12 C 246/2025
č. j. 12 C 246/2025-49
V PLATNOSTICitované zákony (11)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 149 § 160
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 106 § 109
- o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, 253/2008 Sb. — § 7
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 573 § 1958 § 2395
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 2
- o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, 297/2016 Sb. — § 6
Plný text
Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Jirsákovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 47 890 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 40 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z této částky od 25. 12. 2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se pro požadavek na zaplacení částky 7 890 Kč a úroku z prodlení ve výši 12,75 % z částky 40 000 Kč od 23. 8. 2024 do 24. 12. 2024 zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši , částka, , a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátky v , adresa, .
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném peněžitého plnění ve výši , částka, , a to jako nezaplacené jistiny ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, , nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, a úroků z prodlení ve výši 12,75 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení, přičemž tyto nároky žalobkyně dovozovala ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, a smlouvy o navýšení úvěrového limitu ze dne , datum, , kterou se žalovaným uzavřela pod dřívějším obchodním jménem , právnická osoba, , IČO , IČO žalobkyně, .
2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil, popíral jak uzavření úvěrové smlouvy tak i poskytnutí peněžních prostředků ve výši , částka, .
3. Žalobkyně smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, a smlouvou o navýšení úvěrového limitu ze dne , datum, neprokázala, že se dohodla se žalovaným, že žalovanému poskytne částku , částka, , a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku i s úroky ve výši 40 % p. m. ve splátkách. Obě listiny nejsou žalovaným vlastnoručně podepsány a neobsahují ani uznávaný elektronický podpis. Žalobkyně se k jednání konanému dne , datum, nedostavila, přestože byla k jednání řádně a včas předvolána. Soud proto nemohl žalobkyni poskytnout poučení ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. o potřebě doplnit k uvedeným tvrzením důkazy a zároveň ji poučit o následcích nesplnění této povinnosti.
4. Výpisem z účtu, zprávou banky a potvrzeními o provedené platbě žalobkyně prokázala, že dne , datum, žalovanému převedla částku , částka, a dne , datum, částku , částka, bezhotovostně na účet žalovaného.
5. Z oznámení o zesplatnění úvěru soud zjistil, že žalobkyně sepsala dne , datum, výzvu žalovanému k úhradě pohledávek ve výši , částka, . Skutečnost, že žalobkyně toto oznámení žalovanému odeslala, nebyla prokázána. Žalobkyně se k jednání konanému dne , datum, nedostavila, přestože byla k jednání řádně a včas předvolána. Soud ani v tomto případě nemohl žalobkyni poskytnout poučení ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. o potřebě doplnit k uvedeným tvrzením důkazy a zároveň ji poučit o následcích nesplnění této povinnosti.
6. Soud se z důvodu neprokázané skutečnosti, že žalovaný učinil projev vůle obsažený ve smlouvě o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , dále nezabýval hodnocením důkazů provedených k otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru.
7. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, a podacího archu soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval dopisem odeslaným dne , datum, žalovaného k úhradě pohledávky ve výši , částka, s přísl., a to ve lhůtě 7 dnů od odeslání výzvy a zároveň upozornil na možnost podat žalobu.
8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (OZ) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 1725 o. z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.
10. Podle § 559 o. z. má každý právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.
11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 104 odst. 1 tohoto zákona smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.
12. Podle § 104 ZSÚ vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.
13. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.
14. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.
15. Podle § 6 odst. 2 z. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace, v platném znění (dále jen „ePodpis“) se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis.
16. Podle § 7 ePodpisu lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.
17. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „Nařízení eIDAS“) se podepisující osobou rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; elektronickým podpisem data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; zaručeným elektronickým podpisem elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a kvalifikovaným elektronickým podpisem zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.
18. Podle článku 25 Nařízení eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu. Kvalifikovaný elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě se uznává jako kvalifikovaný elektronický podpis ve všech ostatních členských státech.
19. Podle článku 26 Nařízení eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.
20. Podle § 7 odst. 1 a odst. 2 písm. a) zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, v platném znění (dále jen „AML zákon“) provede povinná osoba identifikaci klienta nejpozději tehdy, kdy je zřejmé, že hodnota obchodu překročí částku , částka, , pokud tento zákon dále nestanoví jinak. Bez ohledu na limit stanovený v odstavci 1 identifikuje povinná osoba klienta rovněž vždy, pokud jde o vznik obchodního vztahu.
21. Podle § 8a odst. 1 písm. b) AML zákona může povinná osoba postup podle § 8 odst. 1 a § 8 odst. 2 písm. a) nahradit provedením identifikace fyzické osoby jednající za klienta prostřednictvím prostředku pro elektronickou identifikaci, který splňuje podmínky, za kterých lze použít prostředek pro elektronickou identifikaci pro účely prokázání totožnosti, které vyžaduje právní předpis nebo výkon působnosti, mimo rámec kvalifikovaného systému podle zákona upravujícího činnost bank.
22. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
23. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
24. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
25. Soud na základě zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným ve smyslu ust. § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 ZSÚ nedošlo ani k platnému uzavření úvěrové smlouvy. Nebylo totiž prokázáno, že by žalovaný učinil projev vůle zachycený v obsahu smlouvy o spotřebitelském úvěru. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o. z. je k platnosti takto učiněného právního jednání třeba, aby k němu žalovaný připojil svůj podpis, což platí i pro právní jednání učiněné elektronickými prostředky. , právnická osoba, , jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného Nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tedy podpis vytvořený kvalifikovaným prostředkem, tj. „kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 Nařízení eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis (tj. „zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Jedná se tedy o podpis označovaný zákonem č. 297/2016 Sb., jako uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 Nařízení eIDAS. V daném případě uvedenému žádný podpis žalovaného neodpovídá. Proto dospěl soud k závěru, že v tomto případě nebyla smlouva o úvěru uzavřena tak, jak bylo žalobkyní tvrzeno. Smlouva o úvěru dle § 2395 o. z. písemnou formu nevyžaduje a požadavek na její písemnou formu uvedený v § 104 ZSÚ nesplnění této povinnosti nesankcionuje neplatností, nicméně v projednávaném případě žalobkyně tvrdila, že smlouvy byly uzavřeny prostředky komunikace na dálku, tedy v písemně formě, a proto pak musely být žalovanou podepsány. To však v řízení prokázáno nebylo. Za podpis nelze považovat to, že poskytovatel úvěru vloží do elektronické verze listiny nacionále osoby s uvedením zadaného kódu, který měl být žalované zaslán prostřednictvím SMS a žalovanou prostřednictvím telefonu potvrzen. Z tvrzení žalobkyně je zřejmé, že nebyly využity žádné elektronické služby důvěryhodné identifikace a autentizace žalované (v úrovni vysoké či alespoň značné) v souladu Nařízením eIDAS a z předložených listin ani nevyplývá, že by k danému právnímu jednání došlo v elektronickém systému, v němž jsou záznamy prováděny systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám. S ohledem na uvedené nelze než uzavřít, že žalobkyně neprokázala, že došlo k uzavření úvěrové smlouvy žalobkyní předkládaného obsahu.
26. Z provedených důkazů vyplynulo pouze, že žalobkyně částku , částka, skutečně převedla na účet žalovaného. Jestliže žalobkyně poskytla žalovanému částku , částka, , plnila dle § 2991 o. z. bez právního důvodu, vzniklo jí ve smyslu citovaného ustanovení právo na vrácení bezdůvodného obohacení. Žalobkyně žalovaného v souladu s ust. § 1958 odst. 2 OZ vyzvala k úhradě do 7 dnů od odeslání výzvy. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne , datum, a doručena v souladu s ust. § 573 OZ dne , datum, . Závazek žalovaného vrátit bezdůvodné obohacení ve výši , částka, se tak stal splatným dne , datum, , kdy lhůta k plnění poskytnutá žalobkyní uplynula. Dřívější doručení výzvy k plnění žalovanému nebylo prokázáno. Soud proto žalobě vyhověl pouze co do částky , částka, a zároveň rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit z přiznané částky zákonný úrok z prodlení od , datum, , neboť od této doby byl žalovaný v prodlení se zaplacením dlužné částky. Dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, činí zákonná výše úroků z prodlení pro rozhodné období 12,75 % p. a. Ve zbytku soudu nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout.
27. Vzhledem k tomu, že žalobkyně měla ve věci jen částečný úspěch a zároveň v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř. žalovanou před podáním žaloby vyzvala k plnění, soud o náhradě nákladů rozhodl podle ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), a přiznal žalobkyni poměrnou část všech nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalované, a to za zastupování advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátní tarif, tedy odměna za 3 úkony právní služby po , částka, (§ 14b bod 2), 3 paušální náhrady hotových výdajů po , částka, (§ 14b odst. 5 písm. a), zaplacený soudní poplatek , částka, , což činí celkem , částka, , z toho 67,05 % nákladů činí , částka, .
28. Lhůta k plnění byla určena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., místo plnění náhrady nákladů podle § 149 odst. 1 o.s.ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.