12 C 347/2023

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Jirsákovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 91 224,91 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % z této částky od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se pro částku částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám tituly před jménem jméno FO, advokáta se sídlem adresa.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od datum do datum částkou částka a ve výši 15 % z částky částka od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o úvěru ze dne datum poskytla žalovanému úvěr ve výši částka. Žalovaný úvěr čerpal, avšak nesplácel řádně a včas, proto dnem datum žalobkyně od smlouvy odstoupila. K tomuto dni žalovaný uhradil pouze 5 splátek po částka. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného pak žalobkyně uvedla, že vycházela z údajů poskytnutých žalovaným před uzavřením úvěru, vyhodnocením informací získaných výstupy z příslušných registrů a databází.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Skutečnost, že se žalovaný dohodl se žalobkyní o jejím závazku poskytnout mu peněžní prostředky v částce částka a o jeho závazku vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky spolu s úroky ve výši 6,28 % ročně, a to v 72 splátkách, nebyla prokázána. Smlouva o úvěru nebyla žalovaným vlastnoručně podepsána. Pakliže účastníci právní jednání učinili prostřednictvím elektronických prostředků, nelze z provedených důkazů (smlouvy o úvěru a přílohy č. hodnota) dovodit, že žalovaný projevil vůli směřující k uzavření uvedené smlouvy se žalobkyní. Žalobkyně přes poučení ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. žádné důkazy způsobilé prokázat, že žalovaný učinil projev vůle obsažený ve smlouvě o úvěru, nenavrhla.

4. Z dopisu ze dne datum a podacího lístku ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně v souvislosti se smlouvou o úvěru ze dne datum dopisem odeslaným dne datum vyzvala žalovaného k úhradě všech závazků do datum.

5. Z předžalobní upomínky ze dne datum a sledování zásilek má soud prokázáno, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala dopisem odeslaným dne datum žalovaného v souvislosti se smlouvou o úvěru ze dne datum k úhradě žalované pohledávky s upozorněním na možnost jejího vymáhání.

6. Z výpisu z běžného účtu soud zjistil, že žalobkyně dne datum žalovanému peněžní prostředky ve výši částka převedla na jeho běžný účet.

7. Podle § 559 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o.z.) každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

8. Podle ust. § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 2 písm. a) zákona č. 227/2000 Sb., zákon o elektronickém podpisu, elektronickým podpisem jsou údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené, a které slouží jako metoda k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě. Jestliže žalobkyně vznik tohoto hlavního závazku neprokázala, neměla právo ani na zaplacení smluvní pokuty, úroků a nákladů spojených s uplatněním pohledávky.

9. Podle § 562 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

10. Podle § 1725 o. z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

11. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 1958 odst. 2 o, z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

14. Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

15. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

17. Na základě shora uvedeného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že se žalovaným ve smyslu ust. § 2395 o. z. uzavřela písemnou smlouvu, jejímž obsahem by byl závazek žalobkyně jako úvěrujícího poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši částka a závazek žalovaného tyto vrátit dohodnutým způsobem a v dohodnuté době, neboť nebylo prokázáno, že žalovaný učinila tomu odpovídající projev vůle. Ze žádného žalobkyní navrženého a soudem provedeného důkazu nevyplývá, že žalobkyně ověřila jakkoliv totožnost žalovaného, a že takto řádně ztotožněný žalovaný skutečně prostřednictvím výše uvedených internetových stránek a PIN kódu smlouvu o úvěru podepsal. Zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, přitom vyžaduje k zajištění ochrany spotřebitele u spotřebitelského úvěru písemnou formu. Soud proto nemohl nárok žalobkyně posoudit podle ustanovení § 2395 o. z. jako právo na vrácení poskytnuté jistiny a zaplacení úroků. Z provedených důkazů však vyplynulo, že žalobkyně částku částka skutečně převedla na účet žalovaného. Jestliže žalobkyně poskytla žalovanému částku částka, plnila dle § 2991 o. z. bez právního důvodu a vzniklo jí ve smyslu citovaného ustanovení právo na vrácení bezdůvodného obohacení. Soudu nezbylo, než uvěřit tvrzení žalobkyně, že žalovaný již uhradil částku částka, když další plnění ze strany žalovaného tvrzeno nebylo. Závazek žalovaného vrátit bezdůvodné obohacení ve výši částka se pak stal splatným dne datum, neboť žalovaný byl dopisem, který se mu dostal do dispozice nejpozději dnem datum, vyzván k zaplacení v této lhůtě. Soud proto žalobě vyhověl co do částky částka a zároveň rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit z přiznané částky zákonný úrok z prodlení od datum, neboť od této doby byl žalovaný v prodlení se zaplacením dlužné částky. Dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, činí zákonná výše úroků z prodlení pro rozhodné období 15 % p. a. právnická osoba s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. byla stanovena lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Ve zbytku požadovaného peněžitého plnění a z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II).

1. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla ve věci úspěšnější než žalovaný o 50,68 % z předmětu řízení, má tedy právo náhrady 50,68 % účelně vynaložených nákladů, které sestávají z uhrazeného soudního poplatku částka, odměny za zastoupení advokátem za 4 úkony právní služby po částka dle § 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění, účastni při jednání), režijních paušálů v částce částka ke 4 úkonům právní služby dle § 13 odst. 3 AT, cestovné hromadnou dopravou na cestě z adresa a zpět ve výši částka, náhrady za 4 půlhodiny promeškaného času po částka, 21% DPH z částky částka v částce částka, celkem částka. 2. adresa k plnění byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a místo plnění náhrady nákladů podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.