10 C 62/2022

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Janem Tomešem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 25 789,68 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba se, co do nároku na zaplacení částky 25 789,68 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 559,60 Kč, úroku ve výši 10,90 % ročně jdoucího z částky 25 789,68 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně jdoucího z částky 25 789,68 Kč od [datum] do [datum], zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobou, podanou k nadepsanému soudu dne [datum], ve znění doplnění z [datum], [datum] a [datum], se žalobkyně vůči žalované domáhala zaplacení částky 25 789,68 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 559,60 Kč, úrokem ve výši 10,90 % ročně jdoucím z částky 25 789,68 Kč od [datum] do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení jdoucím z částky 25 789,68 Kč od [datum] do zaplacení. V odůvodnění podané žaloby žalobkyně uvedla, že nárok na shora označená plnění, jakožto pohledávku, nabyla z titulu smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], jíž sjednala se společností [právnická osoba] (dále jen postupitel II.), která tutéž pohledávku nabyla totožným způsobem, taktéž na základě smlouvy o postoupení pohledávek, konkrétně od společnosti [právnická osoba], dnes [právnická osoba] (dál jen postupitel I.). Postupitel I. pak žalobkyni z titulu smlouvy o osobní půjčce ze dne [datum] vyplatil částku 60 000 Kč, jíž se žalovaná, po navýšení o smluvní úrok ve výši 10,90 % ročně, zavázala splatit, avšak této své povinnosti nedostála, plnila toliko částečně, a postupitel I. proto využil svého smluvního oprávnění a toto k [datum] zesplatnil, přičemž o zesplatnění žalovanou vyrozuměl a zesplatněné plnění t. č. činilo částku 25 789,68 Kč, jež byla i nadále úročena sjednaným smluvním úrokem. K dobrovolnému vyrovnání popsaného nároku byla žalovaná opakovaně upomínána, naposledy cestou předžalobní výzvy, avšak přesto neplnila ničeho.

2. Žalovaná se k uplatněnému nároku vyjádřila při soudním jednání konaném dne [datum], kde sdělila, že částku dlužné jistiny již doplatila na bankovní účet označený v žalobě a o totéž se pokusila ve vztahu k úhradě nákladů soudního řízení, avšak v tomto rozsahu jí byla již vyplacená částka vrácena poskytovatelem bankovních služeb. Zároveň také žalovaná vyslovila závěr, že je žalobkyně vůči ní oprávněna obdobné plnění nárokovat toliko po dobu 10 let. Žalobkyně se ze soudního jednání, prostřednictvím svého zástupce, omluvila.

3. Vzhledem k tomu, že se v řízení vyskytl tzv. cizí prvek, neboť v řízení vystupovala v procesním postavení žalobkyně právnická osoba se sídlem na Kypru (členském státu EU), soud dále uvážil otázku rozhodného práva a svou příslušnost rozhodovat ve věci. Při určování své příslušnosti rozhodnout ve věci soud vyšel z [anonymizována dvě slova] parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (tzv. Brusel I. bis), dle kterého je, ve smyslu čl. 17 odst. 1 písm. c), k projednání sporů, týkajících právních poměrů ze spotřebitelských smluv, příslušný soud státu, na jehož území má spotřebitel své bydliště (provozuje-li tam obchodní profesionál či obdobný subjekt svou činnost). V této souvislosti pak soud vzal v úvahu že v projednávané věci je sice žalobkyní uplatňován nárok postoupený, nicméně tento byl založen závazkem, odpovídajícím spotřebitelskému úvěru (viz níže, v rámci právního posouzení) a žalovaná, jako spotřebitel, má bydliště na území České republiky. Jako rozhodné právo soud určil právní řád České republiky. V tomto směru vzal soud v úvahu, že dle čl. 14 odst. 2 [anonymizována dvě slova] parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne [datum] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (tzv. Řím I) se rozhodné právo v případě postoupení pohledávky řídí právním řádem, jímž se řídil právní poměr mezi postupitelem a dlužníkem. S tím, že v konkrétním případě byl spotřebitelský úvěr sjednán s výslovným odkazem na právní úpravu českou, dle zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník, ve znění účinném k [datum] (dále jen obč. zák.).

4. Soud provedl dokazování, v jehož rámci, ve smyslu § 132 o. s. ř., jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, hodnotil níže uvedené důkazy.

5. Cestou formuláře, označeného jako„ [anonymizováno] O [anonymizována dvě slova]“, datovaného k [datum], žalovaná, za současného vymezení vlastních majetkových poměrů a označení svého zaměstnavatele, postupitele I. požádala o vyplacení částky 60 000 Kč. S tím, že poskytnuté plnění bude, po navýšení o úročení ve výši 10,90 % ročně i související poplatky, splatné formou 72 měsíčních splátek po 1 210 Kč, počínaje od [datum] a za podmínek blíže uvedených v „ Obchodních podmínkách osobní půjčky“ (dále jen VOP), v jejichž čl. 8, resp. 8.4 bylo zakotveno právo postupitele I. zesplatnit celé dosud nezaplacené plnění pro případ, nebyly-li by předepsané splátky spláceny řádně a včas. Takto koncipovanou žádost následně postupitel I., přípisem bez bližší datace i označení, schválil.

6. Již k [datum] pak postupitel I., dle předloženého výpisu, ve prospěch žalované zřídil bankovní účet [číslo] kam byla k témuž datu převedena částka 60 000 Kč. Pohyby na uvedeném účtu blíže ilustruje souběžně doložený výpis, označený jako„ Transakční historie“.

7. Žalovaná nicméně přestala předepsané splátky platit a postupitel v této souvislosti vypracoval celkem 3 upomínky datované k [datum], [datum] a [datum], jejichž odeslání však nebylo doloženo žádnými podklady. Poté, k [datum], postupitel I. přistoupil k zesplatnění celého dosud nezaplaceného plnění, o čemž žalovanou vyrozuměl listinou nadepsanou jako„ Osobní půjčka - oznámení o zesplatnění závazků a výzva k zaplacení“, datovanou k [datum], jíž si však žalovaná, dle předložené doručenky, datované k [datum], v úložní lhůtě nevyzvedla, byť byla předmětná zásilka doručována na adresu uvedenou v shora označené žádosti ze dne [datum] (tj. na adresu [adresa žalované]). Splatnost zesplatněného plnění postupitel I. v oznámení o zesplatnění stanovil ve lhůtě 15 dnů ode dne vyhotovení tohoto oznámení.

8. Evidenci nesplaceného, a tedy i zeplatněného, plnění, postupitel I. vedl v dokumentu označeném„ Položky po lhůtě splatnosti“, kde k datu [datum] evidoval zůstatek 25 789,68 Kč, navýšený o další plnění na 33 717,97 Kč.

9. Oproti podpisu listiny, označené jako„ Smlouva o postoupení pohledávek“, datované k 7., resp. [datum], doložené spolu se seznamem postupovaných pohledávek, kde je nárokovaná pohledávka označena, se postupitel I. zavázal tuto a další pohledávky, označené v seznamu - Příloze [číslo] ve smyslu čl. I. odst. 3, převést na postupitele II., a to s účinností k datu provedení úplaty, ve smyslu čl. I. odst.

8. Existenci úplaty potvrdil zástupce postupitele II. písemným prohlášením ze dne [datum].

10. Oproti podpisu listiny, označené jako„ Smlouva o postoupení pohledávek uzavřená podle ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník“, datované k [datum], resp. k [datum], doložené spolu se seznamem postupovaných pohledávek, kde je nárokovaná pohledávka označena, se postupitel II. zavázal tuto a další pohledávky, označené v seznamu - Příloze [číslo] ve smyslu čl. 1, převést na žalobkyni., a to s účinností k datu provedení úplaty, ve smyslu 2.. Existenci úplaty potvrdil zástupce postupitele II. písemným prohlášením ze dne [datum].

11. O převodu pohledávky z postupitele II. na žalobkyni informoval postupitel II. žalovanou dokumentem označeným jako„ Oznámení o postoupení pohledávky“, datovaným k [datum], který, dle předloženého poštovního podacího archu, k poštovní přepravě podal dne [datum].

12. Naposledy vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení nárokovaného plnění prostřednictvím dokumentu označeného jako„ Předžalobní upomínka ve smyslu § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu“, datovaného k [datum], jehož odeslání bylo doloženo podacím lístkem, datovaným k témuž dni.

13. Žalovaná při jednání předložila printscreen výpisu z internetového bankovnictví, dokládající existenci platby ve výši 25 789,68 Kč, jíž dne [datum], pod variabilním symbolem [číslo] provedla ve prospěch bankovního účtu č. [bankovní účet] (shodně označeného i v žalobě, resp. v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu).

14. Podle věty prvé návěti § 2 písm. a) zákona č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb., ve znění účinném k [datum] (dále jen z. s. ú.), pro účely tohoto zákona se rozumí spotřebitelským úvěrem poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, například ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit.

15. Podle § 100 odst. 1 a 2 obč. zák. právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. (2) Promlčují se všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického. Tím není dotčeno ustanovení § 105. Zástavní práva se nepromlčují dříve, než zajištěná pohledávka.

16. Podle § 101 obč. zák. pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

17. Podle § 111 obč. zák. změna v osobě věřitele nebo dlužníka nemá na běh promlčecí doby vliv.

18. Podle § 455 odst. 1 obč. zák. za bezdůvodné obohacení se nepovažuje, bylo-li přijato plnění promlčeného dluhu nebo dluhu neplatného jen pro nedostatek formy.

19. Podle § 517 odst. 1 a 2 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. (2) Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

20. Podle § 524 odst. 1 a 2 obč. zák. Věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. (2) S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

21. Podle § 526 odst. 1 obč. zák. Postoupení pohledávky je povinen postupitel bez zbytečného odkladu oznámit dlužníkovi. Dokud postoupení pohledávky není oznámeno dlužníkovi nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníkovi neprokáže, zprostí se dlužník závazku plněním postupiteli.

22. Podle § 559 odst. 1 obč. zák. splněním dluh zanikne.

23. Podle § 565 o. z. jde-li o plnění ve splátkách, může věřitel žádat o zaplacení celé pohledávky pro nesplnění některé splátky, jen bylo-li to dohodnuto nebo v rozhodnutí určeno. Toto právo však může věřitel použít nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.

24. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

25. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

26. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

27. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

28. Podle § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.

29. Podle § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

30. Výše zákonného úroku z prodlení byla k [datum] upravena nařízením vlády č. 142/1994 Sb.

31. Z hlediska časové působnosti soud práva a povinnosti, založené poskytnutím částky 60 000 Kč, jakož i práva a povinnosti vzniknuvší v souvislosti s prvním postoupením takto založené pohledávky, právně kvalifikoval dle obč. zák. neboť žalovaná a postupitel I., resp. postupitel. II., ve smyslu § 3028 odst. 3 o. z., akceptaci takto sjednaných práv a povinností provedli za účinnosti obč. zák. Naopak, režim převodu pohledávky na žalobkyni bylo na místě hodnotit dle o. z., taktéž s přihlédnutím k datu akceptace shora označené smlouvy o postoupení pohledávek.

32. Soubor práv a povinností, k nimž se žalovaná a postupitel I. zavázali v rámci mechanismu spočívajícího v podání žádosti o finanční plnění a jejím následném schválení, soud kvalifikoval jako úročenou peněžitou půjčku, ve smyslu § 657 a § 658 odst. 1 obč. zák., jež zároveň, v návaznosti na postavení smluvních stran, vykazovala též znaky spotřebitelského úvěru, ve smyslu § 2 písm. a) z. s. ú. A to s ohledem na skutečnost, že tento soubor práv a povinností zahrnoval především povinnost postupitele I., subjektu poskytujícího finanční plnění v rámci své podnikatelské činnosti, vyplatit finanční plnění, jíž korespondovala povinnost žalované, spotřebitele, toto finanční plnění, po navýšení o částku smluvního úročení, splatit. Poskytnutí finančního plnění pak bylo bezprostředně navázáno na akt schválení podané žádosti. S tím, že postupitel I. svým povinnostem z popsaného závazku dostál a otevřel žalované úvěrový účet, kam převedl částku 60 000 Kč. Žalovaná naopak svým povinnostem ze sjednaného závazku nedostála, přestala splácet předepsané splátky, a postupitel proto, ve smyslu § 565 o. z., po právu využil svého smluvního oprávnění, dosud nesplacené plnění, t. č. 25 789,68 Kč, zesplatnil a k datu [datum] jej žalované předepsal k úhradě, za současného stanovení 15 denní lhůty k plnění, jdoucí právě od data [datum]. Konec takto stanovené lhůty tudíž připadl na datum [datum], a žalovaná se tak, ve smyslu § 517 odst. 1 obč. zák., k datu následujícímu dostala do prodlení, přičemž současně postupiteli I. vzniklo též právo nárokovat zákonný úrok z prodlení, ve smyslu § 517 odst. 2 obč. zák.

33. K témuž datu, tj. k [datum], také počala, ve smyslu § 101 obč. zák., plynout zákonná - tříletá (nikoli čtyřletá, jak bylo chybně konstatováno při jednání) promlčecí doba, jejíž konec tak připadl na [datum], aniž by na tuto skutečnost, ve smyslu § 111 obč. zák., mělo vliv, že byla nárokovaná pohledávka v mezidobí, ve smyslu § 524 obč. zák., resp. ve smyslu § 1879o. z., dvakráte postoupena. Žalovaná pak při jednání využila svého oprávnění a, ve smyslu § 100 odst. 1 obč. zák., po právu vznesla námitku promlčení, v důsledku čehož soud, ve smyslu § 100 odst. 1 obč. zák., uplatněný nárok v plném rozsahu zamítl. Přičemž je třeba doplnit, že již před vznesením námitky promlčení dluh částečně zanikl, ve smyslu § 559 odst. 1 obč. zák., neboť žalovaná na již promlčený dluh, jakožto tzv. naturální obligaci, ve smyslu § 455 odst. 1 obč. zák., plnila a splatila částku zesplatněného plnění, bez úročení. V této souvislosti je také třeba doplnit, že v rámci výroku I. nebyl v důsledku opomenutí soudu vypořádán celý předmět tohoto řízení, neboť smluvní úrok i zákonný úrok z prodlení byly nárokovány do data zaplacení, tyto nicméně, na rozdíl od jistiny, zaplaceny nebyly. S ohledem na skutečnost, že i nárok na zmiňované úroky je již t. č. promlčen, soud ponechává na vůli žalobkyně, zda využije svého práva, a bude navrhovat, aby byl v tomto rozsahu vydán doplňující rozsudek. Jakkoli přirozeně osud této části nároku bude následovat osud nároku, o němž již bylo rozhodnuto.

34. Co se týče práva na náhradu nákladů řízení, lze, ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř., uzavřít, že v řízení v plném rozsahu uspěla žalovaná, neboť tato uplatnila úspěšnou procesní obranu a tato vedla k zamítnutí uplatněného nároku. [jméno] žalovaná nicméně výslovně sdělila, že právo na náhradu nákladů soudního řízení neuplatňuje, a soud proto toto právo nepřiznal žádnému z účastníků.