12 C 452/2025

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Jirsákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A , Anonymizováno - Jméno advokátky B proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 66 816 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se pro požadavek na zaplacení částky 18.816,28 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 11.188 Kč od 23. 7. 2025 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 2.505,12 Kč a úroku ve výši 12 % ročně z částky 50.000 Kč od 16. 8. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 23. 7. 2025 dosáhne částky 198.028 Kč, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 48.000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % z této částky od 15. 11. 2025 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se co do požadavku na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši z částky 48.000 Kč od 23. 7. 2025 do 14. 11. 2025, zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 11,5 % ročně od , datum, do zaplacení, částky , částka, , úroku ve výši 78,58 % p.a. z částky , částka, od , datum, do , datum, kapitalizovaného částkou , částka, , úroku ve výši 12 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, . Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o úvěru ze dne , datum, poskytla žalovanému převodem na účet peněžní prostředky ve výši , částka, za úrok ve výši 78,58 % ročně. Žalovaný dohodnuté splátky nehradil řádně a včas, došlo proto k zesplatnění úvěru ke dni , datum, . Žalovaný na úvěr uhradil celkem částku , částka, . K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že vycházela z informací a dokladů poskytnutých žalovaným, ověřila je prohlášením žalovaného a úvěrovou historii žalovaného v databázích SOLUS a NRKI (Nebankovní registr klientských informací).

2. Podáním ze dne , datum, , před zahájením jednání ve věci samé, vzala žalobkyně bez udání důvodu žalobu zpět pro peněžité plnění uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud rozhodl dle § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil. V řízení bylo nadále pokračováno pro zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení v zákonné výši 11,5 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru č. , hodnota, , dodatku č. , hodnota, , oznámení o schválení úvěru ze dne , datum, , potvrzení o provedené platbě, výpisy SMS zpráv, občanského průkazu, dodejky a splátkového kalendáře má soud prokázáno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému, který je ve smlouvě označen rodným číslem, peněžní prostředky v částce , částka, , a to převodem z účtu žalobkyně na účet žalovaného. Žalovaný se zároveň zavázal vrátit žalobkyni poskytnuté finanční prostředky spolu s úroky ve výši 78,58 % ročně, a to ve 48 splátkách po , částka, měsíčně k 17. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém došlo k vyplacení úvěru.

5. Z hodnocení klienta ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaný před uzavřením smlouvy písemně prohlásil, že má pravidelný čistý měsíční příjem , částka, z hlavního pracovního poměru, kde pracuje na dobu neurčitou a není ve výpovědní lhůtě, je svobodný a bydlí v neurčeném druhu bydlení. Kromě výdajů na svoji osobu ve výši životního minima , částka, žalovaný uvedl, že má výdaje ve výši , částka, na bydlení. Nemá výdaje na splátky úvěrových závazků. Z bankovního výpisu soud zjistil, že na účet žalovaného byla vyplacena dne , datum, částka , částka, od neuvedeného odesílatele, dne , datum, částka , částka, a dne , datum, částka , částka, od Vězeňské služby ČR.

6. Z výpisu záznamů z registru NRKI soud zjistil, že ke dni , datum, žalobkyně zjistila informace o žalovaném v registru NRKI v tom směru, že má další úvěrové závazky ve výši , částka, , , částka, a , částka, .

7. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že z účtu žalobkyně č. , č. účtu, byla odepsána na účet žalovaného č. , Anonymizováno, platba ve výši , částka, .

8. Z karty klienta soud zjistil, že žalobkyně evidovala v souvislosti se smlouvou č. , hodnota, úhrady žalovaného v celkové výši 2.000 Kč.

9. Z dopisu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně v souvislosti s předmětnou smlouvou sepsala pro žalovaného oznámení o zesplatnění úvěru a výzvu k úhradě částky , částka, .

10. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, a podacího archu ze dne , datum, má soud prokázáno, že žalobkyně v souvislosti s předmětnou smlouvou odeslala dne , datum, prostřednictvím držitele poštovní licence žalovanému výzvu k okamžité úhradě všech pohledávek vyplývajících ze smlouvy č. , hodnota, s upozorněním na možnost jejího vymáhání.

11. Soudu nezbylo než uvěřit tvrzení žalobkyně, že žalovaný v souvislosti s předmětnou smlouvou o úvěru uhradil částku 2.000 Kč, neboť žalovaný další úhrady netvrdil.

12. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud o skutkovém stavu uzavřel, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky v částce , částka, a žalovaný se zavázal tyto žalobkyni vrátit s úroky ve výši 68,36 % ročně z dlužné částky ve 48 splátkách po , částka, měsíčně. Žalobkyně před uzavřením smlouvy posuzovala schopnost žalovaného úvěr splácet na základě informací poskytnutých žalovaným a ověřených způsobem popsaným v bodu 5 a 6 tohoto odůvodnění. Žalobkyně částku , částka, žalovanému skutečně poskytla. Žalovaný žalobkyni v souvislosti s předmětnou smlouvou uhradil částku 2.000 Kč. Žalobkyně žalovaného k okamžité úhradě dluhu z předmětné smlouvy vyzvala dopisem odeslaným dne , datum, .

13. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Podle § 86 odst. 1 citovaného zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

18. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

19. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

20. Na základě shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 o. z., současně se jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru a o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a následující o. z. Soud se v návaznosti na tento právní závěr dále zabýval tím, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného tak, jak jí to pod sankcí neplatnosti ukládá ust. § 86 odst. 1 zákon o spotřebitelském úvěru.

21. V projednávaném případě soud na základě provedeného dokazování uzavřel, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného nepostupovala s řádnou péčí odborníka, tedy aniž by spolehlivě zjistila, zda žalovaný bude schopen dostát svým závazkům, tedy vrátit jistinu a zaplatit úroky ve splátkách. Žalobkyně při prověřování úvěruschopnosti postupovala zcela formálně a spokojila se s tím, co o příjmech a výdajích žalovaného zjistila z jeho prohlášení, aniž by jeho poměry vyjma příjmu od zaměstnavatele jakkoliv ověřila. Ani skutečné výdaje, které žalovaný uvedl v minimální možné výši, ani majetkové poměry žalovaného žalobkyně nijak neověřovala. Žalobkyně nepochybně měla možnost požadovat po žalovaném výpis z jeho běžného účtu, a to za účelem ověření jeho pravidelných výdajů. Stejně tak měla žalobkyně možnost požadovat po žalovaném potvrzení o výši jeho nákladů na bydlení a přesvědčit se prostřednictvím výpisu z katastru nemovitostí, zda žalovaný k bydlení využívá vlastní nemovitosti, čímž by si zároveň ověřila, zda nemá žalovaný další výdaje, například v souvislosti s pořízením vlastního bydlení prostřednictvím hypotéčního úvěru. Výše výdajů uvedených žalovaným na něj samého sama o sobě musela u žalobkyně vzbuzovat pochybnosti, neboť výdaje byly uvedeny ve výši zákonem stanoveného životního minima. Ani výši těchto výdajů žalobkyně nijak neověřila. Skutečnost, že žalobkyně před uzavřením smlouvy provedla lustraci žalovaného v registru NRKI sama o sobě neodůvodňuje závěr, že žalovaný bude schopen úvěr splácet. Postup žalobkyně tak lze jen stěží označit jako aktivní zjišťování schopnosti žalovaného splácet úvěr. Pokud by žalobkyně postupovala odborně a s řádnou péčí, nemohla by žalovanému úvěr poskytnout, již jen na základě toho, co zjistila o zaměstnání a příjmu žalovaného, aniž by ověřila jeho skutečné výdaje, a to přinejmenším shora uvedeným způsobem. Primárním smyslem povinnosti věřitele posuzovat úvěruschopnost dlužníka, je právě ochrana individuálního spotřebitele před přijetím neuvážených a nezodpovědných rozhodnutí (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Výdaje žalovaného byly ověřeny zcela nedostatečným způsobem, na základě čehož nemohla žalobkyně učinit kvalifikovaný závěr o schopnosti žalovaného sjednaný úvěr splácet bez důvodných pochybností. S ohledem na uvedené nebylo možné než dospět k závěru, že uzavřená smlouva je dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, když žalobkyně poskytla žalovanému úvěr, přestože ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru nesplnila svou zákonnou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, ani povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru na základě porovnání příjmů a výdajů. K absolutní neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti, tedy i bez námitky dotčených stran. Nevznikl-li tedy mezi účastníky platně vztah ze smlouvy o úvěru, nemohlo vzniknout žalobkyni ani právo na úhradu pojistného.

22. Jestliže žalobkyně přes neplatnost smlouvy poskytla žalovanému částku , částka, , má právo dle § 2993 o. z. na vrácení poskytnutého plnění a stejně tak i žalovaný. S ohledem na skutečnost, že žalovaný na svůj dluh zaplatil již 2.000 Kč, zbývá k úhradě částka , částka, . Tyto žalovaným již uskutečněné splátky lze na uplatněný dluh započíst, aniž by bylo zapotřebí projevu směřujícího k započtení (shodně viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ). Žalovaný byl dopisem ze dne , datum, . Dluh žalovaného se tak stal splatným dne , datum, v souladu s § 1958 odst. 2 o. z., když zásilka odeslaná zástupcem žalobkyně došla žalovanému ve smyslu § 573 o. z. dne , datum, . Lhůta k plnění tedy uplynula dne , datum, . Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit z přiznané částky zákonný úrok z prodlení od , datum, , neboť od této doby byl žalovaný v prodlení se zaplacením dlužné částky. Dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, činí zákonná výše úroků z prodlení pro rozhodné období 11,5 % p. a. V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. byla stanovena lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). Ve zbytku požadovaného úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok III.).

23. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 146 odst. 1 písm. b) a § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, aniž by žalovaný nárok žalobkyně po podání žaloby v této části uspokojil, a zároveň měla ve zbývající části předmětu řízení úspěch jen částečný.