14 C 110/2020

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Mgr. Jakubem Fukalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro: odstranění kabelu a uvedení střechy v předešlý stav

I. Řízení se v části, ve které se žalobkyně domáhá uložení povinnosti žalované odstranit kabel černé barvy s délkou přibližně 200 metrů ze střech a zdiva budovy adresa stojící na pozemku parc. číslo v k.ú. obec, zastavuje.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá náhrady škody uvedením střechy a zdiva do původního stavu tak, že bude vyměněn vlnitý plech v místech, kde je viditelně promáčklý a opravena omítka po odstranění skob, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 14 987,34 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 29.1.2020 ve znění jejího doplnění ze dne 19.3.2020 a při jednání dne 22.4.2021 domáhá po žalované odstranění černého kabelu s délkou cca 200 metrů ze střechy a zdiva budovy adresa stojící na pozemku parc. číslo v k.ú obec a uvedení střechy a zdiva do původního stavu tak, že ze zdi mají být odstraněny skoby a opravena omítka v těchto částech a vlnitý plech má být vyměněn v místech, kde je viditelně promáčklý dle přiložených fotografií. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná bez jakéhokoliv legitimního důvodu vede kabel po její budově, kdy tento zajišťuje přívod elektrické energie do budovy žalované. Při pokládání kabelu byla navíc poškozena střecha.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila, neboť má za to, že kabel po nemovité věci žalobkyně vůbec nevede. Má za to, že vede po střeše sousední budovy. Sporuje rovněž vlastnictví uvedeného kabelu. Při jednání dne 6.9.2021 uvedla, že kabel byl odstraněn a přeložen, díry po skobách byly opraveny.

3. Žalobkyně v průběhu řízení vzala žalobu částečně zpět, co do požadavku na odstranění kabelu ze střechy a zdiva budovy adresa s tím, že kabel byl již odstraněn. Žalobkyně setrvala na požadavku na uvedení zdiva a střechy do původního stavu. Žalobkyně s částečným zpětvzetím souhlasila. Soud proto výrokem I. řízení v uvedeném rozsahu zastavil ve smyslu § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“).

4. Pokud jde o zbývající část nároku, pak na základě provedeného dokazování bylo zjištěno, že vlnitý plech na střeše budovy adresa stojící na pozemku parc. číslo v k.ú obec je viditelně poškozený v oblasti kde na budovu navazuje hala na pozemku parc. číslo konkrétně od rohu v západní části podél hranice mezi pozemky. příjmení na pozemku parc. číslo vystupuje nad úroveň střechy budovy adresa, přičemž po části haly vedl nad úrovní střechy budovy adresa černý kabel, který byl následně zaveden dovnitř haly. Poškození střechy je zřejmé i za úroveň, kde je kabel zapuštěn do zdi haly. Poškození spočívá v tom, že jsou promáčknutá téměř všechna podélná lichoběžníková prolisování (viz fotografie poškození střechy). Žalobkyně je evidována jako vlastník budovy adresa v katastru nemovitostí (viz výpis z katastru nemovitostí). Na budovu adresa navazuje v západní části hala manželů příjmení na pozemku parc. číslo (viz fotografie a grafické znázornění na geometrickém plánu).

5. Pokud jde o okolnosti vzniku škody, pak k prokázání svého tvrzení žalobkyně označila svědky manžele příjmení a jméno příjmení. Svědkyně jméno příjmení přitom vypověděla, že na střeše nikdy nebyla. Střechu před položením kabelu zkontroloval manžel a následně ověřil, zda nebyla při pokládání poškozena. Kabel byl veden po jejich budově a vedl i po střeše, resp. po protipožární zdi, kterou nechali vybudovat na střeše. O možnost vedení kabelu požádal v roce 2018 pan příjmení (jednatel žalované) s tím, že potřebuje k podnikání připojení elektrické energie. Položení kabelu prováděla nějaká firma, pohybovali se tam asi dva lidé. Svědek jméno příjmení vypověděl, že Ing. příjmení (jednatel žalobkyně) neumožnil žalované odebírat elektrickou energii, a proto se na ně obrátil pan příjmení v roce 2018. Střechu před položením kabelu prošel a poškození označil stříbrnou barvou. U instalace kabelu přímo nebyl. Po jho položení střechu znovu prohlédl a žádné poškození nezjistil. Když vyznačoval dosavadní poškození před položením kabelu, tak viděl, že střecha žalobkyně je částečně prošlapaná, že je tam prohnutý plech, cca číslo metrů. Při následné kontrole se na střechu žalobkyně díval, ale blíže nezjišťoval, zda je více prošlapaná. Prošlapy byly hlavně u žlabiny mezi halou žalované a žalobkyně. Prošlapy přitom pokračovaly i za úroveň, kde je kabel zapuštěn do zdi žalované. V menší míře byly prošlapy všude na střeše žalované. Svědkyně jméno příjmení vypověděla, že pracovala pro společnost, která měla pronajaty prostory od pana příjmení. V době, kdy se pokládal kabel, pracovala ve skladu kování a z okna viděla, jak natahují kabel. Ten visel pod okny. Nikoho přitom neviděla. Až když šla na pole, tak z druhé strany viděla asi 2 nebo 3 dělníky na střeše. Kde přesně se pohybovali, si nevybavila.

6. Soud neprovedl další žalobkyní navržené důkazy, a to dalšími fotografiemi současného stavu střechy, znaleckým posudkem ke zjištění příčin poškození, ani výslechem jméno příjmení, který vypracoval odhad škody, neboť tyto důkazy nejsou způsobilé prokázat skutečnost, že by poškození střechy způsobila žalovaná při pokládání kabelu. Pokud jde o obecné příčiny vzniku poškození, pak je sice pravděpodobné, že k nim mohlo dojít při pohybu osob na střeše, nicméně sama o sobě tato skutečnost nemůže vést k závěru, kdo konkrétně poškození způsobil.

7. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

8. Podle § 2951 odst. 1 o.z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

9. Předpokladem k odpovědnosti za škodu je vznik škody, protiprávní jednání škůdce a příčinná souvislost mezi jednáním a vznikem škody. V daném případě se však žalobkyni nepodařilo prokázat protiprávní jednání žalované. Žalobkyně k prokázání svých tvrzení o tom, že žalovaná způsobila poškození střechy při pokládání kabelu, navrhla zcela nedostatečné důkazy, které naopak spíše tvrzení žalobkyně vyvrátily. Zejména výpověď svědka jméno příjmení je zásadní v tom smyslu, že zcela věrohodně vypověděl o tom, že pracovníci při pokládání kabelu nepoškodili jeho část střechy, což si ověřil vyznačením poškození střechy před položením kabelu. Je tedy nepravděpodobné, že by při pokládání kabelu nebyla způsobena žádná škoda na střeše manželů příjmení, zatímco střecha žalobkyně by byla poškozena v poměrně značném rozsahu. Rovněž jeho výpověď ohledně poškození střechy žalobkyně věrohodně popisuje stav střechy před položením kabelu, když tato měla být již prošlapaná, a to v rozsahu číslo metrů, kdy poškození zasahovalo až za úroveň, kde se kabem ztrácí ve zdi haly žalované. Je přitom pochopitelné, že svědek nemohl učinit závěr, zda střecha byla při následné kontrole více poškozená, když se o tuto část blíže nezajímal. Námitka žalované v tom smyslu, že střecha není pouze prošlapaná, ale i prolomená, a svědek žádné prolomení střechy nezaregistroval, je zcela lichá za situace, kdy ani z fotografií není zcela zřejmé, zda je střecha v některých částech prolomená. Svědek přitom zcela věrohodně vypověděl, že se o střechu žalované nijak blíže nezajímal. O nevýznamnosti rozdílu mezi tím, zda byla v některých částech střech nikoliv jen prošlápnuta, ale i prolomena, svědčí i to, že žalobkyně se původně o žádném prolomení střechy vůbec nezmiňovala a na toto poukázala až v závěru řízení. Svědkyně jméno příjmení a jméno příjmení pak ve vztahu k příčině vzniku poškození střechy neuvedly žádné relevantní skutečnosti. Žalobkyně tedy neunesla důkazní břemeno ohledně svého tvrzení o tom, že by poškození střechy způsobila žalovaná při pokládání kabelu. Soud proto žalobu v této části zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).

10. Žalobkyně rovněž setrvala na požadavku na uvedení zdiva po vedení kabelu v předešlý stav. V tomto směru však žalovaná prokázala předloženými fotografiemi, že ke dni 4.10.2021 byly díry po skobách na zdech budovy adresa v jižním rohu, kde navazuje budova na budovu manželů příjmení na pozemku parc. číslo vyspraveny, resp. zatmeleny. S ohledem na stav zdí, kdy z obou částí se zjevně odlupuje omítka, dospěl soud k závěru, že zeď byla žalovanou po odstranění kabelu uvedena v předešlý stav, tedy že zatmelením děr byly odstraněny následky škodního jednání. Pokud žalobkyně požadovala též zamalování zatmelených děr, pak soud toto považuje za nadbytečné s ohledem na stav zdí v poměru k rozsahu poškození, kdy tímto jsou pouze díry po hmoždinkách. Vzhledem k tomu, že žalovaná prokázala, že zdi, které žalobkyně požadovala uvést do původního stavu, již do tohoto stavu uvedla, je žaloba v této části nedůvodná a soudu nezbylo než jí i v tomto rozsahu zamítnout (výrok II. tohoto rozsudku).

11. O nákladech řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a 146 odst. 2 o.s.ř. Vycházel přitom z toho, že v řízení byly uplatněny tři samostatné nároky, kdy tarifní hodnota u všech nároků činí 10 000 Kč podle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „a.t.“). Těmito nároky jsou požadavek na uvedení střechy do původního stavu, uvedení zdiva do původního stavu a odstranění kabelu. S prvními dvěma nároky byla žalobkyně neúspěšná v celém rozsahu. Pokud jde o nárok na odstranění kabelu, pak v této části byla žaloba vzata zpět. Z pohledu rozhodování o nákladech řízení podle § 146 odst. 2 věta druhá o.s.ř. je základním předpokladem, že žaloba byla žalobcem následně vzata zpět proto, že byl ze strany žalovaného uspokojen, pokud jde o nárok, který byl podanou žalobou uplatňován. Doktrína i judikatura přitom dovodila, že je nutno posuzovat důvodnost žaloby nikoliv z hlediska hmotněprávního, ale pouze z hlediska procesního. V judikatuře Ústavního soudu se nicméně objevují též názory, podle nichž je třeba při posuzování (ne) důvodnosti zpětvzaté žaloby zkoumat oprávněnost žalobního nároku též hlediska hmotněprávního (tj. posuzovat též otázku existence hmotného práva tvrzeného v žalobě (srov. např. Nález Ústavního soudu ze dne 17.1.2017, sp.zn. III.ÚS 2741/16). Již dříve přitom Ústavní soud poukazoval na imperativ, že rozhodování o nákladech řízení nemá být pouhým výstupem mechanického posouzení otázky procesního úspěchu, resp. zavinění výsledku řízení, bez komplexního zhodnocení okolností případu a rozhodnutí o meritu věci.

12. S ohledem na to, že žaloba byla vzata zpět po provedení dokazování, kdy soud má skutkový stav ohledně vedení kabelu za dostatečně zjištěný, považuje za spravedlivé, aby posouzení otázky procesního úspěchu bylo zhodnoceno na základě komplexních skutečností, tedy i z hlediska hmotněprávního.

13. Na základě provedených důkazů sod dospěl k závěru, že předmětným kabelem byla přiváděna elektrická energie do budovy žalované. Vedení přitom nebylo ve vlastnictví distributora elektrické energie, neboť kabelové rozvody byly uvnitř areálu již za měřením odběru elektrické energie (viz stanovisko zástupce žalované k věci po místím šetření ze dne 14.1.2019, vyjádření právnická osoba ze dne 11.2.2019, e-mail právnická osoba ze dne 6.2.2019). O možnost vedení kabelu požádal jednatel žalované manželé příjmení v roce 2018, kdy s jejich povolením byl kabel položen pracovníky„ nějaké“ společnosti (viz výpověď svědků jméno příjmení a jméno příjmení). Kabel byl veden po zdi haly manželů příjmení na pozemku parc. číslo následně po zdi v rohu budovy adresa a na střeše mezi budovou adresa a halou manželů příjmení na pozemku parc. číslo kdy na této střeše vedl po protipožární zdi. Ze střechy pak navazoval na zeď haly žalované (viz fotografie vedení kabelu). Protipožární zeď nechali vybudovat při rekonstrukci manželé příjmení. Zeď je pouze na střeše a nejedná se o prodloužení zdi mezi halami (viz výpověď svědků jméno příjmení a jméno příjmení). Protipožární zeď kopíruje tvar hranice mezi pozemky parc. číslo nicméně nevede přesně podél této hranice, ale je vybudována více směrem k pozemku manželů příjmení. Kabel přitom vede po protipožární zdi zejména po levé části směrem k pozemku manželů příjmení a až ke konci u rohu, kde se střetávají haly žalobkyně, žalované a manželů příjmení je kabel přeložen na pravou stranu zdi směrem k budově adresa a z této zdi je napojen na zeď haly žalované (viz fotografie vedení kabelu, zejména fotografie z rohu, ve kterém se střetávají haly účastníků a manželů příjmení).

14. Na základě shora uvedeného skutkového stavu soud dopěl k jednoznačnému závěru o tom, že vlastníkem kabelu ve smyslu § 1011 o.z. byla žalovaná, neboť ta nechala kabel položit a byla jím přiváděna elektrická energie do její nemovité věci. Je tedy zřejmé, že této kabel patřil právě žalované. Rovněž bylo prokázáno, že po střeše vedl kabel po protipožární zdi, kterou nechali postavit manželé příjmení, kdy tato nevede po přesné hranici mezi pozemky, ale pouze po pozemku, resp. střeše haly na pozemku adresa manželů příjmení. V této části tak žaloba nebyla důvodná. Důvodná však byla v části, ve které se žalobkyně domáhala odstranění kabelu ze zdi budovy adresa, když bylo jednoznačně prokázáno, že kabel v části vede právě v rohu, kde tato budova sousedí s halou manželů příjmení. Nebylo přitom tvrzeno ani prokázáno, že by žalobkyně s vedením kabelu po její nemovité věci souhlasila. Žalovaná tak neprávem zasáhla do vlastnického práva žalobkyně a ta se oprávněně domáhala nápravy v souladu s § 1042 o.z. Nedůvodnou shledal soud námitku žalované, že se jedná o rozhradu mezi pozemky žalobkyně a manželů příjmení, když tvrzení, že se jedná o společnou zeď, žalovaná uplatnila až po koncentraci řízení, tedy opožděně.

15. Pro účely rozhodování o nákladech řízení tak soud dospěl k závěru, že ve vztahu k nároku na odstranění kabelu byla žaloba podána důvodně pouze částečně, a to v rozsahu 50 %. Lze tak uzavřít, že v této části sporu byly oba účastníci úspěšní ve stejné míře.

16. S ohledem na shora uvedené byla žalovaná úspěšná co to 250 % ve třech jednotlivých nárocích, její celkový úspěch ve věci tak činí 83,33 %. Proto soud přiznal žalované nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 987,34 Kč, přičemž tato částka představuje 66,66 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 83,33 % a úspěchu žalované v rozsahu 16,67 %). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý z osmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 4.6.2021, vyjádření ze dne 11.8.2020, účast na jednání dne 22.4.2021, účast na jednání dne 6.9.2021 v délce 2h 35min, podání ze dne 8.10.2021, účast na jednání dne 18.10.2021) a z částky 750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 písm. g) a. t. (účast při přípravě jednání dne 24.11.2020) včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 3 131,20 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 24. 11. 2020 náhrada 769,60 Kč za cestovné v částce 369,60 Kč podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 22. 4. 2021 náhrada 787,20 Kč za cestovné v částce 387,20 Kč podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 6. 9. 2021 náhrada 787,20 Kč za cestovné v částce 387,20 Kč podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 18. 10. 2021 náhrada 787,20 Kč za cestovné v částce 387,20 Kč podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 18 581,20 Kč ve výši 3 902,05 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.