konkrétně tvrzenou smluvní pokutu), a (ii.) pohledávky z tvrzeného úročení zákonného z částek převyšujících částku přiznaného bezdůvodného obohacení, resp. ve výši neodpovídající výši zákonného úročení, účinné k měsíci červenci , Anonymizováno, , resp. zákonného úročení jdoucího za období, kdy se žalovaná nenacházela v prodlení, soud uplatněný nárok výrokem II. tohoto rozsudku zamítl. A to s ohledem na skutečnost, že zde vymezená plnění byla odvozena z právního poměru založeného toliko zdánlivým závazkem ze Smlouvy.

29. O nákladech řízení rozhodl soud s odkazem na § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která žalovanou v souladu s § 142a odst. 1 o. s. ř. před podáním žaloby vyzvala k dobrovolnému plnění, přiznal právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení. Rozsah procesního úspěchu žalobkyně byl určen jako rozdíl procesního úspěchu žalobkyně (75 %) a procesního úspěchu žalované (25%), tj. 50 %, a to i se zohledněním příslušenství nárokované pohledávky (obdobně viz např. usnesení Nejvyššího soudu , spisová značka, ze dne , datum, ), jež soud pro účely výpočtu procesního úspěchu účastníků kapitalizoval k datu vyhlášení rozsudku Při určení procesního úspěchu žalobkyně soud vycházel ze závěru, že bylo žalobkyni přiznáno právo na zaplacení částky , částka, a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně jdoucího z přiznané částky od , datum, do zaplacení. Naopak, žalobkyně s uplatněným nárokem neuspěla co do nároku na částku , částka, , zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucího z částky , částka, od , datum, do , datum, , zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucí z částky , částka, od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 2,25 % ročně jdoucí z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Tarifní hodnotu jednoho úkonu právní služby v projednávané věci soud, s odkazem na výši jistiny nárokovaného plnění, ve smyslu § 14b odst. 1 nařízení vlády č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále a. t.), určil částkou , částka, , neboť žalobkyně totožné nároky (z elektronicky i jinak sjednávaných spotřebitelských úvěrů) uplatňuje prostřednictvím totožného zástupce u nadepsaného soudu opakovaně (za poslední rok např. řízení sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, a , spisová značka, ). Náhrada nákladů žalobkyně v konkrétním případě zahrnuje náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, a náhradu za odměnu zástupce žalobkyně. S tím, že odměna zástupce žalobkyně sestává z (i.) odměny za 3 úkony právní služby, ve smyslu § 11 odst. 1 písm. a) a d) a. t. (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby), (ii.) paušální náhrady , částka, za jeden každý úkon právní služby, ve smyslu § 14b odst. 4 písm. a) a. t. - 3 x , částka, , to vše, vyjma náhrady za soudní poplatek, navýšeno o náhradu za DPH ve výši 21 %, celkem o , částka, , jejímž je zástupce žalobkyně plátcem, ve smyslu § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. Celkem tak výše náhrady nákladů řízení činí , částka, , z níž je žalovaná, s ohledem na míru procesního úspěchu, povinna zaplatit , částka, .

30. Náhradu nákladů řízení je žalovaná, obdobně jako plnění vymezené ve výroku I., povinna zaplatit v zákonné, třídenní lhůtě, ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř., tentokráte však k rukám zástupce žalobkyně, ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř.