12 C 346/2019

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Jirsákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 194 688 Kč s přísl. a vyklizení movitých věcí

I. Řízení se co do požadavku na zaplacení částky 576 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky od datum do zaplacení zastavuje.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení částky 194.112 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalované vyklizení automatického aplikátoru pro Super Spacer, typ VSA číslo DI - sériové číslo tel. číslo a tel. číslo, stroje příjmení příjmení 60 pro ruční tmelení - sériové číslo číslo, ohýbačky distančních rámečků příjmení - sériové číslo datum, skladových zásob distančních rámečků, skladových zásob Super Spacer Edgetech a účetnictví dlužníka z budovy adresa na pozemku st. p. číslo v k. ú. obec u obec a obci obec, se zamítá.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení v částce 33.604 Kč, a to do tří dnů od právní moci k rukám Mgr. jméno příjmení, advokátky se sídlem adresa.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala proti žalované, jako správkyni konkursní podstaty dlužníka právnická osoba, IČO (dále je„ Dlužnice“), zaplacení částky 194.688 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % této částky od datum do zaplacení a vyklizení movitých věcí uvedených ve výroku III. tohoto rozsudku z Haly, a to s odůvodněním, že je vlastnicí pozemku p. číslo jehož součástí je stavba adresa v obci obec, katastrální území Milčice u Peček (dále jen„ příjmení“). příjmení příjmení jsou na ploše o rozloze 120 m2 umístěny věci uvedené ve výroku III. tohoto rozsudku, které jsou ve vlastnictví dlužnice, aniž by pro to byl počínaje datum právní titul. Žalobkyně tvrdila, že v období od datum do datum činila obvyklá cena za užívání 1 m2 Haly částku 2,40 Kč tedy 194.688 Kč. Úrok z prodlení žalobkyně požadovala od datum v zákonné výši, když tvrdila, že žalovanou vyzvala dopisem ze dne datum k vyklizení a zaplacení této částky do datum, což žalovaná neučinila.

2. Žalobkyně podáním ze dne datum vzala žalobu zpět co do částky o 576 Kč s tím, že zaplacení bezdůvodného obohacení požaduje za období od datum do datum, tedy částku 194.112 Kč.

3. Soud, vzhledem k tomu, že žaloba byla v této části vzata zpět před začátkem jednání ve věci samé, výrokem I. řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil, aniž by zjišťoval stanovisko žalované ke zpětvzetí, a to v souladu s ust. § 96 odst. 1 až 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

4. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Namítala, že není ve věci pasivně legitimována, neboť movité věci uvedené ve výroku III. nebyly v předmětném období sepsány v majetkové podstatě Dlužnice, případně byly z majetkové podstaty dlužníka vyloučeny. Dále namítala, že s ohledem na to, že pohledávka žalobkyně měla vzniknout po prohlášení konkursu na majetek Dlužnice, brání podání žaloby ustanovení § 140c z. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení.

5. V průběhu tohoto řízení insolvenční soud usnesením ze dne datum, č. j. insolvenční spisová značka číslo, odvolal původní žalovanou právnická osoba, IČO, z funkce insolvenčního správce Dlužnice a (novým) insolvenčním správcem ustanovil žalovanou a toto rozhodnutí nabylo právní moci dne datum. Ke změně v osobě insolvenčního správce soud přihlédl v dalším řízení.

6. Z vyhlášky Krajského soudu v Praze č.j. insolvenční spisová značka soud zjistil, že dne datum Krajský soud v Praze oznámil zahájení insolvenčního řízení ve věci Dlužnice a rozhodnutí bylo zveřejněno dne datum v 9:59 hod.

7. Z detailu insolvenčního řízení a usnesení Krajského soudu v Praze č.j. insolvenční spisová značka soud zjistil, že insolvenční řízení Dlužnice bylo zahájeno na základě dlužnického návrhu podaného dne datum (A-1). Krajský soud v Praze dne datum zjistil úpadek Dlužnice a prohlásil její konkurs. Insolvenčním správcem soud ustanovil právnická osoba IČO. Usnesení bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne datum a ke dni rozhodnutí zdejšího soudu konkurs Dlužnice probíhal.

8. Z usnesení Krajského soudu v Praze č.j. insolvenční spisová značka číslo soud zjistil, že právnická osoba IČO, byla odvolána z funkce insolvenčního správce Dlužnice a insolvenčním správcem byla ustanovena žalovaná.

9. Z notářského zápisu sepsaného dne 25. 7. 2013, sp. zn. N 393/2013, NZ číslo a úplného výpisu žalobkyně z Obchodního rejstříku soud zjistil, že valná hromada dlužnice přijala usnesení, kterým bylo mimo jiné rozhodnuto o schválení projektu rozdělení Dlužnice odštěpením sloučením se žalobkyní jako nástupnickou společností vypracovaného dne datum, ve znění po jeho opravě ze dne datum.

10. Z Projektu rozdělení ze dne datum soud zjistil, že jeho předmětem bylo odštěpení části jmění Dlužnice a jeho přechod na žalobkyni jako nástupnickou společnost, a to ke dni datum. Na žalobkyni přešla mimo jiné i příjmení.

11. Z rozsudku Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 56 ICm 5018/2017-204 a z rozsudku Vrchního soudu v Praze č.j. 104 VSPH 819/2020-31 soud zjistil, že Krajský soud v Praze ve věci o vyslovení neúčinnosti právních úkonů vedené mezi těmito účastníky rozsudkem ze dne datum určil, že vůči konkurzním věřitelům Dlužnice je neúčinný projekt rozdělení Dlužnice odštěpením sloučením se žalobkyní ze dne datum ve znění ze dne datum, a dále že rozhodnutí valné hromady Dlužnice ve formě notářského zápisu spisová značka, anonymizováno číslo sepsaného Mgr. jméno příjmení, notářkou v obec, o schválení projektu rozdělení dlužnice odštěpením sloučením se žalobkyní ze dne datum, ve znění ze dne datum, je vůči konkurzním věřitelům Dlužnice neúčinné. Rozsudek soudu prvního stupně byl odvolacím soudem potvrzen a rozhodnutí nabylo právní moci dne datum.

12. Z výpisu z katastru nemovitostí list vlastnictví a z informace o pozemku ze dne datum soud zjistil, že ke dni datum je v katastru nemovitostí jako vlastnice Haly evidována žalobkyně, a to na základě nabývacího titulu - protokol o rozdělení odštěpením ze dne datum.

13. Soud s ohledem na níže uvedené právní posouzení neprováděl další dokazování, neboť by provedení dalších důkazů bylo nehospodárné a řízení by zbytečně prodloužilo.

14. O skutkovém stavu soud uzavřel, že ve věci Dlužnice bylo dne datum v 9:59 hod. zahájeno insolvenční řízení. Dne datum byl prohlášen její konkurs, který nebyl ke dni rozhodnutí zdejšího soudu skončen. Insolvenční správkyní Dlužnice byla ke dni rozhodnutí zdejšího soudu žalovaná. Právní úkony - projekt rozdělení Dlužnice odštěpením sloučením se žalobkyní ze dne datum, ve znění ze dne datum, a rozhodnutí valné hromady Dlužnice, kterým byl projekt rozdělení schválen, se na základě rozhodnutí Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 56 ICm 5018/2017-204, které nabylo právní moci dne datum ve spojení s rozhodnutím Vrchního soudu v Praze č.j. 104 VSPH 819/2020-31, staly neúčinnými vůči konkursním věřitelům Dlužnice. Žalobkyně je ke dni rozhodnutí zdejšího soudu v katastru nemovitostí zapsána mimo jiné jako vlastnice Haly.

15. Podle ust. § 2 písm. e) zákona č. 183/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen„ IZ“) se pro účely tohoto zákona majetkovou podstatou rozumí majetek určený k uspokojení dlužníkových věřitelů.

16. Podle ust. § 40 odst. 3 IZ insolvenční správce jedná svým jménem na účet dlužníka, pokud na něho přešlo oprávnění nakládat s majetkovou podstatou. Označuje se způsobem, z něhož je patrno, že tak činí při výkonu funkce insolvenčního správce; součástí jeho označení je i nezaměnitelné označení dlužníka, s jehož majetkovou podstatou nakládá.

17. Podle ust. § 40 odst. 4 IZ jednáním podle odstavce 1 jsou zejména právní úkony, jimiž insolvenční správce zpeněžuje majetkovou podstatu nebo s ní jinak nakládá, a jeho úkony v incidenčních sporech, jakož i v dalších sporech, kterých se účastní místo dlužníka.

18. Podle ust. § 205 odst. 4 IZ majetek jiných osob než dlužníka náleží do majetkové podstaty, stanoví-li to zákon, zejména jde-li o plnění z neúčinných právních úkonů. Pro účely zpeněžení se na takový majetek pohlíží jako na majetek dlužníka.

19. Podle ustanovení § 229 odst. 1 IZ zákon stanoví v závislosti na průběhu řízení, způsobech řešení úpadku a vlastnictví majetku náležejícího do majetkové podstaty, kdo je ve vztahu k majetkové podstatě osobou s dispozičními oprávněními, případně komu přísluší právo nakládat s majetkovou podstatou ohledně části těchto oprávnění nebo pouze ohledně některých z nich.

20. Podle ust. § 229 odst. 3 písm. c) IZ je ve vztahu k majetkové podstatě v době od prohlášení konkursu osobou s dispozičními oprávněními insolvenční správce.

21. Podle ust. § 228 odst. 1 písm. a) IZ se nakládáním s majetkovou podstatou rozumí zejména právní úkony, které se týkají majetku náležejícího do majetkové podstaty a dle písm. l) výkon dalších práv a povinností, jestliže se týkají majetkové podstaty.

22. Podle ustanovení § 230 odst. 1 IZ správou majetkové podstaty se rozumí zejména činnost, jakož i právní úkony a opatření z ní vyplývající, pokud směřuje k tomu, aby a) nedocházelo ke znehodnocení majetkové podstaty, zejména aby nedošlo k odstranění, zničení, poškození nebo odcizení majetku, který do ní náleží, b) majetek náležející do majetkové podstaty byl využíván v souladu se svým určením, pokud tomu nebrání jiné okolnosti, c) se majetková podstata rozmnožila, lze-li takovou činnost rozumně očekávat se zřetelem ke stavu majetkové podstaty a obvyklým obchodním příležitostem, d) byly vymoženy pohledávky dlužníka včetně plnění z neplatných a neúčinných právních úkonů.

23. Podle ust. § 235 odst. 2 IZ neúčinnost dlužníkových právních úkonů, včetně těch, které tento zákon označuje za neúčinné a které dlužník učinil poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, se zakládá rozhodnutím insolvenčního soudu o žalobě insolvenčního správce, kterou bylo odporováno dlužníkovým právním úkonům (dále jen„ odpůrčí žaloba“), není-li dále stanoveno jinak.

24. Podle ust. § 236 odst. 1 IZ neúčinností právního úkonu není dotčena jeho platnost; v insolvenčním řízení však dlužníkovo plnění z neúčinných právních úkonů náleží do majetkové podstaty.

25. Podle ust § 239 odst. 4 věta prvá IZ dlužníkovo plnění z neúčinných právních úkonů náleží do majetkové podstaty právní mocí rozhodnutí, kterým bylo odpůrčí žalobě vyhověno.

26. Podle § 246 odst. 1 věta prvá IZ prohlášením konkursu přechází na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou.

27. Soud na základě zjištěného skutkového stavu uzavřel, že a žalovanou při řešení úpadku Dlužnice konkursem přešlo oprávnění nakládat s majetkovou podstatou Dlužnice. Žalovaná je tedy v rámci insolvenčního řízení Dlužnice jednak správkyní majetku Dlužnice, ale zároveň i správkyní majetku ve vlastnictví jiných osob, na který se po dobu trvání účinků insolvenčního řízení pohlíží jako na dlužníkův majetek. Součástí majetkové podstaty se dnem datum stala i Hala. Pokud se týká nakládání s majetkovou podstatou a správy majetkové podstaty, jedná žalovaná jako insolvenční správkyně svým jménem na účet dlužníka (§ 40 odst. 1 insolvenčního zákona). K takovým jednáním patří, vedle úkonů v incidenčních sporech, i úkony v dalších sporech, kterých se účastní místo dlužníka (§ 40 odst. 4 insolvenčního zákona). Soud za této situace uzavřel, že žalobkyně, přestože je vlastnicí Haly, není ve smyslu shora citovaných ustanovení oprávněna s touto součástí majetkové podstaty Dlužnice nakládat ve smyslu ust. § 228 odst. 1 IZ a provádět její správu ve smyslu ust. § 230 odst. 1 IZ. Žalobkyně proto není procesně legitimována k uplatnění nároků, které vyplývajících ze žalobních tvrzení o tom, že Dlužnice má počínaje datum až dosud v Hale umístěny své movité věci, aniž by pro to existoval právní titul. Soudu proto nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou zcela zamítnout, aniž by se dále zabýval námitkami, které proti žalobě uplatnila žalovaná (výrok I. a II.).

28. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalovaná byla ve věci zcela úspěšná, má proto právo na plnou náhradu nákladů řízení. Za účelně vynaložené náklady řízení soud považoval částku 33.604 Kč, která představuje náklady právního zastoupení dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy odměnu právní zástupkyně žalované za 3 úkony právní služby po 10.400 Kč (1 úkon převzetí a příprava zastoupení, 1 úkon vyjádření ve věci samé, 2x ½ úkonu za účast při 2 jednáních, k nebylo jednáno ve věci samé), náhradu hotových výdajů ke 4 úkonům právní služby á 300 Kč, tj. 1.200 Kč, náhradu za promeškaný čas za 8 půlhodin strávených na cestě ke 2 jednáním, tj. 800 Kč a cestovné hromadnou přepravou ke 2 jednáním z Prahy do Nymburka a zpět po 202 Kč, tedy celkem cestovné ve výši 404 Kč.

29. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. soud uložil žalobkyni uhradit náklady řízení k rukám právní zástupkyně žalované, která je advokátkou. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalobkyně povinnosti uložené jí výrokem IV. tohoto rozsudku v uvedené lhůtě, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.