10 C 167/2024

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Janem Tomešem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 29 929,28 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně jdoucím z částky 20 000 Kč od 30. 6. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do nároku na zaplacení částky 9 929,28 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně jdoucího z částky 29 929,28 Kč od 3. 6. 2024 do 29. 6. 2024, a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně jdoucího z částky 9 929,28 Kč od 30. 6. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, k rukám jejího právního zástupce , Jméno advokáta, , náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou, podanou, u nadepsaného soudu dne , datum, , se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení finančního plnění zahrnujícího částku , částka, a příslušenství sestávajícího ze zákonného úroku z prodlení jdoucího z částky , částka, od , datum, do zaplacení. V odůvodnění podané žaloby žalobkyně uvedla, že nárok na shora uvedená finanční plnění nabyla z titulu „Smlouvy o postoupení pohledávek“, jíž dne , datum, sjednala se společností , Anonymizováno, , (dále jen „postupitel“). Postupitel pak na základě smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne , datum, (dále jen „Smlouva“), sjednané na dálku, za pomoci elektronických prostředků, poté, co se žalovaný registroval na webovém portálu postupitele a požádal o finanční plnění, otevřel žalovanému revolvingový účet, kam vyplatil , částka, , splatných průběžně, cestou předepsaných splátek. S tím, že postupitel zároveň přezkoumal i tzv. úvěruschopnost žalovaného, konkrétně formou lustrace žalovaného v jemu dostupných evidencích, např. v insolvenčním rejstříku a centrální evidenci exekucí, a za současného zohlednění poměru příjmů i výdajů žalovaného. Žalovaný však následně z poskytnutého plnění nezaplatil ničeho, byť byl k úhradě vyzýván, naposledy předžalobní výzvou datovanou k , datum, .

2. Žalovaný se k uplatněnému nároku nijak nevyjádřil a k jednání se bez omluvy nedostavil, byť mu byly žaloba (, datum, ) i předvolání (, datum, ) doručeny. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a zástupce žalobkyně v zaslané omluvě požádal aby, nelze-li uplatněnému nároku v plném rozsahu vyhovět, byla žalobkyně, za současného stanovení přiměřené lhůty, dopředu vyzvána k doplnění důkazů/tvrzení.

3. Soud provedl dokazování, v jehož rámci, ve smyslu § 132 o. s. ř., provedl a hodnotil, samostatně i ve vzájemných souvislostech, níže uvedené:, právnická osoba, nedatovaném textu Smlouvy (nazvané „, Anonymizováno, P., právnická osoba, . - ÚVĚROVÁ SMLOUVA VZTAHUJÍCÍ , jméno FO, KLIENTY S TRVALÝM BYDLIŠTĚM V ČESKÉ REPUBLICE UZAVŘENÁ S KLIENTEM DNE , datum, “) se postupitel, s odkazem na taktéž předložené „Standardní podmínky Úvěrové smlouvy vztahující se na Klienty v České republice“, žalované otevřít revolvingový účet s limitem do , částka, , úročeným sazbou 146,94 % ročně, kteréžto plnění se měl žalovaný zavázat splácet splátkami ve výši 13 % z nesplacené jistiny a t. č. přirostlého úročení, minimálně ve výši , částka, měsíčně. Zde označený dokument není doplněn podpisem či elektronickým identifikátorem, podpis nahrazujícím, ani jedné ze smluvních stran. K textu Smlouvy žalobkyně připojila též informační tabulku nazvanou „STANDARDNÍ INFORMACE O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU“, jakož i blíže neoznačený dokument („, Anonymizováno, info“), v němž zaznamenala, že se osoba, která s ní stran vystavení Smlouvy komunikovala, odkázala na tel. č. , tel. číslo, , bankovní účet č. , č. účtu, a email , e-mail, .

5. Společnost , právnická osoba, ., cestou zprávy z , datum, , sdělila, že jako osobu, vykonávající dispoziční oprávnění k účtu č. , č. účtu, eviduje žalovaného, přičemž, v předloženém výpisu z uvedeného bankovního účtu je k , datum, evidována příchozí platba ve výši , částka, (s VS , var. symbol, ), což koresponduje se záznamem postupitele, který si v předloženém písemném záznamu zaevidoval, že dne , datum, právě , částka, ve prospěch účtu č. , č. účtu, vyplatil, a to za využití VS , var. symbol, . V dalším připojeném, neoznačeném, dokumentu, také postupitel zaznamenal, že ve prospěch uvedeného účtu vyplatil právě , částka, a následně již tuto částku toliko úročil a navyšoval poplatky za prodlení, pročež tato k , datum, činila nárokovaných , částka, .

6. Oproti podpisu dokumentu, označeného jako „Smlouva na opakovaném postoupení pohledávek“, pověřenci postupitele a žalobkyně k datu , datum, sjednali, že budou do budoucna sjednávat „dílčí smlouvy“, z jejichž titulu bude postupitel na žalobkyni převádět pohledávky. Prodloužení takto sjednaného závazku na dobu do , datum, , resp. dále i o navazujících 24 měsíců, nesjednají-li dodatečně jinak, pak dokumentuje soudu předložený dokument „Dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o pokračující koupi pohledávek ze dne , datum, “, který pověřenci postupitele a žalobkyně podepsali k , datum, . S tím, že v rámci jedné ze sjednaných „dílčích smluv“ postupitel na žalobkyni převedl i nárokovanou pohledávku, která je v předloženém seznamu identifikována pod č. , hodnota, .

7. O aktu převodu práva nárokovat plnění ze Smlouvy, pod sankcí případného soudního vymáhání, žalobkyně, prostřednictvím svého zástupce, žalovaného informovala cestou zaslání dokumentů označených jako „Oznámení o postoupení pohledávky“ a „Výzva k úhradě před podáním žaloby“, datovaných k , datum, . V dokumentu označeném „Výzva k úhradě před podáním žaloby“ žalobkyně žalovaného zároveň upomenula, aby, pod sankcí případného soudního vymáhání, nárokované plnění splatil do tří dnů. Tyto dokumenty žalobkyně podala k poštovní přepravě ještě dne , datum, , což bylo potvrzeno předloženým podacím lístkem.

8. Výzvu k plnění („Platební informace“), k blíže neurčenému datu, vystavil ve vztahu k vymáhání nárokované pohledávky též postupitel. Její odeslání žalovanému však nebylo nijak doloženo a vzhledem k absenci zástupce žalobkyně u jednání za řízení nevyvstal prostor, aby bylo možno, ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř., žalobkyni v tomto rozsahu poučit a vyzvat k doplnění důkazů (shodně viz závěry rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ).

9. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

10. Podle § 554 o. z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

11. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

12. Podle § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

13. Podle § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

14. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

15. Podle § 1880 odst. 1 a 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. (2) Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

16. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Podle § 2395 o. z. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném k datu podpisu Smlouvy (dále jen z. s. ú.), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

21. Výše zákonného úroku z prodlení je upravena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném k datům počátku prodlení.

22. V návaznosti na skutková zjištění shora uvedená lze konstatovat, že žalobkyně neprokázala, zda žalovaný provedl akceptaci tvrzeného závazku ze Smlouvy. V této souvislosti je třeba uvést, že na soudu předloženém textu Smlouvy, v rozporu s § 561 odst. 1 o. z., absentuje podpis žalovaného, případně i jakékoli jiná, např. elektronická, značka, jež by žalovaného, jako obláta, jakkoli identifikovala. Žalobkyně sama odkázala na proces identifikace a projevení souhlasu elektronickými prostředky, cestou registrace na webovém portálu postupitele, což sice doplnila záznamem s osobními údaji žalovaného (email, číslo bankovního účtu a tel. č.), z takto představeného záznamu nicméně nelze bez dalšího určit, jaká konkrétní osoba tyto identifikační údaje na webovém rozhraní postupitele vyplnila. Žalobkyně, resp. její zástupce se pak z nařízeného jednání ve věci omluvil (a nepožádal z důležitého důvodu o odročení), v důsledku čehož nebylo možné stran doplnění důkazů k této sporné skutečnosti poskytnout procesní poučení, ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř., a ani jednání za účelem případného poskytnutí zmíněného poučení odročit (obdobně viz již uváděné závěry rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ). Nadto soud zástupce žalobkyně, usnesením č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , písemně vyzval, aby mj. doložil, jak postupitel, při sjednávání tvrzeného závazku, ověřil totožnost žalovaného, na kteroužto výzvu nicméně žalobkyně, potažmo její zástupce nijak nereagovali. Ohledně podmínek zakládajících existenci závazku ze Smlouvy, jakožto právního základu uplatněného nároku, tak žalobkyně neunesla tzv. důkazní břemeno, neboť právě na ní bylo, aby doložila existenci těch skutečností, jichž se ve svůj prospěch domáhala.

23. Splnění uvedené povinnosti, tj. unesení tzv. důkazního břemene, vyplývá z projednací zásady, jíž je civilní řízení sporné obecně ovládáno (viz zejména § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a § 120 odst. 2 o. s. ř.). Ostatně, právě zásada projednací v občanskoprávním soudním řízení vymezuje břemena důkazní i tvrzení jako procesní odpovědnost za výsledek řízení, která, pod sankcí neúspěchu ve věci, stíhá toho z účastníků, v jehož zájmu je, aby soud uznal tvrzenou skutečnost za prokázanou (shodně viz např. nález Ústavního soudu České republiky sp. zn. II. ÚS 385/15 ze dne , datum, ). Z projednací zásady také dále plyne i tradičně traktovaný závěr, že „co není v řízení dokázáno, jako by nebylo“.

24. Za daného stavu tedy soud při právním hodnocení věci vycházel ze závěru, že žalovaný, v rozporu s § 1724 odst. 1 o. z., neprovedl akceptaci závazku, jenž měl být založen Smlouvou (odpovídajícího dle obsahu závazku ze spotřebitelského úvěru, ve smyslu § 2395 o. z. ve spojení s § 2 odst. 1 z. s. ú.). A to s ohledem na skutečnost, že, v rozporu § 551 o. z., nebyl doložen žádný individualizovaný projev vůle žalovaného, jenž by aktu akceptace odpovídal. Tvrzený závazek ze Smlouvy, jako svojí povahou dvoustranné právní jednání, vyžadující souhlasný projev alespoň dvou osob, je tedy na místě kvalifikovat jako jednání nicotné, zdánlivé, ve smyslu § 554 o. z.

25. Závazek ze Smlouvy, svojí povahou toliko zdánlivý, tak přirozeně nemohl vyvolat zamýšlené a v něm vyjádřené právní účinky. Plnění poskytnutá postupitelem s odkazem na závazek ze Smlouvy tedy bylo na místě právně kvalifikovat jako tzv. kvazi závazek z bezdůvodného obohacení, ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z., založený nikoli na základě smluvním, ale toliko až faktickým vyplacením peněžních prostředků na bankovní účet, k němuž žalovaný t. č. vykonával dispoziční oprávnění. Z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného proto soud uplatněný nárok akceptoval jako důvodný co do částky , částka, , neboť právě a pouze tento nárok (spolu s jeho příslušenstvím) mohla žalobkyně, z titulu postoupení, ve smyslu § 1879 o. z. ve spojení s § 1880 odst. 1 a 2 o. z., nabýt. Jako datum, kdy se žalovaný, ve smyslu § 1968 o. z., s plněním na uvedenou částku dostal do prodlení, soud určil den následující po uplynutí třídenní lhůty k plnění, jež byla stanovena v oznámení o postoupení pohledávky/resp. v souběžně zaslané předžalobní výzvě, datované k , datum, . A to s ohledem na skutečnost, že takto učiněné oznámení (zaslané spolu s výzvou k plnění) v sobě zahrnuje mj. i první doloženou výzvu k uhrazení celého plnění, právně kvalifikovaného jako bezdůvodné obohacení (obdobně viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ). V této souvislosti soud přirozeně nepřehlédl, že i postupitel vystavil upomínku k úhradě nesplaceného plnění, která taktéž parametry výzvy k plnění má. Ve vztahu k tomuto dokumentu nicméně nebyl doložen žádný doklad o tom, že by byl odeslán, přičemž, jak bylo podrobně rozvedeno výše, za řízení nebyl prostor poskytnout žalobkyni příslušná procesní poučení k doplnění důkazů. Od data , datum, tedy žalobkyni, ve smyslu § 1970 o. z., vzniklo též právo nárokovat zákonný úrok z prodlení. Datum prodlení žalované, tj. , datum, , soud určil v návaznosti na zjištění, že bylo oznámení o postoupení nárokované pohledávky (spolu s výzvou k plnění) k poštovní přepravě podáno dne , datum, , a datum doručení tohoto oznámení tedy je možné, za využití zákonné domněnky, ve smyslu § 573 o. z., určit k , datum, , od něhož počala plynout třídenní lhůta k plnění, jejíž konec tudíž připadl na , datum, .

26. Ve zbytku, tedy co do položek zahrnujících (i.) plnění převyšující částku bezdůvodného obohacení, ve výši , částka, a (ii.) pohledávky z tvrzeného úročení zákonného z částek převyšujících částku přiznaného bezdůvodného obohacení, resp. zákonného úročení jdoucího za období, kdy se žalovaný nenacházel v prodlení, soud uplatněný nárok výrokem II. tohoto rozsudku zamítl. A to s ohledem na skutečnost, že zde vymezená plnění byla odvozena z právního poměru založeného toliko zdánlivým závazkem ze Smlouvy.

27. O nákladech řízení rozhodl soud, s odkazem na § 142 odst. 2 o. s. ř., tak, že žalobkyni, která žalovaného v souladu s § 142a odst. 1 o. s. ř. před podáním žaloby vyzvala k dobrovolnému plnění, přiznal právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení. Rozsah procesního úspěchu žalobkyně byl určen jako rozdíl jejího procesního úspěchu (66 %) a procesního úspěchu žalovaného (34%), tj. 32 %, a to i se zohledněním příslušenství nárokované pohledávky (obdobně viz např. usnesení Nejvyššího soudu , spisová značka, ze dne , datum, ), jež soud pro účely výpočtu procesního úspěchu účastníků kapitalizoval k datu vyhlášení rozsudku Při určení procesního úspěchu žalobkyně soud vycházel ze závěru, že bylo žalobkyni přiznáno právo na zaplacení částky , částka, a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně jdoucího z přiznané částky od , datum, do zaplacení (kap. k datu vyhlášení částkou , částka, ). Naopak, žalobkyně s uplatněným nárokem neuspěla co do nároku na částku , částka, , zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně jdoucí z částky , částka, od , datum, do , datum, a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně jdoucí z částky , částka, od , datum, do zaplacení (celkem kap. k datu vyhlášení částkou , částka, ). Tarifní hodnotu jednoho úkonu právní služby v projednávané věci soud, s odkazem na výši jistiny nárokovaného plnění, ve smyslu § 14b odst. 1 nařízení vlády č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále a. t.), určil částkou , částka, , neboť žalobkyně totožné nároky (z elektronicky i jinak sjednávaných spotřebitelských úvěrů, z pozice specializované inkasní agentury) uplatňuje prostřednictvím totožného zástupce u nadepsaného soudu opakovaně (za poslední rok např. řízení sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, a , spisová značka, ). Náhrada nákladů žalobkyně v konkrétním případě zahrnuje náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, a náhradu za odměnu zástupce žalobkyně. S tím, že odměna zástupce žalobkyně sestává z (i.) odměny za 3 úkony právní služby po , částka, , ve smyslu § 11 odst. 1 písm. a) a d) a. t. (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby), (ii.) paušální náhrady , částka, za jeden každý úkon právní služby, ve smyslu § 14b odst. 4 písm. a) a. t. - 3 x , částka, , to vše, vyjma náhrady za soudní poplatek, navýšeno o náhradu za DPH ve výši 21 %, celkem o , částka, , jejímž je zástupce žalobkyně plátcem, ve smyslu § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. Celkem tak výše náhrady nákladů řízení činí , částka, , z níž je žalovaný, s ohledem na míru procesního úspěchu žalobkyně, povinen zaplatit , částka, .

28. Náhradu nákladů řízení je žalovaný, obdobně jako plnění vymezené ve výroku I., povinen zaplatit v zákonné, třídenní lhůtě, ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř., tentokráte však k rukám zástupce žalobkyně, ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř.