12 C 192/2021

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Jirsákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 13 286,22 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky 13.286,22 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1.189,65 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 9% ročně z částky 13.286,22 Kč od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 29% ročně z částky 13.286,22 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení pohledávky s příslušenstvím uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdce [právnická osoba] (dále jen„ věřitel“) uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci bylo sjednáno vedení běžného ú) čtu a poskytnutí kontokorentního úvěru. Věřitel poskytl žalované úvěrový limit ve výši 10.000 Kč. Žalovaná však smluvní ujednání porušovala tím, že překročila povolený úvěrový limit. Následkem bylo převedení na úvěrový účet a umožnění jeho splácení ve splátkách. Žalovaná však splátky nehradila, věřitel úvěr zesplatnil [datum] a žalované vznikla povinnost zaplatit částku 13.286,22 Kč na jistině a částku 1.189,65 Kč na úroku z prodlení. Pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek dne [datum] žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum], a to zároveň s výzvou před podáním žaloby, ani poté žalovaná nic neuhradila..

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], přílohy ke smlouvě a oznámení ze dne [datum] soud zjistil, že pohledávka věřitele za žalovaným byla na základě písemné dohody věřitele a žalobkyně postoupena žalobkyni a žalovanému to bylo oznámeno věřitelem.

4. Skutečnost, že věřitel, s dřívějším názvem [právnická osoba], později [právnická osoba], a žalovaná se písemně dohodli, že věřitel povede žalované běžný účet a zároveň jí poskytne peněžní prostředky do výše úvěrového limitu 10.000 Kč, který žalovaná vrátí za dohodnutých podmínek, nebyla prokázána. Smlouva o bankovních produktech a službách ze dne [datum], ani dispozice ke smlouvě ze dne [datum], neobsahuje podpis žalované, ať již vlastnoruční či elektronický.

5. Skutečnost, že žalovaná ze svého běžného účtu vedeného věřitelem čerpala finanční prostředky co do částky 13.286,22 Kč z nekrytého účtu, resp. ve výši 3.286,22 Kč nad poskytnutý úvěrový limit ve výši 10.000 Kč, nebyla prokázána. Žalobkyně tuto skutečnost prokazovala výpisem z úvěrového účtu, ze kterého soud zjistil pouze tu skutečnost, že věřitel ke dni [datum] evidoval na úvěrovém účtu dluh žalované ve výši 13.286,22 Kč na jistině a částku 1.189,65 Kč na úroku z prodlení.

6. Žalobkyně se nedostavila k nařízenému jednání, sama se tak vzdala možnosti být soudem poučena podle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o potřebě doplnit ke shora uvedeným rozhodujícím skutečnostem důkazní návrhy a o následcích nesplnění této povinnosti.

7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle ust. § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Žalobkyně v řízení prokázala svoji aktivní legitimaci k uplatnění pohledávky proti žalované. Žalobkyně však v řízení neprokázala žádnou z rozhodujících skutečností pro posouzení uplatněného nároku ve smyslu ust. § 2395 OZ, tedy existenci dohody mezi věřitelem a žalovaným o poskytnutí finančních prostředků v částce 13.286,22 Kč žalované, o podmínkách jejich vrácení věřiteli a o povinnosti žalované uhradit úroky. Žalobkyně neprokázala ani to, že věřitel žalované prostřednictvím jejího běžného účtu poskytl finanční prostředky v částce 13.286,22 Kč. Nárok žalobkyně proto nebylo možno posoudit ani podle ustanovení § 2991 OZ. Soudu proto nezbylo, než žalobu zcela zamítnout pro neunesení důkazního břemene.

10. Právo na náhradu nákladů řízení by podle ust § 142 odst. 1 o. s. ř. měla žalovaná, neboť byla ve věci zcela úspěšná, když žalobkyně podala nedůvodnou žalobu. Žalované žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.