12 C 345/2022

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Blanky Jirsákové a přísedících Mgr. Věry Beranové a Evy Čmugrové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované /I, 290 33 Poděbrady zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částky 70 280 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 70 280 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % z této částky od 1. 11. 2022 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, domáhala, aby jí žalovaná zaplatila částku , částka, s úrokem z prodlení v zákonné výši od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že pracovala u žalované na základě pracovní smlouvy v době od , datum, do , datum, jako pokojská a podle mzdového výměru jí byla vyplácena minimální mzda v období od listopadu do prosince , Anonymizováno, ve výši , částka, měsíčně, od ledna do prosince , Anonymizováno, ve výši , částka, měsíčně, od ledna do prosince , Anonymizováno, ve výši , částka, měsíčně, od ledna do prosince , Anonymizováno, ve výši , částka, měsíčně a od ledna do listopadu , Anonymizováno, ve výši , částka, měsíčně. Žalobkyně však měla jako pokojská obdržet v uvedených obdobích zaručenou mzdu ve 2. skupině prací. Žalobkyně tvrdila, že na této pracovní pozici u žalované vykonávala denně od 5.00 hod. do 7.00 hod. vytírání chodeb a přilehlých prostor v celé budově, úklid ordinací, dezinfekce, vynášení odpadkových košů, vytírání , úklid veřejných WC, úklid personálních šaten, vytírání restaurace – jídelny, denně od 7.00 hod. do 13.30 hod. dle pokynů vrchní sestry při případném stěhování pacienta na jiný pokoj celkový úklid pokoje a příprava na nástup nového pacienta, utírání prachu, případná výměna povlečení, úklid koupelny a WC k příslušnému pokoji, případná výměna ručníků za čisté, vynášení odpadků, případný úklid balkónu, který je součástí pokoje, vytírání koupelny a pokoje, zajišťování drobných oprav na pokojích a v koupelnách, týdně třídění a počítání špinavého prádla a jeho předání k odvozu do prádelny, přebírání, počítání a úklid čistého povlečení a ručníků do skladu prádla, zalévání květin, měsíčně příprava pokoje na nástup nového pacienta průběžně během měsíce, povlékání postele, mytí a dezinfekce nočního stolku a lednice, utírání prachu, úklid koupelny a WC k příslušnému pokoji, výměna ručníků za čisté, vynesení odpadků, úklid balkónu, který je součástí pokoje, mytí oken při nástupu nových pacientů, praní záclon a jejich věšení, 2x za rok mytí oken na chodbách, v ordinacích, v jídelně, sesterně, v šatnách a společenské místnosti, posílání závěsů do prádelny na vyprání, praní koupelnových (sprchových) závěsů, 1x za rok inventura inventáře a prádla, v zimě dle povinného nařízení vedoucí pokojské – odhrnování sněhu na chodníku a schodech před budovou. Žalobkyně se proto domáhala po žalované zaplacení rozdílu mezi minimální mzdou a zaručenou mzdou stanovenými v uvedených obdobích v celkové částce , částka, . Dále tvrdila, že Oblastní inspektorát práce pochybení žalované potvrdil. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě této částky do , datum, , což žalovaná neučinila. Žalobkyně je proto požadovala zaplacení úroku z prodlení ode dne následujícího po uplynutí této lhůty.

2. Žalovaná se bránila se tím, že žalobkyni byla vyplácena mzda ve správné výši, neboť pracovní náplní žalobkyně byl běžný úklid zahrnující stírání prachu, luxování, vynášení košů, vytírání podlahy, mytí koupelen, stlaní postelí a výměna prádla, pečování o květiny, hlášení případného poškození a ztráty na prádle, inventáři a vybavení, 2x ročně mytí oken a snesení závěsů a záclon. Žalobkyně dle žalované byla správně zařazena do 1. skupiny prací dle přílohy k nařízení vlády č. 567/2006 Sb. a z toho důvodu žalovaná žalobkyni ničeho nedluží. Dále žalovaná namítala, že žalobkyně pracovala ve zdravotnickém pracovišti (, Anonymizováno, ), které provádí pooperační lázeňskou péči o pacienty po výměnách velkých kloubních náhrad, úrazech páteře a jiných ortopedických zákrocích. Popírala proto, že by náplň práce žalobkyně odpovídala popisu uvedenému ve 2. skupině prací v kategorii Obchodní provoz a pohostinství uvedené v příloze vládního nařízení č. 567/2006 Sb. Tvrdila, že s kontrolním zjištěním Oblastního inspektorátu práce pro Středočeský kraj nesouhlasila a podala proto proti němu námitky. Navrhovala proto zamítnutí žaloby. Nadto žalovaná ve vztahu ke mzdovým nárokům žalobkyně, které měly vzniknout do , datum, , namítala promlčení s ohledem na uplynutí tříleté promlčecí lhůty před podáním žaloby. Navrhovala z tohoto důvodu zamítnutí žaloby co do částky , částka, .

3. Žalobkyně v reakci na námitku promlčení tvrdila, že povědomí o tom, že jí žalovanou není vyplácena mzda v zákonné výši, nabyla v březnu , Anonymizováno, , kdy podala podnět k provedení kontroly inspektorátu práce. O pochybení žalované se pak dozvěděla teprve dne , datum, z informace o výsledku kontroly provedené inspektorátem práce. Nesouhlasila proto s námitkou promlčení. Dále žalobkyně namítala, že i kdyby část nároku žalobkyně měla být promlčena, je promlčení uplatněnu v rozporu s dobrými mravy, když žalovaná svým úmyslným jednání způsobila protiprávní stav a nevyplácením zaručené mzdy vznik pohledávky žalobkyně a s odkazem na § 6 odst. 2 o. z. namítala rozpor uplatněné námitky promlčení s dobrými mravy.

4. Z pracovní smlouvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná se dohodly, že žalobkyně bude pro žalovanou vykonávat od , datum, práci pokojské s místem výkonu práce , právnická osoba, ..

5. Z popisu pracovní funkce pokojská soud zjistil, že žalovaná vypracovala listinu obsahující popis povinností a odpovědnosti na pozici pokojská, aniž by bylo uvedeno kterého konkrétního zaměstnance se popis pracovní funkce týká, k jakému datu byl vyhotoven. Listina neobsahuje podpis příslušného zaměstnance ani jeho nařízeného.

6. Z mzdových výměrů soud zjistil, že žalovaná žalobkyni stanovila od , datum, mzdu ve výši , částka, , od , datum, mzdu ve výši , částka, od , datum, mzdu ve výši , částka, a od , datum, mzdu ve výši , částka, .

7. Z výplatních pásek soud zjistil, že žalobkyně žalované od , datum, zúčtovala mzdu ve výši , částka, , od , datum, mzdu ve výši , částka, , od , datum, mzdu ve výši , částka, , od , datum, mzdu ve výši , částka, a od , datum, mzdu ve výši , částka, .

8. Z výpovědi ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně dne , datum, doručila žalované výpověď z pracovního poměru s tím, že dvouměsíční výpovědní lhůta končí dne , datum, .

9. Z protokolu o kontrole č.j. , Anonymizováno, soud zjistil, že Oblastní inspektorát práce pro Středočeský kraj učinil dne , datum, u žalované kontrolní zjištění, že žalovaná žalobkyni na pracovní pozici „pokojská“ v období leden až srpen , Anonymizováno, přiznala a poskytla mzdu ve výši , částka, , ačkoliv měla být žalobkyně zařazena do 2. skupiny prací dle nařízení vlády č. 567/2006 Sb. a tedy jí měla být vyplacena zaručená mzda ve výši , částka, .

10. Z vyřízení námitek č.j. , Anonymizováno, soud zjistil, že Oblastní inspektorát práce pro Středočeský kraj námitky žalované proti kontrolnímu zjištění dne , datum, zamítl.

11. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, a dodejky datové zprávy soud zjistil, že žalobkyně dne , datum, doručila žalované výzvu k zaplacení rozdílu mezi minimální mzdou a zaručenou mzdou za období od listopadu , Anonymizováno, a listopadu , Anonymizováno, v částce , částka, s přísl. s upozorněním na její soudní vymáhání.

12. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že u žalované po celou dobu jsem pracovala v , Anonymizováno, . Prováděla úklid pokojů, přilehlých prostor, chodeb a schodišť, úklid restaurace a sesterny. Brzy ráno začínala úklidem chodeb a sesterny. Dle rozpisu, který obdržela od vrchní sestry, uklízela pokoje, ve kterých se pacienti nenacházeli, následoval úklid pokojů, kde pacienti zůstávali. Pokoje uklízela včetně koupelny a WC každý den. Jednou týdně vyměňovala ručníky, ložní prádlo 1x za 14 dnů, popř. na žádost klienta. Ledničky a okna v pokojích uklízela před nástupem klienta. Praní záclon zajišťovala 2x ročně, úklid balkónů podle potřeby. Při nástupu u žalované byla zaučována stávajícími pokojskými, vedoucí pokojskou a vrchní sestrou. Rozsah činností byl po celou dobu mého zaměstnání stejný. Dále měla za úkol počítat prádlo, posílat jej do prádelny. Měla jsem k dispozici úklidový vozík a vysavač. Čistící prostředky a toaletní potřeby objednávala jednou za měsíc. S pacienty komunikovala o výměně prádla a ručníků, na požadavek klientů přesunovala nábytek či ledničku podle potřeb klienta. V cizím jazyku nekomunikovala. Její pracovní doba byla od 5:00 hod. do 13:30 hod. o sobotách a nedělích nepracovala. Recepce se na tomto pracovišti nenacházela. Neměla uzavřenou dohodu o hmotné odpovědnosti. Žádost o úklidové prostředky podávala do skladu žalované. Vyhotovovala soupis prádla do prádelny žalované. O případných závadách komunikovala s údržbáři žalované.

13. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že byla spolupracovnicí žalobkyně. Brzy ráno začínaly úklidem ordinací, chodeb, úklidem před rehabilitačním centrem a úklidem jídelny. Poté pokračovaly úklidem pokojů, výměnou prádla za čisté. Od vrchní sestry dostaly rozpis, které pokoje je třeba uklízet, záleželo na odjezdu pacientů. Na pokojích každý den uklízely koupelnu a WC, případně, co klienti potřebovali. , právnická osoba, vytíraly pokoje, utíraly prach. Ručníky vyměňovaly jednou týdně, nebo dle potřeby klienta. Ložní prádlo vyměnily jednou za 14 dnů, případně dle potřeby. , právnická osoba, vynášely odpadkový koš. V případě, že se nějaký pokoj uvolnil, myly okna a praly závěsy, za tím účelem komunikovaly s prádelnou. Vysavač nepoužívaly. Závady na pokojích nahlásila na sesternu, která pak zajišťovala opraváře.

14. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že se žalobkyní pracovala u žalované jako vrchní sestra na , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Měla na starosti ubytování pacientů po ortopedických operacích. Náplní práce žalobkyně bylo uklízet nejen pokoje, ale i ostatní prostory, a to celého rehabilitačního centra včetně přilehlých venkovních prostor. Z pozice vrchní sestry s pokojskými vždy jednou týdně v pátek probrala nástupy pacientů na příští týden. Pokojské ještě před jejím příchodem do práce uklízely společné prostory od horního patra, chodby, schodiště až dolů provozní části, kde se nacházely ordinace a rehabilitační provoz, tělocvičnu, dále pak velkou jídelnu s kuchyňkou, kde se jídlo pouze vydává. Po příchodu do práce, což bylo v 7 hodin, dala pokojským pokyny, co je potřeba uklidit, pokojské pak uklízely pokoje, což bylo odlišné v situaci, kdy se v pokoji nikdo nenacházel, případně byl pokoj obsazen. Případně se na pokoje stěhovaly přistýlky, když měli pacienti na víkend doprovod. Pokojské měly svoje harmonogramy, každý den vytíraly, utíraly prach, uklízely koupelnu a záchod, jednou týdně měnily ručníky. A v půlce pobytu převlékaly ložní prádlo, případně toto dělaly, když bylo potřeba. Občas se uklízely balkóny, úklid společenského koutku, posezení u kávovaru. Jednou za čas myly okna a praly záclony. Venkovní posezení uklízely podle potřeby. Pokojské byly maximálně tři. Svědkyně měla v pracovní smlouvě zároveň i povinnosti ve vztahu k ubytování pacientů, ke komunikaci s ubytovací kanceláří žalované, řešila stížnosti pacientů a závady na pokojích. Měla ve smlouvě, že v případě, kdy nebude kompetentní osoba pro správu budovy, je povinna řešit i problémy s provozem budovy. Pokojské posílaly prádlo do prádelny, přebíraly jej a počítaly. Zdravotní sestry měly na starosti péči o zdravotní stav pacientů, vypomáhaly jim ošetřovatelky a sanitáři. Jednalo se o , Anonymizováno, centrum pro pacienty po ortopedických operacích, kloubních náhradách, operace páteře a komplikovaných úrazech. Většina pacientů byla do 6 týdnů po operaci.

15. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že žalobkyně byla podřízenou svědkyně u žalované. Žalobkyně vykonávala úklidové práce v , Anonymizováno, . Jednalo se o úklid chodby, schodiště, vstupní haly, toalet, ordinací a pokojů. Na začátku pracovní doby žalobkyně uklízela společné prostory, pak následoval úklid pokojů. Nikde se nenacházely koberce, proto se pouze vytíralo. , adresa, toalet a koupelen zahrnoval dezinfekci, utření prachu. Žalobkyně neměla za úkol plnit požadavky pacientů. Činnost žalobkyně koordinovala vrchní sestra, která měla na starosti obsazení pokojů a na základě informací, které získala z hotelového programu, dávala pokyny uklízečkám, co je potřeba udělat. Žalobkyně neobsluhovala žádná elektrická zařízení, ke své práci používala úklidové prostředky a čisticí prostředky. Žalobkyně měla na starosti výměnu ložního prádla jednou za 14 dní a výměnu ručníků jednou za týden. Na , Anonymizováno, je 8hodinová pracovní doba, nepracuje se o sobotách a nedělích. K povinnostem žalobkyně nepatřila péče o pacienty. Žalobkyně podstoupila školení BOZP a školení týkající se čisticích prostředků. Žalobkyně neměla hmotnou odpovědnost. Opravy a závady řešil interní opravář a údržbář. Výdej prádla zajišťovala svědkyně a výdej čisticích prostředků zajišťovali skladníci na základě její žádanky. Pracovníci na rehabilitačním centru komunikovali požadavky ohledně prádla a čisticích prostředků přes svědkyni. , adresa, do prádelny a čisté prádlo si spočítaly uklízečky. Závady a potřebu údržby na pokojích uklízečky sdělovaly vrchní sestře. Ta pak zajišťovala údržbáře.

16. Z výpovědi svědka , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že pracuje u žalované ve funkci generálního ředitele. Žalobkyně pracovala u žalované jako pokojská a jejím úkolem byl úklid na , Anonymizováno, , což je , Anonymizováno, oddělení na rehabilitace po ortopedických operacích. Na toto zařízení jsou umísťováni pacienti 7. až 10. den po operaci a provádí se u nich komplexní lázeňská péče, což zahrnuje ubytování, stravování a léčbu. Žalovaná poskytuje jak komplexní , Anonymizováno, péči, tak , Anonymizováno, péči a jedná se o , Anonymizováno, , podezřelý výraz, zařízení. Komplexní , Anonymizováno, péče je hrazena ze , podezřelý výraz, pojištění, a to co do ubytování, stravování, tak i léčby.

17. Soud na základě shora popsaných skutkových zjištění uzavřel, že žalobkyně u žalované pracovala na základě pracovní smlouvy od , datum, do , datum, , a to na pracovišti , Anonymizováno, , kde žalovaná, jako zdravotnické zařízení, provádí rehabilitace pacientů po ortopedických operacích. Pracovní doba žalobkyně byla od pondělí do pátku od 5:00 hodin do 13:30 hodin. Denně žalobkyně v časných hodinách prováděla vytírání chodeb a přilehlých prostor v celé budově, úklid ordinací, dezinfekce, vynášení odpadkových košů, vytírání , úklid veřejných WC, úklid personálních šaten, vytírání restaurace – jídelny. Dle pokynů vrchní sestry pokračovala celkovým úklidem prázdného pokoje a jeho přípravou na nástup nového pacienta, tedy povlékání postele, mytí lednice, utírání prachu, úklid a dezinfekce koupelny a WC, výměna ručníků, vynesení odpadků a úklid balkónu. V případě obsazeného pokoje pacienty prováděla vytírání podlah, utírání prachu, úklid koupelny a WC, vynášení odpadků, případně na žádost výměnu povlečení a ručníků. Dále podle potřeby prováděla třídění a počítání prádla a ručníků a jeho předání či převzetí z prádelny, zalévání květin, mytí okem, snesení záclon a závěsů a jejich věšení při uvolnění pokoje. 2x za rok mytí oken na chodbách, v ordinacích, v jídelně, sesterně, v šatnách a společenské místnosti, předání záclon a závěsů do prádelny. Mzdovým výměrem žalovaná žalobkyni stanovila od , datum, mzdu ve výši , částka, , od , datum, mzdu ve výši , částka, od , datum, mzdu ve výši , částka, a od , datum, mzdu ve výši , částka, .

18. Soud neprovedl dokazování sdělením , právnická osoba, o počtu šetření pro podezření z porušování pracovněprávních předpisů žalovanou, neboť tuto skutečnost nepovažoval za rozhodující pro projednávanou věc. Dále soud neprovedl důkaz čestným prohlášením , jméno FO, , neboť byla v řízení vyslechnuta jako svědkyně. Zjištění, která soud učinil z čestného prohlášení , jméno FO, , soud nehodnotil, neboť , jméno FO, byla rovněž v řízení vyslechnuta jako svědkyně a o její věrohodnosti soud nepochyboval, když výpovědi dalších svědků s obsahem její výpovědí nebyly v rozporu.

19. Soud projednávanou věc – vzhledem k tomu, že žalobkyně po žalované uplatnila právo na zaplacení doplatku mzdy za období od , datum, do , datum, – posuzoval podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen ZP), ve znění účinném do , datum, .

20. Podle ustanovení § 16 odst. 1 ZP zaměstnavatelé jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, o odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání.

21. Podle ust. § 109 odst. 4 ZP mzda a plat se poskytují podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle obtížnosti pracovních podmínek, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků.

22. Podle ust. § 110 odst. 1 ZP za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda, plat nebo odměna z dohody.

23. Podle ust. § 110 odst. 2 ZP stejnou prací nebo prací stejné hodnoty se rozumí práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce.

24. Podle ust. § 110 odst. 3 ZP složitost, odpovědnost a namáhavost práce se posuzuje podle vzdělání a praktických znalostí a dovedností potřebných pro výkon této práce, podle složitosti předmětu práce a pracovní činnosti, podle organizační a řídící náročnosti, podle míry odpovědnosti za škody, zdraví a bezpečnost, podle fyzické, smyslové a duševní zátěže a působení negativních vlivů práce.

25. Podle ust. § 110 odst. 4 ZP pracovní podmínky se posuzují podle obtížnosti pracovních režimů vyplývajících z rozvržení pracovní doby, například do směn, dnů pracovního klidu, na práci v noci nebo práci přesčas, podle škodlivosti nebo obtížnosti dané působením jiných negativních vlivů pracovního prostředí a podle rizikovosti pracovního prostředí.

26. Podle ust. § 110 odst. 5 ZP pracovní výkonnost se posuzuje podle intenzity a kvality prováděných prací, pracovních schopností a pracovní způsobilosti a výsledky práce se posuzují podle množství a kvality.

27. Podle ust. § 111 odst. 1 ZP minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci v základním pracovněprávním vztahu podle § 3. Mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. Do mzdy, platu nebo odměny z dohody se pro tento účel nezahrnuje mzda ani plat za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli.

28. Podle ust. § 111 odst. 2 ZP výši základní sazby minimální mzdy a dalších sazeb minimální mzdy odstupňovaných podle míry vlivů omezujících pracovní uplatnění zaměstnance a podmínky pro poskytování minimální mzdy stanoví vláda nařízením, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku s přihlédnutím k vývoji mezd a spotřebitelských cen. Základní sazba minimální mzdy činí nejméně , částka, za měsíc nebo , částka, za hodinu; další sazby minimální mzdy nesmí být nižší než 50 % základní sazby minimální mzdy.

29. Podle § 112 odst.1 ZP zaručenou mzdou je mzda nebo plat, na kterou zaměstnanci vzniklo právo podle tohoto zákona, smlouvy, vnitřního předpisu, mzdového výměru nebo platového výměru (§ 113 odst. 4 a § 136).

30. Podle § 112 odst. 2 ZP nejnižší úroveň zaručené mzdy a podmínky pro její poskytování zaměstnancům, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě, a pro zaměstnance, kterým se za práci poskytuje plat, stanoví vláda nařízením, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku s přihlédnutím k vývoji mezd a spotřebitelských cen. Nejnižší úroveň zaručené mzdy nesmí být nižší než částka, kterou stanoví tento zákon v § 111 odst. 2 jako základní sazbu minimální mzdy. Další nejnižší úrovně zaručené mzdy se stanoví diferencovaně podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce tak, aby maximální zvýšení činilo alespoň dvojnásobek nejnižší úrovně zaručené mzdy. Podle míry vlivů omezujících pracovní uplatnění zaměstnance může vláda stanovit nejnižší úroveň zaručené mzdy podle věty druhé a třetí až o 50 % nižší.

31. Podle § 112 odst. 3 písm. a) ZP nedosáhne-li mzda nebo plat bez mzdy nebo platu za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy podle odstavce 2, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek ke mzdě ve výši rozdílu mezi mzdou dosaženou v kalendářním měsíci a příslušnou nejnižší úrovní zaručené měsíční mzdy, nebo ve výši rozdílu mezi mzdou připadající na 1 odpracovanou hodinu a příslušnou hodinovou sazbou nejnižší úrovně zaručené mzdy; pro účely doplatku se použije nejnižší úroveň hodinové mzdy, jestliže se předem nesjedná, nestanoví nebo neurčí použití nejnižší úrovně zaručené měsíční mzdy.

32. Podle § 113 odst. 1 ZP mzda se sjednává v kolektivní smlouvě, pracovní smlouvě nebo jiné smlouvě, popřípadě ji zaměstnavatel stanoví vnitřním předpisem nebo mzdovým výměrem33. Podle § 113 odst. 3 ZP mzda musí být sjednána, stanovena nebo určena před začátkem výkonu práce, za kterou má tato mzda příslušet34. Podle § 113 odst. 4 ZP zaměstnavatel je povinen v den nástupu do práce vydat zaměstnanci písemný mzdový výměr, který obsahuje údaje o způsobu odměňování, o termínu a místě výplaty mzdy, jestliže tyto údaje neobsahuje smlouva nebo vnitřní předpis; dojde-li ke změně skutečností uvedených ve mzdovém výměru, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost zaměstnanci písemně oznámit, a to nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti.

35. Z citovaných ustanovení zákoníku práce vyplývá, že obecným kritériem pro podřazení zaměstnanců pod jednotlivé úrovně nejnižší zaručené mzdy (slovy nařízení pro jejich zařazení do jednotlivých skupin vykonávaných prací) je složitost, odpovědnost a namáhavost zaměstnancem vykonávané práce, tedy složitost, odpovědnost a namáhavost pracovních činností, které tvoří zaměstnancovu pracovní náplň.

36. Pro zařazení zaměstnanců do skupin prací pro účely stanovení nejnižší úrovně zaručené mzdy podle přílohy nařízení je pak určující pracovní náplň zaměstnance (činnosti, které vykonává). Cílem, který zákonodárce úpravou různých úrovní nejnižší zaručené mzdy sleduje, je, aby všichni zaměstnanci, kteří vykonávají pracovní činnosti téže složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, byli odměňováni alespoň shodnou nejnižší přípustnou částkou.

37. Mzda zaměstnanci se poskytuje podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle obtížnosti pracovních podmínek, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků; za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda. Stejnou prací nebo prací stejné hodnoty se rozumí práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce. Složitost, odpovědnost a namáhavost práce se posuzuje podle vzdělání a praktických znalostí a dovedností potřebných pro výkon této práce, podle složitosti předmětu práce a pracovní činnosti, podle organizační a řídící náročnosti, podle míry odpovědnosti za škody, zdraví a bezpečnost, podle fyzické, smyslové a duševní zátěže a působení negativních vlivů práce. Pracovní podmínky se posuzují podle obtížnosti pracovních režimů vyplývajících z rozvržení pracovní doby, například do směn, dnů pracovního klidu, na práci v noci nebo práci přesčas, podle škodlivosti nebo obtížnosti dané působením jiných negativních vlivů pracovního prostředí a podle rizikovosti pracovního prostředí. Pracovní výkonnost se posuzuje podle intenzity a kvality prováděných prací, pracovních schopností a pracovní způsobilosti a výsledky práce se posuzují podle množství a kvality (srov. rozsudek NS ČR sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ).

38. Jak shora uvedeno, institut zaručené mzdy (respektive nejnižších úrovní zaručené mzdy), který spolu s minimální mzdou (§ 111 ZP) zajišťuje ochranu zaměstnanců před nepřiměřeně nízkým oceněním jejich práce, je zakotven v § 112 ZP. V odstavci druhém tohoto ustanovení zákonodárce zmocnil vládu, aby nařízením stanovila jednak tzv. nejnižší úroveň zaručené mzdy (a podmínky pro její poskytování zaměstnancům, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě, a pro zaměstnance, kterým se za práci poskytuje plat), která nesmí být nižší než částka, která je stanovena jako základní sazba minimální mzdy, a dále tzv. další nejnižší úrovně zaručené mzdy.

39. Uvedeným nařízením je nařízení vlády č. 567/2006 Sb. o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí (dále jen „nařízení“). Nejnižší úrovně zaručené mzdy jsou v § 3 nařízení vlády odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací do 8 skupin. Příloha nařízení v čl. I uvádí obecné charakteristiky jednotlivých skupin prací, a v čl. II uvádí příklady prací, náležících do jednotlivých skupin, rozdělené podle oborů.

40. Obecná charakteristika prací v 1. skupině zahrnuje jednotlivé pracovní úkony stejného druhu s předměty (prvky) tvořící jednoduchý celek konané podle přesného zadání a s přesně vymezenými výstupy a s rámcovými návaznostmi na další procesy. Manipulační práce s jednotlivými předměty, jednoduchými pomůckami a nástroji bez vazeb na další procesy a činnosti včetně prací s případným jednostranným zatížením drobných svalových skupin, v případném vnuceném pracovním rytmu, při mírně zhoršených pracovních podmínkách a s případným rizikem pracovního úrazu.

41. Obecná charakteristika 2. skupiny prací zahrnuje stejnorodé práce s rámcovým zadáním a s přesně vymezenými výstupy, s větší možností volby jiného postupu a s rámcovými návaznostmi na další procesy (dále jen "jednoduché odborné práce"). Práce s celky a sestavami několika jednotlivých prvků (předmětů) s logickým (účelovým) uspořádáním s dílčími vazbami na jiné celky (sestavy). Práce předpokládající jednoduché pracovní vztahy. Dlouhodobé a jednostranné zatížení větších svalových skupin. Mírně zvýšené psychické nároky spojené se samostatným řešením skupiny stejnorodých časově ustálených pracovních operací podle daných postupů.

42. V kategorii „Obchodní provoz a pohostinství“ do 2. skupiny prací náleží práce spočívající v péči o svěřené pokoje, jejich příslušenství a inventář v mezinárodních hotelech, péče o hosty, vyřizování drobných reklamací, vedení příručního skladu prádla a pomocného materiálu. V kategorii „Zdravotnictví“ nejsou příkladmo uvedeny žádné činnosti vykonávané žalobkyní. V kategorii „Ostatní a společné pracovní činnosti“ do 1. skupiny náleží mimo jiné provádění běžného úklid, vynášen odpadků, provádění dezinfekce, čistění koberců elektrickým vysavačem.

43. Soud shora uvedená skutková zjištění o náplni práce žalobkyně u žalované posoudil dle citovaných zákonných a podzákonných ustanovení. Pokud se týká sporné otázky, v jaké skupině prací pro účely stanovení nejnižší úrovně zaručené mzdy podle přílohy nařízení měla být zařazena žalobkyně, soud činnosti fakticky vykonávané žalobkyní, které jsou kompletně vyjmenovány v bodu 17. tohoto rozsudku, porovnal prvně s obecnými charakteristikami 1. a 2. skupiny prací, obsaženými v I. části přílohy nařízení. Soud na základě tohoto porovnání dospěl k závěru, že náplň práce žalobkyně odpovídala tomu, že se jedná o práce vykovávané dle přesného zadání, kdy bylo žalovanou stanoveno, jaké konkrétní činnosti, jakým způsobem, v jakém čase a frekvenci mají být vykonány, přičemž žalobkyně možnost volby jiného postupu při úklidu společných prostor a jednotlivých pokojů neměla. Zároveň žalobkyně k výkonu práce používala jednoduché úklidové nástroje a prostředky, když neobsluhovala žádná elektrická zařízení. Péči o pacienty žalovaná nevykonávala ani nezodpovídala za řešení požadavků pacientů. Komě povinnosti hlásit závady v uklízených prostorech či komunikace s vrchní sestrou ohledně prádla a se skladníky ohledně čistících prostředků, žalobkyně s dalšími odděleními žalované nespolupracovala. Tomuto závěru dle názoru soudu odpovídá obecná charakteristika prací v 1. skupině. Následně soud náplň práce žalobkyně porovnal s příklady prací uvedenými v části II. přílohy nařízení. Na základě tohoto porovnání dospěl soud k závěru, že náplň práce žalobkyně pro žalovanou jednoznačně spadá do 1. skupiny prací v kategorii „Ostatní a společné pracovní činnosti“, kde je příkladmo uvedeno pod bodem 1. - provádění běžného úklid, vynášen odpadků, provádění dezinfekce, čistění koberců elektrickým vysavačem. Jelikož pracoviště, ve kterém žalobkyně pracovala, je evidentně zdravotnickým zařízením, nikoliv provozem obchodním a pohostinským, zabýval se soud tím, zda některé z činností, které v tomto provozu vykonávala žalobkyně, odpovídají činnostem uvedeným v části II. přílohy nařízení v kategorii „Zdravotnictví“. V této kategorii však žádná příkladmo uvedená činnost ve 2. skupině a vyšší neodpovídá náplni práce žalobkyně u žalované. Aniž by soud práci žalobkyně vykonávanou pro žalovanou jakkoliv zlehčoval, nenašel ve zjištěné náplni práce žalobkyně žádné činnosti, které by spadaly do vyšší skupiny prací než v 1. skupině v kategorii „Ostatní a společné pracovní činnosti“ Tomuto závěru dle názoru soudu odpovídá i charakteristika uvedená v databázi povolání spravované , právnická osoba, s názvem Národní soustava povolání (https://nsp.cz/) týkající se profese úklidového pracovníka vnitřních prostor, který provádí na základě stanoveného harmonogramu a pokynů provozního pracovníka úklid a čištění vnitřních ploch domů, komerčních prostor a dopravních prostředků, zajišťuje hygienický standard a dodržuje hygienické systémy v nemocničních, zdravotnických a potravinářských provozech. Soud na základě tohoto porovnání dospěl k závěru, že z hlediska složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, kterou žalobkyně pro žalovanou vykonávala, byla žalovanou správně zařazena do 1. skupiny prací a mzda byla žalobkyni žalovanou přiznána v souladu s § 3 odst. 1 nařízení. Soudu proto nezbylo než žalobu jako nedůvodnou zamítnut, aniž by se zabýval otázkou promlčení nároku žalobkyně, neboť žalobkyni právo na doplatek mzdy ve smyslu ust. § 112 odst. 3 písm. a) ZP proti žalované nevzniklo.

44. Soud o nákladech řízení rozhodl podle ustanovení § 150 o. s. ř. Za důvody zvláštního zřetele hodné soud považoval skutečnost, že žalobkyně byla k podání žaloby vedena mimo jiné i kontrolními zjištěními , Anonymizováno, , Anonymizováno, pro Středočeský kraj. Soud vzal dále v úvahu, že žalovaná v řízení ani netvrdila, pakliže se závěry , Anonymizováno, nesouhlasila, že by využila pro svoji obranu prostředky ve správním soudnictví. Žalobkyni proto nelze přičítat k tíži, že svůj domnělý nárok žalobou uplatnila a v zahájeném řízení pokračovala. Soudu proto považoval za nespravedlivé uložit náhradu nákladů řízení žalobkyni, byť ve věci úspěch neměla Žalovaná je podnikající právnickou osobou, jejíž majetkové poměry jsou nepochybně na lepší úrovni než majetkové poměry žalobkyně, a i s ohledem na dříve uvedené lze po ní spravedlivě požadovat, jako na úspěšném účastníku, aby náklady vynaložené v souvislosti s řízením nesla ze svého. Přiznání práva na náhradu nákladů žalované by se tak citelně dotklo zejména majetkových poměrů žalobkyně a přivodilo by žalobkyni větší újmu, než žalované (k tomu srov. usnesení NS ČR sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ).