Okresní soud v Nymburce · Rozsudek

10 C 23/2023

č. j. 10 C 23/2023-31

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-04-18 · ZASTAVENI,VYHOVENI · ECLI:CZ:OSNB:2023:10.C.23.2023.3

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Nymburce rozhodl o zvýšení výživného na zletilé dítě na částku 500 Kč měsíčně od 1. ledna 2023. Soud vysvětlil, že žalovaný výslovně uznal povinnost platit výživné ve výši 500 Kč měsíčně již před vyhlášením rozsudku. Rozsudek byl vydán jako rozsudek pro uznání podle § 153a odst. 1 o. s. ř., protože žalovaný nárok přijal a soud tak nemusel provádět důkazní řízení. Soud rozhodl o změně předchozího rozsudku a náhradu nákladů řízení nevyčíslil, protože žalobkyně vzdala své právo na náhradu.

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Janem Tomešem ve věci: žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zvýšení výživného na zletilé dítě

I. Řízení se, co do nároku na úpravu vyživovací povinnosti žalovaného k jméno příjmení, narozené datum, za období od 1. 6. 2022 do 31. 12. 2022, zastavuje.

II. Žalovaný je počínaje od 1. 1. 2023 povinen platit na dceru jméno příjmení, narozenou datum, výživné ve výši 500 Kč měsíčně, a to vždy k 20. dni v měsíci, k rukám země – Úřadu anonymizováno, krajské pobočka, kontaktního pracoviště obec.

III. Tímto rozsudkem se mění rozsudek Okresního soudu v Nymburce č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobou ze dne 7. 11. 2022 se žalobkyně, na níž v důsledku placení zákonem předepsaných příspěvků přešlo právo t. č. již zletilé jméno příjmení, datum narození, na výživné, domáhala, aby nadepsaný soud žalovanému, otci jmenované, zvýšil výživné, dřív stanovené taktéž jeho rozsudkem č. j. číslo jednací, a to z částky 100 Kč měsíčně na částku 500 Kč měsíčně, počínaje od 1. 6. 2022. V této souvislosti žalobkyně poukázala na skutečnost, že se v mezidobí zlepšily výdělkové poměry žalovaného, neboť si tento našel stálé zaměstnání. Podáním ze dne 8. 2. 2023 vzala žalobkyně uplatněný nárok zpět co do zvýšení výživného pro období od 1. 6. 2022 do 31. 12. 2022. Vzhledem k tomu, že tak žalobkyně učinila dřív, než bylo ve věci zahájeno jednání, soud, ve smyslu § 96 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 96 odst. 4 o. s. ř., výrokem I. tohoto rozsudku zpětvzetí vyhověl bez zjišťování stanoviska žalovaného a řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil. Žalovaný při jednání sdělil, že uplatněný nárok uznává a že již výživné ve výši 500 Kč měsíčně platí. Podle § 153a odst. 1 o. s. ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Žalovaný nárok žalobkyně, na kterou, ve smyslu § 961 odst. 2 o. z., přešlo právo na placení výživného pro jméno příjmení, datum narození, při jednání uznal v plném rozsahu. O podané žalobě pak lze rozhodnout rozsudkem pro uznání, neboť se jedná o věc, v níž jde o projednávání sporu založeného ze zákonné povinnosti otce platit jeho t. č. zletilé dceři výživné, kteroužto povinnost právní úprava, např. ve smyslu § 923 odst. 1 o. z., ponechává v dispozici účastníků a případná ingerence soudu stran určení a vymezení této povinnosti nastupuje až jako důsledek nesouladu stanovisek osoby vyživované a vyživující. Byť právo na výživné přešlo na žalobkyni. Tím spíše akceptoval-li žalovaný povinnost platit výživné ve výši 500 Kč měsíčně již před datem vyhlášení rozsudku, a tento tak toliko zafixuje již existující skutkové poměry. Za daného stavu proto povaha věci, ve smyslu § 153a odst. 2 o. s. ř., nevylučovala sjednání smíru, a tedy ani možnost, aby ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem pro uznání. Soud proto ve věci, ve smyslu § 153a odst. 1 o. s. ř., rozhodl rozsudkem pro uznání, přičemž současně změnil rozsudek, jímž byla stanovena dosavadní výše výživného Stran náhrady nákladů řízení rozhodl soud tak, že se tato, ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř., nepřiznává žádnému z účastníků řízení, neboť se žalobkyně, která v řízení v plném rozsahu uspěla, práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdala. V odůvodnění tohoto rozsudku, jako rozsudku pro uznání, ve smyslu § 157 odst. 3 o. s. ř., soud vymezil pouze důvody vedoucí k vydání rozsudku pro uznání. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Odvolání do výroku ve věci samé (výrok I.) lze podat pouze pro vady spočívající v tom, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce (přísedící) nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát, případně že existují skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.