10 C 25/2023

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Janem Tomešem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 14 742,58 Kč s příslušenstvím <b>I. Řízení se, co do nároku na zaplacení částky 13 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně jdoucím z částky 13 000 Kč od 3. 11. 2022 do 10. 2. 2023, zastavuje.</b> <b>II. Žaloba se, co do nároku na zaplacení částky 1 742,58 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75% ročně jdoucího z částky 14 742,58 Kč od 20. 4. 2022 do 2. 11. 2022, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75% ročně jdoucího z částky 1 742,58 Kč od 3. 11. 2022 do 10. 2. 2023 a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně jdoucího z částky 14 742,58 Kč od 11. 2. 2023 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobou, podanou, u nadepsaného soudu dne 4. 10. 2022, doplněnou k 10. 2. 2023, se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení finančního plnění zahrnujícího částku 14 742,58 Kč a příslušenství sestávající ze zákonného úroku z prodlení jdoucího z částky 14 742,58 Kč od 20. 4. 2022 do zaplacení. V odůvodnění podané žaloby žalobkyně uvedla, že nárok na shora uvedená finanční plnění nabyla z titulu„ Smlouvy o postoupení pohledávek“, jíž dne 27. 1. 2020 sjednala se společností [právnická osoba], (dále jen„ postupitel“). Postupitel pak na základě„ smlouvy o revolvingovém úvěru“ ze dne 19. 5. 2020 (dále jen„ Smlouva“), sjednané na dálku, za pomoci elektronických prostředků, poté, co se žalovaný registroval na webovém portálu postupitele a požádal o finanční plnění, na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] převedl finanční plnění. S tím, že postupitel, před sjednáním Smlouvy, přezkoumal i tzv. úvěruschopnost žalovaného, konkrétně formou lustrace žalovaného v jemu dostupných evidencích, v insolvenčním rejstříku a centrální evidenci exekucí, a za současného zohlednění poměru příjmů i výdajů žalovaného k částce tzv. životního minima. Žalovaný však následně poskytnuté plnění k předepsanému datu, ani později, po datu postoupení, v plném rozsahu, co do částky 14 742,58 Kč, nezaplatil, byť byl k úhradě vyzýván, naposledy předžalobní výzvou datovanou k 13. 5. 2022.

2. Dodatečně, v rámci podání ze dne 10. 2. 2023, žalobkyně vzala uplatněný nárok zpět co do nároku na zaplacení částky 13 000 Kč a zákonného úroku z prodlení jdoucího z této částky od 3. 11. 2022 do 10. 2. 2022. V této souvislosti žalobkyně poukázala na skutečnost, že žalovaný k 3. 11. 2022 zaplatil částku 13 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala uplatněný nárok částečně zpět ještě před datem prvého jednání ve věci, soud, ve smyslu § 96 odst. 2 o. s. ř., částečnému zpětvzetí výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl bez zjišťování stanoviska žalovaného, ve smyslu § 96 odst. 4 o. s. ř.

3. Žalovaný se k uplatněnému nároku nijak nevyjádřil a k jednání se bez omluvy nedostavil, byť mu byly žaloba i předvolání k jednání k 27. 1. 2023, resp. k 6. 3. 2023 doručeny.

4. Soud provedl dokazování, v jehož rámci, ve smyslu § 132 o. s. ř., provedl a hodnotil, samostatně i ve vzájemných souvislostech, níže uvedené:

5. Text Smlouvy, datované k 19. 5. 2020, zakládal postupiteli, s odkazem (čl. IX. 10) na jeho interní [ulice] podmínky (dále jen„ VOP“), Sazebník a právní předpisy České republiky (zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, ve znění t. č. účinném (dále jen„ o. z.“) a zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění t. č. účinném (dále jen z. s. ú.)), povinnost po dobu neurčitou (čl. II. 3) žalovanému (i opakovaně - čl. II. 1) poskytovat finanční plnění v rozsahu do sjednaného limitu, který si smluvní strany měly sjednat částkou 80 000 Kč (čl. II. 2), úročenou sazbou 11,75 % ročně (čl. II. 4 a IV. 1). Takto poskytnuté plnění se žalovaný měl zavázat splácet alespoň minimálními měsíčními splátkami odpovídajícími buď 12,50 % poskytnutého plnění, vč. úročení, nebo částce 1 000 Kč (čl. V. 1). Text smlouvy není podepsán ani jednou ze smluvních stran a není opatřen ani žádným elektronickým identifikátorem. Spolu s textem Smlouvy žalobkyně předložila též dokument STANDARDNÍ INFORMACE O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU, kde jsou práva a po vinnosti ze Smlouvy jednotlivě popsána formou tabulky.

6. Proces vedoucí ke sjednání Smlouvy je blíže vymezen v čl. 4 VOP. Dle zde uvedeného je předmětný proces zahájen žádostí podanou elektronicky na webový portál postupitele (čl. 4) s tím, že tato žádost je následně vyhodnocena, mj. i v rozsahu tzv. úvěruschopnosti žadatele (čl. 4), a je-li tato schválena, postupitel zašle žadateli návrh vygenerované smlouvy s limitem pro čerpání. Po potvrzení zaslané smlouvy ze strany žadatele postupitel zasílá žadateli na jím označené tel. č. SMS kod (čl. 4), který je žadatel následně povinen zanést na webový portál postupitele.

7. V soudu předloženém výpisu z poskytnutého revolvingu postupitel zaznamenal, že žalovaný v jeho rámci načerpal 12 847 Kč, zatímco splatil 28 688 Kč.

8. Identifikační údaje žalovaného, včetně uvedení e-mailové adresy, telefonního čísla, adresy bydliště a bankovního spojení (bú. č. [bankovní účet]), postupitel zaevidoval ve výpisu, v němž zaznamenal i tzv. IP adresu, z níž bylo o poskytnutí finančního plnění zažádáno.

9. Postupitel žalovanému v rámci dokumentu„ Platební informace“, VS [číslo] vyúčtoval neuhrazené plnění, kdy k datu vystavení zbývalo uhradit 14 742,58 Kč, z nichž na splátku připadalo 1 842,82 Kč, splatných k 19. 4. 2022. 10. [právnická osoba], cestou písemného sdělení ze dne 24. 1. 2023, potvrdila, že osobou, vykonávající dispoziční oprávnění k bú. č. [bankovní účet], byl k datu 19. 5. 2020 žalovaný.

11. Oproti podpisu dokumentu, označeného jako„ Smlouva na opakovaném postoupení pohledávek“, zástupci postupitele a žalobkyně k datu 27. 1. 2020 sjednali (čl. 2 [číslo]) převod pohledávek, uvedených v taktéž přiloženém seznamu (kde je označena i nárokovaná pohledávka).

12. O aktu převodu práva nárokovat plnění ze Smlouvy, pod sankcí případného soudního vymáhání, žalobkyně žalovaného informovala cestou zaslání dokumentů označených jako„ Oznámení o postoupení pohledávky“ a„ Výzva k úhradě před podáním žaloby“, datovaných k 13. 5. 2022. V dokumentu označeném„ Výzva k úhradě před podáním žaloby“ žalobkyně žalovaného zároveň upomenula, aby, pod sankcí případného soudního vymáhání, nárokované plnění splatil do tří dnů. Tyto dokumenty žalobkyně podala k poštovní přepravě ještě dne 13. 5. 2022, což bylo potvrzeno předloženým podacím lístkem.

13. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

14. Podle § 554 o. z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

15. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

16. Podle § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

17. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

18. Podle § 1880 odst. 1 a 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. (2) Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

19. Podle § 2395 o. z. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

22. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

23. Výše zákonného úroku z prodlení je upravena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném k datům počátku prodlení.

24. V návaznosti na skutkové zjištění shora uvedená lze konstatovat, že žalobkyně neprokázala, zda žalovaný způsobem uvedeným ve Smlouvě, resp. ve VOP, provedl akceptaci tvrzeného závazku ze Smlouvy. V této souvislosti je třeba uvést, že na soudu předloženém textu Smlouvy, v rozporu s § 561 odst. 1 o. z., absentuje podpis žalovaného, případně i jakékoli jiná, např. elektronická značka, jež by žalovaného, jako obláta, jakkoli identifikovala. Žalobkyně sama, toliko v režimu tvrzení, odkázala na proces identifikace a projevení souhlasu elektronickými prostředky, cestou registrace na webovém portálu postupitele a zaslání autorizační SMS. Nicméně, ani stran realizace tohoto procesu nebyly doloženy jakékoli důkazy. S tím, že se žalobkyně, resp. její zástupce, z následně nařízeného jednání ve věci omluvil (a nepožádal z důležitého důvodu o odročení), v důsledku čehož nebylo možné stran doplnění důkazů k uvedené sporné skutečnosti poskytnout procesní poučení, ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř., a ani jednání za účelem případného poskytnutí zmíněného poučení odročit (obdobně viz např. závěry rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3970/2008 ze dne 20. 5. 2010). Ohledně podmínek zakládajících existenci závazku ze Smlouvy, jakožto právního základu uplatněného nároku, tak žalobkyně neunesla tzv. důkazní břemeno, neboť právě na ní bylo, aby doložila existenci těch skutečností, jichž se ve svůj prospěch domáhala.

25. Splnění uvedené povinnosti, tj. unesení tzv. důkazního břemene, pak vyplývá z projednací zásady, jíž je civilní řízení sporné obecně ovládáno (viz zejména § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a § 120 odst. 2 o. s. ř.). Ostatně, právě zásada projednací v občanskoprávním soudním řízení vymezuje břemena důkazní i tvrzení jako procesní odpovědnost za výsledek řízení, která, pod sankcí neúspěchu ve věci, stíhá toho z účastníků, v jehož zájmu je, aby soud uznal tvrzenou skutečnost za prokázanou (shodně viz např. nález Ústavního soudu České republiky sp. zn. II. ÚS 385/15 ze dne 8. 12. 2015). Z projednací zásady také dále plyne i tradičně traktovaný závěr, že„ co není v řízení dokázáno, jako by nebylo“.

26. Za daného stavu tedy soud při právním hodnocení věci vycházel ze závěru, že žalovaný, v rozporu s § 1724 odst. 1 o. z., neprovedl akceptaci závazku, jenž měl být založen Smlouvou (odpovídajícího dle obsahu závazku ze spotřebitelského úvěru, ve smyslu § 2395 o. z. ve spojení s § 2 odst. 1 z. s. ú.). A to s ohledem na skutečnost, že, v rozporu § 551 o. z., nebyl doložen žádný projev vůle žalovaného, jenž by aktu akceptace odpovídal. Tvrzený závazek ze Smlouvy, jako svojí povahou dvoustranné právní jednání, vyžadující souhlasný projev alespoň dvou osob, je tedy na místě kvalifikovat jako jednání nicotné, zdánlivé, ve smyslu § 554 o. z.

27. Závazek ze Smlouvy, svojí povahou toliko zdánlivý, tak přirozeně nemohl vyvolat zamýšlené a v něm vyjádřené právní účinky. Plnění poskytnutá postupitelem s odkazem na závazek ze Smlouvy tedy bylo na místě právně kvalifikovat jako tzv. kvazi závazek z bezdůvodného obohacení, ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z., založený nikoli na základě smluvním, ale toliko až faktickým vyplacením peněžních prostředků na bankovní účet, k němuž žalovaný t. č. vykonával dispoziční oprávnění. Právě a pouze tento nárok (spolu s jeho případným příslušenstvím) tak mohla žalobkyně, v důsledku postoupení ve smyslu § 1879 o. z. ve spojení s § 1880 odst. 1 a 2 o. z., nabýt. Z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného, ve smyslu § 2993 o. z., nicméně soud uplatněný nárok, ani co do části po zpětvzetí, jako důvodný neshledal, neboť, dle předloženého výpisu z revolvingového účtu, žalovaný již do data postoupení splatil více, než mu bylo vyplaceno. Uplatněný nárok proto soud, v rozsahu po zpětvzetí žaloby, výrokem II. rozsudku zamítl.

28. O nákladech řízení rozhodl soud s odkazem na § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo. V této souvislosti vzal soud v úvahu, že bylo řízení o převažující části uplatněného nároku zastaveno v důsledku zpětvzetí žaloby, jež žalobkyně odůvodnila s odkazem na skutečnost, že žalovaný po datu podání žaloby podstatnou část nárokovaného plnění (13 000 Kč) zaplatil. Toto odůvodnění však zůstalo v rovině pouhého tvrzení, aniž by bylo doloženo (např. dokladem o provedené platbě). Přičemž, jak soud uvedl výše, v bodu 24 odůvodnění, žalobkyni stran„ sporných“ skutečností nebylo možné poskytnout procesní poučení, neboť se její zástupce z jednání dopředu omluvil. Za daného stavu věci, kdy nebylo postaveno na jisto, kdo zavinil zastavení řízení, soud negativní následky této skutečnosti přičetl žalobkyni, na jejíž návrh bylo řízení částečně zastaveno. Z tohoto důvodu tak lze uzavřít, že v řízení převažující měrou uspěl žalovaný, který však za řízení zůstal pasivní, na svou procesní obranu nevykonal ničeho, a přirozeně mu tedy nevyvstaly ani žádné výlohy, jež by mu žalobkyně měla nahradit.