12 C 361/2025

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Jirsákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B o žaloba z rušené držby I. Námitka místní nepříslušnosti uplatněná žalovanými se zamítá.II. Žalovaní jsou povinni zdržet se rušení držby práva žalobkyně spočívajícího v oprávnění žalobkyně ke vstupu na pozemek ve vlastnictví žalovaných parc. č. st , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba (části) bytového domu čp. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsaný v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, , a to za účelem výkonu zákonných oprávnění žalobkyně vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, obnovou a provozováním distribuční soustavy.III. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně náklady řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce soudní poplatek ve výši 5.000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovaným stanovena povinnost zdržet se rušení držby práva žalobkyně spočívajícího v oprávnění ke vstupu na pozemek žalovaných parc. č. st , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba (části) bytového domu čp. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsaný v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, (dále jen „Nemovitost/i“). Žalobkyně tvrdila, že je držitelem licence Energetického regulačního úřadu číslo , hodnota, na distribuci elektřiny a provozovatelem distribuční soustavy v elektroenergetice. Žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky Nemovitostí. Žalovaní brání žalobkyni v provedení výměny zařízení distribuční soustavy v elektroenergetice - hlavní domovní skříně umístěné v nemovitostech (dále jen „Zařízení“). Zařízení je ve vlastnictví žalobkyně a je součástí distribuční soustavy provozované žalobkyní ve veřejném zájmu. Zařízení nyní slouží k distribuci elektrické energie do Nemovitosti, přičemž po provedení výměny (doplnění pojistkové sady) bude zároveň sloužit k distribuci elektrické energie do přiléhající části bytového domu čp. , Anonymizováno, , který je součástí sousedícího pozemku parcela číslo st. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, . Zařízení se nachází ve fasádě bytového domu již od 60. let minulého století a slouží k distribuci elektrické energie do jednotlivých odběrných míst (nyní pouze do Nemovitosti, po výměně zařízení i do sousedící části bytového domu). Žalobkyně zde vykonává práva provozovatele distribuční soustavy v elektroenergetice a svědčí jí tedy držba těchto práv, což je z povahy věci notorietou, neboť bez dodávek elektřiny by zde obyvatelé nemohli obhospodařovat svá obydlí. Žalobkyně plánuje provést výměnu zařízení za nové kapacitnější, nicméně jinak shodné v podstatných parametrech a to včetně jeho umístění ve fasádě nemovitosti. Žalobkyni vzniklo zákonné věcné břemeno, jehož obsahem je oprávnění žalobkyně provozovat na cizích nemovitostech elektrická vedení, zejména zřizovat na cizích nemovitostech podpěrné body, přepnout cizí nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení, vstupovat a vjíždět při stavbě, provozování, opravách, změnách nebo odstraňování vedení na příjezdné, průjezdné a vedením přímo dotčené cizí nemovitosti a odstraňovat a oklešťovat stromoví překážející tomuto vedení, které jí svědčí dodnes. Žalovaní však žalobkyni odmítají na Nemovitosti, které jsou veřejně nepřístupné, vpustit a nechat provést výměnu zařízení. O tom se žalobkyně dozvěděla z emailu žalovaných ze dne , datum, . V tomto jednání žalovaných pak žalobkyně spatřuje svémocné rušení držby žalovanými.

2. Žalovaní namítali, že zdejší soud není místně příslušným k projednání věci, neboť se Nemovitosti nacházejí na , adresa, . Soud předně dospěl k závěru, že je věcně příslušným soudem k projednání žaloby z rušené držby, a to dle ust. § 9 odst. 1 o. s. ř. Místní příslušnost zdejšího soudu pak vyplývá z cit. ust. § 88 písm. i) ve spojení s § 88 písm. b) o. s. ř. a z ust. § 12 odst. 1 z. č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích a bodu 39 Přílohy 3 k tomuto zákonu, když žalobkyně se domáhá ochrany držby práva k nemovitosti - Zařízení, které je součástí Nemovitosti (k tomu viz § 498 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a komentář Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§1-654), komentář, 2. vydání, , adresa, , , právnická osoba, . Beck, 2022, str. 1534 – 1541) a tato nemovitost se nachází v obvodu působnosti zdejšího soudu.

3. Žalovaní navrhovali zamítnutí žaloby. Potvrdili, že Zařízení se nachází na jejich Nemovitostech a že žalobkyně jim dne , datum, prostřednictvím firmy , jméno FO, , právnická osoba, oznámila zahájení díla a vstupů na Nemovitosti ve dnech 1. – , datum, za účelem výměny stávající přípojkové skříně za novou. Žalovaní s provedením takových prací nesouhlasí, dle nich se nejedná o prostou výměnu zařízení, nýbrž o instalaci zařízení větších rozměrů a kapacity. Žalovaní navrhují žalobkyni jiné, dle nich vhodnější řešení. Žalobkyně však se žalovanými o jiném řešení nekomunikuje. Žalovaní namítají, že žalobkyní zamýšlená výměna Zařízení nadbytečně zasáhne do jich vlastnického práva.

4. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobkyně je obchodní společností zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v ústí nad Labem pod sp. zn. , Anonymizováno, s předmětem podnikání mimo jiné distribuce elektřiny.

5. Z veřejně dostupného zdroje https://eru.gov.cz/vyhledavac-licenci soud zjistil že žalobkyně je držitelem licence číslo , hodnota, pro předmět podnikání distribuce elektřiny, a to mimo jiné i v katastrálním území , adresa, .

6. Z informací o pozemku soud zjistil, že žalovaní jsou ke dni , datum, v katastru nemovitostí zapsáni jako podíloví spoluvlastníci Nemovitostí, a to každý k jedné ideální polovině.

7. Ze situačního snímku soud zjistil zákres vedení sítě distribuční soustavy a umístění zařízení na pozemku p. č. st. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa8. Z fotografií soud zjistil, že se jedná o snímek rodinného domu, na jehož střeše a ve zdivu je umístěno zařízení sloužící k distribuci elektřiny. Bezprostřední okolí rodinného domu v místě, kde se nachází Zařízení, je obehnáno oplocením.

9. Z dopisu ze dne , datum, soud zjistil, žalovaní žalobkyni uvedeného dne sdělili, že nesouhlasí s provedením prací na jejich domě, tedy s provedením prací spočívajících ve výměně kabelového svodu ze střešníku na jejich rodinném domě a výměně pojistkové skříně, nesouhlasí se zřízením přípojného místa pro čp. , Anonymizováno, a odmítají umožnit vstup na pozemek.

10. Soud na základě nesporných tvrzení účastníků a shora popsaných skutkových zjištění dospěl k závěru, že žalobkyně je provozovatelem distribuční soustavy a žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky Nemovitostí, na kterých se po dobu více než 60 let nachází Zařízení žalobkyně. Pozemek žalovaných není volně přístupný, je znepřístupněn plotem. Žalobkyně prostřednictvím realizační firmy oznámila žalovaným, že v době od 1. 9. do 3. 9. 2025 bude provádět výměnu Zařízení. Žalovaní dne , datum, sdělili žalobkyni, že pracovníkům žalobkyně vstup na Nemovitosti za účelem provedení prací na Zařízení neumožní, neboť nesouhlasí s provedením avizovaných prací nesouhlasí.

11. Podle § 177 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský sodní řád, (dále jen „o. s. ř.“) domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat.

12. Podle § 178 o. s. ř. v řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.

13. Podle § 987 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), držitelem je ten, kdo vykonává právo pro sebe.

14. Podle § 1003 o. z. držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.

15. Podle ustanovení § 1007 odst. 1 o. z. byl-li držitel z držby vypuzen, může se na vypuditeli domáhat, aby se zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav. Proti žalobě na ochranu držby lze namítnout, že žalobce získal proti žalovanému nepravou držbu nebo že ho z držby vypudil.

16. Podle odst. § 1007 odst. 2 o. z. vypuzení z držby práv nastane, když druhá strana odepře plnit, co dosud plnila, když někdo zabrání výkonu práva, nebo již nedbá povinnosti zdržet se nějakého konání.

17. Podle § 1008 odst. 1 o. z., soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.

18. Podle § 22 odst. 1 zák. č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (dále jen „elektrisační zákon“) energetickým podnikům přísluší oprávnění: podle písm. a) stavět a provozovat na cizích nemovitostech v rozsahu vyplývajícím z povolené stavby elektrická vedení, jakož i malé stanice do rozlohy 30 m2, s příslušenstvím (dále jen "vedení"), zejména zřizovat na nemovitostech podpěrné body, přepnout nemovitosti vodiči a umisťovat v nich vedení; podle písm. b) vstupovat a vjíždět při stavbě, provozování, opravách, změnách nebo odstraňování vedení na příjezdné, průjezdné a vedením přímo dotčené cizí nemovitosti; podle písm. c) odstraňovat a oklešťovat stromoví překážející vedení (§§ 23 a 24). Podle odst. 5 téhož ustanovení povinnost trpět výkon oprávnění uvedených v odstavci 1 vázne na dotčené nemovitosti jako věcné břemeno.

19. Podle § 26 odst. 1 elektrisačního zákona, věcná břemena podle ustanovení § 22 postihují i národní majetek; nezapisují se do pozemkových knih a neplatí o nich předpisy o promlčení a vydržení.

20. Podle § 45 odst. 3 zák. č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení jejich užívání, která vznikla před účinností tohoto zákona, zůstávají nedotčena.

21. Podle § 25 odst. 1 písm. a) zák. č. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů v platném změní (dále jen „“), provozovatel distribuční soustavy zajišťuje spolehlivé provozování, obnovu a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí.

22. Podle § 25 odst. 3 písm. f) energetického zákona, provozovatel distribuční soustavy má právo vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, obnovou a provozováním distribuční soustavy.

23. Podle § 25 odst. 8, věta první energetického zákona, provozovatel distribuční soustavy je povinen při výkonu oprávnění podle odstavce 3 písm. e) až g) co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim bezprostředně oznámit.

24. Podle § 98 odst. 4 energetického zákona, oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení jejich užívání, která vznikla před účinností tohoto zákona, zůstávají nedotčena.

25. Soud ve věci postupoval podle § 176 a násl. o. s. ř. a s ohledem na povinnost rozhodnout ve věci do 15 dnů ode dne zahájení řízení (§ 171 odst. 1 o. s. ř.) rozhodl po zjištění stanoviska žalovaných k žalobě o věci na základě shodných tvrzení účastníků a listinných důkazů. Provedení dokazování při nařízeném jednání soud považoval za nadbytečné, když skutkový stav v rozsahu dostatečném pro rozhodnutí byl zjištěn z obsahu spisu. Tento postup je v souladu s usnesením Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 601/23, sp. zn. I. ÚS 854/25, dle kterých „jedním ze základních principů daného řízení je zajištění účinné, tj. i včasné ochrany, pokojnému stavu, a tudíž je povinností soudu postupovat co nejrychleji (viz § 177 odst. 1 o. s. ř.), přičemž osoba eventuálně dotčená rozhodnutím soudu prvního stupně může realizovat tato svá procesní práva v řízení odvolacím“.

26. Žalobkyně podala žalobu na ochranu rušené držby v 6 týdenní prekluzivní lhůtě dle § 1008 odst. 1 OZ, která počala běžet dne , datum, , kdy žalovaní žalobkyni sdělili, že vstup na Nemovitosti umožnit odmítají.

27. Z odůvodnění nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 4306/18 vyplývá, že pro úspěšnost žaloby z rušené držby je nutné (postačí), aby žalobkyně prokázala, že je držitelem věci či práva a že žalovaný držbu svémocně ruší. Obecný soud zkoumá zejména skutkový stav a přihlédne ke všem podstatným okolnostem v posuzované věci. Nejde o poskytnutí ochrany subjektivních práv, nýbrž o poskytnutí ochrany posledního faktického stavu. Obranu žalovaného mohou představovat pouze námitky co do uplynutí prekluzivní lhůty (§ 1008 odst. 1 o. z.), neexistence žalobcovy držby, příp. popření skutečnosti, že držba žalobkyně byla žalovaným vůbec rušena nebo byla rušena svémocně. Smyslem žaloby z rušené držby není ochrana práva, ale pokojného stavu a soud v takovém řízení nezjišťuje, zda se jedná o držbu řádnou, poctivou nebo pravou. Tyto zásadní předběžné otázky řeší až soud v následném petitorním řízení, které je vyvoláno v řízení na ochranu vlastnických, či jinak od vlastnického práva odvozených práv. Žaloba z rušené držby je žalobou, která směřuje pouze k ochraně posledního stavu držby a k jeho navrácení; nejde tedy o žalobu o právu, u něhož by se žalobkyně domáhal petitorní ochrany, nýbrž o žalobu o faktickém stavu, jímž se žalobkyně domáhá posesorní ochrany. Soud není v tomto řízení oprávněn zkoumat právní otázky, a proto se omezí jen na zjištění skutkového stavu, přičemž smyslem zvláštních ustanovení o žalobách z rušené držby je snaha o urychlené vyřízení věci a zároveň o vyřízení prozatímní.

28. Ochrany požívá nejen držba řádná (§ 991 o. z.), poctivá (§ 992 o.z.) a pravá (§ 993 o. z.), ale i držba nepoctivá, neřádná a nepravá (k tomu srov. Spáčil, J. a kol.: Občanský zákoník III. Věcná práva /§ 976 – 1474/, Komentář. 1. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2013, str. 114).

29. Ústavní soud ČR v rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. II. ÚS 2133/15 mimo jiné uvedl, že: „Soudy vyšly (správně) z toho, že žaloba z rušené držby [§ 176 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř.")] není žalobou o právu, nýbrž žalobou o faktickém stavu, a jejím účelem je poskytnutí ochrany faktickému pokojnému stavu. Soud proto nezkoumá právní otázky, ale omezuje se toliko na zjištění poslední držby a zjištění jejího svémocného rušení, popř. zbavení. V dané věci je třeba připomenout, že se jedná o řízení podle § 176 a násl. o. s. ř., jež má svůj hmotněprávní základ v § 1003, resp. v § 1007 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. S ohledem na provizorní a prozatímní charakter ochrany držby nedochází v tomto řízení ani k posuzování právních otázek týkajících se např. oprávněnosti, řádnosti či poctivosti držby (žalovaný může toliko namítat, že žalobce získal proti žalovanému nepravou držbu nebo že ho z držby vypudil - srov. § 1007 odst. 1 občanského zákoníku), ale soud se omezuje pouze na zjišťování faktického skutkového stavu. Navíc lhůty stanovené pro rozhodování soudů (viz § 177 o.s.ř.) v těchto řízeních neumožňují rozsáhlé a podrobné zkoumání. Vyhovění nepředstavuje překážku věci pravomocně rozhodnuté ve vztahu k eventuální pozdější petitorní žalobě. Žalovanému (zde stěžovateli), kterému bylo pravomocným rozhodnutím uloženo zdržet se zásahů do držby, resp. umožnit znovu nerušenou držbu, zůstává zachována možnost podat proti žalobcům na ochranu svého vlastnického práva a v následném petitorním řízení prokazovat, že žalovaní (v řízení o ochranu z rušené držby žalobci) neoprávněně zasahují do vlastnického práva stěžovatele. Vzhledem k tomu, že v dané věci byla soudy náležitě zjištěna existence posledního pokojného stavu, jakož i jeho rušení ze strany stěžovatele, nelze s ohledem na výše uvedené přitakat názorům stěžovatele o porušení práva na spravedlivý proces, či ochranu vlastnictví.“.

30. Žalobkyně jakožto provozovatel distribuční soustavy ve smyslu ust. § 25 odst. 1 písm. a) energetického zákona má zákonné oprávnění podle § 25 odst. 3 písm. f) energetického zákona vstoupit na Nemovitosti ve vlastnictví žalovaných v souvislosti se zřizováním, obnovou a provozováním distribuční soustavy. Žalobkyně jako provozovatel distribuční soustavy splnila zákonné podmínky (§ 25 odst. 8 energetického zákona), když oznámila žalovaným jako vlastníkům Nemovitostí, na kterých se nachází její Zařízení, vstup na tento pozemek za účelem výměny Zařízení. Oznámení žalobkyně učinila s dostatečným časovým předstihem, avšak žalovaní žalobkyni výkon zákonných oprávnění provozovatele distribuční soustavy vstoupit na jejich Nemovitosti výslovně odmítají umožnit. Nemovitosti nejsou volně přístupné a žalobkyně není schopna realizovat práce na Zařízení bez součinnosti s žalovaných.

31. Zařízení, sloužící k distribuci elektřiny, je na Nemovitosti ve vlastnictví žalovaných umístěno po dobu více než 60 let. Žalobkyně, jako provozovatel distribuční soustavy, je po tuto dobu držitelkou zákonného oprávnění ke vstupu na Nemovitosti ve vlastnictví žalovaných. Žalovaní držbu tohoto práva, trvající pokojně více než 60 let, v současné době svémocně ruší, když odmítají umožnit žalobkyni vstup na Nemovitosti. Žalobkyně podala žalobu na ochranu rušené držby včas, důvody pro zamítnutí žaloby dle § 1008 odst. 1 o. z. tak nejsou dány. Ačkoliv žalovaní namítali, že v důsledku zamýšlené výměny Zařízení dojde k nadbytečnému zásahu do jejich vlastnického práva, je nutno uvést, že tyto námitky zde neobstojí. V tomto řízení soud nezkoumá (a ani nemůže zkoumat), zda a jakým způsobem bude pracemi provedenými na Zařízení zasaženo do vlastnického práva žalovaných. Pro posouzení oprávněnosti nároku je podstatné pouze to, že po dobu více než 60 let existuje pokojný stav a že tento pokojný stav byl narušen žalovanými, kteří odmítli ve dnech 1. až , datum, umožnit žalobkyni přístup k Zařízení. Žalovaní tedy ve smyslu ust. § 1007 odst. 2 o. z. brání žalobkyni ve výkonu práva vyplývajícího z ust. § 25 odst. 3 písm. f) energetického zákona. Žalobkyně se tedy v souladu s ust. § 1003 a 1007 odst. 1 o. z. domáhá ochrany držby práva a soud proto žalobě vyhověl.

32. Pro úplnost soud dodává, že jestliže se žalovaní cítí být v souvislosti s výkonem práva žalobkyně vyplývajícího z ust. § 25 odst. 3 písm. f) energetického zákona zkráceni ve svých vlastnických právech k Nemovitostem, lze se ochrany jejich vlastnických práv domáhat podáním žaloby ve věci samé.

33. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla věci zcela úspěšná. Tyto náklady ve výši , částka, se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka , částka, za jeden úkon dle § 2 odst. 3 , § 1 odst. 3 uvedené vyhlášky (sepis žaloby). Žalovaní jsou povinni náhradu nákladů zaplatit společně a nerozdílně dle § 1127 a § 1872 o. z.

34. Povinnost žalobkyně zaplatit soudní poplatek ve výši , částka, je opodstatněn položkou 4 bod 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatků a § 2 odst. 1 písm. a), § 4 odst. 1 písm. h) a § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (výrok III.).