12 C 174/2025

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Jirsákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o 44 500 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacením částky 44 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z této částky od 14. 10. 2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši , částka, , a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , Jméno advokátky, , advokátky v , Anonymizováno, , , adresa, .

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení peněžitého plnění ve výši , částka, s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky od , datum, do zaplacení, a to s odůvodněním, že žalovanému na základě smlouvy o podnikatelském úvěru ze dne , datum, poskytla převodem na účet peněžní prostředky ve výši , částka, , které měl žalovaný vrátit ve splátkách. Žalovaný však ničeho žalobkyni neuhradil, přestože jej žalobkyně upozornila na možnost podání žaloby.Žalovaný popíral, že by vyslovil souhlas s obsahem smlouvy tak, jak je uveden v listině smlouva o podnikatelském úvěru. V okamžik, kdy telefonicky ohledně úvěru mluvil se žalobkyní mu obsah smlouvy uvedený v této listině znám nebyl a s tímto tedy souhlas nevyjádřil. S ohledem na zcela odlišný obsah této listiny oproti podmínkám uvedeným po telefonu okamžitě sdělil žalobkyni, že od smlouvy odstupuje a poskytnuté prostředky obratem vrátil. Navrhuje proto zamítnutí žaloby.

2. Tvrzení, že se žalobkyně se žalovaným, jakožto podnikatelem, dne , datum, dohodla o poskytnutí peněžních prostředků ve výši , částka, , které ze žalovaný zavázal spolu se smluvními poplatky ve výši , částka, vrátit ve splátkách do , datum, , nebylo prokázáno. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, nevyplývá, že projev vůle zachycený v této listině učinil žalovaný, když není žalovaným vlastnoručně podepsána. Pakliže účastníci činili projevy vůle za využití prostředků komunikace na dálku, nebylo z obsahu provedených důkazů (smlouva o podnikatelském úvěru, Payments info, foto OP) možné dovodit, že žalovaný skutečně se zněním předložené smlouvy o úvěru vyjádřil souhlas. Žalobkyně v tomto směru důkazní břemeno neunesla, k jednání se nedostavila a sama se tak vzdala možnosti být soudem poučena o potřebě označení důkazů k prokázání těchto tvrzení a o následcích nesplnění povinnosti důkazní v podobě neúspěchu ve sporu (§ 118a odst. 3 o. s. ř.).

3. Mezi účastníky bylo nesporné, že dne , datum, žalobkyně žalovanému částku , částka, bezhotovostně převedla na jeho běžný účet.

4. Z výpisu z běžného účtu žalovaného a potvrzení o úhradě ve spojení s návrhem na EPR soud zjistil, že dne , datum, žalovaný převedl částku , částka, na účet žalobkyně č. , č. účtu, .

5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 1725 o. z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

7. Podle § 559 o. z. má každý právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

8. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

9. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

10. Podle § 6 odst. 2 z. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace, v platném znění (dále jen „ePodpis“) se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis.

11. Podle § 7 ePodpisu lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.

12. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „Nařízení eIDAS“) se podepisující osobou rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; elektronickým podpisem data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; zaručeným elektronickým podpisem elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a kvalifikovaným elektronickým podpisem zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

13. Podle článku 25 Nařízení eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu. Kvalifikovaný elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě se uznává jako kvalifikovaný elektronický podpis ve všech ostatních členských státech.

14. Podle článku 26 Nařízení eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

15. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Soud na základě zjištěného skutkového stavu dále dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným ve smyslu ust. § 2395 o. z. nedošlo ani k platnému uzavření úvěrové smlouvy. Nebylo totiž prokázáno, že by žalovaný učinil projev vůle zachycený v obsahu smlouvy o podnikatelském úvěru. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o. z. je k platnosti takto učiněného právního jednání třeba, aby k němu žalovaný připojil svůj podpis, což platí i pro právní jednání učiněné elektronickými prostředky. , právnická osoba, , jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného Nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tedy podpis vytvořený kvalifikovaným prostředkem, tj. „kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 Nařízení eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis (tj. „zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Jedná se tedy o podpis označovaný zákonem č. 297/2016 Sb., jako uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 Nařízení eIDAS. V daném případě uvedenému podpis žalovaného neodpovídá. Proto dospěl soud k závěru, že v tomto případě nebyla smlouva o úvěru uzavřena tak, jak bylo žalobkyní tvrzeno. Smlouva o úvěru dle § 2395 o. z. písemnou formu nevyžaduje, nicméně v projednávaném případě žalobkyně tvrdila, že smlouvy byly uzavřeny prostředky komunikace na dálku, tedy v písemně formě, a proto pak musely být žalovaným podepsány. To však v řízení prokázáno nebylo. Za podpis nelze považovat to, že poskytovatel úvěru vloží do elektronické verze listiny nacionále osoby s uvedením zadaného kódu, který měl být žalované zaslán prostřednictvím SMS a žalovanou prostřednictvím telefonu potvrzen. Z tvrzení žalobkyně je zřejmé, že nebyly využity žádné elektronické služby důvěryhodné identifikace a autentizace žalovaného (v úrovni vysoké či alespoň značné) v souladu Nařízením eIDAS a z předložených listin ani nevyplývá, že by k danému právnímu jednání došlo v elektronickém systému, v němž jsou záznamy prováděny systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám. S ohledem na uvedené nelze než uzavřít, že žalobkyně neprokázala, že mezi ní a žalovaným došlo k uzavření úvěrových smluv žalobkyní předkládaného obsahu.

17. Soud proto nárok žalobkyně nemohl posoudit jako právo na vrácení poskytnuté jistiny a zaplacení dohodnutých úroků ve smyslu ust. § 2395 o. z. a žaloba není důvodná ani co do požadavku na zaplacení částky , částka, z titulu práva žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z., neboť žalovaný v řízení prokázal, že žalovaný tuto částku týž den, co mu byla poskytnuta žalobkyni uhradil. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, který byl v řízení zcela úspěšný právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky , částka, za každý ze 2 úkonů právní služby (převzetí a příprava a účast při jednání), 2 paušálních náhrad výdajů po , částka, , náhrada ze promeškaný čas v souvislosti s účastní na jednání za 2 půlhodiny po , částka, a cestovné na trase z Milovic do , adresa, a zpět , částka, . Žalobkyně má proto právo na náhradu nákladů ve výši , částka, .

19. Lhůta k plnění byla určena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. , adresa, plnění náhrady nákladů řízení bylo stanoveno dle § 149 odst. 1 o.s.ř.