10 C 25/2021

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr Martinou Kotouček Mikoláškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím, <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 31. 1. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části o zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 8,05 % ročně od 23. 1. 2017 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [titul]. [jméno] [jméno], advokáta se sídlem v [obec], [ulice a číslo].</b> 1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala proti žalované zaplacení shora uvedené částky. Žalobu odůvodnila zejména tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně - [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], registrační číslo [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno], sídlem [adresa], [země], (dále jen„ původní věřitel“) prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (po internetu prostřednictvím webových stránek [webová adresa]) dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve výši [částka] na bankovní účet žalované. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté prostředky nejpozději do 22. 1. 2017. Žalobkyně nabyla pohledávku od původního věřitele na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2019. Žalovaná byla o zaplacení úvěru upomínána zástupcem žalobkyně výzvou ze dne 22. 1. 2020 avšak bezúspěšně.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání soudu se žalovaná bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla k jednání řádně předvolána. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalované, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Žalobkyně se z jednání řádně omluvila a vyjádřila souhlas s rozhodnutím soudu ve věci v její nepřítomnosti.

3. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

4. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění toto povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

5. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Podle § 551 občanského zákoníku, o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

8. Podle § 562 odst. 1 občanského zákoníku, písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. <b>Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav věci:</b> 9. Bylo prokázáno, že dne [datum] převedla společnost [právnická osoba] na účet č. [bankovní účet], který patřil žalované, částku [částka]. Pohledávka za žalovanou byla postoupena společností [právnická osoba] na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a následně byla postoupena žalobkyni. Žalobkyně vyzývala žalovanou výzvou ze dne 22. 1. 2020, která byla tentýž den odeslána na adresu [adresa žalované], k úhradě dlužné částky.

10. Nebylo prokázáno, že by žalovaná se společností [právnická osoba] případně se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru. Zákon o spotřebitelském úvěru sice stanovuje povinnost uzavřít smlouvu, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr písemně, zároveň nedodržení této formy nesankcionuje neplatností smlouvy. Muselo by být ovšem prokázáno, že se žalovaná a společnost [právnická osoba] jinak než písemně domluvily na poskytnutí spotřebitelského úvěru za konkrétních podmínek. Toto nemůže být prokázáno listinou zachycující faktické úkony spojené s poskytováním úvěru, které žalobkyně předložila (dokument Loan application info), neboť tento dokument sice obsahuje informaci o tom, kdy byla společnosti [právnická osoba] doručena žádost o poskytnutí konkrétní finanční částky a kdy byla tato částka vyplacena (vč. konkrétního čísla účtu), nicméně v tomto dokumentu není uvedeno nic o smluvních podmínkách poskytnutého úvěru (tj. není ani zřejmé, zda jde o úvěr, zápůjčku či zcela jiný smluvní typ). Tento dokument tak může toliko svědčit o tom, jaká částka a na jaký účet byla vyplacena, nikoli o tom, že by byla uzavřena smlouva o úvěru a za jakých smluvních podmínek. Listina, která byla nazvaná smlouva o úvěru (ze dne [datum]), neobsahuje žádný podpis žalované (ani zástupců společnosti [právnická osoba]) ani jiné technické označení dokumentu, ze kterého by bylo patrné, že si smluvní strany ujednaly podmínky tak, jak jsou zachyceny v těchto dokumentech.

11. Podle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

12. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

13. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

14. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Jestliže právní předchůdkyně žalobkyně přesto, že s žalovanou neuzavřela platnou smlouvu o úvěru, poskytla žalované částku [částka], plnila dle § 2991 občanského zákoníku bez právního důvodu, vzniklo jí tak ve smyslu § 2991 odst. 1 občanského zákoníku právo na vrácení bezdůvodného obohacení. Žalovaná na svůj dluh nic nezaplatila, k úhradě tak zbývá zaplatit celou poskytnutou jistinu ve výši [částka], která se stala splatnou dne 30. 1. 2020, což byla lhůta stanovená v předžalobní výzvě zaslané žalobkyní žalované dne 22. 1. 2020 Lhůta byla stanovena ve znění„ do tří dnů“, přičemž výzva byla podána k poštovní přepravě dne 22. 1. 2020, dle domněnky doby dojití (srov. § 573 občanského zákoníku) se má za to, že písemnost došla žalované třetí pracovní den od odeslání, tj. k 27. 1. 2020 lze mít spolehlivě za to, že byla žalované doručena výzva k úhradě. Soud proto rozhodl o povinnosti žalované zaplatit z přiznané částky úrok z prodlení v zákonné výši od 31. 1. 2020, neboť od této doby byla žalovaná prokazatelně v prodlení se zaplacením dlužné částky. Dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, činí zákonná výše úroků z prodlení pro rozhodné období 10 % p.a. V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. byla stanovena lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.)

16. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že nebyla uzavřena smlouva o úvěru a že mezi původní věřitelkou a žalovanou nebyly platně sjednány podmínky poskytnutí finančních prostředků, tj. ani lhůta splatnosti úvěru, od které následně žalobkyně odvozovala právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení, nezbylo než žalobu v části zákonného úroku z prodlení požadovaného ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od 23. 1. 2017 do zaplacení zamítnout. (výrok II.)

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, konkrétně ze 74 %, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Soud snížil náhradu nákladů v celkové výši [částka] o hodnotu neúspěchu žalobkyně ve výši 26 % a přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení poníženou na 48 % celkové výše nákladů řízení, tedy v částce [částka].