12 C 186/2021

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Jirsákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 7 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7.000 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,5% z této částky od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 1.489 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám anonymizováno jméno jméno, advokáta se sídlem adresa žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném peněžitého plnění uvedeného ve výroku I. tohoto rozsudku, a to jako nezaplacené jistiny ve výši 7.000 Kč a zákonných úroků prodlení z dlužné částky, přičemž tyto nároky žalobkyně dovozovala ze smlouvy o úvěru ze dne datum, kterou se žalovaným uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba, IČO (dále jen„ úvěrující“).

2. O skutkovém stavu soud zjistil, že se žalobkyně dne datum písemně dohodla s úvěrujícím jako postupitelem o postoupení pohledávky za žalovaným, vyplývající ze smlouvy o úvěru uzavřené dne datum. Žalobkyně však neprokázala, že se úvěrující a žalovaný, označený jménem, příjmením, identifikačním číslem podnikatele a sídlem, dne datum písemně dohodli, že úvěrující žalovanému poskytne částku 7.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit v dohodnutém termínu. Žalobkyně prokázala, že úvěrující žalovanému převedl částku 7.000 Kč bezhotovostně na účet žalovaného. Žalobkyně se k jednání konanému dne datum nedostavila, přestože byla k jednání řádně a včas předvolána. Soud proto nemohl žalobkyni poskytnout poučení ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. o potřebě doplnit k uvedeným tvrzením důkazy a zároveň ji poučit o následcích nesplnění této povinnosti.

3. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (OZ) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle ust. § 561 odst. 1 OZ k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

6. Podle § 2 písm. a) zákona č. 227/2000 Sb., zákon o elektronickém podpisu, elektronickým podpisem údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené, a které slouží jako metoda k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě.

7. Podle ust. § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Žalobkyně, která ve smyslu ustanovení § 1879 OZ vstoupila do práv úvěrujícího, v řízení neprokázala žádnou z rozhodujících skutečností pro posouzení práva úvěrujícího na vrácení poskytnutých finančních prostředků a zaplacení úroků ve smyslu ust. § 2395 odst. 1 OZ. Ze žádného žalobkyní navrženého a soudem provedeného důkazu nevyplývá, že úvěrující ověřil jakkoliv totožnost žalovaného, a že takto řádně ztotožněný žalovaný skutečně prostřednictvím výše uvedených internetových stránek a PIN kódu smlouvu o úvěru podepsal. Z provedených důkazů vyplynulo pouze, že úvěrující částku 7.000 Kč skutečně převedl na účet žalovaného. Jestliže právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 7 000 Kč, plnila dle § 2991 o. z. bez právního důvodu, vzniklo jí ve smyslu citovaného ustanovení právo na vrácení bezdůvodného obohacení. Závazek žalovaného vrátit bezdůvodné obohacení ve výši 7.000 Kč se stal splatným dne datum. Soud proto žalobě vyhověl a zároveň rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit z přiznané částky zákonný úrok z prodlení od datum, neboť od této doby byl žalovaný v prodlení se zaplacením dlužné částky. Dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, činí zákonná výše úroků z prodlení pro rozhodné období 8,5% p. a.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla zcela úspěšná a má proto právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení, které jsou reprezentovány částkou 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.”) a paušální náhrada k těmto úkonům ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.300 Kč ve výši 189 Kč.

10. V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. byla stanovena lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.