10 C 87/2025
č. j. 10 C 87/2025-28
V PLATNOSTICitované zákony (8)
Plný text
Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Janem Tomešem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , Anonymizováno o zaplacení částky 24 409 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 634 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně jdoucím z částky 12 634 Kč od 5. 10. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se, co do nároku na zaplacení částky 7 241 Kč, částky 4 534 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucího z částky 19 875 Kč od 2. 11. 2023 do 4. 10. 2024, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucího z částky 7 241 Kč od 5. 10. 2024 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 2,25 % ročně jdoucího z částky 12 634 Kč od 5. 10. 2024 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou, podanou u nadepsaného soudu dne , datum, , ve znění doplnění ze , datum, , se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení finančního plnění zahrnujícího částku jistiny tvrzeného spotřebitelského úvěru a poplatku za poskytnutí ve výši , částka, , částku smluvní pokuty ve výši , částka, a příslušenství sestávajícího ze zákonného úroku z prodlení jdoucího z částky , částka, od , datum, do zaplacení a nákladů mimosoudního vymáhání ve výši , částka, . V odůvodnění podané žaloby žalobkyně uvedla, že z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, (dále jen „Smlouva“), sjednané s odkazem na její „Všeobecné obchodní podmínky (dále jen „VOP“) a elektronicky, za využití předchozí verifikační platby, předložení fotografie občanského průkazu a vložení PIN kodu, žalovanému, po přezkoumání jeho tzv. úvěrsuchopnosti, na bankovní účet č. , Anonymizováno, vyplatila , částka, , přičemž následně, k , datum, , spolu ještě dojednali navýšení poskytnutého plnění, a to o částku , částka, , kterou žalobkyně žalovanému, taktéž na shora označený bankovní účet, vyplatila , datum, . Poskytnuté plnění, navýšené o poplatek , částka, , se žalovaný zavázal splatit ve lhůtě do , datum, , a to pod sankcí smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Po datu poskytnutí však žalovaný splatil toliko , částka, , byť byl k zaplacení upomínán jednak upomínkami z , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, , a následně též cestou předžalobní výzvy ze dne , datum, .
2. Žalovaný se k uplatněnému nároku nijak nevyjádřil a k jednání se bez omluvy nedostavil, ačkoli mu byly výzva k vyjádření (spolu se žalobou) i předvolání k jednání doručeny k , datum, (výzva k vyjádření), resp. k , datum, (předvolání k jednání).
3. Soud provedl dokazování, v jehož rámci, ve smyslu § 132 o. s. ř., provedl a hodnotil, samostatně i ve vzájemných souvislostech, níže uvedené:
4. Textem písemného vyhotovení Smlouvy, datovaným k , datum, /, datum, , vzal soud za prokázané, že se žalobkyně, s odkazem na znění taktéž předložených, interních všeobecných obchodních podmínek, žalovanému zavázala vyplatit částku , částka, , konkrétně cestou převodu na bankovní účet č. , Anonymizováno, , jíž pro účely splácení navýšila též o poplatek za poskytnutí ve výši , částka, . Toto plnění, v souhrnu celkem , částka, , se měl žalovaný zavázat splatit ve lhůtě do , datum, , a to pod sankcí smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Případné zaslání písemné upomínky k úhradě žalobkyně zpoplatnila částkou , částka, za jednu každou zaslanou upomínku. Podpis žalovaného je pod textem Smlouvy nahrazen čtyřmístným „PIN kodem“ . „PIN kodem“, jiného znění, je žalovaný identifikován též v dokumentu „“DODATEK KE SMLOUVĚ O ÚVĚRU Č. , Anonymizováno, “, datovaném k , datum, , oproti jehož podpisu se žalobkyně, prostřednictvím svého pověřence, zavázala poskytnuté plnění navýšit o , částka, , za současného navýšení příslušného poplatku za poskytnutí na částku , částka, .
5. Žalobkyně předložila též fotografii obou stran občanského průkazu žalovaného.
6. Společnost , právnická osoba, ., v písemné zprávě ze dne , datum, potvrdila, že byl bankovní účet č. , hodnota, v říjnu 2023 veden ve prospěch žalovaného. V souběžně předloženém výpisu z tohoto bankovního účtu je dále, k datu , datum, , evidována příchozí platba od žalobkyně ve výši , částka, a, k datu , datum, , příchozí platba od žalobkyně ve výši , částka, . Tyto platby, jako platby odchozí, jsou zaznamenány též v předloženém výpisu z bankovního účtu žalobkyně, vedeného taktéž , právnická osoba, .
7. Předloženou listinou, nazvanou „Výzva k úhradě před podáním žaloby“, datovanou k , datum, , žalobkyně, prostřednictvím její zástupkyně, žalovaného upomenula, aby jí, pod sankcí soudního vymáhání, nárokované plnění zaplatil ve třídenní lhůtě. Dle předloženého podacího lístku zástupkyně žalobkyně tuto předžalobní upomínku k poštovní přepravě podala ještě dne , datum, .
8. Žalobkyně dále k důkazu předložila texty upomínek datovaných k , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, . Odeslání těchto dokumentů nicméně nebylo doloženo žádnými doklady a za situace, kdy se zástupkyně žalobkyně ani žalobkyně nedostavily k soudnímu jednání, nebylo možné tento nedostatek odstranit cestou výzvy k doložení, ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. (totožně viz závěry rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ).
9. Podle § 513 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, ve znění účinném k datu , datum, (dále jen „o. z.“), příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.
10. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.
11. Podle § 554 o. z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.
12. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.
13. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.
14. Podle § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.
15. Podle § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.
16. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
18. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
19. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. (1) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
20. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
21. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném k datu , datum, (dále jen „z. s. ú.“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
22. Výše zákonného úroku z prodlení je upravena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinnému k datům počátku prodlení.
23. V návaznosti na skutková zjištění shora uvedená lze konstatovat, že žalobkyně neprokázala, zda žalovaný řádným a identifikovatelným způsobem provedl akceptaci tvrzeného závazku ze Smlouvy, resp. i jejího dodatku. V této souvislosti je třeba uvést, že na soudu předloženém textu Smlouvy (i dodatku), v rozporu s § 561 odst. 1 o. z., absentuje podpis žalovaného, případně i jakékoli jiná, např. elektronická značka, jež by žalovaného, jako obláta, jakkoli identifikovala. Přičemž je třeba doplnit, že vyplnění vstupního formuláře a případné zaslání verifikační platby z konkrétního bankovního účtu (pozn. toto taktéž nebylo doloženo), jakož i zadání PIN kódu, nezakládá jednoznačnou identifikaci smluvní strany (obdobně viz např. závěry rozsudku Nevyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, , či závěry rozsudku Vrchního soudu v Praze sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ), v konkrétním případě žalovaného, neboť nelze bez dalšího vyloučit, že shora označený bankovní účet mohla fakticky užívat též další, třetí osoba. Nadto též popsaný postup nemůže založit závěr o skutečnosti, zda případný oblát v konkrétním čase vyslovil souhlas s konkrétním zněním smluvních ujednání, což je možno konstatovat i ve vztahu k toliko údajně zaslanému PIN kódu, jehož zaslání není ze strany žalobkyně taktéž nijak doloženo, neboť tento kód je toliko vytištěn na předložených textech Smlouvy i jejího dodatku.
24. S tím, že se žalobkyně, resp. její zástupkyně, z nařízeného jednání ve věci omluvila (a nepožádala z důležitého důvodu o odročení), v důsledku čehož nebylo možné stran doplnění důkazů k popsaným sporným skutečnostem poskytnout procesní poučení, ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř., a ani jednání za účelem případného poskytnutí zmíněného poučení odročit (obdobně viz např. závěry rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ). Ohledně podmínek zakládajících existenci závazku ze Smlouvy, vč. dodatku, jakožto právního základu uplatněného nároku, tak žalobkyně neunesla tzv. důkazní břemeno, neboť právě na ní bylo, aby doložila existenci těch skutečností, jichž se ve svůj prospěch domáhala.
25. Splnění uvedené povinnosti, tj. unesení tzv. důkazního břemene, vyplývá z projednací zásady, jíž je civilní řízení sporné ovládáno (viz zejména § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a § 120 odst. 2 o. s. ř.). Ostatně, právě zásada projednací v občanskoprávním soudním řízení vymezuje břemena důkazní i tvrzení jako procesní odpovědnost za výsledek řízení, která, pod sankcí neúspěchu ve věci, stíhá toho z účastníků, v jehož zájmu je, aby soud uznal tvrzenou skutečnost za prokázanou (shodně viz např. nález Ústavního soudu České republiky sp. zn. II. ÚS 385/15 ze dne , datum, ). Z projednací zásady také dále plyne i tradičně traktovaný závěr, že „co není v řízení dokázáno, jako by nebylo“.
26. Za daného stavu tedy soud při právním hodnocení věci vycházel ze závěru, že žalovaný, v rozporu s § 1724 odst. 1 o. z., neprovedl akceptaci závazku, jenž měl být založen Smlouvou (odpovídajícího dle obsahu závazku ze spotřebitelského úvěru, ve smyslu § 2395 o. z. ve spojení s § 2 odst. 1 z. s. ú.). A to s ohledem na skutečnost, že, v rozporu § 551 o. z., nebyl doložen žádný identifikovatelný projev vůle žalovaného, jenž by aktu akceptace odpovídal. Tvrzený závazek ze Smlouvy, jako svojí povahou dvoustranné právní jednání, vyžadující souhlasný projev alespoň dvou osob, je tedy na místě kvalifikovat jako právní jednání nicotné, zdánlivé, ve smyslu, § 554 o. z. ve spojení s § 551 o. z.
27. Závazek ze Smlouvy, vč. dodatku, svojí povahou toliko zdánlivý, tak přirozeně nemohl vyvolat zamýšlené a v něm vyjádřené právní účinky. Plnění poskytnutá žalobkyní s odkazem na závazek ze Smlouvy a dodatku tedy bylo na místě právně kvalifikovat jako tzv. kvazi závazek z bezdůvodného obohacení, ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z., založený nikoli na základě smluvním, ale toliko až fakticky, vyplacením peněžních prostředků na bankovní účet, k němuž žalovaný t. č. vykonával dispoziční oprávnění. Z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného proto soud uplatněný nárok akceptoval jako důvodný co do částky , částka, , odpovídající, ve smyslu § 2993 o. z., nesplacené částce načerpaného a nesplaceného plnění. Jako datum, kdy se žalovaný, ve smyslu § 1968 o. z., s plněním na uvedenou částku dostal do prodlení, soud určil datum , datum, , tj. den následující po uplynutí lhůty k plnění, jež byla stanovena v předžalobní upomínce, datované k , datum, , odeslané ještě téhož dne. A to s ohledem na skutečnost, že takto učiněné oznámení v sobě zahrnuje mj. i první doloženou výzvu k uhrazení celého plnění, právně kvalifikovaného jako bezdůvodné obohacení (obdobně viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ). Přičemž, žalobkyně předžalobní upomínku k poštovní přepravě podala dne , datum, , k jejímu doručení tedy, za využití domněnky zakotvené v § 573 o. z., došlo dne , datum, a zde stanovená třídenní lhůta k plnění uplynula k , datum, . Od data , datum, tak žalobkyni, ve smyslu § 1970 o. z., vzniklo též právo nárokovat z částky , částka, zákonný úrok z prodlení.
28. Ve zbytku, tedy co do položek zahrnujících pohledávky z (i.) plnění převyšujícího částku bezdůvodného obohacení výši , částka, , (ii.) smluvní pokuty ve výši , částka, , (iii.) zákonného úročení za období, kdy se žalovaný nenacházel v prodlení, zákonného úročení z částky, kterou žalovaný žalobkyni nedlužil a zákonného úročení v sazbě převyšující k , datum, sazbu stanovenou shora označeným nařízením vlády, jakož i (iv.) nedoložených nákladů mimosoudního vymáhání ve výši , částka, (viz bod 8 odůvodnění), soud uplatněný nárok výrokem II. rozsudku zamítl.
29. O nákladech řízení rozhodl soud tak, že se právo na jejich částečnou náhradu, ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř., nepřiznává žádnému z účastníků. V tomto směru vzal soud v úvahu, že v řízení v převažujícím rozsahu uspěl žalovaný, neboť uplatněný nárok byl, i se zohledněním příslušenství, v převažujícím rozsahu zamítnut a žalovanému v souvislosti s řízením nevyvstaly žádné výlohy.
30. Lhůtu k úhradě plnění vymezeného ve výroku I. rozsudku soud stanovil jako zákonnou, třídenní, ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.