10 C 46/2023

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Janem Tomešem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 13 779 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně jdoucím z částky 11 000 Kč od 3. 9. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se, co do nároku na zaplacení částky 2 779 Kč, náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 4 025 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně jdoucím z částky 13 779 Kč od 17. 5. 2021 do 2. 9. 2022 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně jdoucím z částky 2 779 Kč od 3. 9. 2022 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, k rukám jejího právního zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], náhradu nákladů řízení ve výši 360 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobou, podanou, u nadepsaného soudu dne 6. 10. 2022, ve znění vyjádření ze dne 29. 5. 2023, se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení finančního plnění zahrnujícího částku 13 779 Kč, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 13 779 Kč za období od 17. 5. 2021 do 14. 8. 2021, a příslušenství sestávajícího z nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 4 025 Kč a zákonného úroku z prodlení jdoucího z částky 13 779 Kč od 17. 5. 2021 do zaplacení. V odůvodnění podané žaloby žalobkyně uvedla, že z titulu„ Smlouvy o úvěru [číslo]“ ze dne 16. 4. 2021 (dále jen„ Smlouva [číslo]“), sjednané na dálku, za pomoci elektronických prostředků, poté, co se žalovaný registroval na jejím webovém portálu, a požádal o finanční plnění, na bankovní účet žalovaného převedla částku 11 000 Kč, splatnou k 16. 5. 2021. S tím, že žalobkyně zároveň přezkoumala i tzv. úvěruschopnost žalovaného, konkrétně formou lustrace žalovaného v jí dostupných registrech, lustrace zůstatku na jeho bankovním účtu a za současného zohlednění příjmů žalovaného, počtu členů jeho domácnosti a počtu členů jeho domácnosti pobírajících pravidelný příjem. Žalovaný však následně poskytnuté plnění k předepsanému datu a ani později nezaplatil. Byť byl k úhradě opakované vyzýván, nejprve cestou celkem 29 SMS zpráv, 31 e-mailů i 7 telefonátů a naposledy předžalobní výzvou datovanou k 30. 7. 2021.

2. Ještě před konáním prvého jednání soud uplatněný nárok, usnesením č. j. 10 C 46/2023- 23 ze dne 24. 4. 2023, pravomocného k 25. 5. 2023, odmítl co do nároku na smluvní pokutu. A to s odkazem na skutečnost, že žalobkyně, ač vyzvána, v dodatečně stanovené lhůtě nesdělila konkrétní částku nárokované smluvní pokuty.

3. Žalovaný se k uplatněnému nároku nijak nevyjádřil a k jednání se bez omluvy nedostavil. Byť mu byly žaloba i předvolání k 3. 3. 2023 (žaloba), resp. k 30. 5. 2023 řádně doručeny. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila.

4. Soud provedl dokazování, v jehož rámci, ve smyslu § 132 o. s. ř., provedl a hodnotil, samostatně i ve vzájemných souvislostech, níže uvedené:

5. Žalobkyně předložila fotografie obou stran občanského průkazu žalovaného, které jí byly zaslány. Souběžně také žalobkyně vystavila dokument„ Autorizace ověření totožnosti“, v němž zaznamenala, že jí z bankovního účtu č. [bankovní účet], jménem žalovaného, byla zaslána„ autorizační platba“.

6. Své interní postupy při poskytování finančních plnění klientům žalobkyně shrnula v blíže neoznačeném dokumentu, jehož prvý článek je nadepsán„ Obecné principy posuzování a filozofie Společnost“.

7. Text Smlouvy [číslo] datovaný k 16. 4. 2021, zakládal žalobkyni, s odkazem na její interní, soudu taktéž předložené„ Všeobecné obchodní podmínky“ (dále jen„ VOP“) a„ Sazebník“, povinnost vyplatit žalovanému, na bankovní účet č. [bankovní účet], částku 11 000 Kč. Takto poskytnuté plnění se měl žalovaný zavázat splatit do 16. 5. 2023, a to včetně poplatku za poskytnutí ve výši 2 640 Kč a plateb za doplňkové služby„ [anonymizována dvě slova]“ ve výši 110 Kč a„ Informační SMS servis“ ve výši 29 Kč. Text smlouvy je podepsán pověřeným zaměstnancem žalobkyně, podpis žalovaného je zde nahrazen SMS kódem. Spolu s textem Smlouvy [číslo] žalobkyně předložila též dokument„ [právnická osoba] ZPRACOVÁNÍM OSOBNÍCH ÚDAJŮ“. V dokumentu označeném jako„ Údaje o Poskytovateli spotřebitelského úvěru“ žalobkyně uvedla jednak své kontaktní údaje a dále též, ve formě tabulky, parametry práv a povinností zakotvených ve Smlouvě [číslo].

8. Dle dokumentu, označeného jako„ Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli“, žalobkyně žalovanému dne 16. 4. 2021 na bankovní účet č. [bankovní účet] vyplatila částku 11 000 Kč [právnická osoba], zprávou ze dne 21. 1. 2023, potvrdila, že jako majitele účtu č. [bankovní účet] eviduje žalovaného a ve výpisu z bankovního účtu, který jmenovaná banka taktéž předložila, je platba od žalobkyně, ve výši 11 000 Kč, uskutečněná dne 16. 4. 2021, zaznamenána.

9. V souvislosti s podpisem Smlouvy [číslo] žalobkyně vystavila dokument„ Identifikované příjmy“, v němž shrnula, že dle jí dostupných údajů (bez bližší specifikace) činil t. č. čistý příjem žalovaného 22 500 Kč měsíčně. Stran zaznamenání dalších údajů, týkajících se taktéž majetkových poměrů žalovaného, žalobkyně vystavila dokument„ Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [právnická osoba]“, aniž by zde však bylo blíže rozvedeno, odkud žalobkyně zde zaznamenané údaje čerpala. Žalobkyně si též v souvislosti s ověřováním majetkových poměrů žalovaného obstarala výpis ze shora označeného bankovního účtu za období od ledna do března roku 2021, přičemž na konci března roku 2021 zde byl veden zůstatek 60,57 Kč.

10. Prostřednictvím dokumentu, označeného jako„ Výzva k úhradě před podáním žaloby“, datovaného k 25. 8. 2022, žalobkyně žalovaného upomenula, aby, pod sankcí případného soudního vymáhání, nárokované plnění splatil do tří dnů. Tento dokument žalobkyně podala k poštovní přepravě ještě dne 25. 8. 2021, což bylo potvrzeno předloženým podacím lístkem.

11. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

12. Podle § 554 o. z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

13. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

14. Podle § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

15. Podle § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

16. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Podle § 2395 o. z. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. (1) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

21. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. s. ú.“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

22. Výše zákonného úroku z prodlení je upravena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném k datům počátku prodlení.

23. V návaznosti na skutková zjištění shora uvedená lze konstatovat, že žalovaný odpovídajícím způsobem neprovedl akceptaci tvrzeného závazku ze Smlouvy [číslo]. V této souvislosti je třeba uvést, že se na soudu předloženém textu Smlouvy [číslo] v rozporu s § 561 odst. 1 o. z., nachází toliko podpis pověřeného zaměstnance žalobkyně a SMS kód, údajně zaslaný žalovaným, nikoli však elektronický certifikát, tzv. zaručený podpis, v odpovídající kvalitě (obdobně viz např. dosud citované závěry rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3210/2007 ze dne 30. 10. 2009). Absentuje zde tedy podpis žalovaného, případně i jakékoli jiná, např. elektronická značka, jež by žalovaného, jako obláta, adresně identifikovala. Přičemž je třeba doplnit, že předložená fotografie občanského průkazu žalovaného, autorizační platba a ani vložení dřív zaslaného SMS kódu na webové rozhraní žalobkyně bez dalšího akt akceptace nedokládají, neboť, především, bez dalšího není možné ověřit, zda SMS kód, autorizační platbu či předmětné fotografie žalobkyni zaslal právě žalovaný a zda tyto fotografie, autorizační platba resp. SMS kód byly zaslány až po vygenerování Smlouvy [číslo] (tedy po seznámení se s právy a povinnostmi z ní vyplývajícími).

24. Za daného stavu tedy soud při právním hodnocení věci vycházel ze závěru, že žalovaný, v rozporu s § 1724 odst. 1 o. z., neprovedl akceptaci tvrzeného závazku, jenž měl být založen Smlouvou [číslo] (odpovídajícího dle obsahu závazku ze spotřebitelského úvěru, ve smyslu § 2395 o. z. ve spojení s § 2 odst. 1 z. s. ú.). A to s ohledem na skutečnost, že, v rozporu § 551 o. z., žalovaný neprojevil adresně přiřaditelný akt své vůle, jenž by bylo možné za akt akceptace pokládat. Tvrzený závazek ze Smlouvy [číslo] jako svojí povahou dvoustranné právní jednání, vyžadující souhlasný projev alespoň dvou osob, tedy bylo na místě kvalifikovat jako jednání nicotné, zdánlivé, ve smyslu § 554 o. z.

25. Závazek ze Smlouvy [číslo] svojí povahou toliko zdánlivý, tak přirozeně nemohl vyvolat zamýšlené a v něm vyjádřené právní účinky. Plnění poskytnutá žalobkyní s odkazem na tvrzený závazek ze Smlouvy [číslo] tedy bylo na místě právně kvalifikovat jako tzv. kvazi závazek z bezdůvodného obohacení, ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z., založený však nikoli na základě smluvním, ale toliko až faktickým vyplacením peněžních prostředků na bankovní účet, k němuž žalovaný t. č. vykonával dispoziční oprávnění. Z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného, ve smyslu § 2993 o. z., proto soud uplatněný nárok akceptoval jako důvodný co do částky 11 000 Kč, odpovídající částce nesplacené jistiny. Jako datum, kdy se žalovaný, ve smyslu § 1968 o. z., s plněním na uvedenou částku dostal do prodlení, soud určil den následující po uplynutí třídenní lhůty k plnění, jež byla stanovena v předžalobní upomínce, datované k 25. 8. 2022. A to s ohledem na skutečnost, že takto vystavená upomínka v sobě zahrnuje mj. i první doloženou výzvu k uhrazení celého plnění, právně kvalifikovaného jako bezdůvodné obohacení (obdobně viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4260/2009 ze dne 7. 4. 2010). V této souvislosti soud přirozeně nepřehlédl, že žalobkyně v žalobním návrhu odkazovala i na odeslání celkem 29 upomínacích SMS, 31 upomínacích e-mailů a 7 upomínacích telefonátů. Jejich existenci však žalobkyně nijak nedoložila a za situace, kdy se její zástupce nedostavil k nařízenému jednání, nevznikl za řízení prostor k tomu, aby bylo žalobkyni stran doložení existence a realizace„ upomínacích úkonů“ poskytnuto procesní poučení, ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. (obdobně viz např. závěry rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 4314/2008 ze dne 24. 3. 2010) Od data 3. 9. 2022 tedy žalobkyni, ve smyslu § 1970 o. z., vzniklo též právo nárokovat zákonný úrok z prodlení (v žalobkyní nárokované sazbě, nižší, než byla sazba t. č. předepsaná). Datum prodlení žalovaného, tj. 3. 9. 2022, soud určil v návaznosti na zjištění, že byla předžalobní upomínka k poštovní přepravě podána dne 25. 8. 2022, a datum doručení této upomínky tedy je možné, za využití zákonné domněnky, ve smyslu § 573 o. z., určit k 30. 8. 2022, od něhož počala plynout třídenní lhůta k plnění, jejíž konec tedy tudíž připadl na 2. 9. 2022.

26. Povinnost zaplatit žalobkyni částku 11 000 Kč a zákonný úrok z prodlení soud žalovanému uložil v třídenní, zákonné lhůtě, ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.

27. Ve zbytku, tedy co do položek zahrnujících (i.) pohledávku za plnění převyšující částku bezdůvodného obohacení, ve výši 2 779 Kč, (ii.) pohledávku za nedoložené náklady mimosoudního vymáhání, ve výši 4 025 Kč, a (iii.) pohledávku za zákonný úrok z prodlení jdoucí za období, kdy se žalovaný nenacházel v prodlení, resp. jdoucí z částky převyšující částku nesplacené jistiny, soud uplatněný nárok výrokem II. tohoto rozsudku zamítl. A to s ohledem na skutečnost, že nárok na zaplacení zde vymezených plnění byl odvozen z právního poměru založeného toliko zdánlivým závazkem ze Smlouvy [číslo]. Nárok na zaplacení smluvní pokuty soud, jak je uvedeno výše, již dřív odmítl samostatným usnesením.

28. O nákladech řízení rozhodl soud s odkazem na § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která žalovaného v souladu s § 142a odst. 1 o. s. ř. před podáním žaloby vyzvala k dobrovolnému plnění, přiznal právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení. Rozsah procesního úspěchu žalobkyně byl určen jako rozdíl procesního úspěchu žalobkyně (58 %) a procesního úspěchu žalovaného (42%), tj. 16 %, a to i se zohledněním příslušenství nárokované pohledávky (obdobně viz např. usnesení Nejvyššího soudu 23 Cdo 2585/2015 ze dne 3. 12. 2015), jež soud pro účely výpočtu procesního úspěchu účastníků kapitalizoval k datu vyhlášení rozsudku Při určení procesního úspěchu žalobkyně soud vycházel ze závěru, že bylo žalobkyni přiznáno právo na zaplacení částky 11 000 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucího z přiznané částky od 3. 9. 2022 do zaplacení (kap. k datu vyhlášení částkou 906,29 Kč). Naopak, žalobkyně s uplatněným nárokem neuspěla co do nároku na částku 2 779 Kč, smluvní pokutu v kapitalizované výši 1 240,11 Kč, náklady mimosoudního vymáhání ve výši 4 025 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucí z částky 13 779 Kč od 17. 5. 2021 do 2. 9. 2022 (kap. částkou 1 476,24 Kč) a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucí z částky 2 779 Kč od 3. 9. 2022 do zaplacení (kap. k datu vyhlášení částkou 182,78 Kč). Tarifní hodnotu jednoho úkonu právní služby v projednávané věci soud, s odkazem na výši jistiny nárokovaného plnění, ve smyslu § 14b odst. 1 nařízení vlády č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále a. t.), určil částkou 300 Kč, neboť žalobkyně totožné nároky (z elektronicky sjednávaných„ spotřebitelských úvěrů“) uplatňuje prostřednictvím totožného zástupce u nadepsaného soudu opakovaně (za poslední rok např. řízení sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka]). Náhrada nákladů žalobkyně pak v konkrétním případě zahrnuje náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náhradu za odměnu jejího zástupce. S tím, že odměna zástupce žalobkyně sestává z (i.) odměny za 3 úkony právní služby, ve smyslu § 11 odst. 1 písm. a) a d) a. t. (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby), (ii.) paušální náhrady 100 Kč za jeden každý úkon právní služby, ve smyslu § 14b odst. 4 písm. a) a. t. - 3 x 100 Kč, to vše, vyjma náhrady za soudní poplatek, navýšeno o náhradu za DPH ve výši 21 %, celkem o 252 Kč, jejímž je zástupce žalobkyně plátcem, ve smyslu § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. Celkem tak výše náhrady nákladů řízení činí 2 252 Kč, z níž je žalovaný, s ohledem na míru procesního úspěchu, povinen zaplatit 360 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit v zákonné, třídenní lhůtě, ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně, ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř.