10 C 219/2025

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Janem Tomešem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 20 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11, 5 % ročně jdoucím z částky 20 000 Kč od 1. 7. 2025 do zaplacení, a to formou splátek po 1 500 Kč měsíčně splatných vždy k 25. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, k rukám její právní zástupkyně , Jméno advokátky, , náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou, podanou, u nadepsaného soudu dne , datum, , se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení finančního plnění zahrnujícího částku , částka, a příslušenství sestávajícího ze zákonného úroku z prodlení jdoucího z částky , částka, od , datum, do zaplacení. V odůvodnění podané žaloby žalobkyně uvedla, že nárok na shora uvedená finanční plnění nabyla z titulu „Smlouvy o postoupení pohledávek“, jíž dne , datum, sjednala se společností , Anonymizováno, , právnická osoba, ., (dále jen „postupitel II.“), který předmětnou pohledávku, taktéž oproti podpisu „Smlouvy o postoupení pohledávek“, tentokráte však datované k , datum, , nabyla od společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, (dále jen „postupitel I.“). Postupitel I. pak, za současného uvedení variabilního symbolu č. , var. symbol, , aniž by žalobkyně, jak připustila, byla schopna doložit existenci např. úvěrové smlouvy, žalovanému na bankovní účet č. , č. účtu, vyplatil 2 x , částka, , a to dne , datum, , kteréžto plnění žalobkyně právně kvalifikovala jako bezdůvodné obohacení. Žalovaný však následně poskytnuté plnění, po datu postoupení a ani později, byť alespoň z části, nesplatil, ačkoliv byl k úhradě vyzýván, naposledy předžalobní výzvou datovanou k , datum, .

2. Žalovaný se k uplatněnému nároku vyjádřil sdělením z , datum, . Namítl, že postupitel I., jakožto poskytovatel spotřebitelských úvěrů, by finanční plnění neposkytl bez sjednání smlouvy, přičemž on sám si není vědom, že by kdy o sjednání úvěrové smlouvy s postupiteli I. či II. jednal. V návaznosti na tuto skutečnost tak žalobkyně, dle názoru žalovaného, formou podaného nároku z bezdůvodného obohacení obcházela ustanovení o ochraně spotřebitele a dále také poukázal na skutečnost, že akt případného postoupení nárokované pohledávky mu nebyl žádným způsobem sdělen. Pro případ, kdyby soud shledal uplatněný nárok důvodným, žalovaný, s odkazem na vyživovací povinnost k nezletilým dětem a zatížení exekucemi, požádal, aby mu bylo nárokované plnění uloženo k úhradě formou splátek po , částka, .

3. Soud provedl dokazování, v jehož rámci, ve smyslu § 132 o. s. ř., provedl a hodnotil, samostatně i ve vzájemných souvislostech, níže uvedené:

4. Text předložené „SMLOUVY O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU“ (dále jen „Smlouva“) zakládal postupiteli I. povinnost po dobu neurčitou žalovanému (i opakovaně) poskytovat finanční plnění, úvěr identifikovaný jako , Anonymizováno, , a to v rozsahu do sjednaného limitu, který si smluvní strany měly sjednat částkou , částka, , úročenou sazbou 40 % měsíčně. Takto poskytnuté plnění se žalovaný měl zavázat splácet alespoň minimálními měsíčními splátkami, odpovídajícími minimálně t. č. přirostlému úročení. Text není podepsán ani jednou ze smluvních stran a není opatřen ani žádným elektronickým identifikátorem.

5. Postupitel I., dle dvou potvrzení vystavených v aplikaci platební brány „the pay“, převedl , datum, na bankovní účet č. , č. účtu, částku 2 x , částka, , přičemž společnost , Anonymizováno, a. s., písemnou zprávou ze dne , datum, , potvrdila, že k předmětnému bankovnímu účtu dispoziční oprávnění vykonával a vykonává právě a pouze žalovaný. Naposled jmenovaná společnost souběžně doložila též výpisy z předmětného bankovního účtu, v kterých lze k , datum, zaznamenat 2 platby po , částka, , vyplacené postupitelem I.

6. Oproti podpisu dokumentu, označeného jako „Smlouva o postoupení pohledávek“, pověřenci postupitele I. a postupitele II. k datu , datum, sjednali (čl. II.1) převod pohledávek, uvedených v taktéž přiloženém seznamu (kde je nárokovaná pohledávka identifikována kodem , Anonymizováno, , za současného uvedení data , datum, a částky , částka, , uvedené i v níže označené předžalobní výzvě).

7. Oproti podpisu dokumentu, označeného jako „Smlouva o postoupení pohledávek“, pověřenci postupitele II. a žalobkyně k datu , datum, sjednali (čl. II.1) převod pohledávek, uvedených v taktéž přiloženém seznamu (kde je nárokovaná pohledávka identifikována pod č. , hodnota, ).

8. O aktu převodu práva nárokovat plnění ze Smlouvy, pod sankcí případného soudního vymáhání, postupitel I. žalovaného informovala cestou zaslání dokumentů označených jako „Oznámení o postoupení pohledávky“ a „Výzva k úhradě před podáním žaloby“, datovaných k , datum, . V dokumentu označeném „Výzva k úhradě před podáním žaloby“ žalobkyně žalovaného zároveň upomenula, aby, pod sankcí případného soudního vymáhání, nárokované plnění splatil do tří dnů. Tyto dokumenty byly podány k poštovní přepravě ještě dne , datum, , což bylo potvrzeno předloženým podacím lístkem.

9. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

10. Podle § 554 o. z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

11. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

12. Podle § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

13. Podle § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

14. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

15. Podle § 1880 odst. 1 a 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. (2) Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

16. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. (1) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

21. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

22. Výše zákonného úroku z prodlení je upravena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném k datům počátku prodlení.

23. V návaznosti na skutkové zjištění shora uvedená lze konstatovat, že žalobkyně, jak ostatně sama avizovala, nebyla schopna z předložených důkazů prokázat, zda žalovaný jakýmkoliv identifikovatelným způsobem provedl akceptaci závazku popsaného v textu předložené Smlouvy. V této souvislosti je třeba uvést, že na soudu předloženém textu, v rozporu s § 561 odst. 1 o. z., absentuje podpis žalovaného, případně i jakékoli jiná, např. elektronická značka, jež by žalovaného, jako obláta, jakkoli identifikovala. Ohledně podmínek zakládajících existenci závazku ze Smlouvy, jakožto právního základu uplatněného nároku, tak žalobkyně neunesla tzv. důkazní břemeno.

24. Za daného stavu tedy soud při právním hodnocení věci vycházel ze závěru, že žalovaný, v rozporu s § 1724 odst. 1 o. z., neprovedl akceptaci závazku, jenž měl být založen Smlouvou (odpovídajícího dle obsahu závazku ze spotřebitelského úvěru, ve smyslu § 2395 o. z. ve spojení s § 2 odst. 1 z. s. ú.). A to s ohledem na skutečnost, že, v rozporu § 551 o. z., nebyl doložen žádný projev vůle žalovaného, jenž by aktu akceptace odpovídal. Případný závazek z předložené Smlouvy, jako svojí povahou dvoustranné právní jednání, vyžadující souhlasný projev alespoň dvou osob, je tedy na místě kvalifikovat jako jednání nicotné, zdánlivé, ve smyslu § 554 o. z.

25. Závazek ze Smlouvy, svojí povahou toliko zdánlivý, tak přirozeně nemohl vyvolat zamýšlené a v něm vyjádřené právní účinky. Plnění poskytnutá postupitelem I. s odkazem na závazek ze Smlouvy tedy bylo na místě právně kvalifikovat jako tzv. kvazi závazek z bezdůvodného obohacení, ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z., založený nikoli na základě smluvním, ale toliko až faktickým vyplacením peněžních prostředků na bankovní účet, k němuž žalovaný t. č. vykonával dispoziční oprávnění. Z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného proto soud uplatněný nárok akceptoval jako důvodný co do částky , částka, , odpovídající výši vyplaceného plnění, neboť právě a pouze tento nárok (spolu s jeho příslušenstvím) mohla žalobkyně, z titulu postoupení ve smyslu § 1879 o. z. ve spojení s § 1880 odst. 1 a 2 o. z., nabýt.

26. Jako datum, kdy se žalovaný, ve smyslu § 1968 o. z., s plněním na uvedenou částku dostal do prodlení, soud určil den následující po uplynutí třídenní lhůty k plnění, jež byla stanovena v předžalobní upomínce, datované k , datum, . A to s ohledem na skutečnost, že tato upomínka (zaslaná spolu s oznámením o postoupení) v sobě zahrnuje mj. i první doloženou výzvu k uhrazení celého plnění, právně kvalifikovaného jako bezdůvodné obohacení (obdobně viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ). Od data , datum, tedy žalobkyni, ve smyslu § 1970 o. z., vzniklo též právo nárokovat zákonný úrok z prodlení. Datum prodlení žalovaného, tj. , datum, , soud určil v návaznosti na zjištění, že bylo oznámení o postoupení nárokované pohledávky (spolu s oznámením o postoupení) k poštovní přepravě podáno dne , datum, , a datum doručení tohoto oznámení tedy je možné, za využití zákonné domněnky, ve smyslu § 573 o. z., určit k , datum, , od něhož počala plynout třídenní lhůta k plnění, jejíž konec tudíž připadl na , datum, . S tím, že žalobkyně, ve prospěch žalovaného, nárok na zákonný úrok z prodlení uplatnila až od , datum, .

27. Povinnost zaplatit obě shora popsaná plnění, částku , částka, a zákonný úrok z prodlení, soud žalovanému uložil formou splátek po , částka, měsíčně, přičemž v této souvislosti zohlednil, aby byla částka bezdůvodného obohacení splacena v přiměřené lhůtě (cca do jednoho roku) a zároveň, aby žalovaný, t. č. zatížený exekucemi, nebyl zatížena jednorázovým splacením.

28. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. přiznal soud procesně úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému, představovanou dílčí náhradou , částka, za zaplacený soudní poplatek a dílčí náhradou za odměnu za zastoupení v řízení zahájeném na návrh podaný na ustáleném vzoru, uplatňovaném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech (žalobkyně, společnost zaměřená na vymáhání pohledávek, u nadepsaného soudu každoročně podává řádově desítky obdobných žalob), po , částka, za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za celkem provedené 3 úkony právní služby (sepis žaloby a předžalobní kvalifikované výzvy, převzetí věci), náhradu hotových výdajů za shora uvedené 3 úkony právní služby po , částka, dle § 14b odst. 6 písm. a) cit. vyhlášky, to vše zvýšené o náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je zástupkyně žalobkyně z odměny a náhrad povinna odvést dle zvláštního právního předpisu, ve smyslu § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., v částce , částka, . Celkem tedy jde o částku , částka, , jíž soud žalovanému, ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř., uložil k úhradě v zákonné, třídenní lhůtě.