10 C 208/2022

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Janem Tomešem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 36 797,28 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 29 250 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně jdoucím z částky 29 250 Kč od 19. 12. 2021 do zaplacení, a to formou splátek po 3 000 Kč měsíčně splatných vždy k 20. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.</b> <b>II. Žaloba se, co do nároku na zaplacení částky 7 547,28 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5% ročně jdoucího z částky 36 797,28 Kč od 16. 11. 2021 do 18. 12. 2021 a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5% ročně jdoucího z částky 7 547,28 Kč od 19. 12. 2021 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 117 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [jméno].</b> 1. Žalobou, podanou, u nadepsaného soudu dne 10. 6. 2022, ve znění doplnění ze dne 18. 8. 2022, se žalobkyně vůči žalované domáhala zaplacení finančního plnění zahrnujícího částku 36 797,28 Kč, a příslušenství sestávajícího ze zákonného úroku z prodlení jdoucího z částky 36 797,28 Kč od 16. 11. 2021 do zaplacení. V odůvodnění podané žaloby žalobkyně uvedla, že nárok na shora uvedená finanční plnění nabyla z titulu„ Smlouvy o postoupení pohledávek“, jíž dne 27. 1. 2020 sjednala se společností [právnická osoba], (dále jen„ postupitel“). Postupitel pak na základě„ smlouvy o revolvingovém úvěru“ ze dne 15. 4. 2019 (dále jen„ Smlouva“), sjednané na dálku, za pomoci elektronických prostředků, poté, co se žalovaná registrovala na webovém portálu postupitele, zaslala svou fotografii i s občanským průkazem a požádala o finanční plnění, na bankovní účet žalované převedl celkem 41 797,28 Kč, splatných k 15. 11. 2019. S tím, že postupitel zároveň přezkoumal i tzv. úvěruschopnost žalované, konkrétně formou lustrace žalované v jemu dostupných evidencích, v insolvenčním rejstříku a centrální evidenci exekucí, a za současného zohlednění poměru příjmů i výdajů žalované k částce tzv. životního minima. Žalovaná však následně poskytnuté plnění k předepsanému datu, ani později, po datu postoupení, v plném rozsahu nezaplatila, byť byla k úhradě opakované vyzývána, naposledy předžalobní výzvou datovanou k 12. 11. 2021.

2. Žalovaná se k uplatněnému nároku nijak nevyjádřila a k jednání se bez omluvy nedostavila, byť jí bylo předvolání k 11. 11. 2022 doručeno. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila. Již dřív žalovaná podala odpor proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu. Tento ale, v rozporu s § 114b odst. 2 o. s. ř., navzdory výzvě obsažené v elektronickém platebním rozkazu, nijak neodůvodnila, a za řízení by tak obecně byly založeny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání, ve smyslu § 153a odst. 3 o. s. ř. V konkrétním případě se však jednalo o spor, jehož projednání nevyžadovalo podrobnější a rozsáhlejší přípravu jednání (ostatně ve věci bylo rozhodnuto při jediném krátkém jednání a jediný nedostatek v dokazování bylo možné odstranit jednoduchým procesním poučením, zúčastnil-li by se zástupce žalobkyně jednání), v důsledku čehož bylo vydání rozsudku pro uznání vyloučeno samotnou povahou projednávaného sporu (obdobně viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 ICdo 74/2015 ze dne 31. 8. 2016).

3. Soud provedl dokazování, v jehož rámci, ve smyslu § 132 o. s. ř., provedl a hodnotil, samostatně i ve vzájemných souvislostech, níže uvedené:

4. Text Smlouvy, datované k 15. 4. 2019, zakládal postupiteli, s odkazem na jeho interní [ulice] podmínky (dále jen„ VOP“), Sazebník a právní předpisy České republiky (zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, ve znění t. č. účinném (dále jen„ o. z.“) a zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění t. č. účinném (dále jen z. s. ú.)), povinnost po dobu neurčitou (čl. II. 3) žalované (i opakovaně - čl. II. 1) poskytovat finanční plnění v rozsahu do sjednaného limitu, který si smluvní strany měly sjednat částkou 80 000 Kč (čl. II. 2), úročenou sazbou 10,50 % ročně (čl. II. 4 a IV. 1). Takto poskytnuté plnění se žalovaná měla zavázat splácet alespoň minimálními měsíčními splátkami odpovídajícími buď 11 % poskytnutého plnění, vč. úročení, nebo částce 1 000 Kč (čl. V. 1). Text smlouvy není podepsán ani jednou ze smluvních stran a není opatřen ani žádným elektronickým identifikátorem. Spolu s textem Smlouvy žalobkyně předložila též dokument STANDARDNÍ INFORMACE O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU, kde jsou práva a po vinnosti ze Smlouvy jednotlivě popsána formou tabulky.

5. Dle dokumentu, označeného jako„ Dodatek o navýšení úvěrového limitu ke Smlouvě o revolvingovém úvěru se společností [právnická osoba] ze dne 2019 [číslo] 15:18:07 (dále jen„ Dodatek”)“, si postupitel a žalovaná měli sjednaný limit revolvingu upravit na výši 30 000 Kč.

6. Proces vedoucí ke sjednání Smlouvy je blíže vymezen v čl. 4 VOP. Dle zde uvedeného je předmětný proces zahájen žádostí podanou elektronicky na webový portál postupitele (čl. 4) s tím, že tato žádost je následně vyhodnocena, mj. i v rozsahu tzv. úvěruschopnosti žadatele (čl. 4), a je-li tato schválena, postupitel zašle žadateli návrh vygenerované smlouvy s limitem pro čerpání. Po potvrzení zaslané smlouvy ze strany žadatele postupitel zasílá žadateli na jím označené tel. č. SMS kod (čl. 4), který je žadatel následně povinen zanést na webový portál postupitele.

7. Postupiteli byly v návaznosti na vygenerování Smlouvy zaslány fotografie obou stran občanského průkazu žalované a dále též fotografie žalované, na níž tato drží občanský průkaz. Obě fotografie žalobkyně k důkazu předložila. Sám postupitel také pořídil záznam o sjednání Smlouvy, dle kterého komunikace se žalovanou probíhala přes e-mailovou adresu [email] s tím, že současně byl zadán též kontakt na telefon.

8. Postupitel, dle potvrzení vystaveného v aplikaci platební brány„ the pay“, již k 15. 4. 2019 převedl na bankovní účet č. [bankovní účet] částku 20 000 Kč, přičemž [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] písemnou zprávou ze dne 15. 8. 2022 potvrdila, že k uvedenému datu vykonávala k předmětnému bankovnímu účtu dispoziční oprávnění právě žalovaná. Naposled jmenovaná společnost souběžně doložila též výpisy z předmětného bankovního účtu, tyto výpisy nicméně pokrývají toliko období v rozmezí ledna až listopadu roku 2015 a pro účely dokazování v projednávané věci nemají význam.

9. V soudu předloženém výpisu z poskytnutého revolvingu postupitel zaznamenal, že k 7. 6. 2021 byl tento v plném rozsahu splacen. Následně však byla k 28. 6. 2021 načerpána částka 30 000 Kč, z níž bylo do data zesplatnění a odprodání splaceno toliko 750 Kč.

10. Postupitel žalované v rámci dokumentu„ Platební informace“ vyúčtoval neuhrazené plnění, kdy k datu vystavení zbývalo uhradit 42 004,40 Kč, z nichž na splátku připadalo 17 373,56 Kč, splatných k 15. 11. 2021.

11. Oproti podpisu dokumentu, označeného jako„ Smlouva na opakovaném postoupení pohledávek“, zástupci postupitele a žalobkyně k datu 27. 1. 2020 sjednali (čl. 2 [číslo]) převod pohledávek, uvedených v taktéž přiloženém seznamu (kde je označena i nárokovaná pohledávka).

12. O aktu převodu práva nárokovat plnění ze Smlouvy, pod sankcí případného soudního vymáhání, žalobkyně žalovanou informovala cestou zaslání dokumentů označených jako„ Oznámení o postoupení pohledávky“ a„ Výzva k úhradě před podáním žaloby“, datovaných k 11. 12. 2021. V dokumentu označeném„ Výzva k úhradě před podáním žaloby“ žalobkyně žalovanou zároveň upomenula, aby, pod sankcí případného soudního vymáhání, nárokované plnění splatila do tří dnů. Tyto dokumenty žalobkyně podala k poštovní přepravě dne 11. 12. 2021, což bylo potvrzeno předloženým podacím lístkem.

13. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

14. Podle § 554 o. z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

15. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

16. Podle § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

17. Podle § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

18. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

19. Podle § 1880 odst. 1 a 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. (2) Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

20. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

21. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. Podle § 2395 o. z. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

23. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

25. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

26. Výše zákonného úroku z prodlení je upravena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném k datům počátku prodlení.

27. V návaznosti na skutkové zjištění shora uvedená lze konstatovat, že žalobkyně neprokázala, zda žalovaná způsobem uvedeným ve Smlouvě, resp. ve VOP, provedla akceptaci tvrzeného závazku ze Smlouvy. V této souvislosti je třeba uvést, že na soudu předloženém textu Smlouvy (a ostatně i jejím dodatku), v rozporu s § 561 odst. 1 o. z., absentuje podpis žalované, případně i jakékoli jiná, např. elektronická značka, jež by žalovanou, jako obláta, jakkoli identifikovala. Přičemž je třeba doplnit, že předložená fotokopie občanského průkazu žalované, resp. její fotografie, kdy tato drží občanský průkaz, bez dalšího akt akceptace nedokládají, neboť, především, bez dalšího není možné ověřit, jestli předmětné fotografie postupiteli zaslala právě žalovaná a jestli tyto fotografie byly zaslány až po vygenerování Smlouvy (tedy po seznámení se s právy a povinnostmi z ní vyplývajícími). Žalobkyně sama, toliko v režimu tvrzení, odkázala na proces identifikace a projevení souhlasu elektronickými prostředky, cestou registrace na webovém portálu postupitele a zaslání autorizační SMS. Nicméně, ani stran realizace tohoto procesu nebyly doloženy jakékoli důkazy. Byť byla žalobkyně, prostřednictvím usnesení č. j. [číslo jednací] ze dne 9. 8. 2022, v tomto směru k předložení důkazů písemně vyzývána. S tím, že se žalobkyně, resp. její zástupce, z následně nařízeného jednání ve věci omluvil (a nepožádal z důležitého důvodu o odročení), v důsledku čehož nebylo možné stran doplnění důkazů k této sporné skutečnosti poskytnout procesní poučení, ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř., a ani jednání za účelem případného poskytnutí zmíněného poučení odročit (obdobně viz např. závěry rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3970/2008 ze dne 20. 5. 2010). Ohledně podmínek zakládajících existenci závazku ze Smlouvy, jakožto právního základu uplatněného nároku, tak žalobkyně neunesla tzv. důkazní břemeno, neboť právě na ní bylo, aby doložila existenci těch skutečností, jichž se ve svůj prospěch domáhala.

28. Splnění uvedené povinnosti, tj. unesení tzv. důkazního břemene, vyplývá z projednací zásady, jíž je civilní řízení sporné obecně ovládáno (viz zejména § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a § 120 odst. 2 o. s. ř.). Ostatně, právě zásada projednací v občanskoprávním soudním řízení vymezuje břemena důkazní i tvrzení jako procesní odpovědnost za výsledek řízení, která, pod sankcí neúspěchu ve věci, stíhá toho z účastníků, v jehož zájmu je, aby soud uznal tvrzenou skutečnost za prokázanou (shodně viz např. nález Ústavního soudu České republiky sp. zn. II. ÚS 385/15 ze dne 8. 12. 2015). Z projednací zásady také dále plyne i tradičně traktovaný závěr, že„ co není v řízení dokázáno, jako by nebylo“.

29. Za daného stavu tedy soud při právním hodnocení věci vycházel ze závěru, že žalovaná, v rozporu s § 1724 odst. 1 o. z., neprovedla akceptaci závazku, jenž měl být založen Smlouvou (odpovídajícího dle obsahu závazku ze spotřebitelského úvěru, ve smyslu § 2395 o. z. ve spojení s § 2 odst. 1 z. s. ú.). A to s ohledem na skutečnost, že, v rozporu § 551 o. z., nebyl doložen žádný projev vůle žalované, jenž by aktu akceptace odpovídal. Tvrzený závazek ze Smlouvy, jako svojí povahou dvoustranné právní jednání, vyžadující souhlasný projev alespoň dvou osob, je tedy na místě kvalifikovat jako jednání nicotné, zdánlivé, ve smyslu § 554 o. z.

30. Závazek ze Smlouvy, svojí povahou toliko zdánlivý, tak přirozeně nemohl vyvolat zamýšlené a v něm vyjádřené právní účinky. Plnění poskytnutá postupitelem s odkazem na závazek ze Smlouvy tedy bylo na místě právně kvalifikovat jako tzv. kvazi závazek z bezdůvodného obohacení, ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z., založený nikoli na základě smluvním, ale toliko až faktickým vyplacením peněžních prostředků na bankovní účet, k němuž žalovaná t. č. vykonávala dispoziční oprávnění. Z titulu bezdůvodného obohacení žalované, ve smyslu § 2993 o. z., proto soud uplatněný nárok akceptoval jako důvodný co do částky 29 250 Kč, odpovídající nesplacené částce naposledy čerpaného revolvingu (30 000 Kč 750 Kč), neboť právě a pouze tento nárok (spolu s jeho příslušenstvím) mohla žalobkyně, z titulu postoupení ve smyslu § 1879 o. z. ve spojení s § 1880 odst. 1 a 2 o. z., nabýt. Jako datum, kdy se žalovaná, ve smyslu § 1968 o. z., s plněním na uvedenou částku dostala do prodlení, soud určil den následující po uplynutí třídenní lhůty k plnění, jež byla stanovena v oznámení o postoupení pohledávky, datovaném k 11. 12. 2021. A to s ohledem na skutečnost, že takto učiněné oznámení (zaslané spolu s výzvou k plnění) v sobě zahrnuje mj. i první doloženou výzvu k uhrazení celého plnění, právně kvalifikovaného jako bezdůvodné obohacení (obdobně viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4260/2009 ze dne 7. 4. 2010). V této souvislosti soud přirozeně nepřehlédl, že i postupitel vystavil dokument„ Platební informace“, který taktéž parametry výzvy k plnění má. Tento nicméně není datován a nadto nebyl doložen žádný doklad o tom, že by byl odeslán, přičemž, jak bylo podrobně rozvedeno výše, za řízení nebyl prostor poskytnout žalobkyni příslušná procesní poučení k doplnění důkazů. Od data 19. 12. 2021 tedy žalobkyni, ve smyslu § 1970 o. z., vzniklo též právo nárokovat zákonný úrok z prodlení. Datum prodlení žalované, tj. 19. 12. 2021, soud určil v návaznosti na zjištění, že bylo oznámení o postoupení nárokované pohledávky (spolu s výzvou k plnění) k poštovní přepravě podáno dne 11. 12. 2021, a datum doručení tohoto oznámení tedy je možné, za využití zákonné domněnky, ve smyslu § 573 o. z., určit k 15. 12. 2021, od něhož počala plynout třídenní lhůta k plnění, jejíž konec tudíž připadl na 18. 12. 2021.

31. Povinnost zaplatit obě shora popsaná plnění, částku 29 250 Kč a zákonný úrok z prodlení, soud žalované uložil formou splátek po 3 000 Kč měsíčně, přičemž v této souvislosti zohlednil, aby byla částka bezdůvodného obohacení splacena v přiměřené lhůtě (cca do jednoho roku) a zároveň, aby žalovaná nebyla zatížena jednorázovým splacením.

32. Ve zbytku, tedy co do položek zahrnujících (i.) plnění převyšující částku bezdůvodného obohacení, ve výši 7 547,28 Kč, a (iii.) pohledávky z tvrzeného úročení zákonného z částek převyšujících částku přiznaného bezdůvodného obohacení, resp. zákonného úročení jdoucího za období, kdy se žalovaná nenacházela v prodlení, soud uplatněný nárok výrokem II. tohoto rozsudku zamítl. A to s ohledem na skutečnost, že zde vymezená plnění byla odvozena z právního poměru založeného toliko zdánlivým závazkem ze Smlouvy.

33. O nákladech řízení rozhodl soud s odkazem na § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která žalovanou v souladu s § 142a odst. 1 o. s. ř. před podáním žaloby vyzvala k dobrovolnému plnění, přiznal právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení. Rozsah procesního úspěchu žalobkyně byl určen jako rozdíl procesního úspěchu žalobkyně (79 %) a procesního úspěchu žalované (21%), tj. 58 %, a to i se zohledněním příslušenství nárokované pohledávky (obdobně viz např. usnesení Nejvyššího soudu 23 Cdo 2585/2015 ze dne 3. 12. 2015), jež soud pro účely výpočtu procesního úspěchu účastníků kapitalizoval k datu vyhlášení rozsudku Při určení procesního úspěchu žalobkyně soud vycházel ze závěru, že bylo žalobkyni přiznáno právo na zaplacení částky 29 250 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně jdoucího z přiznané částky od 19. 12. 2021 do zaplacení (kap. k datu vyhlášení částkou 2 281,90 Kč). Naopak, žalobkyně s uplatněným nárokem neuspěla co do nároku na částku 7 547,28 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně jdoucí z částky 36 797,28 Kč od 16. 11. 2021 do 18. 12. 2021 (kap. částkou 282,78 Kč) a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně jdoucí z částky 7 547,28 Kč od 19. 12. 2021 do zaplacení (kap. částkou 588,79 Kč). Tarifní hodnotu jednoho úkonu právní služby v projednávané věci soud, s odkazem na výši jistiny nárokovaného plnění, ve smyslu § 14b odst. 1 nařízení vlády č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále a. t.), určil částkou 500 Kč, neboť žalobkyně totožné nároky (z elektronicky i jinak sjednávaných spotřebitelských úvěrů) uplatňuje prostřednictvím totožného zástupce u nadepsaného soudu opakovaně (za poslední rok např. řízení sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka]). Náhrada nákladů žalobkyně pak v konkrétním případě zahrnuje náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 472 Kč a náhradu za odměnu jejího zástupce. S tím, že odměna zástupce žalobkyně sestává z (i.) odměny za 3 úkony právní služby, ve smyslu § 11 odst. 1 písm. a) a d) a. t. (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby), (ii.) paušální náhrady 100 Kč za jeden každý úkon právní služby, ve smyslu § 14b odst. 4 písm. a) a. t. - 3 x 100 Kč, to vše, vyjma náhrady za soudní poplatek, navýšeno o náhradu za DPH ve výši 21 %, celkem o 378 Kč, jejímž je zástupce žalobkyně plátcem, ve smyslu § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. Celkem tak výše náhrady nákladů řízení činí 3 650 Kč, z níž je žalovaná, s ohledem na míru procesního úspěchu, povinna zaplatit 2 117 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit v zákonné, třídenní lhůtě, ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně, ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř.