12 C 276/2022

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Jirsákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 33 462 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se pro požadavek na zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 15 462 Kč od datum do datum zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 33 462 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 500 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 500 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 500 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 500 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 15 462 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3.517 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Ing. jméno jméno, LL.M. advokáta se sídlem ulice a číslo, PSČ obec a číslo.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 33.462 Kč, a to jako dlužného nájemného za měsíce červenec až říjen 2019 po 4.500 Kč měsíčně a nedoplatku za služby za období od datum do datum v částce 15.462 Kč, vše v souvislosti se smlouvou o nájmu bytu číslo v 1. podlaží domu adresa na st. p. číslo v k. ú. obec. Úroky z prodlení požadovala žalobkyně ode dne následujícího po splatnosti jednotlivého nájemného dohodnutého ve smlouvě a v případě nedoplatku ode dne následujícího po uplynutí lhůty 30 dnů stanovené žalovanému ve vyúčtování ze dne datum.

2. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně žalobu zpět co do požadavku na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši z částky 15.462 Kč od datum do datum s odůvodněním, že v žalobě uvedla nesprávný údaj o jeho splatnosti dne datum, splatnost nedoplatku vyúčtování služeb však nastala teprve dne datum. Soud rozhodl dle ustanovení § 96 odst. 1,2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil. V řízení bylo nadále pokračováno o požadavku uvedeném ve výroku II. tohoto rozsudku.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Na základě listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázané následující skutečnosti: Z informace o jednotce soud zjistil, že žalobkyně je v katastru nemovitostí evidována jako vlastník bytové jednotky číslo v domě adresa v k. ú. obec. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný se písemně dohodli, že žalobkyně žalovanému přenechá do užívání byt číslo umístěný v 1. podlaží domu adresa, ulice ulice, a to na dobu určitou od datum do datum. Žalovaný se zavázal hradit nájemné ve výši 4.500 Kč měsíčně, a to nejpozději do 15. dne příslušeného kalendářního měsíce. Dále se žalovaný zavázal hradit zálohy na služby stanovené evidenčním listem nájemníka. Z dopisu ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužného nájemného a záloh na služby ve výši 39.125 Kč. Z vyúčtování zálohové úhrady za plnění poskytovaná s užíváním objektu soud zjistil, že žalobkyně za období od datum do datum neevidovala žádné zaplacené zálohy žalovaného, zároveň vyúčtovala dne datum žalovanému za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu číslo v ul. ulice a číslo v obec částku 15.462 Kč a vyzvala jej k úhradě do 30 dnů od odeslání vyúčtování. Soudu nezbylo, než uvěřit tvrzení žalobkyně, že žalovaný užíval byt do datum, když dřívější předání bytu žalobkyni žalovaný netvrdil. Dále soudu nezbylo než uvěřit žalobkyni, že za užívání bytu v uvedeném období žalovaný žalobkyni nic neuhradil a dosud neuhradil ani nedoplatek na vyúčtování, když opak žalovaný netvrdil. Z dopisu ze dne datum s dodejkou soud zjistil, že zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě žalované pohledávky s upozorněním na soudní vymáhání.

5. Podle § 2201 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

6. Podle ust. § 2235 odst. 1 o. z. zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.

7. Podle ust. § 2230 odst. 1 o. z. užívá-li nájemce věc i po uplynutí nájemní doby a pronajímatel ho do jednoho měsíce nevyzve, aby mu věc odevzdal, platí, že nájemní smlouva byla znovu uzavřena za podmínek ujednaných původně. Byla-li původně nájemní doba delší než jeden rok, platí, že nyní byla uzavřena na jeden rok; byla-li kratší než jeden rok, platí, že nyní byla uzavřena na tuto dobu.

8. Dle § 2247 odst. 1 a odst. 3 o. z. si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel. Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis.

9. Podle ust. § 2251 odst. 1 o. z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § číslo obdobně.

10. Podle ust. § 2285 o. z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.

11. Podle § 4 odst. 1 z. č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, poskytovatel služeb má právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství.

12. Podle § 5 z. č. 67/2013 Sb. Není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období (odst. 1). Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování (odst. 2). Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. Vady vyúčtování neovlivňují splatnost přeplatku. Splatnost nedoplatku neovlivňují takové vady vyúčtování, které nemají vliv na vypočtenou výši nedoplatku (odst. 3). Náklady na vyhotovení a doručení vyúčtování podle odstavce 1 nelze zahrnout do nákladů na služby (odst. 4).

13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Na základě výše uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní, jako vlastnicí bytové jednotky a pronajímatelkou, a žalovaným, jako nájemcem, byla uzavřena nájemní smlouva, na základě které žalobkyně přenechala žalovanému do užívání byt, a to počínaje datum. Žalovaný byt užíval až do datum, však nájemné za období od datum do datum a ani zálohy na služby poskytnuté mu v souvislosti s užíváním bytu v období od datum do datum žalobkyni neuhradil. Žalobkyně tak má v souladu s ustanovením § 2251 odst. 1 o. z. na zaplacení nájemného za uvedené období, a to ve výši a v termínu splatnosti dohodnutých v nájemní smlouvě. Dále má žalobkyně dle § číslo odst. 1 o. z. a § 4 odst. 1 z. č. 67/2013 Sb. právo na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu, a to ve výši dle vyúčtování ze dne datum. Žalobkyně má dále právo v souladu s ust. § 1970 o. z. na úhradu úroků z prodlení. Do prodlení se zaplacením nájemného se žalovaný dostal ode dne následujícího po splatnosti nájemného dohodnutého ve smlouvě. Do prodlení s úhradou nedoplatku na vyúčtování se žalovaný dostal ode dne následujícího po uplynutí lhůty 30, kterou žalobkyně dala žalovanému v souladu s ust. § 1958 odst. 2 o. z. ve vyúčtování ze dne datum. Soud dospěl k závěru, že do dispozice žalovaného se vyúčtování odeslané obyčejnou poštou dostalo ve smyslu ust. § 573 o. z. dne datum Lhůta k plnění nedoplatku na vyúčtování tak uplynula žalovanému dne datum a následujícího dne se žalovaný dostal do prodlení. Výši úrokové sazby soud stanovil dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě zcela vyhověl.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3.517 Kč. Žaloba byla u zdejšího soudu podána na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (např. 5 C 112/2022, 17 C 49/2020, 8 C 63/2020, 7 C 66/2020 a 7 C 67/2020). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 339 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1. § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 33 462 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Pro úplnost soud dodává, že v souvislosti s podáním ze dne datum soud odměnu nepřiznal, neboť žalobkyně tímto podáním teprve na výzvu soudu doplnila tvrzení, jež mohla a měla uplatnit již v žalobě. Nejedná se tedy proto o účelně vynaložené náklady řízení. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen uhradit tyto náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně, který je advokátem.

16. Lhůtu k planění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.