12 C 332/2020
č. j. 12 C 332/2020-63
V PLATNOSTIOkresní soud v Nymburce zamítl žalobu žalobkyně o zaplacení částky a úroku z prodlení, protože neprokázala, že mezi žalovaným a jeho právní předchůdkyní byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Soud se opřel o § 2390 a 2392 odst. 1 občanského zákoníku, podle nichž je pro vznik závazku o zápůjčce vyžadována vůle dlužníka, kterou žalobkyně nevyložila. Dále zjistil, že žalovaný byl obětí krádeže osobních údajů a že žalobkyně neprokázala skutečné poskytnutí finančních prostředků. Soud proto rozhodl, že žalobkyně nemá právní základ pro nárok na zaplacení částky ani úroků.
Plný text
Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní titul Blankou Jirsákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky částka s příslušenstvím
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky částka a úroku z prodlení ve výši 9,75% z této částky od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném peněžitého plnění s příslušenstvím uvedeného ve výroku I. tohoto rozsudku, a to jako nezaplacené jistiny ve výši částka a poplatku za poskytnutí úvěru v částce částka dle smlouvy o zápůjčce ze dne datum, kterou se žalovaným uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba, splatné dne datum.
2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Popíral, že by se právnická osoba uzavřel dne datum smlouvu o zápůjčce. Uváděl, že mu dne datum byly odcizeny doklady, zejm. občanský průkaz a řidičský průkaz, což nahlásil Policii ČR Tyto doklady byly zneužity k uzavření úvěrových smluv, toto PČR rovněž šetřila.
3. Z úředních záznamů Policie České republiky ze dne datum a ze dne datum soud zjistil, že žalovaný dne datum oznámil Policii ČR krádež věcí z odstaveného vozidla při odstraňování defektu pneumatiky, a to mimo jiné notebooku, občanského a řidičského průkazu.
4. Z úředního záznamu Policie České republiky ze dne datum soud zjistil, že žalovaný dne datum Policii ČR v souvislosti s krádeží uvedených věcí oznámil zneužití jeho osobních údajů neznámým pachatelem za účelem získání finančních prostředků prostřednictvím půjček a úvěrů.
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že se žalobkyně písemně dohodla se právnická osoba o postoupení pohledávky za žalovaným s odkazem na smlouvu o úvěru číslo v částce částka.
6. Tvrzení, že se právnická osoba dne datum dohodla se žalovaným o poskytnutí finančních prostředků do výše úvěrového rámce v částce částka formou bezhotovostního převodu na účet a o závazku žalovaného k jejich vrácení ve splátkách, žalobkyně neprokázala. Smlouva, kterou žalobkyně předložila, není žalovaným vlastnoručně podepsána. Pakliže smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku, nebylo ze smlouvy ani z jiných provedených důkazů zřejmé, zda a jakým způsobem právnická osoba totožnost žalovaného ověřila. Vůli žalovaného uzavřít se právnická osoba takovou smlouvu nelze dovodit ani z jiných provedených důkazů.
7. Nebylo ani prokázáno, že právnická osoba poskytla finanční prostředky v částce částka právě žalovanému. Z navržených a provedených důkazů nelze dovodit, že tato částka byla poukázána právnická osoba a připsána na účet, se kterým má právo disponovat žalovaný. Žalobkyně nepředložila soudu žádnou listinu vydanou příslušnou bankou, ze které by bylo možné tyto skutečnosti dovodit. Adresa majitele účtu, na který byla částka částka připsána, se navíc neshoduje s bydlišti žalovaného evidovanými v centrální evidenci obyvatel. Tato skutečnost, v kontextu s prokázanou obranou žalovaného o krádeži jeho průkazu totožnosti a o zneužití jeho osobních údajů, odůvodňuje závěr, že žalobkyně neprokázala, že žalovaný od právnická osoba částku částka skutečně obdržel.
8. Nebylo ani prokázáno, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k zaplacení. Z předžalobní výzvy a podacího lístku je zřejmé, že žalobkyně zaslala výzvu žalovanému k zaplacení s upozorněním na možnost podání žaloby na adresu, na které žalovaný nikdy hlášen k pobytu nebyl a neměl ji vedenu ani jako adresu doručovací.
9. Žalobkyně se k jednání konanému dne datum nedostavila, přestože byla k jednání řádně a včas předvolána. Soud proto nemohl žalobkyni poskytnout poučení ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. o potřebě doplnit ke svým tvrzením důkazy a zároveň ji poučit o následcích nesplnění této povinnosti.
10. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ,může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
11. Dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 2392 odst. 1 věta první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
13. Podle ust. § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 2 písm. a) zákona č. 227/2000 Sb., zákon o elektronickém podpisu, elektronickým podpisem jsou údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené, a které slouží jako metoda k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě. Jestliže žalobkyně vznik tohoto hlavního závazku neprokázala, neměla právo ani na zaplacení smluvní pokuty, úroků a nákladů spojených s uplatněním pohledávky.
14. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2 cit. ust.).
15. Na základě shora uvedeného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek vstoupila do práv právnická osoba vyplývajících ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum. Žalobkyně však neprokázala, že mezi právnická osoba a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, jejímž obsahem by byl závazek úvěrujícího poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši částka a závazek žalovaného tyto vrátit dohodnutým způsobem a v dohodnuté době, neboť nebylo prokázáno, že žalovaný projevil vůli k uzavření této smlouvy. Přitom zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dokonce vyžaduje k zajištění ochrany spotřebitele u spotřebitelského úvěru písemnou formu. Soud proto nemohl nárok žalobkyně posoudit podle ustanovení § 2390 a 2392 odst. 1 o. z. jako právo na vrácení poskytnutých finančních prostředků a zaplacení úroků. Žalobkyně neprokázala dále ani tu skutečnost, že její právní předchůdkyně žalovanému finanční prostředky v částce částka skutečně poskytla. Soud proto nemohl požadavek žalobkyně posoudit ani jako právo žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, kterého se dostalo žalovanému bez právního důvodu podle ust. § 2991 o. z. Soudu proto nezbylo, než žalobu včetně požadavku na zaplacení příslušenství spočívajícího v zákonném úroku z prodlení jako nedůvodnou zamítnout.
16. V řízení byl zcela úspěšný žalovaný, má proto právo na úhradu všech svých účelně vynaložených nákladů řízení, a to v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. Tyto náklady žalovaného, jako nezastoupeného účastníka, činí částka za 4 úkony (2 písemná podání, příprava účasti na jednání a účast na jednání) po částka dle vyhlášky 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalobkyně povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.