10 C 41/2022

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Janem Tomešem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 8 147,88 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 147,88 Kč spolu s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 8 000 Kč jdoucím od 31. 8. 2021 do 29. 9. 2021, úrokem ve výši 8,50 % ročně z částky 8 000 Kč jdoucím od 10. 9. 2021 do zaplacení, úrokem ve výši 8,50 % ročně jdoucím z částky 8 000 Kč od 30. 9. 2021 do zaplacení a kapitalizovaným úrokem ve výši 377,19 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> Žalobou, podanou k nadepsanému soudu dne 13. 10. 2021, ve znění vyjádření ze dne 1. 3. 2022, se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení zůstatku nesplaceného, tzv. kontokorentu ve výši 8 000 Kč, vyrovnání záporného zůstatku na„ běžném“ bankovním účtu žalovaného, ve výši 147,88 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 377,19 Kč, smluvního úroku ve výši 18, 9 % ročně jdoucího z částky 8 000 Kč od 31. 8. 2021 do 29. 9. 2021, úroku ve výši 8,50 % ročně jdoucího z částky 8 000 Kč od 30. 9. 2021 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení jdoucího z částky 8000 Kč od 10. 9. 2021 do zaplacení. Předmět uplatněného nároku žalobkyně vymezila tak, že na základě smlouvy ze dne 25. 10. 2018 vedla ve prospěch žalovaného bankovní účet, k němuž byla k 13. 11. 2018 dodatečně zřízena služba tzv. kontokorentu s limitem do 8 000 Kč, úročeného smluvním úrokem ve výši 18,9 %, přičemž žalovaný následně podmínky sjednaného, tzv. kontokorentu porušil, v důsledku čehož žalobkyně zde načerpané plnění v částce 8 000 Kč k 31. 8. 2021 zesplatnila a souběžně uzavřela i bankovní účet žalovaného, na kterém byl t. č. evidován záporný zůstatek - 147,88 Kč. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a k jednání se bez omluvy nedostavil, byť mu byly žaloba i předvolání k jednání řádně doručeny k 7. 3. 2022, resp. k 14. 4. 2022. Z provedených důkazů vzal soud za prokázaný níže předestřený skutkový stav. Žalobkyně se oproti podpisu listiny, označené jako„ Rámcová smlouva [číslo] o našich službách včetně platebních“, datované k 25. 10. 2018, zavázala zřídit žalovanému„ běžný“ bankovní účet č. [bankovní účet], k němuž byla vydána i platební karta, a to za podmínek uvedených mj. i v dokumentech - Ceníku žalobkyně, Obchodních podmínkách žalobkyně a případně i Podmínkách užívání kontokorentu. V návaznosti na zřízení bankovního účtu se žalobkyně dodatečně, oproti podpisu listiny označené jako„ Dodatek [číslo] k Rámcové smlouvě [číslo]“, datované k 13. 11. 2018, zavázala žalovanému poskytnout k již zřízenému bankovnímu účtu službu tzv. kontokorentu s limitem do částky 8 000 Kč, úročené sazbou 18,9 % ročně, přičemž poskytnutí tzv. kontokorentu bylo podmíněno (i.) vyrovnáním limitu poskytnutého, tzv. kontokorentu ve lhůtě 1 roku od poskytnutí (tedy vznikem plusového zůstatku na shora označeném bankovním účtu) a (ii.) průběžným, měsíčně prováděným, splácením měsíčně připočítávavaného úročení (formou srážek z prostředků ze shora označeného bankovního účtu). Při poskytnutí služeb tzv. kontokorentu si žalobkyně, za současného vyhotovení interního scoringového modelu, ověřila, že je žalovaný zaměstnancem [právnická osoba], a. s., kde pobírá měsíční mzdu ve výši 29 049 Kč a tato je mu poukazována právě na shora označený bankovní účet. K datu 1. 6. 2021 pak bylo na shora označeném bankovním účtu evidováno jednak vyčerpané plnění z tzv. kontokorentu, ve výši 8 000 Kč, a dále též záporný zůstatek ve výši - 47,88 Kč, v důsledku čehož žalobkyně, po naúčtování poplatku za výběry z bankomatů ve výši 100 Kč (v souladu s Ceníkem), přistoupila k 31. 8. 2021 k zesplatnění celého zde označeného plnění a žalovaného současně vyzvala, aby, pod sankcí případného soudního vymáhání, toto plnění ve lhůtě do 9. 9. 2021 zaplatil. Navzdory této výzvě však žalovaný ve stanovené lhůtě neuhradil ničeho. Po právní stránce soud uplatněný nárok kvalifikoval jako nárok z účtu, ve smyslu § 2662 o. z., resp. debetního účtu, ve smyslu § 2665 o. z., který měl souběžně též povahu, úvěru, ve smyslu § [číslo] o. z, resp. s ohledem na postavení účastníků, též úvěru spotřebitelského, ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen z. s. ú.). S tím, že žalobkyně, jakožto poskytovatel, ve smyslu § 3 odst. 1 písm. d) z.s. ú., v rámci takto sjednaného závazku, resp. závazků, dostála svým zákonným povinnostem, otevřela žalovanému debetní účet s limitem 8 000 Kč, přičemž před tím, v souladu s § 86 odst. 1 z. s. ú., řádně ověřila, že žalovaný pravidelně pobírá mzdu, jež je mu posílána na příslušný debetní účet, nehospodaří s nadměrnými zápornými zůstatky, a vykazuje tudíž schopnost (úvěruschopnost), vyrovnávat zůstatky na debetním účtu, vč. hrazení úročení tzv. kontokorentu. Žalovaný naopak sjednaným povinnostem ze sjednaného závazku, závazků nedostál, v rozporu se stanovenými podmínkami mu na debetním účtu vznikl nedovolený záporný zůstatek, a žalobkyně proto po právu využila svého oprávnění odstoupit od tohoto závazku (zakotveného v Podmínkách pro používání kontokorentu) a dosud nesplacené plnění, konkrétně v částce 8 147,88 Kč zesplatnit, za nadále probíhajícího smluvního úročení (pro účely žaloby částečně kapitalizovaného), dodatečně, po 90 dnech redukovaného na zákonnou výši, ve smyslu § 122 odst. 4 z. s. ú. K datu 10. 9. 2021, tj. ke dni následujícímu po datu stanoveném ve výzvě k plnění, se pak žalovaný s plněním na částku nesplaceného, tzv. kontokorentu, dostal, ve smyslu § 1968 o. z., do prodlení, a žalobkyni tak, ve smyslu § 1970 o. z., k 10. 9. 2021 vzniklo též právo nárokovat zákonný úrok z prodlení, ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů rozhodl soud s odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že tuto přiznal žalobkyni, která v řízení v plném rozsahu uspěla a žalovaného před podáním žaloby, v souladu s § 142a odst. 1 o. s. ř., vyzvala k dobrovolnému zaplacení nárokovaného plnění. Přiznaná náhrada zahrnuje toliko částku 400 Kč za zaplacený soudní poplatek, neboť žalobkyně nebyla zastoupena a neuplatnila ani nárok na paušální náhradu účastníka nezastoupeného. Lhůta k plnění byla v obou případech určena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako zákonná, tedy třídenní. Tento rozsudek je zkráceně odůvodněn podle § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož soud v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.