10 C 144/2023

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Janem Tomešem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 229 953,47 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 59 376 Kč, a to formou splátek po 4 000 Kč měsíčně splatných vždy k 20. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.</b> <b>II. Žaloba se, co do nároku na zaplacení částky 170 577,47 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15% ročně jdoucího z částky 97 674,06 Kč od 4. 3. 2023 do zaplacení a smluvního úroku ve výši 0,1% denně jdoucího z částky 75 810 Kč od 4. 3. 2023 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobou, podanou u nadepsaného soudu dne 5. 3. 2023, ve znění doplnění ze dnů 19. 6. 2023 a 11. 7. 2023, se žalobkyně vůči žalované domáhala zaplacení finančního plnění zahrnujícího částku ve výši 229 953,47 Kč a příslušenství sestávajícího ze smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně jdoucího z částky 75 810 Kč od 4. 3. 2023 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení jdoucího z částky 97 674,06 Kč od 4. 3. 2023 do zaplacení. V odůvodnění podané žaloby žalobkyně uvedla, že dne 29. 9. 2022, cestou elektronických prostředků a za využití verifikační platby z bankovního účtu žalované, se žalovanou sjednaly„ smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo]“ (dále jen„ Smlouva [číslo]“). Z jejího titulu žalobkyně žalované vyplatila částku 65 000 Kč, a to tak, že částku 21 453 Kč vyplatila ve prospěch bankovního účtu žalované č. [bankovní účet], částku 31 297 Kč využila k uhrazení plnění, jež jí žalovaná t. č. dlužila z titulu dřív sjednané smlouvy [číslo] kdy tuto částku vyplatila ve lhůtě 5 pracovních dnů na již uvedený bankovní účet žalované po předložení dokumentace nezbytné k vyrovnání závazku ze smlouvy [číslo] částku 12 250 Kč žalobkyně započetla na náklady související se sjednáním Smlouvy [číslo]. Takto poskytnutá plnění, navýšená o úročení ve výši 24,46 % ročně (celkem 59 488 Kč), se žalovaná, pod sankcí souběžně sjednané smluvní pokuty, smluvního úroku z prodlení (jdoucího z nesplaceného zůstatku plateb za doplňkové služby„ Podpora“) a případného zesplatnění, žalobkyni zavázala splatit formou 72 splátek po 1 729 Kč, splatných vždy k 15. dni v měsíci, spolu s platbami za doplňkově sjednané služby„ Podpora - odklad“,„ Podpora - nemoc“ a„ Podpora práce“. V souvislosti s poskytnutím finančního plnění si také žalobkyně ověřila tzv. úvěruschopnost žalované (identifikované pro účely kontraktačního procesu oboustrannou kopií občanského průkazu), přičemž vycházela ze srovnání zjištěných příjmů a výdajů žalované, které odvodila z jejích výplatních pásek, výpisu z jejího bankovního účtu a z lustrace v jí dostupných rejstřících, jmenovitě, z insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, databáze neplatných dokladů a obchodního rejstříku, ve kterém žalobkyně vylustrovala osobu zaměstnavatele žalované. Žalovaná nicméně, po uhrazení 5 624 Kč (a zohlednění účetního přeplatku ve výši 377 Kč), přestala předepsané splátky a doplňkové služby řádné a včas splácet, v důsledku čehož, po zaslání bezúspěšné výzvy z 15. 12. 2022, žalobkyně t. č. nesplacené plnění (64 182,71 Kč) zesplatnila, vč. částek odpovídajících zbývajícímu úročení (56 846,41 Kč), t. č. naúčtované smluvní pokutě (32 091,35 Kč), poplatkům za upomínání (1 400 Kč) a zbývajícím poplatkům za služby„ Podpora - odklad“ (15 050 Kč),„ Podpora - nemoc“ (30 380 Kč) a„ Podpora - práce“ (30 380 Kč). O zesplatnění žalobkyně žalovanou informovala výzvou k zaplacení ze dne 21. 1. 2023, koncipovanou též jako předžalobní upomínka, žalovaná však ani následně nesplatila na vzniknuvším dluhu ničeho.

2. Žalovaná se k uplatněnému nároku nijak nevyjádřila a k jednání se bez omluvy nedostavila, ačkoli jí byly výzva k vyjádření i předvolání k jednání řádně doručeny k 19. 6. 2022 (výzva k vyjádření + žaloba), resp. k 24. 8. 2023 (předvolání k jednání).

3. Soud provedl dokazování, v jehož rámci, ve smyslu § 132 o. s. ř., provedl a hodnotil, samostatně i ve vzájemných souvislostech, níže uvedené:

4. Textem písemného vyhotovení Smlouvy [číslo] datovaného, dle elektronické identifikace žalované (ztotožněné SMS kodem i s odkazem na bankovní účet č. [bankovní účet] a e-mail [email]) k 29. 9. 2022, vzal soud za prokázané, že se žalobkyně, s odkazem na dřív provedený proces přezkumu tzv. úvěruschopnosti žalované (čl. 2), zavázala žalované poskytnout částku 65 000 Kč (čl. 4), úročenou sazbou 24,46 % ročně (čl. 4), kapitalizovanou do částky 59 488 Kč (čl. 4). Z poskytnutého plnění se žalobkyně zavázala, (i.) ve lhůtě 5 pracovních dnů vyplatit částku 21 453 Kč na bankovní účet žalované č. [bankovní účet], (ii.) po předchozím převodu využít částku 31 297 Kč k sanaci dluhu, který t. č. vůči žalobkyni žalovaná měla z titulu dřív sjednané smlouvy [číslo] (iii.) započíst částku 12 250 Kč na náklady související s poskytnutím (čl. 4). Možnost sjednání doplňkových služeb„ Podpora“ účastnice sjednaly v čl. VII. Poskytnuté plnění se žalovaná zavázala splácet formou splátek po 1 729 Kč, splatných vždy k 15. dni v měsíci (čl. 5). Pro případ, kdyby se žalobkyně se splácením poskytnutého plnění ocitla v prodlení, sjednaly účastnice ve prospěch žalobkyně (i.) právo nárokovat smluvní pokutu až do výše 50 % z poskytnuté, nesplacené jistiny (čl. 5) a (ii.) právo zesplatnit dosud nesplacené plnění, nebude-li toto dlužné plnění, navzdory dvěma zaslaným upomínkám, dodatečně, do 30 dnů, splaceno (čl. 5). Práva a povinnosti ze Smlouvy [číslo] se účastnice zavázaly sjednat elektronicky (čl. 10), a to po zřízení klientského účtu žalované na webovém rozhraní provozovaném žalobkyní, registraci a zaslání ověřovací SMS (čl. 10), jakož i verifikační platby 1 Kč z bankovního účtu, jehož prostřednictvím žalobkyně žalovanou identifikovala (čl. 10). K textu Smlouvy [číslo] žalobkyně připojila též dokument označený jako„ Smlouva o zřízení Doplňkové služby [anonymizováno]“, jehož prostřednictvím, taktéž na základě elektronické identifikace, se žalobkyně ve prospěch žalované zavázala poskytovat též doplňkové služby„ Podpora“ (čl. 1). Za tyto služby se žalovaná zavázala v souhrnu splatit částku 77 976 Kč, splatnou formou měsíčních splátek po 1 083 Kč, splatných spolu se splátkami poskytnutého finančního plnění (čl. 2). Pro případ již uvedeného sankčního zesplatnění si účastnice současně sjednaly, že nesplacený zůstatek plateb za doplňkové služby„ Podpora“ bude úročen sazbou 0,1 % denně (čl. 2 a [číslo]). O sjednání služeb„ Podpora“ žalovaná žalobkyni požádala na základě žádosti, vystavené elektronicky.

5. V„ Příloze [číslo]“ Smlouvy [číslo] žalobkyně shrnula údaje, jež o žalované zjistila v rámci přezkumu její tzv. úvěruschopnosti. Zde zaznamenala, že žalovaná je t. č. svobodná, nevyživuje žádné děti a pracuje ve společnosti [právnická osoba] Náklady žalované na bydlení zde žalobkyně vymezila částkou 3 000 Kč, výši stávajících závazků žalované částkou 13 641 Kč (představované závazkem u žalobkyně samotné). Žádné další výdaje ani závazky zde žalobkyně neuvedla, zaznamenala toliko výsledek interního skoringového modelu o hodnotě„ Vyšší bonita“. Příjmy žalované zde jsou bez dalšího vymezeny částkou 19 453 Kč. Zaměstnavatele žalované, společnost [právnická osoba], si žalovaná vylustrovala v obchodním rejstříku a zde pořídila též soudu předložený výpis. Příjmy žalované si žalobkyně ověřila z jejích celkem 4 výplatních pásek, podle kterých žalovaná v měsíci květnu roku 2022 obdržela mzdu ve výši 15 429 Kč, v měsíci červnu roku 2022 mzdu ve výši 14 924 Kč, v měsíci červenci mzdu ve výši 28 008 Kč a v měsíci srpnu roku 2022 mzdu ve výši 34 697 Kč. Dále žalobkyně provedla lustraci žalované v aplikaci„ [anonymizováno]“ (k 22. 9. 2022) a v insolvenčním rejstříku (k 30. 9. 2022). Z provedených lustrací žalobkyně pořídila výpisy, ve kterých je zaznamenáno, že žalovaná t. č. ani jedním z uvedených registrů neprocházela.

6. Žalovaná žalobkyni poskytla též výpis z bankovního účtu č. [bankovní účet] za období od 1. 8. 2022 do 31. 8. 2022, resp. jeho návětí, bez konkrétních transakcí. Zde lze zaznamenat, že k 31. 8. 2022 činil zde vedený zůstatek 905,37 Kč.

7. Na bankovním účtu žalované č. [bankovní účet] byl, dle údajů ze soudu poskytnutého výpisu, k datu 30. 9. 2022 veden zůstatek - 21,83 Kč. Z transakcí zde evidovaných za období od 1. 9. 2022 do 30. 9. 2022 je třeba poukázat na příchozí platby 6 000 Kč z 7. 9. 2022 (od společnosti [právnická osoba]), označenou jako„ Zapujcka“, 11 900 Kč z 15. 9. 2022 (od [právnická osoba], s. r. o), označenou jako„ Identifikace klienta a poskytnutí zápůjčky od [anonymizována dvě slova]“, 14 000 Kč z 16. 9. 2022 (od společnosti [právnická osoba]), označenou jako„ Zapujcka“, či 7 000 Kč z 19. 9. 2022 (od [právnická osoba], [anonymizováno]), označenou jako„ Půjčka ID [číslo]“. Dále je zde zaznamenána též příchozí platba ve výši 24 000 Kč z 27. 9. 2022 od žalobkyně, zaslaná pod variabilním symbolem [číslo].

8. Ujednaná práva a povinnosti žalobkyně shrnula formou tabulky v dokumentu„ Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru“, přehled předepsaných splátek v dokumentu„ Tabulka umoření“.

9. Na shora označenou e-mailovou adresu žalované, mj. za současného uvedení výše poskytovaného plnění a splátek (vč. jejich počtu), žalobkyně dne 29. 9. 2022 zaslala potvrzení, obsahující přístupové údaje do příslušného„ klientského účtu“ a současně též„ smluvní dokumentaci“. Téhož dne také žalobkyně, v rámci dalšího e-mailu, žalované zaslala údaje a pokyny k provedení verifikační platby a údajů o inkasu. Žalovaná nato v návaznosti na sjednaná práva a povinnosti žalobkyni zaslala prinstscreen obrazovky svého mobilního telefonu, obsahující záznam o zadaném inkasu. Dne 11. 10. 2022 pak žalovaná, dle předloženého printscreenu, na webovém rozhraní žalobkyně vyplnila údaje týkající se zpětné vazby k procesu sjednávání práv a povinností ze Smlouvy [číslo].

10. Verifikační platbu ve výši 1 Kč žalovaná žalobkyni, z bankovního účtu č. [bankovní účet], zaslala s účinností k 30. 9. 2022, jak dokládá záznam o uskutečněné transakci. Současně také žalovaná žalobkyni zaslala k důkazu předložené fotografie obou stran svého občanského průkazu a čelní strany průkazu zdravotního pojištěn. Co se týče občanského průkazu, tento, podle záznamu o provedené lustraci, nebyl v evidenci vedené Ministerstvem vnitra ČR evidován jako neplatný či ztracený. 11. [právnická osoba], písemným sdělením potvrdila, že jako osobu, vykonávající dispoziční oprávnění k bankovnímu účtu č. [bankovní účet], eviduje žalovanou.

12. Záznam o provedené transakci dokládá, že žalobkyně dne 30. 9. 2022 ve prospěch bankovního účtu č. [bankovní účet] vyplatila 21 453 Kč pod variabilním symbolem [číslo]. Ve prospěch téhož bankovního účtu a pod variabilním symbolem [číslo] také žalobkyně, dle dalšího předloženého záznamu o provedené transakci, dne 30. 9. 2022 vyplatila i 31 297 Kč O vyplacení naposled uvedené částky, sloužící k vyrovnání dluhu žalované u žalobkyně, žalobkyně vystavila písemné potvrzení datované k 30. 9. 2022. Další písemné potvrzení žalobkyně, taktéž k 30. 9. 2022, vystavila stran vyplacení všech sjednaných plnění a údajů o předepsaných splátkách.

13. Cestou dokumentu, označeného jako„ Upomínka [číslo]“, datovaného k 20. 10. 2022, žalobkyně žalované sdělila, že tato t. č. nezaplatila jednu předepsanou splátku. Tuto upomínku žalobkyně podala k poštovní přepravě ještě dne 20. 10. 2022, jak dokládá předložený podací lístek. V následně zaslaném dokumentu, označeném jako„ Upomínka [číslo]“, datovaném k 5. 1. 2023, žalobkyně žalovanou upozornila, že uvedenou splátku dosud nesplatila, k zaplacení stanovila lhůtu do 20. 1. 2023 a poukázala na své oprávnění zesplatnit dosud nezaplacené plnění, jakož i právo účtovat smluvní pokuty. Naposledy označený dokument žalobkyně, dle předloženého podacího lístku, k poštovní přepravě podala ještě dne 5. 1. 2023. K datu 21. 1. 2023 pak žalobkyně, prostřednictvím svého zástupce, vystavila dokument označený jako„ Zesplatnění úvěru, poslední předžalobní upomínka s oznámením o převzetí právního zastoupení“, jehož prostřednictvím žalované sdělila, že dosud nesplacené plnění (230 536,58 Kč) zesplatnila s tím, že žalovaná je toto plnění, pod sankcí případného soudního vymáhání, povinna zaplatit do 3. 3. 2023. Odeslání předžalobní upomínky dokládá podací lístek datovaný k 21. 1. 2023. Spolu s vystavením předžalobní upomínky žalobkyně žalovanou, formou souběžně zaslaného průvodního dopisu, informovala o možnosti splatit zesplatněné plnění alternativní cestou, v režimu celkem 3 zde specifikovaných splátkových kalendářů.

14. Podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, ve znění účinném k datu sjednání Smlouvy [číslo] (dále jen„ o. z.“), spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

15. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

16. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

19. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

21. Podle § 2758 odst. 1 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

22. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

24. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném k datu sjednání Smlouvy [číslo] (dále jen z. s. ú.), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

25. Podle § 3 odst. 1 písm. d) z. s. ú. poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

26. Podle § 75 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

27. Podle § 86 odst. 1 a 2 z. s. ú. (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

28. Podle § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném k datu 25. 10. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

29. Výše zákonného úroku z prodlení je upravena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném k datům počátku prodlení.

30. Při právním hodnocení projednávaného nároku soud předně vyšel z povahy práv a povinností, které si mezi sebou žalobkyně a žalovaná, jako závazek, ve smyslu § 561 odst. 1 o. z., distanční formou (zasláním potvrzující SMS, za současného zaslání verifikační platby a zaslání dokumentů, jež žalovanou dostatečně identifikovaly - fotografií občanského průkazu, průkazu zdravotního pojištěn, výplatních pásek a výpisu z bankovního účtu), ujednaly prostřednictvím Smlouvy [číslo] vč. jejích příloh. Přičemž žalovaná si sjednaných práv a povinností byla vědoma, neboť zaplatila dvě z předepsaných splátek. Co do obsahu sjednaných práv a povinností vzal soud za rozhodný především charakter sjednaného plnění – úročené peněžité částky, jejíž splatnost následovala až po podpisu Smlouvy [číslo] nebyla tudíž předpokladem perfekce jejím prostřednictvím sjednaného závazku. Jako doplněk takto sjednaných práv a povinností se nadto žalobkyně, ve smyslu § 1727 o. z., žalované zavázala poskytovat též služby„ Podpora“, a to pro případ, kdyby se žalovaná ocitla v situaci, kdy by nebyla schopna poskytnuté plnění splácet. S tím, že se žalovaná poskytnutou částku, navýšenou o smluvní úrok, zavázala uhradit prostřednictvím sjednaných splátek, spolu s platbami za sjednané doplňkové služby. Na základě takto vymezených skutkových znaků soud závazek založený Smlouvou [číslo] jejími přílohami právně kvalifikoval jako úvěr, ve smyslu § 2395 o. z., doplněný o služby svojí povahou odpovídající pojištění, ve smyslu § 2758 odst. 1 o. z. Předmětný úvěr žalobkyně, jako poskytovatel nebankovních půjček/úvěrů, sjednala v rámci své podnikatelské činnosti, tedy jako poskytovatel ve smyslu § 3 odst. 1 písm. d) z. s. ú. Žalovaná naopak předmětný úvěr sjednala mimo rámec jakékoli podnikatelské či samostatně výdělečné činnosti, tedy jako spotřebitel ve smyslu § 419 o. z., a proto je třeba sjednaný úvěr právně kvalifikovat též jako spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 odst. 1 z. s.ú.

31. S ohledem na právní povahu sjednaného úvěru tak žalobkyni v průběhu kontraktačního procesu, předcházejícího sjednání závazku ze Smlouvy [číslo] jejích příloh, ve smyslu § 86 odst. 1 a odst. 2 z. s.ú., vznikla povinnost posoudit tzv. úvěruschopnost žalované. Splnění uvedené, svojí povahou předsmluvní, povinnosti představovalo nezbytnou podmínku poskytnutí spotřebitelského úvěru, přičemž její nesplnění příslušná právní úprava, ve smyslu § 87 odst. 1 z. s. ú., sankcionuje neplatností. Charakter takto stanovené povinnosti totiž svým významem přesahuje rovinu dvoustranného, soukromoprávního poměru a jako takový odráží i veřejný zájem na zajištění společensky akceptovatelné výměny majetkových hodnot tak, aby tato ve svém důsledku nezatěžovala veřejné sociální systémy. Přeneseně řečeno tedy povinnost zkoumat tzv. úvěruschopnost přispívá k udržování veřejné pořádku, neboť:„ předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve“ (citace viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018).

32. Současně též nelze pominout, že institut zkoumání tzv. úvěruschopnosti představuje jeden z dílčích prostředků ochrany spotřebitele před tzv. zneužívajícími klauzulemi, tedy prostředek, jehož účelem je narovnání spotřebitelských vztahů v rámci jednotného trhu celé Evropské unie. Ve smyslu závazného eurokonformního výkladu, představeného Soudním dvorem Evropské unie, jsou proto soudy povinny existenci kterékoli tzv. zneužívající klauzule ve spotřebitelské smlouvě zohlednit bez dalšího a z úřední povinnosti (viz zejména rozhodnutí Evropského soudního dvora ze dne 4. 6. 2009, ve věci Pannon GSM Zrt. v . Erzsébet Sustikné Győrfi, zn. C -243/08). V této souvislosti také vzal soud dále v úvahu, že právě § 86 a 87 z. s. ú. jsou výsledkem transpozice norem evropského práva, konkrétně Směrnice EP a Rady 2008/48/ES z 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS. Citovaná ustanovení pak již byla ze strany Soudního dvora Evropské unie podrobena tzv. eurokonformnímu výkladu. Ve prospěch závěru, že v rámci soudních řízení je třeba otázku náležitého zkoumání tzv. úvěruschopnosti posuzovat z úřední povinnosti (viz závěry rozsudku Soudního dvora Evropské unie ve věci„ OPR-Finance“ C -679/18 ze dne 5. 3. 2020), a tedy pod sankcí absolutní neplatnosti, ve smyslu § 588 o. z. V této souvislosti lze též, nad rámec již uvedeného, odkázat na závěry Ústavního soudu ČR, dle nichž představuje soudní přezkum řádného posouzení tzv. úvěruschopnosti ze strany poskytovatele spotřebitelského úvěru nezbytnou součást práva úvěrovaného-spotřebitele na soudní ochranu, zaručenou čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (viz nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019).

33. Odraz shora uvedených závěrů soudní praxe již zákonodárce dodatečně reflektoval v rámci novely § 87 z. s. ú., provedené zákonem č. 96/2022 Sb., účinné k 29. 5. 2022, neboť zde výslovně stanovil, že absence zjišťování tzv. úvěruschopnosti vyvolává neplatnost sjednaného spotřebitelského úvěru, k níž jsou soudy povinny přihlížet i bez návrhu. Z povahy věci tak jde, ve smyslu § 588 o. z., o neplatnost absolutní.

34. V návaznosti na učiněná skutková zjištění pak soud konstatuje, že žalobkyně tzv. úvěruschopnost žalované s odpovídající mírou pečlivosti, v rozporu s § 75 z. s. ú. ve spojení s § 86 odst. 1 a 2 z. s. ú., nezkoumala a nevyhodnotila případná rizika. Ačkoli tato rizika mohla sama žalobkyně dovodit i z jí předložených podkladů. Výhradu je třeba vznést především stran skutečnosti, že si žalobkyně, na rozdíl od příjmů, vůbec neověřovala výdaje žalované. A to vyjma určení výše závazků, jež žalovaná měla přímo vůči ní. Byť přirozeně i určení výdajů představuje nezbytný předpoklad k individualizaci jednoho každého žadatele o spotřebitelský úvěr. Ostatně, sama skutečnost, že žadatel, jako např. žalovaná, vykazuje příjmy (v konkrétním případě navíc v relativně velkých rozptylech, v řádech desetitisíců Kč, jak lze dovodit z předložených výplatních pásek), nezakládá závěr, že tento žadatel bude schopen poskytnuté finanční plnění splácet. V tomto směru totiž nelze pominout, že příjmy žadatele o spotřebitelský úvěr mohou být již t. č., tj. k datu poskytnutí finančního plnění, vázány na úhradu byť i běžných potřeb žadatele či na úhradu jeho dalších závazků. Tak jak tomu evidentně bylo i za podmínek projednávané věci. Pokud by totiž žalobkyně řádně vyhodnotila žalovanou předložený výpis z bankovního účtu, resp. i jeho návěť, zjistila by, že žalovaná na uvedeném bankovním účtu„ hospodaří“ se zůstatkem nedosahujícím ani výše jedné jí předepsané splátky. Nadto je na místě žalobkyni vytknout i to, že si pro účely ověření tzv. úvěruschopnosti žalované, ačkoli výše poskytnutého finančního plnění více než trojnásobně převyšovala průměr jejích zjištěných měsíčních příjmů, blíže neověřila ani pohyb na žalovanou deklarovaném bankovním účtu, přinejmenším za poslední měsíc před poskytnutím finančního plnění. Takto by si totiž mohla, obdobně jako soud, blíže ověřit, že žalovaná čerpá spotřebitelské úvěry v relativně velkém rozsahu (jen za září šlo o 5 plnění), což přirozeně vyvolávalo riziko, že se dostane do tzv. dluhové spirály a nebude schopna splácet.

35. Za daného stavu věci tedy lze uzavřít, že žalobkyně nedostála své povinnosti přezkoumat tzv. úvěruschopnost žalované s náležitou péčí, ve smyslu § 75 z. s. ú., a závazek ze spotřebitelského úvěru (vč. akcesoricky sjednaného pojištění), založeného ze Smlouvy [číslo] jejích příloh, soud kvalifikoval jako absolutně neplatný, ve smyslu § 588 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 z. s. ú. Konkrétně pro porušení zákona (o spotřebitelském úvěru) a související zjevné narušení veřejného pořádku. Přičemž„ zjevnost“ narušení veřejného pořádku, ve smyslu jeho jednoznačnosti a nepochybnosti (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 31 ICdo 36/2020 ze dne 10. 6. 2020, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek jako R 104/2020 civ.), je zde dána především s ohledem na nedbalý přístup žalobkyně, která, ač měla či alespoň mohla mít povědomí o rizikovosti provedené transakce, poskytla spotřebitelský úvěr bez vyhodnocení všech rizik. Závazek ze Smlouvy [číslo] jejích příloh, z úřední povinnosti prohlášený za neplatný, tak pozbyl právních účinků od samého počátku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4635/2007 ze dne 29. 10. 2008), a plnění poskytnutá z jeho titulu tedy bylo na místě právně kvalifikovat toliko jako tzv. kvazi závazek z bezdůvodného obohacení, ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. Z titulu bezdůvodného obohacení, jež dosud bylo splaceno toliko z části, proto soud uplatněný nárok, ve smyslu § 2993 o. z., akceptoval jako důvodný co do částky 59 376 Kč, odpovídající právě částce nesplacené jistiny (65 000 Kč - 5 624 Kč).

36. Splatnost částky nesplacené jistiny soud, ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř., stanovil ve výroku I. formou splátek po 4 000 Kč měsíčně, tedy v takovém rozsahu, aby bylo plnění, uložené žalované k úhradě, splaceno v časovém horizontu podstatně nepřevyšujícím 1 rok. Počátek splatnosti soud stanovil počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku a pod ztrátou dobrodiní splátek.

37. Co se týče otázky prodlení s úhradou částky bezdůvodného obohacení, je třeba odkázat na shora citovaný § 87 odst. 1 z. s. ú. Ten, oproti obecné úpravě splatnosti plnění z bezdůvodného obohacení (splatného k výzvě ochuzeného, ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z.), stran splacení jistiny z absolutně neplatného spotřebitelského úvěru, poskytnutého bez náležitého přezkumu tzv. úvěruschopnosti, konstruuje stav, kdy se toto plnění stává splatným až na základě rozhodnutí soudu, v jím stanovené přiměřené lhůtě, případně ve lhůtě dodatečně dojednané přímo účastníky. Do prodlení s plněním na částku poskytnuté jistiny, ve smyslu § 1968 o. z., se tak osoba, jíž byla jistina absolutně neplatného spotřebitelského úvěru vyplacena, může dostat nejprve k okamžiku, kdy uplyne soudem stanovená, případně účastníky sjednaná dodatečná lhůta (obdobně viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022). S přihlédnutím k popsanému závěru tedy lze konstatovat, že se žalovaná za podmínek projednávané věci dosud, ve smyslu § 1968 o. z., neocitla v prodlení, a žalobkyni tedy ani, ve smyslu § 1970 o. z., platně nevznikl nárok na zákonný úrok z prodlení, který proto soud, v rámci výroku II., zamítl. 38. [příjmení] uplatněného nároku, zahrnujícího (i.) částku 170 577,47 Kč, o níž uplatněný nárok (229 953,47 Kč) převyšoval částku nesplacené jistiny, a (ii.) smluvní úrok z prodlení soud, obdobně jako nárok na zákonný úrok z prodlení, v rámci výroku II. zamítl, neboť nárok na tato plnění měl být založen ujednáními ze závazku založeného ujednáními ze Smlouvy [číslo] resp. jejích příloh, který však, jak bylo rozvedeno výše, jakožto absolutně neplatné právní jednání od samého počátku nevyvolával zamýšlené právní účinky.

39. O nákladech řízení rozhodl soud, s odkazem na § 142 odst. 2 o. s. ř., tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo. V tomto směru bylo na místě přihlédnout ke skutečnosti, že v řízení, s ohledem na míru procesního úspěchu, převažující měrou uspěla žalovaná. Ta nicméně za řízení zůstala pasivní a nečinila na svou obranu žádné procení úkony, v jejichž důsledku by jí ve vztahu k vedenému řízení vznikly účelně vynaložené výlohy, jež by jí žalobkyně měla nahradit.