12 C 238/2022

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Blanky Jirsákové a přísedících Mgr. Věry Beranové a Zdeňky Sobotové ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 202 457 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 522.038 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% z částky 22.500 Kč od 1. 8. 2019 do zaplacení, ve výši 10 % z částky 29.999,20 Kč od 1. 9. 2019 do zaplacení, ve výši 10 % z částky 29.999,20 Kč od 1. 10. 2019 do zaplacení, ve výši 10 % z částky 29.979,60 Kč od 1. 11. 2019 do zaplacení, ve výši 10 % z částky 29.999,20 Kč od 1. 12. 2019 do zaplacení, ve výši 10 % z částky 29.979,60 Kč od 1. 1. 2020 do zaplacení, ve výši 10 % z částky 30.000,24 Kč od 1. 2. 2020 do zaplacení, ve výši 10 % z částky 29.999,20 Kč od 1. 3. 2020 do zaplacení, ve výši 10 % z částky 30.000,00 Kč od 1. 4. 2020 do zaplacení, ve výši 10 % z částky 29.999,20 Kč od 1. 5. 2020 do zaplacení, ve výši 10 % z částky 30.000,00 Kč od 1. 6. 2020 do zaplacení, ve výši 8,25 % z částky 30.000,24 Kč od 1. 7. 2020 do zaplacení, ve výši 8,25 % z částky 29.999,20 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení, ve výši 8,25 % z částky 29.999,20 Kč od 1. 9. 2020 do zaplacení, ve výši 8,25 % z částky 29.979,60 Kč od 1. 10. 2020 do zaplacení, ve výši 8,25 % z částky 29.979,60 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení, ve výši 8,25 % z částky 27.124,40 Kč od 1. 12. 2020 do zaplacení, ve výši 8,25 % z částky 22.500,00 Kč od 1. 1. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátky v , adresa, .

1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení peněžitého plnění uvedeného ve výroku I. tohoto rozsudku, a to s odůvodněním, že byl od , datum, u žalované na základě pracovní smlouvy zaměstnán jako řidič dopravy raněných, nemocných a rodiček (dále jen „DRNR“) a jeho pracovní poměr skončil výpovědí žalované z důvodu dle ust. § 52 písm. e) zákoníku práce ke dni , datum, . Žalovaná mu v průběhu trvání pracovního poměru sdělila, že s ním okamžitě ruší pracovní poměr, a to z důvodu porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, když se v době od , datum, do , datum, bez řádné omluvy nedostavil na pracoviště. Žalobce s okamžitým zrušením pracovního poměru nesouhlasil, sdělil proto žalované, že trvá na dalším zaměstnávání. Žalovaná poté žalobci, který v té době pozbyl dlouhodobě způsobilost k výkonu sjednané práce řidiče DRNR, nabídla jinou práci, a to ve správě vozového parku nebo v administrativě a tyto práce byly vhodné z hlediska zdravotního stavu žalobce a schopností. Na jinou práci však žalovaná žalobce nepřevedla. Žalobce se proto domáhal náhrady mzdy za období od , datum, do , datum, v celkové částce , částka, (částky , částka, původní žalobou a částky , částka, na základě rozšíření žaloby) s tím, že v období od , datum, do , datum, byl v pracovní neschopnosti a žalovaná mu v této souvislosti vyplatila částku , částka, a náhradu mzdy proto za období pracovní neschopnosti nepožaduje. Žalobce tvrdil, že pravděpodobný výdělek při výkonu práce v administrativě či ve správě vozového parku činí , částka, hrubého měsíčně. Žalobce z toho dovodil, že mu náleží náhrada mzdy za červen 2019 (od 8. 6. do 30. 6.) v částce , částka, , za červenec 2019 v částce , částka, , za srpen 2019 v částce , částka, , za září 2019 v částce , částka, , za říjen 2019 v částce , částka, , za listopad 2019 v částce , částka, , za prosinec 2019 v částce , částka, , za leden 2020 v částce , částka, , měsíc únor 2020 v částce , částka, , za březen 2020 v částce , částka, , za duben 2020 v částce , částka, , za květen 2020 v částce , částka, , za červen 2020 v částce , částka, , za červenec 2020 v částce , částka, , za srpen 2020 v částce , částka, , za září 2020 v částce , částka, , za říjen 2020 v částce , částka, a za listopad 2020 v částce , částka, . Úroky z prodlení požadoval žalobce vždy od následujícího dne po uplynutí splatnosti mzdy.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s odůvodněním, že v květnu 2019 a nadále až do , datum, neměla volnou pracovní pozici, která by odpovídala zdravotnímu stavu žalobce, jeho schopnostem a kvalifikaci, a to ani pozici správce vozového parku nebo administrativní pozici. Namítala dále, že žalobce ani nedisponoval dostatečnou kvalifikací pro tyto pozice, když na tyto pozice je obvyklé střední vzdělání s maturitou, znalost práce na počítači, základní znalost cizího jazyka a znalost právních předpisů v dané oblasti.

3. Z pracovní smlouvy ze dne , datum, a dodatku ze dne , datum, soud zjistil, že účastníci se písemně dohodli, že žalobce bude od , datum, pracovat u žalované na pozici řidič DRNR s místem výkonu práce v , Anonymizováno, . Pracovní poměr byl dne , datum, účastníky sjednán na dobu neurčitou.

4. Ze žádosti o provedení pracovnělékařské prohlídky a posouzení zdravotní způsobilosti ve vztahu k práci ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná požádala o provedení mimořádné pracovnělékařské prohlídky žalobce pro pracovní zařazení řidič DRNR a lékařský posudek byl vydán se závěrem, že žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost pro tuto pozici. Žalované byl posudek doručen dne , datum5. Z okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná sdělila žalobci, že s ním ruší okamžitě pracovní poměr dle § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce, neboť porušil povinnost vyplývající z právních přepisů vztahujících se k vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, když se od , datum, do , datum, bez řádné omluvy nedostavil na pracoviště.

6. Z oznámení zaměstnance ze dne , datum, a dodejky soud zjistil, že zástupkyně žalobce dne , datum, potvrdila, že žalobce převzal okamžité zrušení pracovního poměru ze dne , datum, a sdělila žalované, že žalobce nesouhlasí s okamžitým zrušením pracovního poměru a trvání na jeho dalším zaměstnávání.

7. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, a doručenky datové zprávy soud zjistil, že zástupkyně žalobce žalovanou dne , datum, vyzvala k zaplacení náhrady mzdy s upozorněním na možnost soudního vymáhání.

8. Z výpovědi z pracovního poměru ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná dne , datum, oznámila žalobci, že mu dává výpověď z pracovního poměru a to z důvodu, že dle lékařského posudku ztratil dlouhodobě způsobilost k výkonu sjednané práce pro obecné onemocnění.

9. Z vyjádření žalované ze dne , datum, soud zjistil, že ve věci týchž účastníků vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, žalovaná tvrdila, že , jméno FO, dne , datum, sdělil žalobci, že s ohledem na obsah lékařského posudku bude vykonávat práci administrativního pracovníka a na tuto pozici byl žalobce také převeden. Za účelem prokázání tohoto tvrzení žalovaná navrhovala výslech svědků , jméno FO, a , jméno FO, .

10. Z protokolu o jednání konaného dne , datum, ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, soud zjistil, že , tituly před jménem, , jméno FO, jako svědek vypověděl, že byl nařízeným žalobce a poté, co žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu práce řidiče DRNR, učinil žalobci nabídku práce ve správě vozového parku, která zahrnovala servis vozidel a jednalo se o přejezdy na technickou kontrolu a do servisu, kontrolu jejich vybavenosti a případně drobné opravy s tím, že konkrétní náplň práce bude se žalobcem probrána. , jméno FO, jako svědkyně vypověděla, že jako zaměstnankyně žalované a kolegyně žalobce byla přítomna tomu, když svědek , jméno FO, řešil se žalobcem nabídku jiné práce. Jednalo o kontrolu sanitních vozů a zajištění jejich servisu, přičemž pro žalobce bylo zajištěno zázemí v , adresa, , včetně toalety.

11. Z rozsudku zdejšího soudu č.j. , spisová značka, ze dne , datum, a z rozsudku Krajského soudu v , Anonymizováno, ze dne , datum, č.j. , spisová značka, soud zjistil, že ve věci týchž účastníků byl odvolacím soudem k odvolání žalobce změněn výrok I. rozsudku soudu prvního stupně tak, že bylo určeno, že okamžité zrušení pracovního poměru ze dne , datum, je neplatné. Odvolací soud, co do skutkového stavu, vyšel mimo jiné ze zjištění, že nadřízený žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, nabídl žalobci práci ve správě vozového parku nebo práci druhého člena posádky sanitního vozidla, avšak žalobce tyto nabídky odmítl s poukazem na svůj zdravotní stav, odešel z pracoviště a poté se již na pracoviště nedostavil. Žalovaná se žalobce snažila kontaktovat s výzvou, aby se dostavil k projednání nabídky náhradní pracovní pozice, na což žalobce nereagoval. Dne , datum, zaslala žalovaná žalobci okamžité zrušení pracovního poměru, které bylo žalobci doručeno , datum, . Odvolací soud naopak neměl za prokázané, že k převedení žalobce na jinou práci fakticky či formálně došlo, když jednání žalobce s jeho přímým nadřízeným , tituly před jménem, , jméno FO, v souvislosti s předáním lékařského posudku za převedení na jinou práci nepovažoval. Odvolací soud dále uzavřel, že pakliže se žalobce nedostavil na pracoviště v situaci, kdy nebyl zdravotně způsobilý vykonávat v pracovní smlouvě sjednaný druh práce, nedopouštěl se neomluvených absencí, za něž by mohl být postihován. Po právní stránce dospěl odvolací soud k závěru, že žalovaná měla o převedení žalobce na jinou práci, o které by byla přesvědčena, že je vhodná vzhledem k jeho zdravotnímu stavu, schopnostem a kvalifikaci, rozhodnout i jednostranně, své rozhodnutí žalobci oznámit a vyzvat jej, aby tuto jinou práci začal vykonávat, což fakticky neučinila. Odvolací soud proto dospěl k závěru, že důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru v daném případě nenastal, když žalovaná postupovala nesprávně, a určil, že okamžité zrušení pracovního poměru je neplatné. Rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, .

12. Z vyjádření žalované k odvolání žalobce ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná v rámci odvolacího řízení poukázala na skutková zjištění soudu prvního stupně v tom směru, že žalobci byla nabídnuta práce ve správě vozového parku nebo práce druhého člena posádky sanitního vozidla s tím, že se jedná o správná skutková zjištění.

13. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR č.j. , spisová značka, ze dne , datum, soud zjistil, že dovolání žalované bylo zamítnuto a rozsudek nabyl právní moci dne , datum, . Dovolací soud uzavřel, že jestliže zaměstnanec, který pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci, neuposlechne výzvu, jíž ho zaměstnavatel vyzývá k dostavení se na pracoviště za účelem projednání jeho převedení na jinou práci, nemůže se dopustit porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci.

14. Z rozhodnutí zdejšího soudu č.j. , spisová značka, ze dne , datum, soud zjistil, že byla zamítnuta žaloba, kterou se žalovaná (v pozici žalobkyně) domáhala určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru ze dne , datum, , doručené žalobci dne , datum, . Soud v dané věci dospěl k závěru, že pracovní poměr žalobce skončil uplynutím výpovědní doby již dne , datum, , a to na základě výpovědi z pracovního poměru ze dne , datum, , kterou žalovaná žalobci dala z důvodu dlouhodobé ztráty způsobilosti k výkonu sjednané práce ve smyslu ust. § 52 písm. e) zák. práce. Rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, .

15. Ze znaleckého posudku č. , Anonymizováno, vyhotoveného , tituly před jménem, , Anonymizováno, , znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví pracovní úrazy, nemoci z povolání a posudkové lékařství, soud zjistil, že žalobce trpí , Anonymizováno, chorobou a dále kombinovaným postižením pohybové soustavy. V návaznosti na uvedený zdravotní stav je žalobce schopen konat práce, při kterých může dodržovat režim vertebropata, tedy práce bez zvedání a přenášení těžkých břemen, bez otřesů, v klimaticky nenáročných podmínkách, bez chůze po nerovném terénu, práce na pracovišti, kde může dodržovat zvýšenou hygienu, s dostupností WC. Vhodné jsou pro žalobce lehké až středně těžké dělnické pozice, např. skladník, drobná údržba, ostraha, málo náročné práce v administrativě, garážmistr a podobně na plný úvazek. Práce v administrativě a správě vozového parku byly dle závěru znalce v období od , datum, do , datum, pro žalobce z hlediska jeho zdravotního stavu vhodné.

16. Ze zprávy OSSZ soud zjistil, že v období od , datum, do , datum, byl žalobce v dočasné pracovní neschopnosti.

17. Z internetových stránek , Anonymizováno, soud zjistil, že ke dni , datum, je evidován údaj o průměrném základním plat správce vozového parku v lokalitě Středočeský kraj ve výši , částka, měsíčně.

18. Z osvědčení ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce získal odbornou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání řidič DRNR.

19. Z potvrzení , Anonymizováno, , právnická osoba, . ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce pracoval u tohoto zaměstnavatele v období od , datum, do , datum, na pozici výrobní dělník a v rámci této pozice obsluhoval lis a odmašťovací linku, přičemž pracoval se software v německém jazyce, koordinoval práci 4 kolegů a vyhotovoval výkazy jejich práce i zadáváním do programu MS Excel.

20. Z regionální statistiky ceny práce soud zjistil, že hrubá měsíční mzda pracovníků v dopravě a přepravě (podskupina 4323), kam dle sdělení ČSÚ č. 206/2010 Sb. náleží mimo jiné i mistři v dopravě, dopravní dispečeři a provozní technici v dopravě, činila v roce 2020 částku , částka, .

21. Soud další dokazování neprovedl, neboť skutečnosti rozhodné pro posouzení uplatněného nároku byly již dostatečně prokázány shora uvedenými důkazy, a případná další skutková zjištění z výpovědi svědků , jméno FO, a , jméno FO, , pracovními smlouvami zaměstnanců žalované by byla nadbytečná. Ze shodných důvodů soud neuložil žalované ani vysvětlovací povinnost.

22. O skutkovém stavu soud uzavřel, že žalobce byl na základě pracovní smlouvy ze dne , datum, u žalované zaměstnán jako řidič DRNR s místem výkonu práce v , Anonymizováno, , a to na dobu neurčitou. Žalobce se dne , datum, podrobil mimořádné pracovnělékařské prohlídce za účelem posouzení jeho zdravotní způsobilosti k výkonu práce řidiče DRNR. Lékařský posudek se závěrem, že žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu této práce, žalovaná převzala dne , datum, . Nadřízený zaměstnanec žalované žalobci téhož dne nabídl práci ve správě vozového parku nebo práci druhého člena posádky sanitního vozidla, avšak žalobce tyto nabídky odmítl s poukazem na svůj zdravotní stav, z pracoviště odešel a již se tam nedostavil. Žalovaná poté žalobce vyzývala, aby se dostavil k projednání nabídky náhradní pracovní pozice, na což žalobce nereagoval. Dne , datum, žalovaná doručila žalobci okamžité zrušení pracovního poměru ze dne , datum, , které odůvodnila porušením povinností vyplývajících z právních přepisů vztahujících se k žalobcem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, když se žalobce od , datum, do , datum, bez řádné omluvy nedostavil na pracoviště, ačkoli k tomu byl vyzýván. Žalobce doručil žalované dne , datum, dopis ze dne , datum, , kterým sděluje, že nesouhlasí s okamžitým zrušením pracovního poměru, považuje ho za neplatné a trvá na svém dalším zaměstnávání. Pravomocným soudním rozhodnutím bylo určeno, že okamžité zrušení pracovního poměru žalobce u žalované ze dne , datum, je neplatné. Žalovaná nadto dne , datum, doručila žalobci výpověď z pracovního poměru, a to z důvodu dlouhodobé ztráty způsobilosti k výkonu sjednané práce ve smyslu ust. § 52 písm. e) zák. práce. Z hlediska zdravotního stavu žalobce byla práce v administrativě a správě vozového parku pro žalobce v rozhodném období vhodná. Zaměstnanci v dopravě a přepravě v předmětném období dosahovali hrubé měsíční mzdy ve výši , částka, .

23. Nárok na náhradu mzdy uplatněný žalobcem z důvodu neplatného rozvázání pracovního poměru je třeba i v současné době posuzovat – vzhledem k tomu, že žalovaná neplatně zrušila pracovní poměr dne , datum, a žalobce oznámil žalované dne , datum, , že trvá na jeho dalším zaměstnávání – podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů účinném do , datum, (dále jen „zák. práce“).

24. Podle ustanovení § 41 odst. 1 písm. a) zák. práce je zaměstnavatel povinen převést zaměstnance na jinou práci, pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci.

25. Podle ustanovení § 41 odst. 3 zák. práce není-li možné dosáhnout účelu převedení podle odstavců 1 a 2 převedením zaměstnance v rámci pracovní smlouvy, může ho zaměstnavatel převést v těchto případech i na práci jiného druhu, než byl sjednán v pracovní smlouvě, a to i kdyby s tím zaměstnanec nesouhlasil.

26. Podle ustanovení § 41 odst. 6 zák. práce při převedení zaměstnance na jinou práci podle odstavců 1 až 3 je zaměstnavatel povinen přihlížet k tomu, aby tato práce byla pro něho vhodná vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a schopnostem a pokud možno i k jeho kvalifikaci.

27. Podle ust. § 69 odst. 1 zák. práce dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď nebo zrušil-li s ním neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy. Tato náhrada přísluší zaměstnanci ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru.

28. Podle ust. § 355 odst. 1 zák. práce jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek.

29. Podle ust. § 355 odst. 2 zák. práce pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.

30. Podle ust. § 356 odst. 1 zák. práce průměrný výdělek se zjistí jako průměrný hodinový výdělek.

31. Soud na základě zjištěného skutkového stavu dopěl k závěru, že žalobce má v souladu s ust. § 69 odst. 1 zák. práce právo na náhradu mzdy, neboť s ním žalovaná okamžitě zrušila pracovní poměr neplatně a žalobce žalované oznámil, že na dalším zaměstnávání trvá. Žalovaná měla, po zjištění žalobcovy zdravotní nezpůsobilosti pro výkon dosavadní práce v souladu s § 41 odst. 3 zák. práce, povinnost převést žalobce na práci jiného druhu, a to i bez souhlasu žalobce. Ze zjištění, že žalovaná žalobci nabídla pozici správce vozového parku, nepochybně vyplývá, že touto volnou pozicí správce vozového parku disponovala. Znaleckým posudkem pak bylo prokázáno, že se jednalo o práci vhodnou z hlediska zdravotního stavu žalobce. Žalovaná jako stávající zaměstnavatel žalobce nepochybně sama vyhodnotila, že tato pozice odpovídá zároveň i schopnostem a kvalifikaci žalobce, když žalobci tuto práci nabídla. V řízení soud nezjistil žádné skutečnosti o schopnostech a kvalifikaci žalovaného, ze kterých by bylo možné dovodit, že žalobce není schopen práci spočívající v zajišťování servisu vozidel, přejezdy vozidel na technickou kontrolu a do servisu, kontrolu jejich vybavenosti a případně drobné opravy, vykonávat. Ze skutečnosti, že žalobce byl u žalované zaměstnán jako řidič DRNR, lze dovodit že žalobce disponuje řidičským oprávněním opravňujícím jej k řízení vozidel nacházejících se ve vozovém parku žalobkyně. Žalobce v předchozím zaměstnání žalobce koordinoval práci dalších několika zaměstnanců, což svědčí o určitých organizačních schopnostech žalobce. Jednoduché administrativní činnosti včetně práce na počítači byl žalobce rovněž již u předchozího zaměstnavatele schopen. Pakliže žalovaná v tomto řízení tvrdí opak, jedná se o účelovou obranu. Žalovaná však žalobce na pozici správce vozového parku v souladu s ust. § 41 odst. 3 zák. práce nepřevedla, neboť své jednostranné rozhodnutí o převedení na jinou práci žalobci neoznámila a nevyzvala jej, aby ji začal vykonávat. V řízení nebylo zjištěno, že by žalobce byl v jiném pracovním poměru, z něhož by mu plynuly příjmy. Nebylo zjištěno ani, že by žalobce vyjma doby od , datum, do , datum, , kdy byl v pracovní neschopnosti, nebyl schopen práci pro žalobkyni konat. Žalovaná byla tedy povinna žalobci nahradit mzdu za období od , datum, až do doby, kdy byl pracovní poměr platně ukončen, tedy do , datum, vyjma doby od , datum, do , datum, , kdy žalobci bránila ve výkonu práce dočasná pracovní neschopnost.

32. Při určení samotné výše náhrady mzdy vcházel soud ve smyslu § 355 odst. 1 zákoníku práce z pravděpodobného výdělku žalobce, když žalobce v rozhodném období, tj. v předchozím kalendářním čtvrtletí (1/2019 až 3/2019) v pozici správce vozového parku nepracoval, nedosáhl tak žádného výdělku a nebylo proto možné průměrný výdělek ve smyslu § 371 odst. 1 ve spojení s § 354 odst. 1 a 2 a § 382 odst. 1 zákoníku práce zjistit. Soud vycházel při výpočtu jeho nároku na náhradu mzdy z pravděpodobného výdělku v částce , částka, hrubého měsíčně (§ 355 zákoníku práce), kterého by žalobce zřejmě dosáhl, kdyby mu žalovaná práci správce vozového parku skutečně přidělovala. Žalobce touto žalobou uplatnil nárok na zaplacení náhrady mzdy odpovídající pravděpodobnému výdělku ve výši , částka, hrubého měsíčně, a to za období od , datum, do , datum, a od , datum, do , datum, , vždy s ohledem na počet pracovních dnů v tom či onom měsíci každého roku. V řízení byl prokázán pravděpodobný výdělek ve výši přesahující nárok uplatněný žalobcem. Požadoval-li tak žalobce v řízení částku ve výši , částka, pak byl tento nárok po právu. Jelikož žalovaná žalobci náhradu mzdy v uvedené výši dobrovolně neuhradila, soud žalobě vyhověl a žalobci přiznal rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) ve výši stanovené vyhláškou č. 351/2013 Sb., a to z jednotlivých náhrad mezd ode dne následujícího po jejich splatnosti (§ 141 odst. 1 zákoníku práce).

33. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce měl ve věci plný úspěch a má tak právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení, za které soud považoval zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, a , částka, , náklady na vypracování znaleckého posudku v částce , částka, , náklady na zastoupení advokátem dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“), tedy odměnu za 3 úkony právní služby po , částka, z pcta , částka, (převzetí zastoupení, kvalifikovaná výzvy a sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. a/, d/ a g/ AT, 1 úkon po , částka, (účast při přípravě jednání) dle § 11 odst. 2 písm. g/ AT, 1 úkon pod , částka, z pcta , částka, (sepis rozšíření žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. a/ AT, 2 úkony po , částka, (účast při jednání dne , datum, a , datum, ) dle § 11 odst. 1 písm. g/ AT, dále náhradu hotových výdajů advokáta – režijní paušál k 7 úkonům právní služby po , částka, , cestovné ke 3 jednáním na cestě , Jméno advokátky B, – , adresa, a zpět v částce 2 x , částka, a , částka, (§ 13 AT) a náhrada za promeškaný čas strávený na cestě ke 3 jednáním v částce , částka, , tedy celkem , částka, . Náhradu v souvislosti s doplněním žaloby a účastí při jednání dne , datum, soud žalobci nepřiznal, neboť se nejednalo o náklady, které by žalobce vynaložil účelně.

34. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. a místo plnění náhrady nákladů řízení soud určit dle § 149 odst. 1 o. s. ř.