12 C 292/2021

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Jirsákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 1 017 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 017 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 017 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. jméno příjmení příjmení, advokátky se sídlem anonymizováno číslo, PSČ obec a číslo. Předmětem řízení byl požadavek žalobkyně jako právní nástupkyně původního věřitele právnická osoba na zaplacení dlužného jízdného v částce 17 Kč a přirážky ve výši 1 000 Kč za jízdu žalované dne datum bez platné jízdenky ve vlaku provozovaným právnická osoba číslo mezi stanicemi obec a obec, a to spolu s úrokem z prodlení vymezeným ve výroku I. rozsudku. Listinnými důkazy předložených žalobkyní bylo prokázáno, že žalovaná cestovala dne datum bez platného jízdního dokladu vlakem číslo právnická osoba nad příjmení a obec, v souvislosti s tím jí bylo vyměřeno jízdné 17 Kč a přirážka 1.000 Kč v souladu s přepravními podmínkami společnosti právnická osoba Totožnost žalované byla ověřena z občanského průkazu žalované a potvrzení jí bylo vlastnoručně podepsáno. Vyměřená přirážka ani jízdné následně nebylo uhrazeno. Pohledávka byla postoupena společností právnická osoba smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum společnosti právnická osoba, která ji dne datum postoupila žalobkyni. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána žalobkyní naposledy dopisem ze dne datum 2019, ve kterém jí také bylo oznámeno postoupení pohledávky. Žalobkyně uplatnila žalobu jako zahraniční právnická osoba, pravomoc soudu k řešení tohoto sporu s cizím prvkem je dána v souladu s Nařízením Evropského Parlamentu a Rady (EU) č.1215/2012 ze dne datum o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis) bydlištěm žalovaného. České právo jako rozhodné soud použil s ohledem na skutečnost, že právní vztah vznikl mezi českými subjekty. Aktivní legitimace žalobkyně k žalobě byla prokázána na základě smlouvy o postoupení pohledávky v souladu s rozhodnutím velkého senátu Nejvyššího soudu České republiky z 9. 12. 2009 sp. zn. 31 Cdo 1328/2007. Žalobkyně na jejím základě vstoupila do práv původního věřitele právnická osoba dle § 1879 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (účinného v době postoupení). Soud dospěl na základě shora uvedených skutkových zjištění k závěru, že žaloba je důvodná, neboť žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřely úplatnou smlouvu o přepravě osob podle § 2550 a násl. občanského zákoníku. Podrobnější úpravu stanoví podle § 2579 občanského zákoníku přepravní řády a tarify. Podle § 7 odst. 6 zákona č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu, v platném znění se cestující, který je přepravován bez platné jízdenky, považuje za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Povinnost cestujícího předložit na výzvu cestovní doklad vyplývá z ust. § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu, Přepravního řádu, Smluvních přepravních podmínek a Tarifu Českých drah. Podle citovaného ustanovení je cestující, který se z příčin na své straně neprokázal cestovním dokladem, povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. Žalovaná použila k jízdě prostředek dopravy provozovaný právní předchůdkyní žalobkyně, přičemž se neprokázala platným jízdním dokladem. Žalovaná tak svým jednáním porušila ustanovení shora citovaných právních předpisů, proto je povinna zaplatit žalobkyni dlužné jízdné v částce 17 Kč a přirážku k jízdnému dle smluvních přepravních podmínek a tarifu Českých drah ve výši 1 000 Kč spolu s úrokem z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., od dne prodlení, tj. ode dne následujícího po přepravní kontrole. Soud proto žalobě vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 017 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.