Okresní soud v Nymburce · Rozsudek

12 C 297/2025

č. j. 12 C 297/2025-28

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-09-25 · ZAMITNUTI,VYHOVENI · ECLI:CZ:OSNB:2025:12.C.297.2025.1

Citované zákony (9)

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Jirsákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 543 704,48 Kč s příslušenstvím

I. Návrh žalobkyně na vydání rozsudku pro uznání se zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 397 160,78 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % z této částky od 18. 5. 2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se co do částky 146 543,70 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 638,80 Kč, úroku ve výši 7,19 % ročně z částky 543 704,48 Kč od 1. 5. 2025 do zaplacení, úroku z prodlení v zákonné výši z částky 543 704,48 Kč od 1. 5. 2024 do 17. 5. 2024 a z částky 146 543,70 Kč od 18. 5. 2024 do zaplacení, zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši , částka, , a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , Jméno advokáta, , advokáta v , adresa, .

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, , úroku ve výši 7,19 % ročně z částky , částka, od. , datum, do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 14,75 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru a o stavebním spoření, na základě které byly žalovanému dne , datum, poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, a dne , datum, ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách, což řádně neplnil a úvěr byl žalobkyní zesplatněn ke dni , datum, . Žalobkyně dále tvrdila, že ke dni podání žaloby činil dluh žalovaného na jistině částku , částka, , kapitalizovaný úrok z úvěru za období od , datum, do , datum, částku , částka, a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za období od , datum, do , datum, částku , částka, . Žalobkyně před poskytnutím úvěru úvěruschopnost žalovaného řádně zkoumala. Žalovaný uhradil splátky v celkové výši , částka, .

2. Žalovaný k žalobě uvedl, že úvěr od žalobkyně si vzal na opravu domu ve vlastnictví 3. osoby, avšak v roce 2021 přišel o možnost bydlení v tomto domě. V současné době se nachází v dlouhodobé pracovní neschopnosti, nic nevlastní, bydlí v nájme a hradí nájemné , částka, a elektřinu , částka, . Na úhradu pohledávky žalobkyně mu nic nezbývá.

3. Podle § 153a odst. 1 až 3 o. s. ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce. Rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6).

4. Podle § 99 odst. 1 a 2 o. s. ř. připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. Soud usiluje o smír mezi účastníky; při pokusu o smír předseda senátu zejména s účastníky probere věc, upozorní je na právní úpravu a na stanoviska Nejvyššího soudu a rozhodnutí uveřejněná ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek týkající se věci a podle okolností případu jim doporučí možnosti smírného vyřešení sporu. Je-li to s ohledem na povahu věci vhodné, upozorní předseda senátu účastníky rovněž na možnost využití mediace podle zákona o mediaci nebo sociálního poradenství podle zákona o sociálních službách. Soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy. V takovém případě soud po právní moci usnesení pokračuje v řízení.

5. Soud výrokem I. zamítl návrh žalobkyně na vydání rozsudku pro uznání, který žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaný neuvedl žádné konkrétní okolnosti pro svoji obranu proti žalobě. Soud však dospěl k závěru, že je nutné přihlédnout i k § 153a odst. 2 o. s. ř., kdy je vyloučeno vydání rozsudku pro uznání ve věcech, v nichž nelze uzavřít smír. S ohledem na povinnost soudu z úřední povinnosti zkoumat, zda před uzavřením smlouvy o úvěru byla úvěruschopnost žalovaného zkoumána s odbornou péčí, dospěl soud k závěru, že není vydání rozsudku pro uznání v tomto případě přípustné. Soud proto návrh žalobkyně na vydání rozsudku pro uznání zamítl.

6. Ze smlouvy o úvěru od , Anonymizováno, a o stavebním spoření s účtem č. , č. účtu, ze dne , datum, soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, za účelem financování bytových potřeb formou převodu na jeho běžný účet. Žalovaný se zavázal platit úrok ve výši 4,35 % ročně. Úvěr se žalovaný zavázal hradit v měsíčních splátkách ve výši , částka, .

7. Z posouzení úvěruschopnosti klienta a žádosti o úvěr soud zjistil, že žalobkyně ke dni , datum, disponovala informacemi o příjmu žalovaného ve výši , částka, , dále žalovaný uvedl, že jeho povinné měsíční výdaje (výživné, srážky ze mzdy, léky) činí , částka, a nájem , částka, měsíčně. Žalobkyně za využití statistických údajů stanovila výdaje žalovaného na částku , částka, měsíčně. Dále žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že bydlí v nájmu, žije v domácnosti s jednou další osobou bez vlastního příjmu a nemá žádné srážky ze mzdy. Lustrací v registru CCB žalobkyně zjistila, že žalovaný má závazky z titulu spotřebního úvěru ve výši , částka, ze splátkou , částka, , který měl být refinancován z požadovaného úvěru. Žalobkyně uvedla, že ověřila, zda je žalovaný v insolvenčním řízení, předchozí splátkovou morálku žalovaného v registru CBCB a záznam o exekučním řízení.

8. Z potvrzení o příjmu soud zjistil, že zaměstnavatel žalovaného potvrdil, že žalovaný je u něho zaměstnán od , datum, na dobu neurčitou, jeho průměrný měsíční příjem za posledních 12 měsíců činil , částka, a nejsou mu prováděny žádné srážky ze mzdy.

9. Z výpisu z běžného účtu žalovaného od , datum, do , datum, soud zjistil, že dne , datum, činil počáteční zůstatek na účtu žalovaného , částka, a dne , datum, konečný zůstatek , částka, .

10. Z platebních příkazů, potvrzení o zůstatku a výpisu z úvěrového účtu soud zjistil, že žalobkyně dala pokyn dne , datum, k výplatě úvěru žalovanému v částce , částka, a dne , datum, v částce , částka, . Čerpání uvedených částek bylo evidováno na úvěrovém účtu žalovaného a zároveň byly evidovány úhrady na úvěr v celkové částce , částka, .

11. Z dopisu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k neprodlené úhradě dlužné částky , částka, . Výzva byla podána dne , datum, k poštovní přepravě12. Z dopisu ze dne , datum, a podacího archu soud zjistil, že byl žalobkyní vyzván k úhradě částky , částka, ve lhůtě 7 dnů. Výzva byla podána téhož dne k poštovní přepravě.

13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

16. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

18. Podle § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy, odbornou péčí je taková úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

19. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Podle odst. 2 citovaného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, dle které se žalobkyně zavázala poskytnout ve prospěch žalovaného peněžní prostředky do určité částky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Na uvedenou smlouvu se vztahují též citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.

23. Z předložených důkazů se podává, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru spolehlivě nezjistila, zda žalovaný bude schopen dostát svým závazkům, tj. poskytnutý úvěr řádně splácet. Žalobkyně neměla jednoznačné zjištění, že informace žalovaného v žádosti o úvěr jsou pravdivé, přesto nijak dále jejich pravdivost neověřovala. Ze statistických výdajů nebo částek životního minima však nelze vycházet, pokud nejsou porovnány z faktickými výdaji (k tomu viz. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ). Žalobkyně též zjevně nebrala dostatečně v potaz, že zůstatek na běžném účtu žalovaného neskýtá žádnou finanční rezervu a měsíční výdaje setrvale přesahují výši jeho jediného měsíčního příjmu. Na základě toho nemohl být učiněn kvalifikovaný závěr o schopnosti žalovaného sjednaný úvěr splácet bez důvodných pochybností.

24. S ohledem na uvedené nebylo možné než dospět k závěru, že uzavřená smlouva je dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 580 odst. 1 o. z. neplatná, když žalobkyně poskytla žalovanému úvěr, přestože ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nesplnila svou zákonnou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, ani povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru na základě porovnání příjmů a výdajů. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně též společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Poskytnutí úvěru tak v daném případě nejen odporuje zákonu, ale též zjevně narušuje veřejný pořádek, a proto je smlouva uzavřená mezi žalovaným a žalobkyní absolutně neplatná rovněž ve smyslu § 588 o. z. K absolutní neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti, tedy i bez námitky dotčených stran.

25. V projednávané věci tedy žalobkyně na základě absolutně neplatné smlouvy poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, a má tak v souladu s ust. § 2993 o. z. právo na vrácení tohoto plnění. Žalovanému v souladu s citovaným ustanovením náleží právo na vrácení jeho plnění ve výši , částka, . Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je důvodná co do částky , částka, (, částka, – , částka, ). Do prodlení se zaplacením této částky se žalovaný ve smyslu ust. § 1968 o. z. dostal teprve následující den po uplynutí lhůty k plnění (neprodleně), kterou dala žalobkyně žalovanému v dopise odeslaném prostřednictvím držitele poštovní licence dne , datum, , došlá do dispozice žalovaného ve smyslu ust. § 573 o. z. dne , datum, . Soud proto v souladu s ust. § 1970 o. z. žalobkyni přiznal rovněž právo na úhradu úroků z prodlení z přiznané částky, a to ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části předmětu řízení soudu nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout, když právo na zaplacení smluvních úroků není dáno v případě absolutně neplatné smlouvy o úvěru.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla úspěšná co do částky , částka, a neúspěšná ohledně částky , částka, . Ve vztahu k celkové žalované částce ve výši , částka, byla žalobkyně tedy v řízení úspěšnější o 46,09 %. Žalobkyně má proto právo na náhradu 46,09 % všech účelně vynaložených nákladů řízení, které jsou reprezentovány částkou , částka, , tedy na částku , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna za 4 úkony právní služby po , částka, dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) a paušální náhrada ke 4 úkonům po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t., náhrady za promeškaný čas na cestě k jednání za 5 půlhodin po , částka, dle § 14 a. t. a cestovné ve výši , částka, dle § 13 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .

27. Lhůta k plnění byla soudem v obou případech určena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. jako zákonná třídenní, místo plnění náhrady nákladů podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.