10 C 96/2020

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Janem Tomešem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částky 500 067,80 Kč s příslušenstvím doplňujícím rozsudkem I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně jdoucí z částky 89 697,84 Kč za období od 7. 7. 2020 do 6. 5. 2021, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Nadepsaný soud rozsudkem č. j. 10 C 96/2020-961 ze dne 16. 2. 2024 rozhodl ve věci shora označené, v níž se žalobkyně vůči žalované domáhala zaplacení částky 500 067,80 Kč s příslušenstvím, představovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně, jdoucím z uvedené částky od 7. 7. 2020 do zaplacení. Takto soud žalované uložil zaplatit žalobkyni částku 97 598,22 Kč (s korespondujícím příslušenstvím) a co do částky 312 771,74 Kč (s korespondujícím příslušenstvím) uplatněný nárok zamítl. Již dříve pak soud řízení o části uplatněného nároku (v důsledku částečného zpětvzetí), konkrétně v rozsahu částky 89 697,84 Kč (avšak bez korespondujícího příslušenství – zákonného úroku z prodlení), zastavil t. č. již pravomocným usnesením z čl. 449.

2. Za daného stavu věci tedy v řízení zůstal nevypořádán dílčí nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucího z částky 89 697,84 Kč od 7. 7. 2020 do zaplacení (do 6. 5. 2021). Tuto skutečnost soud, za podmínek § 166 odst. 1 a 2 o. s. ř., zjistil dřív, než rozsudek z čl. 961 nabyl právní moci a ve věci nařídil dodatečné jednání, k němuž předvolal zástupce účastnic, kteří se k dodatečně projednávanému dílčímu nároku již nevyjádřili.

3. Z hlediska skutkového vzal soud, co do hodnocení projednávaného nároku, v úvahu, že žalobkyně přípisem z čl. 386 vzala uplatněný nárok zpět co do částky 89 697,84 Kč (nikoliv však korespondujícího příslušenství). Přičemž k tomuto kroku žalobkyně přistoupila poté, co žalovaná částku 89 697,84 Kč k datu 7. 5. 2021 zaplatila, což dokládá výpis z bankovního účtu žalobkyně z čl. 387, kde jsou k 7. 5. 2021 platby od žalované ve výši 30 606 Kč a 59 091,84 Kč zaznamenány. Existenci těchto plateb navíc potvrdil i zástupce žalované, který přípisem z čl. 441 sdělil, že jde o doplacení plnění za realizaci konkrétních zakázek (projekty „, adresa, “ a „Viktorín“).

4. S tím, že mj. i k doplacení shora označených plnění za realizaci zakázek na projektech „, adresa, “ a „, Anonymizováno, “ žalobkyně žalovanou, s odkazem na dodatečně stanovenou 7 denní lhůtu, vyzvala cestou předžalobní upomínky z , datum, (viz bod č. , hodnota, odůvodnění rozsudku z čl. 961).

5. Podle § 10 odst. 1 o. z. nelze-li právní případ rozhodnout na základě výslovného ustanovení, posoudí se podle ustanovení, které se týká právního případu co do obsahu a účelu posuzovanému právnímu případu nejbližšího.

6. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Podle § 2054 odst. 1 a 2 o. z. (1) placení úroků se považuje za uznání dluhu ohledně částky, z níž se úroky platí. (2) Plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

9. Výše zákonného úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

10. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně k , datum, , ve smyslu § 2054 odst. 2 o. z., uznala dílčí nárok na zaplacení částky , částka, . Soud jako důvodný, ve smyslu § 1970 o. z. ve spojení s § 1968 o. z., vyhodnotil i korespondující nárok na zákonný úrok z prodlení z uvedené částky počítaný za období od data uplynutí lhůty stanovené v předžalobní výzvě do data zaplacení (tj. od , datum, do , datum, ). V tomto ohledu soud nepominul, že pokud žalovaná část nárokovaného plnění dodatečně zaplatila, akceptovala, tzv. konkludentně, důvodnost nároku na zaplacení této částky, k jejímuž zaplacení byla již dřív vyzývána předžalobní upomínkou, ve lhůtě do , datum, . Právní úprava pak sice, ve smyslu uznání, přímou vazbu mezi placením jistiny a následně příslušenství nestanoví, v ustanovení § 2054 odst. 1 o. z. nicméně takový vztah zakotvuje obráceně. Za podmínek projednávané věci, kdy se jedná o plnění na faktury vystavené již před datem zaslání předžalobní upomínky, by tak bylo protismyslné, aby, v důsledku uznání plnění na jistinu nároku, nebylo zároveň, ve smyslu § 10 odst. 1 ve spojení s § 2054 odst. 1 o. z. per analogiím legis, uznáno též plnění na příslušenství takového dílčího plnění (splatného nejpozději od uplynutí lhůty stanovené v předžalobní upomínce).

11. Lhůtu k plnění částky, označené ve výroku I. rozsudku, soud, ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř., stanovil v zákonné, třídenní lhůtě.

12. O náhradě nákladů řízení soud již zvlášť nerozhodoval, neboť i plnění, o němž bylo rozhodnuto ve výroku I. tohoto rozsudku, již co do celkové míry procesního úspěchu jednotlivých účastníků zohlednil v rozsudku z čl. 961 (viz bod č. , hodnota, odůvodnění).