14 C 320/2020

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šárovcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená obecným údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o určení výživného na zletilé dítě <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni výživné ve výši 3 000 Kč měsíčně, a to za období od 1. 7. 2020 do 31. 8. 2021, se splatností k 21. dni příslušného kalendářního měsíce, za který je placeno, k rukám žalobkyně.</b> <b>II. Zamítá se žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované placení výživného ve výši 3 000 Kč měsíčně za období od 13. 5. 2020 do 30. 6. 2020, a dále od [datum].</b> <b>III. Dluh na výživném za období od 1. 7. 2020 do 31. 8. 2021 ve výši 12 000 Kč je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč, splatných vždy do 21. dne kalendářního měsíce, počínaje říjnem 2021, až do úplného zaplacení, a to pod sankcí ztráty výhody splátek, nebude-li některá ze splátek zaplacena řádně nebo včas.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 8. 10. 2020 domáhala po žalované výživného ve výši 3 000 Kč měsíčně, počínaje dnem 13. 5. 2020 s tím, že žalovaná je její matka, žalobkyně se od ní odstěhovala, platí nájemné 7 500 Kč měsíčně, elektřinu 600 Kč měsíčně, nakupuje si sama potraviny, oblečení, hygienické potřeby, platí si dopravu do školy, školní pomůcky a antikoncepci. Žalobkyně ukončila studium na střední škole, získala výuční list, přičemž od září 2021 pokračuje v nástavbovém studiu na soukromé škole, obor podnikání, studium by mělo být zakončeno maturitou, přičemž se jedná o soukromou školu se školným 22 000 Kč ročně, žalobkyně studuje dálkově, aby mohla při studiu pracovat.

2. Žalovaná s výživným 3 000 Kč měsíčně nesouhlasila s tím, že se dne 1. 6. 2020 se žalobkyní dohodla na výživném 2 000 Kč měsíčně, výživné platí, přičemž požadované výživné 3 000 Kč měsíčně neodpovídá jejím příjmům ve výši 17 000 Kč až 18 000 Kč měsíčně. Žalobkyně si chtěla o výživném a požadavku žalobkyně na vyšší částku promluvit, žalobkyně však toto odmítla a podala žalobu. Žalovaná rovněž nesouhlasila se stanovením výživného zpětně od 13. 5. 2020, neboť žalobkyně se odstěhovala až v červenci 2020, do té doby za ní žalovaná hradila veškeré poplatky související s bydlením. Žalobkyně má příjmy z trvalé brigády, otec jí dle rozhodnutí soudu hradí výživné 5 000 Kč měsíčně. Žalovaná má ještě další vyživovací povinnost k dceři [jméno], která studuje na vysoké škole.

3. Z dohody účastníků o výživném ze dne 1. 6. 2020 soud zjistil, že žalovaná se zavázala platit žalobkyni výživné 2 000 Kč měsíčně, a to k 21. dni v měsíci na bankovní účet žalobkyně č. [bankovní účet], počínaje dnem 1. 6. 2020.

4. Z potvrzení o studiu žalobkyně ze dne 31. 8. 2020 soud zjistil, že ve školním roce 2020 2021 byla žalobkyně žákyní 3. ročníku [anonymizováno] střední školy [obec], obor [anonymizováno].

5. Z potvrzení [anonymizováno] střední školy [obec] soud dále zjistil, že žalobkyni mělo být vysvědčení a výuční list vydány po splnění povinné praxe v průběhu letních prázdnin, a to dne 25. 8. 2021.

6. Z výpisu vysvědčení žalobkyně za první pololetí školního roku 2020 2021 soud zjistil, že žalobkyně měla jedničky, dvojky a jednu trojku, zameškané hodiny byly řádně omluveny. Z vysvědčení žalobkyně za školní rok 2020 2021 ze dne 7. 7. 2021 pak soud zjistil, že na konci roku měla žalobkyně na vysvědčení jedničky, dvojky a čtyři trojky, prospěla, zmeškané hodiny měla řádně omluvené.

7. Z vysvědčení o závěrečné zkoušce ze 7. 7. 2021 soud zjistil, že závěrečnou zkoušku žalobkyně vykonala v praktické části s prospěchem výborným, ústní zkoušku s prospěchem chvalitebným.

8. Z výučního listu žalobkyně ze 7. 7. 2021 pak soud zjistil, že jej žalobkyně získala v oboru [anonymizováno] na [anonymizováno] střední škole [obec].

9. Z rozhodnutí o přijetí žalobkyně ke studiu ve školním roce 2021 2022 ze dne 19. 5. 2021 pak soud zjistil, že žalobkyně byla přijata ke studiu v oboru [anonymizováno] s dálkovou formou studia, podmínkou přijetí bylo odevzdání výučního listu.

10. Ze smlouvy o studiu ze dne 6. 4. 2021 uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba], včetně dohody o splátkách školného ve formě smlouvy úvěru ze dne 1. 6. 2021, faktury vystavené školou pro úhradu školného ze dne 2. 5. 2021 a termínů konzultací dálkového studia během školního roku, soud zjistil, že žalobkyně ve školním roce 2021 2022 začala studovat soukromou školu, a to [anonymizováno] dálkové studium středoškolské s maturitou. Žalobkyně se zavázala platit školné 22 000 Kč ročně, a to ve dvou splátkách po 11 000 Kč, splatných k 15. 7. 2021 a 15. 1. 2022.

11. Z potvrzení o studiu žalobkyně ze dne 20. 9. 2021 soud zjistil, že žalobkyně je ve školním roce 2021 2022 žákyní prvního ročníku dálkového studia bez statusu studenta, obor podnikání, a to na [právnická osoba].

12. Z rozpisu konzultací dálkového studia pro školní rok 2021 2022 (pátek + sobota) pak soud zjistil, že žalobkyně bude do školy v uvedeném školním roce docházet v roce 2021 v září ve dnech 10. a 11, 24. a 25., v říjnu 8. a 9., 15. a 16, 22. a 23., v listopadu 5. a 6., 19. a 20., 26. a 27., v prosinci 3. a 4, 17. a 18; v roce 2022 pak v lednu 7. a 8., 14. a 15., 28. a 29., v únoru 18. a 19., 25. a 26., v březnu 11. a 12., 25. a 26., v dubnu 8. a 9., 22. a 23., v květnu 6. a 7., 20. a 21., v červnu 3. a 4., 17. a 18..

13. Ze smlouvy o nájmu nemovitosti ze dne 4. 7. 2020, včetně předávacího protokolu, přílohy, rozpisu nájmu a služeb a informativního výpisu z katastru nemovitostí, bylo soudem zjištěno, že smlouvu uzavřela žalobkyně jako nájemce, nájemné a zálohy na služby činily 7 500 Kč měsíčně, smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 4. 7. 2020 do 30. 6. 2021, žalobkyně měla v bytě bydlet sama.

14. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené žalobkyní (první strana smlouvy), včetně potvrzení o zřízení inkasa k úhradě záloh na elektřinu, soud zjistil, že žalobkyni byly stanoveny do prvního vyúčtování elektřiny zálohy ve výši 600 Kč měsíčně.

15. Z jízdenek a pokladních účtenek předložených žalobkyní soud mimo jiné zjistil, že žalobkyně platila jízdné v řádu několika korun (PID – 3 Kč, 4 Kč, 6 Kč, 8 Kč, 10 Kč). Žalobkyně dále k prokázání svých potřeb předložila doklady o nákupu potravin, drogerie apod., přičemž z těchto listin soud nezjistil žádné odůvodněné zvýšené potřeby žalobkyně.

16. Z prohlášení žalobkyně o jejích poměrech soud z potvrzení zaměstnavatele zjistil, že žalobkyně pracuje jako [anonymizováno] s příjmem 15 000 Kč za čtvrtletí, zaměstnavatelem je [jméno] [příjmení], [IČO].

17. Z dohody o provedení práce soud zjistil, že ji uzavřela žalobkyně s [jméno] [příjmení], mzda žalobkyně měla činit 100 Kč za hodinu. Z dohody o provedení práce uzavřené dne 2. 1. 2021 pak soud zjistil, že hodinová mzda žalobkyně byla zvýšena na 200 Kč.

18. Z výplatních lístků žalobkyně za období leden 2021 až červen 2021 a z potvrzení o příjmech žalobkyně v uvedeném období od zaměstnavatele [jméno] [příjmení] ze dne 16. 6. 2021 soud zjistil, že žalobkyně měla následující čistý příjem: leden 2021 - 5 100 Kč, únor 2021 - 5 610 Kč, březen 2021 - 4 080 Kč, duben 2021 - 5 610 Kč, květen 2021 - 5 100 Kč, červen 2021 - 6 970 Kč (celkem příjmy 32 470 Kč, tj. měsíčně v průměru 5 412 Kč čistého).

19. Z potvrzení o příjmech žalobkyně vyplácených jí v rámci studia soud zjistil, že žalobkyni byly na účet zaslány následující platby: květen 2021 - 300 Kč, leden 2020 - 702 Kč, květen 2020 - 156 Kč, září 2020 - 703 Kč, říjen 2020 - 448 Kč, prosinec 2020 - 407 Kč.

20. Z výpisů z bankovního účtu žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně pobírala peníze za školní praxi, na účet jí pod označením„ výplata“ byly připsány následující částky: 5. 1. 2021 částka 407 Kč, 4. 11. 2020 částka 448 Kč, 6. 10. 2020 částka 703 Kč. Dále bylo žalobkyni hrazeno výživné od otce ve výši 5 000 Kč měsíčně, a to dne 14. 1. 2021, 14. 12. 2020, dne 10. 11. 2020 pak částka 7 500 Kč. Žalobkyni byly na účet zasílány rovněž platby výživného od žalované, a to ve výši 2 000 Kč měsíčně (platby připsány 15. 1. 2021, 16. 12. 2020, 18. 11. 2020, 19. 10. 2020).

21. Ze spisu Okresního soudu v Nymburce, sp. zn. [spisová značka], soud z rozsudku ze dne 4. 2. 2019 zjistil, že jím byla upravena výchova a výživa k žalobkyni – žalobkyně byla svěřena do péče žalované a otec žalobkyně se zavázal platit výživné 5 000 Kč měsíčně. Otec měl v době vyhlášení rozsudku příjem 32 000 Kč až 40 000 Kč čistého měsíčně, dále se zavázal platit žalobkyni stavební spoření 2 000 Kč měsíčně a telefon 200 Kč měsíčně.

22. Ze mzdového výměru žalované, platného od 1. 1. 2020, pak soud zjistil, že žalovaná pracuje v [anonymizována dvě slova], zaměstnavatelem je [anonymizováno] [obec] [anonymizováno], a měsíční mzda jí byla stanovena ve výši 21 260 Kč hrubého.

23. Z výpisu z bankovního účtu žalované pak soud zjistil, že žalovaná platila pravidelně bezhotovostně převodem na účet žalobkyni výživné 2 000 Kč měsíčně, a to v období od června 2020 do června 2021 (včetně). V květnu 2021 dále zaslala žalobkyni částku 1 250 Kč. Žalovaná hradila výživné také své druhé dceři [jméno], a to rovněž ve výši 2 000 Kč měsíčně.

24. Z potvrzení o příjmech žalované za období od května 2020 do června 2021 bylo soudem zjištěno, že průměrný měsíční příjem žalované za uvedené období činil 29 955 Kč čistého (celkem čistý příjem za 14 měsíců 419 383 Kč), a to včetně příplatků za Covid-19, které byly žalované vyplaceny v červenci 2020 ve výši 77 315 Kč a v dubnu 2021 ve výši 50 000 Kč. Po odečtení těchto prémií činil hrubý příjem žalované 391 140 Kč, tedy 27 938 Kč hrubého měsíčně.

25. Z dokladů o platbách SIPO za červenec 2020 a srpen 2020 hrazeného žalovanou soud zjistil, že v červenci 2020 žalovaná zaplatila 1 204 Kč, v srpnu 2020 pak 1 060 Kč - platby zahrnovaly poplatky za TV a rozhlas, satelitní TV a stočné.

26. Z výpisu z bankovního účtu žalované soud zjisti, že žalovaná zaslala žalobkyni na její bankovní účet č. [bankovní účet] výživné ve výši 2 000 Kč, a to dne 19. 7. 2021, 16. 8. 2021 a 20. 9. 2021.

27. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalovaná je matkou žalobkyně, výživné bylo upraveno dohodou účastníků ze dne 1. 6. 2020, kterou se žalovaná zavázala platit žalobkyni výživné [částka] měsíčně, a to k 21. dni v měsíci na bankovní účet žalobkyně č. [bankovní účet], počínaje dnem [datum]. Žalovaná sjednané výživné řádně hradila každý měsíc v období od června 2020 do září 2021 (poslední úhrada 20. 9. 2021). Žalobkyně byla ve školním roce 2020 2021 žákyní 3. ročníku [anonymizováno] střední školy [obec], obor [anonymizováno], studium ukončila závěrečnou zkouškou dne 7. 7. 2021, získala výuční list. Na výdaje související se závěrečnou zkouškou přispěla žalovaná žalobkyni jednou polovinou (druhou polovinu uhradil otec žalobkyně – jednalo se celkem o částku 2 500 Kč na nákup materiálu). Ve školním roce 2021 2022 byla žalobkyně přijata ke studiu v oboru podnikání s dálkovou formou studia na soukromé [právnická osoba], se školným 22 000 Kč za školní rok ([anonymizováno] dálkové studium středoškolské s maturitou). Ve školním roce 2021 2022 je tak žákyní prvního ročníku dálkového studia bez statusu studenta, obor [anonymizováno]. Žalobkyně bude do školy v uvedeném školním roce docházet v pátek odpoledne a v sobotu, a to v následujících dnech: v roce 2021 v září ve dnech 10. a 11., 24. a 25., v říjnu 8. a 9., 15. a 16, 22. a 23., v listopadu 5. a 6., 19. a 20., 26. a 27., v prosinci 3. a 4, 17. a 18.; v roce 2022 pak v lednu 7. a 8., 14. a 15., 28. a 29., v únoru 18. a 19., 25. a 26., v březnu 11. a 12., 25. a 26., v dubnu 8. a 9., 22. a 23., v květnu 6. a 7., 20. a 21., v červnu 3. a 4., 17. a 18.. Žalobkyně bydlí sama v bytě o velikosti 2+1, hradí nájemné a zálohy na služby 7 500 Kč měsíčně, zálohy na elektřinu [částka] měsíčně. Ve školním roce 2020 2021 ve dnech, kdy dojížděla do školy, tj. ve dnech, kdy neprobíhala výuka distančně, hradila jízdné v řádu několika korun denně. Žalobkyně nemá žádné zvýšené potřeby, přivydělává si brigádně, kdy pracuje jako servírka. Příjem z brigád má sjednán 100 Kč za hodinu, resp. od ledna 2021 ve výši 200 Kč na hodinu, fakticky její příjem činil v roce 2020 v průměru 5 000 Kč čistého měsíčně. V roce 2021 za období leden až červen měla žalobkyně z tohoto zaměstnání celkem příjem 32 470 Kč čistého, tj. měsíčně v průměru 5 412 Kč čistého. Žalobkyně měla dále příjem za školní praxe, vyplaceny jí byly následující částky: leden 2020 částka 702 Kč, květen 2020 částka 156 Kč, září 2020 částka 703 Kč, říjen 2020 částka 448 Kč, prosinec 2020 částka 407 Kč, říjen 2020 částka 703 Kč, listopad 2020 částka 448 Kč, leden 2021 částka 407 Kč a květen 2021 částka 300 Kč. Dále je žalobkyni hrazeno výživné od otce ve výši 5 000 Kč měsíčně dle rozhodnutí soudu (v listopadu jí byla ze strany otce poskytnuta částka 7 500 Kč). Žalovaná hradila žalobkyni výživné ve výši 2 000 Kč měsíčně, a to v období od června 2020 do září 2021 (včetně). Žalovaná měla v období od května 2020 do června 2021 příjmy ze zaměstnání (pracovník v [anonymizována dvě slova]), její průměrný měsíční příjem činil 29 955 Kč čistého (celkem čistý příjem za 14 měsíců 419 383 Kč), a to včetně příplatků za Covid-19, které byly žalované vyplaceny v červenci 2020 ve výši 77 315 Kč a v dubnu 2021 ve výši 50 000 Kč. Po odečtení těchto prémií činil hrubý příjem žalované za uvedené období 391 140 Kč, tedy 27 938 Kč hrubého měsíčně, což odpovídá dle potvrzení zaměstnavatele matky částce ve výši nejméně 24 000 Kč čistého měsíčně. Žalovaná hradí TV poplatek, rozhlasový poplatek, poplatek za satelitní TV a stočné částkou 1 200 Kč měsíčně.

28. Soud neprováděl dokazování potvrzením o změně trvalého bydliště žalobkyně, včetně dokladu o úhradě správního poplatku 50 Kč za tuto změnu, a potvrzením o přijetí přihlášky ke studiu ze dne 1. 3. 2021, neboť se jednalo o důkazy, které byly s ohledem na již provedené dokazování nadbytečné, neboť skutečnosti, které měly být těmito důkazy prokázány, již má soud za prokázané. Zamítnut byl rovněž návrh žalované na doplnění dokazování výslechem svědků [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a dále fotografiemi žalobkyně v restauraci [příjmení] [příjmení] pořízenými dle žalované ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], kdy těmito důkazy měly být prokázány příjmy žalobkyně, přičemž rovněž tyto skutečně byly prokázány již provedenými jinými důkazy, další doplňování dokazování by tak bylo nadbytečné a vedlo by k nedůvodnému prodlužování řízení. Zamítnut byl také návrh žalované na doplnění dokazování dokladem o koupi vložky zámku, kdy tento důkaz měl směřovat k prokázání, že žalovaná žalobkyni z bydliště nevyhodila, neboť zámek vyměnila až později – takový důkaz však není způsobilý tvrzenou skutečnost prokázat. Soud neprovedl rovněž důkaz výpisy z internetových stránek škol týkající se jiných možností dalšího studia žalobkyně, a to z důvodu prokázání, že žalobkyně již není od září 2021 studentem.

29. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost. Podle odstavce 2 téhož ustanovení vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti. Podle § 911 občanského zákoníku lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

30. Dle § 913 odst. 1 o. z. jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

31. Podle § 915 odst. 1 o. z. má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

32. Podle § 921 o. z. se výživné plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak. Podle § 922 odst. 1 občanského zákoníku lze výživné přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

33. Podle § 923 odst. 1 o. z., změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti.

34. V daném případě podala žalobkyně návrh na zvýšení, resp. stanovení výživného, kdy o výši výživného, které by byla povinna jí žalovaná platit, nebylo soudem rozhodnuto, o výživném byla mezi účastníky uzavřena pouze dohoda na částku 2 000 Kč měsíčně, a to dne 1. 6. 2020. Je nepochybné, že ve školním roce 2020 2021, tj. nejméně v období od 13. 5. 2020 (datum, od něhož žalobkyně požadovala výživné stanovit) do 31. 8. 2021, se žalobkyně připravovala studiem na své budoucí povolání, byla žákyní středního odborného učiliště, výuční obor [anonymizováno], přičemž toto studium úspěšně zakončila závěrečnou zkouškou dne 7. 7. 2021, získala výuční list. Ve školním roce 2020 2021 tak žalobkyně řádně studovala, své studijní povinnosti řádně plnila, přičemž právě s ohledem na její přípravu na budoucí povolání nebyla schopna se sama živit. Ačkoli měla žalobkyně po dobu studia příjmy z brigád, jednalo se o příjmy, které si opatřovala v době volna, nadále však nebyla schopna se sama živit. V období do 31. 8. 2021 tak byla žalovaná, jakožto její matka, povinna přispívat na její výživu, tedy jsou zde nepochybně dány důvody pro stanovení výživného.

35. Jiná je však situace od 1. 9. 2021, kdy žalobkyně již není studentkou a na své budoucí povolání se pravidelným studiem nepřipravuje. Další studium, a to nástavbové ve formě dálkového studia, které žalobkyně zahájila ve školním roce 2021 2022 na soukromé škole, totiž nelze považovat za intenzitní přípravu žalobkyně na její budoucí povolání, neboť žalobkyně bude do školy docházet pouze ve velmi omezeném rozsahu, a to několik dnů v měsíci, navíc vždy v pátek odpoledne a poté v průběhu soboty. Žalobkyně sama tuto formu studia zvolila právě proto, aby byla schopna chodit do zaměstnání a vydělávat si peníze. Soud tak dospěl k závěru, že od 1. 9. 2021 je žalobkyně schopna se sama živit, a proto vyživovací povinnost žalované k žalobkyni počínaje dnem 1. 9. 2021 zanikla.

36. Pokud jde o období od 13. 5. 2020 do 30. 6. 2020, soud za toto období výživné žalobkyni nepřiznal, neboť po toto období respektoval dohodu účastníků o výživném, kterou uzavřeli dne 1. 6. 2020, a kterou bylo výživné stanoveno na částku 2 000 Kč. Po uvedenou dobu, tedy nejméně do 30. 6. 2020, žila žalobkyně ve společné domácnosti se žalovanou, kdy žalovaná plnila svou vyživovací povinnost tím, že žalobkyni poskytovala ubytování, stravu, platila za ni poplatky spojené s bydlením. Ke změně poměrů došlo od 1. 7. 2020, kdy se žalobkyně z bydliště žalované odstěhovala, a z důvodu této změny již nebyla ochotna akceptovat uzavřenou dohodu o výživném. Od 1. 7. 2020 tak nebylo výživné kryto dohodou účastníků, a proto soud stanovil výživné za období od 1. 7. 2020 do 31. 8. 2021. Naopak za období předcházející, tj. za období od 13. 5. 2020 do 30. 6. 2020, a za období následující do 1. 9. 2021 do budoucna, pak návrh žalobkyně na stanovení výživného 3 000 Kč měsíčně jako nedůvodný zamítnul.

37. S ohledem na shora uvedené se soud dále zabýval výší výživného, které by žalovaná měla uhradit žalobkyni za období od 1. 7. 2020 do 31. 8. 2021, přičemž žalobkyní uplatněný nárok na výživné ve výši 3 000 Kč měsíčně shledal plně důvodným. Uvedená částka odpovídá nejen potřebám žalobkyně, které plně odpovídají potřebám mladé dospělé ženy, ale rovněž tak možnostem a schopnostem žalované. Žalovaná dosahovala v uvedeném období průměrného měsíčního příjmu 29 955 Kč čistého, bez zohlednění vyplacených odměn souvisejících s pandemií Covid-19 pak nejméně 24 000 Kč čistého měsíčně, přičemž z tohoto příjmu je nepochybně schopna výživné 3 000 Kč měsíčně žalobkyni hradit, a to i se zohledněním vyživovací povinnosti k druhé dceři žalované [jméno]. Žalovaná nekonkretizovala žádné své další výdaje s výjimkou plateb SIPO kolem 1 200 Kč měsíčně, svůj nesouhlas s výší výživného 3 000 Kč měsíčně odůvodňovala zejména příjmy žalobkyně. Je však třeba upozornit, že výživné požadované žalobkyní ve výši 3 000 Kč nepředstavuje nijak vysokou částku, jedná se o výživné stanovené spíše v nižší úrovni, a proto nebyl dán důvod pro to, aby soud přihlížel rovněž k příjmům žalobkyně z brigád. Takový postup by byl možný pouze v případě, že by žalobkyně požadovala výživné ve výši neodpovídající možnostem a schopnostem žalované, případně výživné, kterým by měly být pokryty další, mimořádné potřeby žalobkyně. O takový případ se však v tomto řízení nejedná, navíc přivýdělek žalobkyně činil přibližně 5 000 Kč měsíčně čistého. Soud rovněž při stanovení výživného vycházel z příjmů žalované ve výši 24 000 Kč čistého měsíčně, ačkoli i s vyplacenými odměnami byl její příjem v rozhodném období téměř 30 000 Kč čistého měsíčně.

38. Soud proto podané žalobě částečně vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni výživné ve výši 3 000 Kč měsíčně, a to za období od 1. 7. 2020 do 31. 8. 2021 Celkem se tak jedná o částku 42 000 Kč, přičemž soud zároveň zohlednil žalovanou zaplacené výživné za období od července 2020 do září 2021, kdy celkem žalovaná uhradila na výživném 30 000 Kč. Dluh na výživném za období od 1. 7. 2020 do 31. 8. 2021 tak činí 12 000 Kč a žalované bylo uloženo jej zaplatit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč, splatných vždy do 21. dne kalendářního měsíce, počínaje říjnem 2021, až do úplného zaplacení, a to pod sankcí ztráty výhody splátek, nebude-li některá ze splátek zaplacena řádně, tj. ve stanovené výši, nebo včas.

39. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě byla žalobkyně úspěšná pouze částečně, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.