10 C 74/2021

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Kotouček Mikoláškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 83 401,91 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 83 401,91 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 410,90 Kč, spolu s úrokem ve výši 17,9 % ročně z částky 83 401,91 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 83 401,91 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 20 615,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta titul jméno příjmení, se sídlem v obec, ulice a číslo.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu neuhrazeného kontokorentního úvěru. Původní věřitel společnost právnická osoba uzavřela s žalovaným smlouvu o bankovních produktech a službách, na základě níž se původní věřitel zavázal poskytovat žalovanému bankovní služby a produkty a vést účet č. bankovní účet. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky původního věřitele, produktové podmínky kontokorentního úvěru a produktové podmínky běžného účtu a platebního styku. Žalovaný požádal dne 18. 4. 2013 o navýšení limitu na 52 000 Kč, dne 18. 11. 2013 o navýšení limitu na 66 000 Kč a dne 25. 3. 2015 o navýšení limitu na 71 000 Kč. Žalovaný překročil sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácel úvěr řádně a včas, proto původní věřitel dne 2. 10. 2017 převedl dlužnu částku ve výši nepovoleného přečerpání úvěru ve výši 85 401,91 Kč na nově zřízený úvěrový účet č. bankovní účet, což bylo žalovanému i oznámeno. Původní věřitel prohlásil úvěr ke dni 6. 2. 2018 za splatný. Žalovaný byl předžalobní výzvou vyzván k úhradě dlužné částky. Žalobkyně požaduje zaplacení částky 83 401,91 Kč představující dlužnou jistinu, kapitalizovaný úrok z prodlení ke dni 25. 2. 2020, dále zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 83 401,91 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení a smluvní úrok z prodlení ve výši 17,90 % ročně z částky 83 401,91 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání soudu se pak žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl k jednání řádně předvolán. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Žalobkyně se z jednání řádně omluvila a vyjádřila souhlas s rozhodnutím soudu ve věci v její nepřítomnosti.

3. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne datum má soud za prokázané, že společnost právnická osoba, IČO uzavřela s žalovaným smlouvu o bankovních produktech a službách, na základě které se zavázala žalovanému poskytovat bankovní produkty a služby, konkrétně vést běžný účet č. bankovní účet, jehož součástí bylo sjednání povoleného limitu anonymizováno ve výši 20 000 Kč s roční úrokovou sazbou ve výši 17,90 %. Úroková sazba pro nepovolený debetní zůstatek byla uvedena v úrokovém lístku. Výše povoleného debetního limitu mohla být na žádost klienta upravována prostřednictvím elektronické instrukce.

4. Ze všeobecných obchodních podmínek obsahujících zapracované změny a doplňky k 1. 1. 2008 má soud za prokázané, že obsahuje podrobné vymezení pravidel všech produktů a služeb, které původní věřitel svým klientům poskytoval.

5. Z produktových podmínek spotřebitelského kontokorentního úvěru ze dne 1. 1. 2011 má soud za prokázané, že obsahuje podrobné smluvní ujednání související s kontokorentním úvěrem, přičemž v nich bylo definováno, že kontokorentní úvěr anonymizováno představuje spotřebitelský úvěr ve formě možnosti přečerpání, který může být součástí smlouvy o bankovních produktech. Tento úvěr je čerpán průběžně do výše povoleného debetního zůstatku. V odstavci 20 bylo sjednáno, že je banka oprávněna v případě nedodržení kreditního období zrušit povolený limit v den zrušení povoleného limitu otevřít úvěrový účet („ splatný anonymizováno“) a převést na něj debetní zůstatek z běžného účtu. Klient je pak povinen splatit bance splatný anonymizováno v pravidelných měsíčních splátkách tak, aby délka splácení nepřesáhla dobu 24 měsíců a dále platit úroky ze splatného anonymizováno; výše úrokové sazby ze splatného anonymizováno byla uveřejněna v úrokovém lístku.

6. Ze sazebníku poplatků za produkty a služby pro nepodnikatele má soud za prokázané, že poplatek za čerpání povoleného debetního zůstatku anonymizováno činí 29 Kč měsíčně, oznámení o převodu anonymizováno na Splatný anonymizováno činí 200 kč, vedení splatného anonymizováno činí částku 49 Kč měsíčně, výzva ke splatnosti úvěru činí částku 300 Kč, zaslání oznámení o zrušení anonymizováno činí částku 200 Kč.

7. Ze žádosti o povolení debetního zůstatku anonymizováno ze dne 7. 4. 2008 má soud za prokázané, že žalovaný žádal o poskytnutí finančního rámce ve výši 20 000 Kč, měsíční příjem vykázal v částce 17 000 Kč, pracovní poměr měl na dobu neurčitou a nehradil jiné splátky.

8. Z ročních úrokových sazeb z vkladů a úvěrů má soud za prokázané, že od 26. 3. 2008 byla vyhlašovaná úroková sazba pro anonymizováno ve výši 17,90 % ročně a úroková sazba za splatný anonymizováno ve výši 24 % ročně.

9. Z výpisu z interního registru, které žalobkyně nakopírovala přímo do vyjádření ze dne 31. 5. 2021 má soud za prokázané, že v době poskytování úvěru neměl žalovaný s původním věřitelem žádné závazky a závazky s jinými společnostmi činily měsíčně částku 3 734,80 Kč.

10. Z výpisů z běžného účtu č. 2013 /3-1, 2012 /13-1 a 2011 až 2010 má soud za prokázané, že povolený limit anonymizováno činil částku 20 000 Kč a úroková sazba činila částku 19,90 % ročně (za období 2013 /3-1 pak úrok ve výši 21,99% ročně) a dále že byl žalovaný informován o následcích překročení povoleného limitu anonymizováno (vyčíslen smluvní úrok z nepovoleného debetního zůstatku 29 % ročně, 1. upomínka za 400 Kč, 2 a další upomínka za 500 Kč, sankční poplatek za převedení nepovoleného debetu z běžného účtu minimálně za 500 Kč jinak 10 % splatného anonymizováno, výzva ke splatnosti úvěru za 300 Kč, vedení splatného anonymizováno za 49 Kč měsíčně). Součástí výpisu č. 2011 byla informace o změnách splatnosti splatného anonymizováno, u kterého se prodloužila doba splácení na 48 měsíců. Z výpisů z běžného účtu č. 2014 /13-1 až 2013 /13-11 a 2015 /2-1 má soud za prokázané, že povolený limit anonymizováno činil částku 66 000 Kč a roční úroková sazba byla sjednána na 21,99 % ročně. Z výpisů z běžného účtu č. 2013 až 2013 má soud za prokázané, že povolený limit anonymizováno činil částku 52 000 Kč a roční úroková sazba byla sjednána na 21,99 % ročně. Z výpisů z běžného účtu č. 2017 /9-1, 2016 /13-1 a 2015 /13-3 má soud za prokázané, že povolený limit anonymizováno činil částku 71 000 Kč a roční úroková sazba byla sjednána na 21,99 % ročně. U výpisu z běžného účtu č. 2017 má soud za prokázané, že počáteční zůstatek činil částku minus 76 746,97 Kč a daný měsíc byl žalovanému účtován poplatek za nepovolený debet e výši 132,69 Kč a poplatek za otevření úvěrového účtu ve výši 7 100 Kč, v tomto měsíci byl k 2. 10. 2017 evidován převod částky 85 401,91 Kč s popisem„ Otevření úvěrového účtu“.

11. Z oznámení o otevření úvěrového účtu ze dne 3. 10. 2017 má soud za prokázané, že byl žalovanému převeden z běžného účtu č. bankovní účet dluh na nově otevřený úvěrový účet číslo počet splátek byl sjednán na 24 a to po 3 558,41 Kč.

12. Z výpisu z úvěrového účtu č. 2020 číslo, 2019 číslo, 2018 číslo, 2017 číslo má soud za prokázané, že za celou dobu vedení úvěrového účtu žalovaný zaplatil částku 2000 Kč dne 21. 5. 2018 (výpis 2018), ve všech ostatních výpisech je evidováno 0 transakcí, konečná částka činila 83 401,91 Kč.

13. Z oznámení o zesplatnění ze dne 6. 2. 2018 ve spojení s podacím archem ze dne 9. 2. 2018 má soud za prokázané, že byl žalovaný informován o zesplatnění úvěru ve výši 85 401,91 Kč ke dni 6. 2. 2018. Oznámení bylo žalovaného dne 9. 2. 2018 odesláno na adresu adresa žalovaného.

14. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 2. 2020, jejíž součástí je seznam postoupených pohledávek má soud za prokázané, že společnost právnická osoba převedla na žalobkyni pohledávku za žalovaným, přičemž pohledávka za žalovaným byla identifikována na č.l. 49 seznamu, řádek 419.

15. Z potvrzení jméno příjmení anonymizováno o úplatě postoupených pohledávek ze dne 19. 2. 2019 má soud za prokázané, že žalobkyně uhradila kupní cenou za postoupené pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 2. 2020, čímž došlo k účinkům postoupení pohledávek na žalobkyni.

16. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 28. 2. 2020 ve spojení s podacím archem ze dne 2. 3. 2020 má soud za prokázané, že bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky původním věřitelem na žalobkyni. Oznámení bylo žalovanému dne 2. 3. 2020 odesláno na adresu adresa žalovaného.

17. Z platební historie má soud za prokázané, že k 6. 2. 2018 byla ukončena smlouva, poskytnutý úvěr činil částku 85 401,91 Kč a bylo zaplaceno na tento úvěr toliko 2000 Kč dne 21. 5. 2018.

18. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 31. 3. 2020 ve spojení s podacím archem ze dne 6. 4. 2020 má soud za prokázané, že byl žalovaný před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 101 096,63 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy číslo. Výzva byla žalovanému odeslána dne 6. 4. 2020 na adresu adresa žalovaného.

19. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že původní věřitel dne 7. 4. 2008 zřídil a provozoval pro žalovaného běžný účet, ke kterému měl žalovaný sjednán povolený limit přečerpání ve výši 20 000 Kč, který se následně navýšil na 52 000 Kč, následně na 66 000 Kč a nakonec na 71 000 Kč. Původní věřitel byl na základě ujednání v odstavci 20 produktových podmínek spotřebitelského úvěru oprávněn otevřít žalovanému úvěrový účet a převést na něj dlužnou částku s tím, že vedení tohoto účtu bylo zpoplatněno měsíčním poplatkem ve výši 49 Kč. Úroková sazba na splatném anonymizováno byla ujednána na 24 % ročně. Žalovanému bylo oznámeno zesplatnění úvěru ve výši 85 401,91 ke dni 6. 2. 2018. Pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem dne 18. 2. 2020 postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný byl výzvou ze dne vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Nebylo prokázáno, že by žalovaný po podání žaloby na svůj dluh čehokoliv uhradil.

20. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení této věci.

21. Podle § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „ občanský zákoník“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti (1). Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

22. Podle § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvu jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

23. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění (dále jen„ obchodní zákoník“), smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

25. Podle § 365 věty prvé obchodního zákoníku je dlužník v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem.

26. Podle § 262 odst. 4 obchodního zákoníku ve vztazích podle § 261 nebo podřízených obchodnímu zákoníku dohodou podle odst. 1 se použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních předpisů něco jiného, ustanovení této části na obě strany; ustanovení občanského zákoníku nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulí a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele, je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na její společné závazky se použijí ustanovení občanského zákoníku.

27. Podle § 2 písm. a) zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb., v platném znění (dále jen„ zákon o podmínkách spotřebitelského úvěru“), pro účely tohoto zákona se rozumí spotřebitelským úvěrem poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, například ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, ze které je spotřebitel povinen platit.

28. Podle § 23 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), právní vztahy týkající se spotřebitelského úvěru vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními právními předpisy (1). Ustanovení § 7 odst. 1 až 3, § 12, 13 a § 16 odst. 2 věta druhá a § 16 odst. 3 se použijí i na právní vztahy vzniklé ze smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uzavřené na dobu neurčitou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (2).

29. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Původní věřitel uzavřel s žalovaným smlouvu o bankovních produktech, na základě které pro žalovaného zřídil a vedl běžný účet. Zároveň si původní věřitel s žalovaným ujednal, že bude žalovaný oprávněn přečerpat účet vždy do povoleného limitu, který byl v den uzavření smlouvy (7. 4. 2008) sjednán ve výši 20 000 Kč. Žalovaný byl oprávněn výši limitu prostřednictvím elektronické instrukce změnit, což se opakovaně stalo a tento limit byl navýšen na částku 52 000 Kč, následně na částku 66 000 Kč a nakonec na částku 71 000 Kč (všechna navýšení proběhla před 1. 12. 2016, tj. před účinností zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Součástí pravidelných měsíčních výpisů z běžného účtu byla i informace o rámci stanoveného limitu pro povolené přečerpání účtu a rekapitulace smluvních podmínek, za nichž dochází k povolenému přečerpání účtu (zejména rekapitulace výše smluvního úroku a dále poplatků spojených s povoleným přečerpáním účtu. Vzhledem k tomu, že žalovaný přečerpal povolený limit (který byl sjednán ve výši 71 000 Kč) a nesplácel stanovené splátky řádně a včas převedl původní věřitel dlužnou částku ve výši 85 401,91 Kč z běžného účtu žalovaného č. bankovní účet na tzv. úvěrový účet číslo. Žalovanému vyměřil celkem 24 splátek po 3 558,41 Kč, které byly splatné vždy k 2. dni každého měsíce. Zároveň informoval žalovaného o tom, že za otevření úvěrového účtu byl účtován poplatek ve výši 10 % z aktuálního rámce anonymizováno. Oznámením ze dne 6. 2. 2018 informoval původní věřitel žalobce o tom, že je jeho dluh ve výši 85 401,91 k 6. 2. 2018 splatný. Žalovaný dne 21. 5. 2018 uhradil částku 2 000 Kč a dlužný zůstatek na úvěrovém účtu se snížil na částku 83 401,91 Kč. Další splátky již žalovaný neuhradil. Dne 18. 2. 2020 uzavřel původní věřitel s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které převedl na žalobkyni pohledávku za žalovaným. Tato pohledávka byla identifikována v seznamu postoupených pohledávek na řádku číslo. Žalobkyně se domáhala zaplacení smluvního úroku ve výši 17,90 % z částky 83 401,91 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení. Dle úrokového lístku činila úroková sazba za splatný anonymizováno 24 % ročně, žalobkyně se tak domáhala úroku nižšího, než jaký byl sjednán. Soud je žalobním petitem vázán a přiznal žalobkyni právo na zaplacení smluvního úroku ve výši 17,90 % ročně z částky 83 401,91 Kč 30. Soud vyhověl žalobkyni i co do příslušenství přiznané pohledávky ve smyslu ustanovení § 1970 o.z., když období, za něž žalobkyně úrok z prodlení požaduje, je obdobím, kdy byl žalovaný s plněním své povinnosti již v prodlení, tedy od 2. 10. 2017 (datum, kdy byla dlužná částka převedena na úvěrový účet) do 6. 2. 2018, tj. do dne prohlášení úvěru za splatný, v kapitalizované výši 2 410,90 Kč Žalobkyně v žalobním petitu uvedla, že výše kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení od 2. 10. 2017 do 6. 2. 2018 (tak jak ho vymezila žalobkyně) odpovídá částce 4 064,19 Kč, avšak tento údaj považuje soud za nesprávně vypočítaný, když po dosazení částky 85 401,91 Kč (výše dlužné částky evidované na úvěrovém účtu), hodnoty zákonného úroku z prodlení 8,05 % ročně a počátku doby od 2. 10. 2017 do 6. 2. 2018 vychází kapitalizovaný úrok na částku 2 410,90 Kč. Dále se žalobkyně domáhala přiznání zákonného úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 83 401,91 Kč od 26. 2. 2020. Žalobkyně požadovala úrok nižší (tj. 8,5 %), než jaký stanovovalo nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, (10 %), přičemž žalobním petitem je soud vázán, proto přiznal žalobkyni právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení v požadované nižší výši 8,5 % ročně od 26. 2. 2020, neboť v tuto dobu byl žalovaný prokazatelně v prodlení s úhradou svého dluhu, když byl v prodlení již převedením dlužné částky přečerpaného anonymizováno na tzv. úvěrový účet..

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 615,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 337 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 83 401,91 Kč sestávající z částky 4 460 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 280 Kč ve výši 2 998,80 Kč Místo plnění náhrady nákladů bylo stanoveno v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.