12 C 129/2021

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Jirsákovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 57 317 Kč s příslušenstvím; o vzájemném návrhu žalované na zaplacení částky 67 500 Kč s přísl.

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 57 317 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované částku 67 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z této částky od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení ve výši 30.973 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. jméno příjmení, advokáta v obec a číslo - část obce, ulice a číslo.

1. Žalobce se žalobou podanou dne datum po žalované domáhá zaplacení částky 57.317 Kč s odůvodněním, že v souvislosti s nájmem bytu dle nájemní smlouvy ze dne datum a datum uhradil zálohy na služby od listopadu 2017 do ledna 2020 v částce 112.000 Kč a zálohy na elektřinu ve výši 34.640 Kč. Tvrdil, že mu žalovaná nevrátila přeplatky na zálohách ve výši žalované částky, které vznikly v období od datum do datum. Z této částky pak se jednalo částku 13.869 Kč na přeplatku za elektřinu. Uváděl, že žalovaná mu přeplatky neuhradila přes písemné výzvy.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila s odůvodněním, že je vlastnicí bytu č. rok v budově adresa v obec (dále jen„ Byt“), který žalobci pronajala na dobu od datum do datum. Přestože nájemní smlouva nebyla na další období prodloužena, žalobce dosud Byt nevyklidil a žalované nepředal. Žalovaná učinila nesporným, že žalobce uhradil nájemné za období srpen 2019 až prosinec 2019. Tvrdila, že žalobce platil nájemné nikoliv v souladu se smlouvou, tedy předem. Dále žalovaná tvrdila, že nájemné za prosinec 2019 žalobce uhradil v lednu 2020. Žalovaná popírala, že by žalobci za období od datum do datum vzniklo právo na vrácení přeplatků ve výši žalované částky. Poukazovala na to, že žalobce tvrzenou výši uhrazených záloh na služby nijak neprokázal. Uváděla, že přeplatek za elektřinu za období od datum do datum v částce 13.869 Kč a přeplatek na vyúčtování za služby v roce 2019 v částce 3.785 Kč žalobci vrátila formou zápočtu na dlužné náhrady za užívání Bytu za měsíc leden 2020 a na část náhrady za únor 2020. Namítala promlčení uplatněného nároku, a to v té části nároku, který měl být splatný do datum.

3. Žalovaná se vzájemnou žalobou proti žalobci domáhala zaplacení částky 67.500 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky od doručení vzájemného návrhu, a to s odůvodněním, že žalobce Byt žalované dosud užívá, přestože dohodnutá doba nájmu uplynula již dne datum, aniž by byla písemnou dohodou prodloužena. Tvrdila, že žalobce za užívání bytu v období červenec až listopad 2021 nic neuhradil. Žalovaná dále tvrdila, že má i po skončení nájmu v souladu se smlouvou právo na zaplacení částky 13.500 Kč, a to za každý měsíc, ve kterém žalobce po skončení sjednané doby nájmu pokračuje v užívání bytu. Žalobce příjmení ke dni skončení nájmu nevyklidil a žalované nepředal, přestože jej k tomu písemně vyzývala. Úroky z prodlení požadovala žalovaná ode dne následujícího po doručení vzájemného návrhu žalobci v zákonné výši ze žalované částky.

4. Žalobce se vzájemným návrhem nesouhlasil.

5. Z informace o jednotce soud zjistil, že žalovaná je evidována v katastru nemovitostí jako vlastník Bytu – bytová jednotka č. rok v budově adresa a podílu na společných částech v rozsahu číslo v katastrálním území Nymburk, zapsaného v katastru nemovitostí pro katastrální území na listu vlastnictví číslo.

6. Z nájemní smlouvy ze dne datum soud zjistil, že dne datum se účastníci písemně dohodli, že žalovaná přenechá žalobci do užívání Byt, a žalobce bude hradit nájemné 7 000 Kč měsíčně a zálohy na služby související s nájmem bytu ve výši 3 500 Kč měsíčně. Nájem byl sjednán na dobu určitou od datum do datum, 7. Z nájemní smlouvy ze dne datum soud zjistil, že dne datum se účastníci písemně dohodli, že žalovaná přenechá žalobci do užívání Byt, a žalobce bude hradit nájemné 9.000 Kč měsíčně a zálohy na služby související s nájmem bytu ve výši 4 500 Kč měsíčně. Nájem byl sjednán na dobu určitou od datum do datum. Ve smlouvě bylo dohodnuto, že k prodloužení nájmu Bytu může dojít jejich písemnou dohodou. Dále byla sjednána povinnost žalobce jako nájemce hradit v případě, že po skončení nájmu neodevzdá vyklizený byt žalované jako pronajímateli, náhradu za užívání bytu ve výši dohodnuté ve smlouvě, přičemž bylo dohodnuto, že nájemné a zálohy mají být hrazeny na účet č. bankovní účet.

8. Z vyúčtování ze dne datum soud zjistil, že společnost právnická osoba vyúčtovala žalované ve vztahu k Bytu za období od datum do datum přeplatek ve výši 13.869 Kč.

9. Z vyúčtování ze dne datum soud zjistil, že společnost právnická osoba vyúčtovala žalované ve vztahu k Bytu za období od datum do datum nedoplatek ve výši 10.084 Kč.

10. Z vyúčtování za období od datum do datum soud zjistil, že SVJ pro dům adresa vyúčtovalo žalované ve vztahu k Bytu za období od datum do datum nedoplatek ve výši 2.349 Kč 11. Z vyúčtování za období od datum do datum soud zjistil, že SVJ pro dům adresa vyúčtovalo žalované ve vztahu k Bytu za uvedené období přeplatek ve výši 3.785 Kč.

12. Z výzvy k vyklizení a výzvy k úhradě dlužného nájemného a služeb ze dne datum soud zjistil, že žalovaná žalobce prostřednictvím zástupce vyzvala k vyklizení bytu do datum a zároveň sdělila, že započítává přeplatek na vyúčtování elektřiny spotřebované za období od datum do datum v částce 13.869 Kč a přeplatek dle vyúčtování za služby spojené s nájmem za rok 2019 v částce 3.785 Kč, tedy celkem částku 17.654 Kč, a to na pohledávku, kterou má proti žalobci z titulu bezdůvodného obohacení za neoprávněné užívání Bytu v období od ledna do dubna 2020 ve výši 54.000 Kč.

13. Z úředního záznamu č.j. KRPS-262576-24/TČ-2021-010814 soud zjistil, že žalobce dne datum uvedl, že od roku 2017 se zdržuje na adrese Generála Ant. příjmení a dne datum mu byla doručena výzva právního zástupce žalované k vyklizení Bytu a předání klíčů do datum, což neučinil.

14. Z rozsudku zdejšího soudu č.j. 7 C 267/2021-31 soud zjistil, že dne datum zdejší soud vydal rozsudek pro uznání, kterým uložil žalobci zaplatit žalované částku 234.573 Kč s příslušenstvím, a to jako dlužné nájemné a náhradu za služby spojené s užíváním Bytu za období od ledna 2020 do června 2021.

15. Z rozsudku zdejšího soudu č.j. 9 C 83/2020-90 a usnesení č.j. 9 C 83/2020-166 soud zjistil, že dne datum zdejší soud vydal rozsudek, kterým ve výroku I. uložil žalobci povinnost vyklidit Byt do 15 dnů od právní moci rozsudku a výrokem II. povinnost žalobci zaplatit žalované náklady řízení. Rozsudek nabyl právní moci dne datum, a to ve spojení s usnesením zdejšího soudu č. j. 9 C 83/2020-166 ze dne 20. 10. 2022, kterým bylo zastaveno odvolací řízení.

16. Z dopisu ze dne datum a podacího lístku soud zjistil, že žalovaná prostřednictvím zástupce dopisem odeslaným dne datum prostřednictvím České pošty s. p. vyzvala žalobce k vyklizení Bytu a k zaplacení náhrady za neoprávněné užívání Bytu s tím, že tato náhrada za období od datum do datum činí číslo K č.

17. Z vyrozumění o zahájení exekuce č.j. 182 EX 138/22-10 soud zjistil, že dnem datum bylo soudním exekutorem Mgr. jméno příjmení proti žalobci jako povinnému zahájeno exekuční řízení k vyklizení Bytu.

18. Z výpisů z běžného účtu soud zjistil, že na účet č. bankovní účet byla hrazena dne datum částka 13.500 Kč, dne datum částka 13.500 Kč, dne datum částka 13.500 Kč, dne datum částka 13.500 Kč, dne datum částka 13.500 Kč, dne datum částka 13.500 Kč.

19. Z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu soud zjistil, že se žalovaná u zdejšího soudu domáhá po žalobci zaplacení částky 198.227 Kč z titulu náhrady za užívání bytu po skončení domy nájmu, na to za období od května 2020 do června 2021 ve výši 13.500 Kč měsíčně a nedoplatku na vyúčtování služeb spojených s užíváním Bytu za rok 2020 ve výši 9.227 Kč.

20. Soud neprovedl další důkazy – přepisem hovorů a komunikace, upomínkou ze dne datum, podacím lístkem ze dne datum a upomínkami ze dne datum, datum a datum - z důvodu nadbytečnosti, když žalobce v řízení neprokázal níže uvedené rozhodné skutečnosti a je proto nadbytečné dále se zabývat tím, zda a kdy žalovanou vyzval k úhradě uplatněného nároku. Z vyúčtování č. rok soud nezjistil rozhodné skutečnosti pro toto řízení, neboť se týká vyúčtování za období od datum do datum 21. Po provedeném dokazování soud o skutkovém stavu uzavřel, že v období od datum do datum žalobce na základě písemné nájemní smlouvy se žalovanou užíval Byt, jehož vlastníkem je žalovaná. Žalobce užívá Byt ode dne datum bez dohody se žalovanou. Byt dosud nevyklidil a nepředal žalované, přestože mu povinnost k vyklizení byla určena pravomocným rozhodnutím soudu. Skutečnost, že žalobce uhradil žalované od listopadu 2017 do ledna 2020 zálohy na služby v částce 112.000 Kč a zálohy na elektřinu ve výši 34.640 Kč nebyla prokázána. Nebylo prokázáno ani tvrzení žalobce, že za období od listopadu 2017 do ledna 2020 přeplatil na zálohách na plnění spojená s užíváním bytu částku 39.663 Kč. Žalobce se k ústnímu jednání, které se konalo dne datum, nedostavil a výslovně žádal, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Sám se tedy vzdal možnosti být soudem poučen ve smyslu ust. § 118b odst. 3 o. s. ř. o potřebě navrhnout k tomuto tvrzení důkazy a o následcích nesplnění důkazní povinnosti. Soudu nezbylo než uvěřit tvrzení žalované, že žalobce na užívání Bytu za období od července do listopadu 2021 úhradu ve výši stanovené nájemní smlouvou ze dne datum neuhradil, neboť opak nebyl ani žalobcem tvrzen. Přeplatky vzniklé na vyúčtování elektřiny spotřebované za období od datum do datum v částce 13.869 Kč a na vyúčtování za služby spojené s nájmem za rok 2019 v částce 3.785 Kč, žalovaná dopisem ze dne datum započetla proti její pohledávce v částce 54.000 Kč z titulu náhrady za bezesmluvní užívání Bytu. O provedeném zápočtu se žalobce dozvěděl dne datum. K úhradě náhrady za neoprávněné užívání Bytu žalovaná žalobce vyzvala dopisem odeslaným dne datum.

22. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

23. Podle § 2246 odst. 1 o. z., strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.

24. Podle § 2247 odst. 1 a 4 o. z., strany si ujednají, která plněná spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Strany si sjednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby.

25. Podle ust. § 2292 o. z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.

26. Podle § 2295 o. z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

27. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen splnit bez zbytečného odkladu.

28. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

29. Soud na základě zjištěného skutkového stavu uzavřel, že mezi účastníky řízení byla dne datum a dne datum v souladu s § 2201 a násl. o. z. uzavřena smlouva o nájmu Bytu, a to na dobu určitou od datum do datum. Žalobce v řízení neunesl důkazní břemeno o svém tvrzení, že uhradil za období od listopadu 2017 do ledna 2020 zálohy na služby v částce 112.000 Kč a zálohy na elektřinu ve výši 34.640 Kč a dále, že za období od listopadu 2017 do ledna 2020 přeplatil na zálohách na plnění spojená s užíváním bytu částku 39.663 Kč. Soudu proto nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout, když žalovaná naopak v řízení prokázala, že co do částky 17.654 Kč pohledávka žalobce z titulu práva na vrácení přeplatku na zálohách za elektřinu v částce 13.869 Kč a na zálohách za služby v částce 3.785 Kč zanikla zápočtem oproti pohledávce, kterou měla žalovaná za žalobcem z titulu práva na úhradu náhrady ve smyslu ust. § 2295 o. z. za měsíce leden až duben 2020 ve výši 54.000 Kč. Námitkou promlčení části nároku žalobce splatného do datum, kterou uplatnila žalovaná jako obranu proti žalobě, se soud s ohledem na závěr o neunesení důkazního břemene již dále nezabývá. Mezi účastníky bylo ve smlouvě dohodnuto, že k prodloužení doby nájmu Bytu může dojít jen písemnou dohodou, jejíž existenci žádný z účastníků ani netvrdil. Žalovaná řádně svou povinnost přenechat žalobci do užívání Byt splnila a vzhledem k tomu, že dne datum uplynula sjednaná doba nájmu a žalobce užíval Byt i nadále, vzniklo žalované právo na zaplacení náhrady ve smyslu ustanovení § 2295 o. z. Výše náhrady byla dohodnuta účastníky ve smlouvě ze dne datum, a to v částce 13.500 Kč měsíčně. Jelikož žalobce příjmení neodevzdal žalované dosud, pročež bylo dne datum zahájeno exekuční řízení k jeho vyklizení, má žalovaná proti žalobci v souladu s ust. § 2295 o. z. právo na náhradu za užívání bytu za červenec až listopad 2021 po 13.500 Kč měsíčně, tedy za 5 měsíců se jedná o částku 67.500 Kč. S ohledem na výše uvedené soud proto vzájemnému návrhu vyhověl a zavázal žalobce k úhradě částky 67.500 Kč. Za výzvu k plnění ve smyslu ust. § 1958 odst. 2 o. z. soud považoval vzájemný návrh, který byl žalobci doručen dne datum. Do prodlení se zaplacením se žalobce tedy dostal následující den po jeho doručení. Soud proto vyhověl vzájemnému návrhu i pokud jde o příslušenství této pohledávky, které je představováno úroky z prodlení ve smyslu ust. § 1970 ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

30. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná byla zcela procesně úspěšná, a to jak se svou obranou proti žalobě, tak i se svým vzájemným návrhem a má proto právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalované v celkové výši 30.973 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 3.375 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena: částkou 19.100 Kč, tj. odměnou za 5 úkonů právní služby (§ 11 odst. 1 a § 7, § 8 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu /dále jen„ AT“ /), z tarifní hodnoty ve výši 67.500 Kč: převzetí a příprava zastoupení, sepis odporu a vzájemného návrh, výzva k plnění, účast při 2 jednáních nepřesahujících 2 hodiny, kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 3.820 Kč, a odměnou advokáta za 5 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 AT), cestovné ke dvěma jednáním osobním vozidlem ve výši 704 Kč a náhrada za promeškaný čas strávený na cestě k těmto jednáním za 8 půlhodin po 100 Kč a 21% DPH ve výši 4.789,68 Kč.

31. O povinnosti žalobce zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalované bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta pro splnění povinností uložených žalobci tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalobce povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.