12 C 297/2025

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Jirsákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 543 704,48 Kč s příslušenstvím

I. Návrh žalobkyně na vydání rozsudku pro uznání se zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 397 160,78 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % z této částky od 18. 5. 2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se co do částky 146 543,70 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 638,80 Kč, úroku ve výši 7,19 % ročně z částky 543 704,48 Kč od 1. 5. 2025 do zaplacení, úroku z prodlení v zákonné výši z částky 543 704,48 Kč od 1. 5. 2024 do 17. 5. 2024 a z částky 146 543,70 Kč od 18. 5. 2024 do zaplacení, zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši částka, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Jméno advokáta, advokáta v adresa.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka, úroku ve výši 7,19 % ročně z částky částka od. datum do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 14,75 % z částky částka od datum do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o úvěru a o stavebním spoření, na základě které byly žalovanému dne datum poskytnuty peněžní prostředky ve výši částka a dne datum ve výši částka. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách, což řádně neplnil a úvěr byl žalobkyní zesplatněn ke dni datum. Žalobkyně dále tvrdila, že ke dni podání žaloby činil dluh žalovaného na jistině částku částka, kapitalizovaný úrok z úvěru za období od datum do datum částku částka a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za období od datum do datum částku částka. Žalobkyně před poskytnutím úvěru úvěruschopnost žalovaného řádně zkoumala. Žalovaný uhradil splátky v celkové výši částka.

2. Žalovaný k žalobě uvedl, že úvěr od žalobkyně si vzal na opravu domu ve vlastnictví 3. osoby, avšak v roce 2021 přišel o možnost bydlení v tomto domě. V současné době se nachází v dlouhodobé pracovní neschopnosti, nic nevlastní, bydlí v nájme a hradí nájemné částka a elektřinu částka. Na úhradu pohledávky žalobkyně mu nic nezbývá.

3. Podle § 153a odst. 1 až 3 o. s. ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce. Rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6).

4. Podle § 99 odst. 1 a 2 o. s. ř. připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. Soud usiluje o smír mezi účastníky; při pokusu o smír předseda senátu zejména s účastníky probere věc, upozorní je na právní úpravu a na stanoviska Nejvyššího soudu a rozhodnutí uveřejněná ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek týkající se věci a podle okolností případu jim doporučí možnosti smírného vyřešení sporu. Je-li to s ohledem na povahu věci vhodné, upozorní předseda senátu účastníky rovněž na možnost využití mediace podle zákona o mediaci nebo sociálního poradenství podle zákona o sociálních službách. Soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy. V takovém případě soud po právní moci usnesení pokračuje v řízení.

5. Soud výrokem I. zamítl návrh žalobkyně na vydání rozsudku pro uznání, který žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaný neuvedl žádné konkrétní okolnosti pro svoji obranu proti žalobě. Soud však dospěl k závěru, že je nutné přihlédnout i k § 153a odst. 2 o. s. ř., kdy je vyloučeno vydání rozsudku pro uznání ve věcech, v nichž nelze uzavřít smír. S ohledem na povinnost soudu z úřední povinnosti zkoumat, zda před uzavřením smlouvy o úvěru byla úvěruschopnost žalovaného zkoumána s odbornou péčí, dospěl soud k závěru, že není vydání rozsudku pro uznání v tomto případě přípustné. Soud proto návrh žalobkyně na vydání rozsudku pro uznání zamítl.

6. Ze smlouvy o úvěru od Anonymizováno a o stavebním spoření s účtem č. č. účtu ze dne datum soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka za účelem financování bytových potřeb formou převodu na jeho běžný účet. Žalovaný se zavázal platit úrok ve výši 4,35 % ročně. Úvěr se žalovaný zavázal hradit v měsíčních splátkách ve výši částka.

7. Z posouzení úvěruschopnosti klienta a žádosti o úvěr soud zjistil, že žalobkyně ke dni datum disponovala informacemi o příjmu žalovaného ve výši částka, dále žalovaný uvedl, že jeho povinné měsíční výdaje (výživné, srážky ze mzdy, léky) činí částka a nájem částka měsíčně. Žalobkyně za využití statistických údajů stanovila výdaje žalovaného na částku částka měsíčně. Dále žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že bydlí v nájmu, žije v domácnosti s jednou další osobou bez vlastního příjmu a nemá žádné srážky ze mzdy. Lustrací v registru CCB žalobkyně zjistila, že žalovaný má závazky z titulu spotřebního úvěru ve výši částka ze splátkou částka, který měl být refinancován z požadovaného úvěru. Žalobkyně uvedla, že ověřila, zda je žalovaný v insolvenčním řízení, předchozí splátkovou morálku žalovaného v registru CBCB a záznam o exekučním řízení.

8. Z potvrzení o příjmu soud zjistil, že zaměstnavatel žalovaného potvrdil, že žalovaný je u něho zaměstnán od datum na dobu neurčitou, jeho průměrný měsíční příjem za posledních 12 měsíců činil částka a nejsou mu prováděny žádné srážky ze mzdy.

9. Z výpisu z běžného účtu žalovaného od datum do datum soud zjistil, že dne datum činil počáteční zůstatek na účtu žalovaného částka a dne datum konečný zůstatek částka.

10. Z platebních příkazů, potvrzení o zůstatku a výpisu z úvěrového účtu soud zjistil, že žalobkyně dala pokyn dne datum k výplatě úvěru žalovanému v částce částka a dne datum v částce částka. Čerpání uvedených částek bylo evidováno na úvěrovém účtu žalovaného a zároveň byly evidovány úhrady na úvěr v celkové částce částka.

11. Z dopisu ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k neprodlené úhradě dlužné částky částka. Výzva byla podána dne datum k poštovní přepravě 12. Z dopisu ze dne datum a podacího archu soud zjistil, že byl žalobkyní vyzván k úhradě částky částka ve lhůtě 7 dnů. Výzva byla podána téhož dne k poštovní přepravě.

13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

16. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

18. Podle § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy, odbornou péčí je taková úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

19. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Podle odst. 2 citovaného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, dle které se žalobkyně zavázala poskytnout ve prospěch žalovaného peněžní prostředky do určité částky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Na uvedenou smlouvu se vztahují též citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.

23. Z předložených důkazů se podává, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru spolehlivě nezjistila, zda žalovaný bude schopen dostát svým závazkům, tj. poskytnutý úvěr řádně splácet. Žalobkyně neměla jednoznačné zjištění, že informace žalovaného v žádosti o úvěr jsou pravdivé, přesto nijak dále jejich pravdivost neověřovala. Ze statistických výdajů nebo částek životního minima však nelze vycházet, pokud nejsou porovnány z faktickými výdaji (k tomu viz. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka ze dne datum). Žalobkyně též zjevně nebrala dostatečně v potaz, že zůstatek na běžném účtu žalovaného neskýtá žádnou finanční rezervu a měsíční výdaje setrvale přesahují výši jeho jediného měsíčního příjmu. Na základě toho nemohl být učiněn kvalifikovaný závěr o schopnosti žalovaného sjednaný úvěr splácet bez důvodných pochybností.

24. S ohledem na uvedené nebylo možné než dospět k závěru, že uzavřená smlouva je dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 580 odst. 1 o. z. neplatná, když žalobkyně poskytla žalovanému úvěr, přestože ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nesplnila svou zákonnou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, ani povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru na základě porovnání příjmů a výdajů. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně též společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Poskytnutí úvěru tak v daném případě nejen odporuje zákonu, ale též zjevně narušuje veřejný pořádek, a proto je smlouva uzavřená mezi žalovaným a žalobkyní absolutně neplatná rovněž ve smyslu § 588 o. z. K absolutní neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti, tedy i bez námitky dotčených stran.

25. V projednávané věci tedy žalobkyně na základě absolutně neplatné smlouvy poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka a má tak v souladu s ust. § 2993 o. z. právo na vrácení tohoto plnění. Žalovanému v souladu s citovaným ustanovením náleží právo na vrácení jeho plnění ve výši částka. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je důvodná co do částky částka (částka – částka). Do prodlení se zaplacením této částky se žalovaný ve smyslu ust. § 1968 o. z. dostal teprve následující den po uplynutí lhůty k plnění (neprodleně), kterou dala žalobkyně žalovanému v dopise odeslaném prostřednictvím držitele poštovní licence dne datum, došlá do dispozice žalovaného ve smyslu ust. § 573 o. z. dne datum. Soud proto v souladu s ust. § 1970 o. z. žalobkyni přiznal rovněž právo na úhradu úroků z prodlení z přiznané částky, a to ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části předmětu řízení soudu nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout, když právo na zaplacení smluvních úroků není dáno v případě absolutně neplatné smlouvy o úvěru.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla úspěšná co do částky částka a neúspěšná ohledně částky částka. Ve vztahu k celkové žalované částce ve výši částka byla žalobkyně tedy v řízení úspěšnější o 46,09 %. Žalobkyně má proto právo na náhradu 46,09 % všech účelně vynaložených nákladů řízení, které jsou reprezentovány částkou částka, tedy na částku částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna za 4 úkony právní služby po částka dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) a paušální náhrada ke 4 úkonům po částka dle § 13 odst. 4 a. t., náhrady za promeškaný čas na cestě k jednání za 5 půlhodin po částka dle § 14 a. t. a cestovné ve výši částka dle § 13 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

27. Lhůta k plnění byla soudem v obou případech určena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. jako zákonná třídenní, místo plnění náhrady nákladů podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.