12 C 376/2025

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Jirsákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 36 146,14 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18.903 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 18.903 Kč od 12. 8. 2025 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 17.243,14 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1.373,57 Kč za období od 15. 3. 2025 do 18. 6. 2025, úroku ve výši 15,49 % ročně z částky 34.367,14 Kč od 19. 6. 2025 do 14. 7. 2025, úroku ve výši 12 % ročně z částky 34.367,14 od 15. 7. 2025 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši z částky 34.367,14 Kč od 29. 6. 2025 do 11. 8. 2025 a z částky 15.464,14 Kč od 12. 8. 2025 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení pohledávky ve výši , částka, s úrokem ve výši 15,49 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , úrokem ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení výši 12 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení a kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, od , datum, do , datum, . Uplatněný nárok žalobkyně odůvodnila tím, že se žalovanou dne , datum, uzavřela smlouvu o hotovostním úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalované peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaná měla tyto peněžní prostředky i s úroky vrátit v dohodnutých splátkách. Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaná v souvislosti s úvěrem uhradila poplatek za zprostředkování úvěru ve výši , částka, , v období od , datum, do , datum, hradil splátky úvěru a od , datum, již ničeho neuhradil. Proto žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni , datum, a žalovanou o tom písemně vyrozuměla. Do prodlení se žalovaná dle žalobkyně dostala dne , datum, a ničeho neuhradila ani po předžalobní výzvě.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Skutečnost, že se žalobkyně dohodla se žalovanou, že jí poskytne peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaná jí vrátí jistinu i s úroky ve výši 14,49 % ve splátkách ve výši , částka, měsíčně a zaplatí poplatek za zprostředkování úvěru ve výši , částka, , nebyla prokázána. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že listina obsahující tento projev vůle žalované není žalovanou vlastnoručně podepsána. Pakliže účastníci činili projevy vůle za využití prostředků komunikace na dálku, nebylo z obsahu provedených důkazů ani ve spojení s potvrzením o zaslání potvrzovací SMS možné dovodit, že žalovaná skutečně se zněním předložené smlouvy o úvěru vyjádřila souhlas. Žalobkyně se k jednání nedostavila a sama se tak vzdala poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. o potřebě prokázat toto tvrzení.

4. Z výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, ve spojení s výpisem o provedené transakci soud zjistil, že žalobkyně dne , datum, na účet žalované převedla peněžní prostředky ve výši , částka, .

5. Z dopisu žalobkyně ze dne , datum, adresovaného žalovanému soud zjistil, že žalobkyně v souvislosti se smlouvou o úvěru č. , hodnota, sepsala výzvu žalované k zaplacení pohledávky ve výši , částka, do , datum, . Odeslání výzva žalobkyně neprokázala a k jednání se nedostavila a sama se tak vzdala poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. o potřebě prokázat toto tvrzení.

6. Na základě shora uvedených zjištění má soud prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované dne , datum, převodem na běžný účet peněžní prostředky v celkové částce , částka, , a to aniž by bylo prokázáno, že žalovaná projevila vůli poskytnuté prostředky vrátit i s úroky ve splátkách. Soudu nezbylo než uvěřit tvrzení žalobkyně, že žalovaná v této souvislosti již uhradil částku , částka, , když úhradu vyšší částky žalovaná netvrdila. Žalobkyně doručení dřívější výzvy k plnění než prostřednictvím doručené žaloby v této věci dne , datum, neprokázala. Vzhledem k uvedenému neprokázanému tvrzení se soud dále nezabývá hodnocením důkazů týkajících se tvrzení o posuzování úvěruschopnosti žalovaného.

7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle ust. § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

9. Podle § 6 odst. 2 z. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace, v platném znění (dále jen „ePodpis“) se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis.

10. Podle § 7 ePodpisu lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.

11. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „Nařízení eIDAS“) se podepisující osobou rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; elektronickým podpisem data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; zaručeným elektronickým podpisem elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a kvalifikovaným elektronickým podpisem zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

12. Podle článku 25 Nařízení eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu. Kvalifikovaný elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě se uznává jako kvalifikovaný elektronický podpis ve všech ostatních členských státech.

13. Podle článku 26 Nařízení eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

14. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se mimo jiné určuje výše úroků z prodlení, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

17. Žalobkyně v projednávané věci neunesla důkazní břemeno o svých žalobních tvrzeních, na základě kterých by soud mohl dospět k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření smlouvy úvěru ve smyslu ust. § 2395 o. z. Žalobkyně totiž neprokázala, že žalovaná učinila prostřednictvím prostředků komunikace na dálku právní jednání obsažené ve smlouvě o úvěru. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o. z. je k platnosti takto učiněného právního jednání třeba, aby k němu žalovaná připojila svůj podpis. Vlastnoruční podpis žalované tyto listiny neobsahovaly. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného Nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tedy podpis vytvořený kvalifikovaným prostředkem, tj. „kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 Nařízení eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis (tj. „zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Jedná se tedy o podpis označovaný zákonem č. 297/2016 Sb., jako uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené naroveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 Nařízení eIDAS. V daném případě uvedenému podpis žalovaného neodpovídá. Proto dospěl soud k závěru, že v tomto případě nebyla žádná ze smluv uzavřena tak, jak bylo žalobkyní tvrzeno. Smlouva o úvěru dle § 2395 o. z. písemnou formu nevyžaduje, nicméně v projednávaném případě žalobkyně tvrdila, že smlouvy byly uzavřeny prostředky komunikace na dálku, tedy v písemně formě, a proto pak musely být žalovanou podepsány. To však v řízení prokázáno nebylo. Je zřejmé, že nebyly využity žádné elektronické služby důvěryhodné identifikace a autentizace žalovaného (v úrovni vysoké či alespoň značné) v souladu Nařízením eIDAS a z předložených listin ani nevyplývá, že by k danému právnímu jednání došlo v elektronickém systému, v němž jsou záznamy prováděny systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám. S ohledem na uvedené nelze než uzavřít, že žalobkyně neprokázala, že mezi ní a žalovanou došlo k uzavření smluv žalobkyní předkládaného obsahu. Požadavek žalobkyně soud posoudil jako právo žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z., neboť žalobkyně prokázala, že se žalovanému skutečně dostalo plnění ve výši , částka, , aniž by byl prokázán právní titul poskytnutého plnění. Jelikož žalovaná dle tvrzení žalobkyni již uhradil částku , částka, , dospěl soud k závěru, že zůstal žalobkyni dlužen částku , částka, . Závazek žalovaného vrátit bezdůvodné obohacení v této výši se pak stal splatným dnem , datum, , tedy dnem doručení žaloby žalovanému. Soud proto rozhodl o povinnosti žalované zaplatit z přiznané částky zákonný úrok z prodlení od , datum, , když od této doby byla žalovaná v prodlení se zaplacením dlužné částky ve smyslu ust. § 1968 o. z. Dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, činí zákonná výše úroků z prodlení pro rozhodné období 14,75 % p.a. (výrok I.). Soud proto žalobě vyhověl co do plnění uvedeného ve výroku I. tohoto rozsudku a ve zbytku požadovaného peněžitého plnění soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II).

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., když obě účastnice měly ve věci úspěch jen částečný, přičemž rozdíl v poměru úspěchu a neúspěchu každé ze stran je jen nepatrný.

19. Lhůta k plnění byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.