10 C 69/2020

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Kotouček Mikoláškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o určení neexistence zástavního práva <b>I. Určuje se, že nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Nymburk na [list vlastnictví] pro obec a katastrální území Třebestovice, a to pozemky parcela [číslo] (orná půda), [číslo] (orná půda) a [číslo] (orná půda) nejsou zatíženy zástavním právem ve prospěch [právnická osoba] SE, [IČO], se sídlem [adresa žalované], [anonymizováno].</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec], [příjmení] tř. [číslo].</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] u zdejšího soudu domáhala určení neexistence zástavního práva k nemovitým věcem specifikovaným ve výroku I. Žalobkyně jako vlastnice pozemku parc. [číslo] uzavřela dne [datum] se [právnická osoba] SE, [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ zhotovitel), smlouvu o dílo [číslo] (dále jen„ smlouva o dílo“), jejímž předmětem bylo zhotovení inženýrských sítí a komunikací. Cena díla byla sjednána rozpočtem na [částka] bez DPH, celkem na [částka] vč. DPH. Zhotovitel se zavázal dílo dokončit do šesti měsíců ode dne zahájení díla s tím, že kolaudace bude nejpozději do [datum] Cena díla měla být uhrazena prostřednictvím dodavatelského úvěru, který je ve prospěch žalované zajištěn zástavním právem. Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o smlouvě budoucí kupní, ve které se žalobkyně zavázala převést do vlastnictví žalované parc. [číslo] v kat. území [obec] za kupní cenu [částka], přičemž k vyplacení by byla pouze částka [částka], [částka] by bylo započteno na tvrzený dodavatelský úvěr. Dále žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu zástavní a o zřízení předkupního práva k nemovitostem (dále jen„ zástavní smlouva“), na jejímž základě došlo ke zřízení zástavního práva k parcelám [číslo] pro zajištění pohledávky žalované ve výši [částka]. Žalobkyně namítala, že mezi zástavní smlouvou a smlouvou o dílo je rozpor ohledně dodavatelského úvěru [částka], neboť žalovaná neměla důvod platit celou částku [částka] přesně dne [datum], a navíc ve smlouvě o dílo bylo stanoveno, že bude probíhat měsíční fakturace na základě oceněného soupisu prací provedených v příslušeném kalendářním měsíci, přičemž žalobkyně nikdy žádný takový soupis prací neobdržela. Žalobkyně dne [datum] odstoupila od smlouvy o dílo. Zhotovitel nepředložil a to ani na žádost žalobkyně žádné vyúčtování zhotovených prací. Podle žalobkyně zástavní právo vůbec nevzniklo, protože nevznikl závazek, který měl být zajištěn. Zástavní právo je svou povahou akcesorickým právem. Žalobkyně spatřuje naléhavý právní zájem na určení neexistence zástavního práva v tom, že takový rozsudek bude podkladem pro výmaz zástavního práva z katastru nemovitostí. Výmaz zástavního práva má pro žalobkyni význam v tom, že je zástavním právem omezena v nakládání s dotčenými nemovitostmi.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání soudu se pak žalovaná bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla k jednání řádně předvolána. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalované, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Soud se nejprve zabýval tím, zda má žalobkyně ve smyslu § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) naléhavý právní zájem na požadovaném určení neexistence zástavního práva. K odstranění nejistoty, v právním postavení žalobkyně nebo k zamezení ohrožení jejího práva může vést pouze určení toho, zda tu zástavního právo je či není a nikoli určení např. neplatnosti zástavní smlouvy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2003, sp. zn. 21 Cdo 58/2003). Soud tak dospěl k závěru, že tento naléhavý právní zájem dán je, a to zejména z důvodu, že evidence zástavního práva omezuje žalobkyni v nakládání se zatíženou nemovitostí, přičemž rozsudek může být podkladem pro výmaz tohoto zástavního práva z katastru nemovitostí.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí LV [číslo] pro katastrální území Třebestovice má soud za prokázané, že pozemky parc. [číslo] (vše orná půda) jsou ve vlastnictví žalobkyně a je na nich evidováno zástavní právo ve prospěch žalované, a to na základě smlouvy o zřízení věcného předkupního práva, o zřízení zástavního práva ze dne [datum] s právními účinky k [datum].

5. Z informativního výpisu z katastru nemovitostí LV [číslo] pro katastrální území Třebestovice má soud za prokázané, že pozemek parc. [číslo] (orná půda) je ve vlastnictví žalobkyně a k uvedenému pozemku nejsou evidována žádná omezení.

6. Ze zástavní smlouvy a smlouvy o zřízení [anonymizováno] práva k nemovitostem ze dne [datum] má soud za prokázané, že obsahuje čl. III nazvaný„ smlouva o úvěru“, ve kterém se uvádí, že zástavní věřitel (žalovaná) poskytl dodavatelský úvěr dlužníkovi – zástavci (žalobkyni) částku ve výši [částka] a to na úhradu závazků plynoucích ze Smlouvy o dílo [číslo], uzavřené dne [datum] žalobkyní a zhotovitelem. V uvedeném článku III je dále uvedeno, že částka [částka] byla žalovanou uhrazena ve prospěch dodavatele na úhradu ceny díla.

7. Z návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu zástavního práva a předkupního práva má soud za prokázané, že dne [datum] obdržel Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Nymburk tento návrh na zahájení řízení o povolení vkladu zástavního práva a předkupního práva, ke kterému byl přiložen výše uvedený originál zástavní smlouvy a smlouvy o zřízení předkupního práva k nemovitostem s úředně ověřenými podpisy účastníků.

8. Ze smlouvy o dílo [číslo] uzavřené dne [datum] mezi zhotovitelem a žalobkyní má soud za prokázané, že se zhotovitel na základě této smlouvy zavázal zhotovit pro žalobkyni, jakožto vlastnici pozemku [číslo] v lokalitě [obec]„ U bažantnic“ v kat. ú. [obec], inženýrské sítě a komunikaci v rozsahu dle projektové dokumentace pro územní rozhodnutí pravomocné dnem [datum]. A dále má soud za prokázané, že uvedená smlouva o dílo obsahuje čl. III nazvaný [anonymizováno] cena díla, splatnost, odst. 4, ve kterém jsou stanoveny náležitosti faktury, která musí obsahovat náležitosti daňového dokladu stanovené zákonem. č. 235/2004 Sb. (o dani z přidané hodnoty). Smluvní strany si sjednaly, že k faktuře bude přiložen oceněný soupis prací provedených v příslušeném kalendářním měsíci – zjišťovací protokol, v němž bude oboustranně potvrzeno, že fakturované dílo je provedeno bez vad a nedodělků. A dále tento článek III obsahuje odst. 5, ve kterém je uvedeno, že úhrada ceny bude provedena [právnická osoba] SE (tj. žalovanou) prostřednictvím dodavatelského úvěru, který je zajištěn zástavním a předkupním právem na základě zástavní smlouvy a smlouvy o zřízení [anonymizováno] práva s vkladem do katastru nemovitostí a smlouvou o smlouvě budoucí kupní s termíny plnění nejpozději do 10. dne po právní moci kolaudačního rozhodnutí a povolení užívání komunikace a sítí. Tyto smlouvy jsou podepsány současně s touto smlouvou o dílo [číslo].

9. Ze smlouvy o smlouvě budoucí kupní uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum] má soud za prokázané, že se smluvní strany dohodly na tom, že do 10 dnů po kolaudaci kompletně dokončeného díla dle smlouvy o dílo [číslo] uzavřou kupní smlouvu definovanou v této smlouvě o smlouvě budoucí kupní. Z vyhotovení dodatku [číslo] ke smlouvě budoucí kupní podepsaného žalobkyní a žalovanou dne [datum] má soud za prokázané, že se smluvní strany dohodly na změně čl. III. smlouvy o smlouvě budoucí kupní, tj. již vlastního obsahu budoucí kupní smlouvy.

10. Ze smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení a právu věcného břemene dle ustanovení § 50a občanského zákoníku uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum] má soud za prokázané, že se smluvní strany dohodly, že v případě realizace stavby definované v čl. II odst. 2 této smlouvy (sítě a komunikace na pozemku parc. [číslo] přípojky na pozemku parc. [číslo]), spolu v budoucnu uzavřou písemnou smlouvu o zřízení práva věcných břemen určeného znění.

11. Z výpisu z obchodního rejstříku vytištěného dne [datum] má soud za prokázané, že členem představenstva [právnická osoba] SE, [IČO], (tj. žalované) byl od [datum] do [datum] společně s [jméno] [příjmení], [datum narození], a následně od [datum] již samostatně Ing. [jméno] [příjmení], [datum narození]. Způsob jednání byl stanoven tak, že každý člen představenstva jedná samostatně.

12. Z výpisu z obchodního rejstříku vytištěného dne [datum] má soud za prokázané, že členem představenstva [právnická osoba] SE, [IČO], (tj. zhotovitele) byl od [datum] [příjmení] [jméno] [příjmení], [datum narození]. Způsob jednání byl stanoven tak, že za představenstvo jedná každý člen představenstva samostatně.

13. Z odstoupení od smlouvy ze dne [datum] ve spojení s podacím lístkem ze dne [datum] má soud za prokázané žalobkyně odeslala žalované na adresu [adresa žalované].

14. Z odstoupení od smlouvy ze dne [datum] ve spojení s podacím lístkem z téhož dne má soud za prokázané žalobkyně odeslala [právnická osoba] SE na adresu [adresa] 13/Tr, a to z důvodu, že dosud nedošlo k předání díla. Zároveň vyzvala uvedenou společnost k předložení listin o ukončení smluv.

15. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a doručenky z datové schránky ze dne [datum] má soud za prokázané, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k součinnosti při výmazu zástavního práva, které vázne ve prospěch žalované na pozemcích žalobkyně parc. [číslo] kat. ú. [obec].

16. Na základě výše provedených důkazů má soud za prokázané, že žalobkyně vlastní pozemky parc. [číslo] v kat. území [obec], zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Nymburk na [list vlastnictví], přičemž k těmto pozemkům je v katastru nemovitostí zapsáno zástavní právo smluvní, a to na základě zástavní smlouvy a smlouvy o zřízení překupního práva k nemovitostem ze dne [datum]. Soud však nemá za prokázané, že žalovaná poskytla částku [částka] (případně jakoukoli jinou částku) zhotoviteli.

17. Podle § 3073 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, práva ze zajištění závazku vzniklá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, byť byla zřízena i jako práva věcná, se posuzují až do svého zániku podle dosavadních právních předpisů. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

18. Pro právní posouzení věci jsou tak rozhodná ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník“), neboť zástavní smlouva byla uzavřena ještě před nabytím účinnosti občanského zákoníku z roku 2012.

19. Podle § 152 občanského zákoníku, zástavního právo slouží k zajištění pohledávky pro případ, že dluh, který jí odpovídá, nebude včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení z výtěžku zástavy.

20. Podle § 155 občanského zákoníku, zástavním právem může být zajištěna pohledávka peněžitá i nepeněžitá. Zástavní právo se vztahuje i na příslušenství této pohledávky (odst. 1). Zástavním právem může být zajištěna i pohledávka, která má v budoucnu vzniknout, anebo pohledávka, jejíž vznik je závislý na splnění podmínky (odst. 3). Zástavní právo se vztahuje i na nároky zástavního věřitele z odstoupení od smlouvy, podle které vznikla zajištěná pohledávka, nebylo-li v zástavní smlouvě dohodnuto něco jiného (odst. 5).

21. Podle § 156 občanského zákoníku, zástavní právo vzniká na základě písemné smlouvy (§ 552) nebo rozhodnutí soudu o schválení dohody o vypořádání dědictví. Za podmínek stanovených zákonem může zástavní právo vzniknout na základě rozhodnutí soudu nebo správního úřadu. Zástavní právo může vzniknout také ze zákona (odst. 1). Zástavní smlouva musí obsahovat označení zástavy a pohledávky, kterou zástava zajišťuje (odst. 2).

22. Podle § 157 odst. 1 občanského zákoníku zástavní právo k nemovitým věcem a k bytům nebo nebytovým prostorům ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu vzniká vkladem do katastru nemovitostí, nestanoví-li zákon jinak.

23. Podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

24. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, k nemovitostem evidovaným v katastru nemovitostí České republiky se zapisuje vlastnické právo, zástavní právo, právo odpovídající věcnému břemeni a předkupní právo s účinky věcného práva.

25. Na základě shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť bylo prokázáno, že nevznikla pohledávka, která měla být zajištěna zástavním právem, které bylo na základě platné zástavní smlouvy zapsáno v katastru nemovitostí u pozemků parc. [číslo] v kat. ú. [obec], vlastněných žalobkyní. Zástavní právo, jakožto právo akcesorické, může vzniknout tehdy, vznikne-li pohledávka, k jejímuž zajištění má sloužit.

26. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 4. 4. 2002, sp. zn. 21 Cdo 957/2001, uvedl, že„ (z) zákon k platnosti zástavní smlouvy nevyžaduje, aby v ní určená pohledávka, kterou má zástavní právo zajišťovat, skutečně existovala. Platná je proto zástavní smlouva i tehdy, jestliže zajišťovaná pohledávka nikdy nevznikla, jestliže zajišťovaná pohledávka zanikla ještě před uzavřením zástavní smlouvy, jestliže zajišťovaná pohledávka, která má vzniknout teprve v budoucnu, ve skutečnosti nevznikne, jestliže se nesplní podmínka, na níž je závislý vznik zajišťované pohledávky apod. Zástavní právo je právem akcesorickým. Vyplývá z toho, že zástavní právo platně vznikne na základě platné zástavní smlouvy, jen jestliže platně vznikla také pohledávka, k jejímuž zajištění má sloužit. Jestliže pohledávka, pro kterou bylo zástavní právo zřízeno, ve skutečnosti platně nevznikla (např. proto, že nedošlo k uzavření smlouvy, podle které měla pohledávka vzniknout, že je taková smlouva neplatná apod.), není tu zástavní právo, i kdyby samotná zástavní smlouva byla bezvadná. Neexistuje-li tedy pohledávka, která má být zajištěna zástavním právem, není to důvodem neplatnosti zástavní smlouvy; tato okolnost má za následek, že podle zástavní smlouvy – ačkoli jde o platný právní úkon a i když, jde-li o nemovitost, bylo podle ní vloženo zástavní právo do katastru nemovitostí – zástavní právo nevznikne.“ Zástavní smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum] je sice platná, neboť byla uzavřena písemně, smluvní strany si v ní určily předmět zástavy a dokonce i pohledávku, kterou měla zajišťovat, ovšem žalobkyně úspěšně zpochybnila skutečnost uvedenou v této zástavní smlouvě, a to, že měla být zajištěna pohledávka ve výši [částka] z titulu dodavatelského úvěru. Jednak žalobkyně upozornila na to, že zástavní smlouva obsahuje minulý čas ohledně poskytnutí tohoto dodavatelského úvěru, což považovala žalobkyně za nereálné, neboť nebyl dán důvod pro to, aby žalovaná zaplatila zhotoviteli uvedenou částku ještě před zahájením jakýchkoli prací, ke kterým se zhotovitel zavázal ve smlouvě o dílo, ale navíc bylo toto ujednání i v rozporu se způsobem úhrady ceny díla uvedené v čl. III odst. 4 a 5 smlouvy o dílo, ve kterých bylo uvedeno, že cena díla bude teprve uhrazena na základě dodavatelského úvěru (nikoli tedy, že již byla uhrazena a teprve bude spotřebována na uvedené práce), ale zároveň zde bylo specifikováno, že budou vystavovány faktury, které musí obsahovat náležitosti dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, a ke každé faktuře měl být přiložen oceněný soupis prací provedených v příslušeném kalendářním měsíci – zajišťovací protokol, v němž bude oboustranně potvrzeno, že fakturované dílo je provedeno bez vad a nedodělků – tudíž je dle žalobkyně patrné, že měla probíhat měsíční fakturace díla a to pouze za ty práce, které by byly skutečně provedeny a odsouhlaseny.

27. Dle právního hodnocení soudu není ovšem zcela rozhodné, že existují dílčí rozpory mezi formulací termínu vyplacení dodavatelského úvěru v jednotlivých smlouvách (byť tyto okolnosti nasvědčují tomu, že žalovaná skutečně žádnou částku zhotoviteli neuhradila). K tomuto srov. závěry Ústavního soudu v nálezu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 1148/07, ve kterém Ústavní soud ve větě první právní věty uvedl, že„ (o) kolnost, že v zástavní smlouvě je uvedeno, že zástavní věřitel poskytl půjčku dlužníkovi, k jejímuž zajištění měla zástava sloužit, ačkoliv fakticky byla půjčka poskytnuta až po uzavření zástavní smlouvy a navíc v jiné výši, než jaká byla deklarována v zástavní smlouvě, nemůže mít zásadní vliv na vznik zástavního práva.“ Případná diskrepance v termínu vyplacení dodavatelského úvěru by tak v konečném důsledku neměla za důsledek konstatování, že zástavní právo nevzniklo, pokud by bylo prokázáno, že vznikla pohledávka zajištěná zástavním právem, byť v jiné částce anebo k jinému datu. Ovšem v projednávané věci není fakticky zpochybňován termín vyplacení dodavatelského úvěru (ať už tedy před uzavřením zástavní smlouvy anebo podle podmínek definovaných ve smlouvě o dílo na základě dílčích faktur). V projednávané věci je zpochybňován samotný vznik pohledávky, tj. to, zda vůbec byly nějaké finanční prostředky žalovanou zhotoviteli vyplaceny, neboť žalobkyně uvedla, že nebyl důvod pro to, aby žalovaná zhotoviteli jakékoli finanční prostředky poskytla, jednak proto, že nebyly práce ještě ani zahájeny, ale posléze nebyly v podstatě ani žádné práce realizovány. Žalobkyně dále zdůraznila, že uvedené společnosti (žalovaná a zhotovitel) byly personálně propojeny, čímž vytvořily situaci, za které nečinnost kterékoli ze společností nemusela být postihována druhou společností. Ústavní soud v již výše citovaném nálezu pokračoval tak, že„ (z) ástavní právo totiž vznikne, jde-li o nemovitost, jako tomu bylo v souzené věci, vkladem do katastru nemovitostí. Zástavní právo je ovšem právem akcesorickým a jeho faktický vznik je podmíněn faktickým vznikem pohledávky, k jejímuž zajištění má sloužit. Je-li půjčka, jak bylo řečeno, reálným závazkem, pak zástavní právo vznikne jen v rozsahu skutečně poskytnuté půjčky.“ V projednávané věci nebylo prokázáno, že by byla uzavřena smlouva o dodavatelském úvěru, resp. nebylo prokázáno, že by byly sjednány podmínky poskytnutí úvěru tak, jak je definuje obchodní zákoník, na základě kterých by byly anebo případně měly i v budoucnu být vyplaceny finanční prostředky. Nebyl předložen ani žádný doklad (např. výpis z účtu), který by prokazoval, že žalovaná vyplatila zhotoviteli částku [částka], která měla být zajištěna zástavním právem. Ani nebyly případně předloženy žádné faktury (na základě smlouvy o dílo), z nichž by bylo patrné, že mají být uhrazeny za prováděné dílo z dodavatelského úvěru uvedeného ve smlouvě o dílo. Naopak byly prokázány skutečnosti svědčící o tom, že žádný dodavatelský úvěr sjednán a poskytnut nebyl, neboť panovaly rozpory ve smlouvách, které se čerpání případného dodavatelského úvěru týkaly. Nelze tak dospět k jinému závěru, než že nevznikla pohledávka, která měla být zajištěna zástavním právem ze zástavní smlouvy.

28. Dále soud konstatuje, že sice bylo prokázáno, že žalobkyně odstoupila od smlouvy o dílo, ovšem zástavní právo mělo zajišťovat nikoli práce prováděné na základě smlouvy o dílo, ale dodavatelský úvěr v částce [částka], proto ani případná realizace dílčích prací, které by byly na základě smlouvy o dílo realizovány, by neměly za následek vznik nebo trvání zástavního práva z výše uvedené zástavní smlouvy a nemohl by být po odstoupení od smlouvy o dílo aplikován ani § 172 občanského zákoníku, neboť k prováděnému dílu nebylo sjednáno zástavní právo.

29. Za situace, kdy bylo prokázáno, že nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně, tj. pozemky parc. [číslo] č [číslo] v kat. ú. [obec], zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Nymburk na [list vlastnictví] jsou dle zápisu v katastru nemovitostí zatíženy zástavním právem, ačkoli zástavní právo z důvodu neexistence pohledávky nikdy nevzniklo, neboť pohledávka uvedená v této zástavní smlouvě nikdy nevznikla a zástavní právo je jako akcesorické právo závislé na vzniku pohledávky, a žalovaný, jakožto zástavní věřitel je zcela nečinný a neposkytl žalobkyni součinnost pro vymazání tohoto zástavního práva z katastru nemovitostí, rozhodl soud o žalobě tak, že jí vyhověl a určil, že pozemkové parcely [číslo] v kat. ú. [obec] zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Nymburk, na [list vlastnictví] pro kat. území a obec Třebestovice, nejsou zatíženy zástavním právem ve prospěch žalované.

30. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. za použití ustanovení § 151 odst. 1 o.s.ř., a přiznal žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši [částka]. Tyto náklady jsou tvořeny odměnou advokáta za 4 úkony právní služby po [částka] (převzetí zastoupení, sepis výzvy, sepis žaloby a účast na jednání), přičemž tarifní hodnotu věci určil soud podle § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ advokátní tarif“) tj. dle advokátního tarifu ve výši [částka], neboť předmětem řízení bylo určení neexistence práva. Konkrétně šlo o určení neexistence zástavního práva u pozemků vlastněných žalobkyní. Lze souhlasit se zástupcem žalobkyně, že zástavní právo bylo zapsáno ve výši [částka], ovšem to je částka, kterou by byl věřitel uspokojen, pokud by se domáhal svého práva ze zajištěné pohledávky. Nejedná se ovšem o hodnotu pozemků, na nichž zástavní právo vázlo. Uvedené zástavní právo by mohlo být vykonáno v uvedené částce, pokud by se věřitel úspěšně domohl výkonu svého práva (pak by mohl být veden soudní spor v této hodnotě), ovšem toto není jediný důsledek evidovaného zástavního práva. Zástavní právo fakticky omezuje vlastníka nemovitosti, na němž zástavní právo vázne, v nakládání s takovou nemovitostí, snižuje hodnotu nemovitosti na trhu (a nikoli nutně jen o částku, v jejíž prospěch je zástava evidována); ostatně různé příklady omezení vlastnického práva žalobkyně uvedla v souvislosti s tvrzeným naléhavým právním zájmem na určení neexistence zástavního práva. Proto soud považuje předmět řízení za předmět neocenitelný penězi. Dále jsou náklady na zastoupení tvořeny režijním paušálem ke každému úkonu právní služby, tj. ve výši 4 x [částka] podle 13 odst. 4 advokátního tarifu, DPH ve výši 21 % z částky [částka] a zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka] Náklady řízení činí celkem částku [částka].