Okresní soud v Nymburce · Rozsudek

10 C 170/2021

č. j. 10 C 170/2021-66

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-08-17 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSNB:2021:10.C.170.2021.1

Citované zákony (15)

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Kotouček Mikoláškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 5 460,01 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 15. 11. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části o zaplacení 760,01 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 330,42 Kč a spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 460,01 Kč ve výši 8,50 % od 15. 4. 2018 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 328 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [titul] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec], [ulice a číslo].</b> 1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala proti žalovanému zaplacení částky 5 460,01 Kč s příslušenstvím z titulu sjednané smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum], kterou uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba], [anonymizováno 7 slov] [číslo], [země] (původní věřitelka). Finanční rámec pro čerpání úvěru byl sjednán ve výši 35 000 Kč s tím, že se žalovaný zavázal věřiteli úvěr splácet včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky v pravidelných měsíčních splátkách odpovídajících 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, nebo 1 000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Žalovaný vyčerpal celkem částku 8 000 Kč, neuhradil jistinu ve výši 5 460,01 Kč. V souvislosti s prodlením žalovaného si žalobkyně nárokuje i zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 5 460,01 Kč od 15. 4. 2018 do zaplacení. Dále si žalobkyně nárokuje podle čl. VI. odst. 1 písm. a) obchodních podmínek náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného se splácením kterékoliv částky ve výši 250 Kč A dále si žalobkyně nárokuje zaplacení částky 300 Kč, jakožto účelně vynaložené náklady na měsíční výpisy související s prodlením žalovaného. Žalobkyně tak požaduje zaplacení částky 5 460,01 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 330,42 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 5460,01 Kč od 15. 4. 2018 do zaplacení ve výši 8,50 % ročně, a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč. Žalovaný byl o zaplacení dluhu upomínán, avšak na svůj dluh nic nezaplatil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání soudu se pak žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl k jednání řádně předvolán. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Žalobkyně se z jednání řádně omluvila a vyjádřila souhlas s rozhodnutím soudu ve věci v její nepřítomnosti. <b>Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav věci:</b> 3. Listina nazvaná smlouva o revolvingovém úvěru obsahuje datum [datum] a identifikační údaje žalovaného a [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno]. Tato listina neobsahuje žádný podpis nebo jiný technický prostředek umožňující určení jednající osoby. V čl. II uvedené listiny je stanoven úvěrový limit ve výši 35 000 Kč, úroková sazba 8,5 % měsíčně, v čl. IV je stanoven poplatek za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z částky každého čerpání úvěru. Majitelem účtu č. [bankovní účet] byl žalovaný, a to minimálně v období od 1. 9. do 30. 9. 2017 a v období od 1. 11. 2017 do 30. 11. 2017. Dne 14. 9. 2017 byla na tento účet pod variabilním symbolem [číslo] připsána platba ve výši 6 000 Kč. Dne 12. 11. 2017 odeslal žalovaný pod variabilním symbolem [číslo] na účet č. [bankovní účet] platbu ve výši 1 000 Kč. Dne 28. 11. 2017 byla na účet žalovaného pod variabilním symbolem [číslo] připsána platba ve výši 2 000 Kč. Žalovanému byly měsíčně zasílány platební informace, které obsahovaly variabilní symbol [číslo] čísla účtu, na která měl žalovaný splátky zasílat (mj. účet vedený u [právnická osoba] [bankovní účet]). Platební informace obsahovaly údaje o čerpaných částkách, výměře splátek, době jejich splatnosti a vyčíslení neuhrazené částky splátky z předchozího období. Dne 14. 9. 2017 čerpal žalovaný úvěr ve výši 6 000 Kč a byla mu vyměřena splátka ve výši 1 000 Kč splatná do 14. 10. 2017 s tím, že za předchozí období nezůstala neuhrazená žádná splátka. K 22. 10. 2017 byl zůstatek po poslední platbě vyčíslen na částku 4 636 Kč, zároveň byla žalovanému vyčíslena splátka ve výši 1 000 Kč splatná do 14. 11. 2017 a dále bylo uvedeno, že za předchozí období nezůstala neuhrazená žádná částka. K 12. 11. 2017 byl zůstatek po poslední platbě vyčíslen na částku 3 911,73 Kč, dne 28. 11. 2017 byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 2 000 Kč, zároveň byla žalovanému vyčíslena splátka ve výši 1 000 Kč splatná do 14. 12. 2017 a dále bylo uvedeno, že za předchozí období nezůstala neuhrazená žádná částka. V další platební informaci byla žalovanému vyměřena splátka ve výši 2 000 Kč se splatností do 14. 1. 2017 s tím, že z minulého období zůstala neuhrazena částka 1 000 Kč. K 19. 1. 2018 byl zůstatek po poslední platbě vyčíslen na částku 5 460,1 Kč, zároveň byla žalovanému vyčíslena splátka ve výši 2 000 Kč splatná do 14. 3. 2018 a dále bylo uvedeno, že za předchozí období neuhradil žalovaný splátku ve výši 1 000 Kč. V dalším výpisu byl zůstatek po poslední platbě stejný (a stále byl datován k poslední provedené platbě ze dne 19. 1. 2018), zároveň byla žalovanému vyčíslena splátka ve výši 3 000 Kč se splatností k 14. 4. 2018, za předchozí období žalovaný splátku ve výši 2 000 Kč neuhradil. Žalovaný tak celkem uhradil 3 000 Kč, a to po 1 000 Kč na splátku splatnou dne 14. 10. 2017 a dne 14. 11. 2018 a pak zaslal platbu ve výši 1 000 Kč na splátku ve výši 2 000 Kč splatnou k 14. 1. 2017. Listiny nazvané Loan application info obsahovaly informaci o převedení částky ve výši 6 000 Kč dne 14. 9. 2017 a částky ve výši 2 000 Kč dne 28. 11. 2017 na účet č. [bankovní účet] Smlouvou ze dne 27. 12. 2019 (postupitelem podepsanou dne 16. 12. 2019 a postupníkem dne 27. 12. 2019) převedla společnost [právnická osoba] pohledávku za žalovaným (ke dni zaplacení plné kupní ceny pohledávek), která byla identifikována v seznamu postoupených pohledávek na 79. listu v řádku [číslo] na společnost [právnická osoba] Smlouvou ze dne 19. 12. 2019 převedla společnost [právnická osoba] pohledávku za žalovaným, která byla identifikována na str. 58 v řádku [číslo] na žalobkyni. Žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky společnosti [právnická osoba] na žalobkyni současně s výzvou k zaplacení dluhu před podáním žaloby, přičemž žalovaný byl vyzván, aby dlužnou částku ve výši 8 299,67 Kč a částku 1 200 Kč uhradil do tří dnů. Oznámení a výzva byly odeslány dne 7. 11. 2020.

4. Podle § 551 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „ občanský zákoník“), o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

5. Podle § 562 odst. 1 občanského zákoníku, písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

6. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

7. Podle § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

11. V daném případě soud vyhodnotil, že nebyla platně uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru mezi původní věřitelkou, společností [právnická osoba], a žalovaným a nebyly mezi těmito stranami sjednány podmínky čerpání revolvingového úvěru. Žalobkyně nepředložila žádný důkaz, který by zachycoval dostatečným způsobem obsah smluvního ujednání a též dostatečným způsobem určoval jednající osoby. Listina nazvaná Smlouva o revolvingovém úvěru ze dne [datum] neobsahuje podpis žádné ze smluvních stran, ani jiný technický prostředek umožňující určení jednajících osob. Dále není obsah smlouvy zachycen tak, aby neumožňoval změnu obsahu, jedná se o listinu v prostém PDF formátu. Předložené listiny nazvané loan application info neobsahují žádné smluvní podmínky. Zákon o spotřebitelském úvěru sice stanovuje povinnost uzavřít smlouvu, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr písemně, zároveň nedodržení této formy nesankcionuje neplatností smlouvy. Muselo by být ovšem prokázáno, že se žalovaný a původní věřitelka jinak než písemně domluvili na poskytnutí spotřebitelského úvěru za konkrétních podmínek. Toto nemůže být prokázáno listinou zachycující faktické úkony spojené s poskytováním úvěru, kterou žalobkyně předložila (dokument Loan application info), neboť tento dokument sice obsahuje informaci o tom, kdy byla původnímu věřiteli doručena žádost o poskytnutí konkrétní finanční částky a kdy byla tato částka vyplacena (vč. konkrétního čísla účtu), nicméně v tomto dokumentu není uvedeno nic o smluvních podmínkách poskytnutého úvěru (tj. není ani zřejmé, zda jde o úvěr, zápůjčku či zcela jiný smluvní typ). Tento dokument tak může toliko svědčit o tom, jaká částka (v projednávaném případě byla zaznamenána v tomto dokumentu částka 6 000 Kč a 2 000 Kč), a na jaký účet byla vyplacena, nikoli o tom, že by byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru a za jakých smluvních podmínek. Listina, která byla nazvaná smlouva o revolvingovém úvěru ze dne [datum], neobsahuje žádný podpis žalovaného (ani původní věřitelky) ani jiné technické označení dokumentu, ze kterého by bylo patrné, že si smluvní strany ujednaly podmínky tak, jak jsou zachyceny v těchto dokumentech.

12. Podle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

13. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

14. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

15. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Jestliže právní předchůdkyně žalobkyně přesto, že s žalovaným neuzavřela platnou smlouvu o revolvingovém úvěru, poskytla žalovanému částku 8 000 Kč, plnila dle § 2991 občanského zákoníku bez právního důvodu, vzniklo jí tak ve smyslu § 2991 odst. 1 občanského zákoníku právo na vrácení bezdůvodného obohacení. Z platebních informací, které původní věřitelka žalovanému zasílala má soud za prokázané, že žalovaný zaplatil na poskytnutou jistinu celkem 3 000 Kč, žalobkyně tak má právo na zaplacení zbývající části jistiny, tj. na zaplacení částky 5 000 Kč (8 000 Kč – 3 000 Kč), přičemž tento dluh se stal splatným dne 15. 11. 2020, což byl den následující po uplynutí třídenní lhůty stanovené v předžalobní výzvě odeslané žalovanému dne 7. 11. 2020, a dle domněnky dojití (srov. § 573 občanského zákoníku) se má za to, že písemnost došla třetí pracovní den od jejího odeslání, tj. dne 11. 11. 2020 Poslední den lhůty tak připadal na 14. 11. 2020. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit z přiznané částky úrok z prodlení v zákonné výši od 15. 11. 2020, neboť od této doby byl žalovaný prokazatelně v prodlení se zaplacením dlužné částky. Dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, činí zákonná výše úroků z prodlení pro rozhodné období 8,25 % p.a. V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. byla stanovena lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.).

17. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že nebyla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru a že mezi původní věřitelkou a žalovaným nebyly platně sjednány podmínky poskytnutí finančních prostředků a zároveň soud výše vyčíslil nárok žalobkyně na vrácení jistiny, nezbylo než žalobu v části požadovaných smluvních úroků, zákonných úroků z prodlení a nákladů na vymáhání pohledávky zamítnout. V rozsahu, v jakém tedy soud neshledal žalobu důvodnou, rozhodl o jejím zamítnutí včetně příslušenství (výrok II.)

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci částečně úspěšná. Jelikož byl návrh ve věci samé podán na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně (srov. např. sp. zn. 10 C 70/2021), přiznal soud žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná z 61 %, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 328 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 460,01 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Výslednou částku soud snížil na 22 % hodnoty, tj. na 328 Kč po zaokrouhlení na celé jednotky, neboť započetl vůči úspěchu žalobkyně, který činil 61 % úspěch žalovaného, který činil 39 %.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.