14 C 336/2020

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Mgr Jakubem Fukalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného a žalobkyně zastoupený advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa o výživné manželky

I. Žalovaný je povinen přispívat žalobkyni na výživném manželky [částka] měsíčně počínaje 1.11.2020 vždy do 15. dne v měsíci předem a [částka] měsíčně počínaje 1.2.2021 vždy do 15. dne v měsíci předem. Dlužné výživné za období od 1.2.2021 do 31.3.2021 ve výši [částka] je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do 15.4.2021.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá, aby žalovanému byla stanovena povinnost přispívat žalobkyni na výživném manželky [částka] měsíčně od 1.2.2021 vždy do 15. dne v měsíci předem, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Nymburce soudní poplatek za návrh na zahájení řízení ve výši 1 800 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Soudní poplatek je třeba zaplatit podepsanému soudu na účet č. 3703-928191/0710, VS: 1411033620.

1. Žalobou, podanou u nadepsaného soudu dne 29. 10. 2020, ve znění vyjádření ze dnů 17. 12. 2020, 5. 3. 2021 a úpravy provedené při jednání dne 25. 2. 2021 (akceptované usnesením č. j. 14 C 336/2020-56 ze dne 25. 2. 2021), se žalobkyně vůči žalovanému domáhala placení pravidelného, měsíčně předem vypláceného výživného, a to ve výši [částka] v období od 1. 11. 2020 do 31. 1. 2021, a ve výši [částka] v období počínaje od 1. 2. 2021 (původně se jednalo o částku [částka]). Splatnost nárokovaného výživného žalobkyně navrhla k 15. dni v měsíci předem. V odůvodnění podané žaloby žalobkyně uvedla, že se žalovaným dne [datum] uzavřela manželství, z něhož se dne [datum] narodil nezl. [jméno] [celé jméno žalovaného]. Po porodu nezl. [jméno] byla žalobkyně několikráte hospitalizována, a žalovaný proto, po dohodě se žalobkyní, péči o nezl. [jméno] částečně přebral s tím, že jej bude v noci krmit. Takto nastavenou péči nicméně žalovaný přestal zvládat a dne 9. 10. 2020 žalobkyni oznámil, že se s ní rozchází a stěhuje se zpět ke svým rodičům. Na prosby žalobkyně, která poukazovala na svůj špatný zdravotní stav (později, k 21. 10. 2020 jí byla diagnostikována [anonymizováno]), žalovaný nereagoval, dne 10. 10. 2020 se odstěhoval ke svým rodičům a odvezl si s sebou i věci, které jim dřív koupila jeho matka. Ačkoli se jednalo o věci nezbytné k péči o nezl. [jméno], např. kočárek, postýlka, apod., a žalobkyně proto následně musela za [částka] pořídit starší kočárek a postýlku. Žalovaný nadto přestal žalobkyni přispívat na chod domácnosti i na výživu nezl. [jméno] (souběžně proto uplatnila nárok na výživné pro nezl. [jméno]). Jedinou výjimku v tomto směru představovalo plnění ve výši [částka], jež žalovaný vyplatil z iniciativy jeho matky, která jinak měla a má plnou kontrolu nad jeho financemi a bránila tomu, aby mezi sebou žalovaný a žalobkyně uzavřeli stran výživného dohodu. Po datu svého odchodu se pak žalovaný přestal stýkat i s nezl. [jméno], a to až do data 21. 10. 2020, kdy si jej vzal poprvé k sobě. Poté se již žalovaný začal s nezl. [jméno], byť nepravidelně, stýkat. Stran svých osobních a majetkových poměrů žalobkyně sdělila, že obývá [anonymizována dvě slova], zatížený však [anonymizováno], a je t. č. na [anonymizována dvě slova], přičemž před tím pracovala jako [anonymizováno] na [anonymizováno] [obec]. Měsíční náklady související s péči o nezl. [jméno] žalobkyně vyčíslila částkou 5 000 Kč měsíčně (1 500 Kč pleny, 1 200 Kč umělá výživa („ příkrmy“), 200 Kč vlhčené ubrousky, 500 Kč doplňky stravy, 200 Kč kojenecká voda, 1 000 Kč oblečení a blíže nespecifikované náklady za dopravu). Vlastní náklady žalobkyně konkretizovala částkou cca 15 000 Kč měsíčně (2 700 Kč splátky hypotéky, 500 Kč rizikové pojištění hypotéky, 300 Kč pojištění hypotéky, 2 500 Kč plyn, 1 500 Kč elektřina, 80 Kč elektřina za společné prostory bytového domu, 370 záloha na stočné, 250 Kč záloha na vodné, 449 Kč internet, 800 Kč telefon, 500 Kč stavební spoření, 500 Kč penzijní připojištění, 1 700 Kč životní pojištění, 200 Kč pojistka bytu, 2 000 Kč potraviny a drogérie, 500 Kč spoření nezl. [jméno]). A to s výhradou, že si nad rámec uvedeného nemůže dovolit žádná jiná vydání např. na oblečení či kulturu. S úhradou popsaných nákladů žalobkyni, počínaje odchodem žalovaného ze společné domácnosti, vypomáhali její rodiče a bratr, neboť si tato za dobu soužití se žalovaným nemohla vytvořit úspory. Náklady své léčby nebyla žalobkyně schopna specifikovat, uvedla však, že jí zklamalo, že se žalovaný o její zdravotní stav nezajímá. Co se týče osobních a majetkových poměrů žalovaného, žalobkyně uvedla, že tento dle jejích informací pracuje jako [anonymizováno] ve [právnická osoba], kde pobírá mzdu ve výši [částka] měsíčně. Jiné vyživovací povinnosti žalovaný neměl.

2. Žalovaný v rámci svých vyjádření, datovaných k 26. 11. 2020, 22. 2. 2021 a 7. 3. 2021, sdělil, že uplatněný nárok považuje za nedůvodný a skutečnosti představené žalobkyní za zkreslující. V této souvislosti žalovaný uvedl, že jejich manželství bylo již před jeho odchodem ze společné domácnosti delší dobu nefunkční, neboť bylo narušováno žalobkyninými vulgárními nadávkami a křikem, s tím, že toto vystupování žalobkyně se po narození nezl. [jméno] ještě zhoršilo. Po jedné z vypjatých hádek, při které žalobkyně vyzvala žalovaného k odchodu, si proto žalovaný sbalil své věci a společnou domácnost opustil. Věci potřebné k péči o nezl. [jméno] (kočárek a houpací lehátko) si ale odvezl až poté, co mu žalobkyně sdělila, že si koupila vlastní. O [anonymizováno] onemocnění žalobkyně žalovaný v době svého odchodu ze společné domácnosti nevěděl, neboť se o něm dozvěděl až ze žaloby. Jinak ale žalovaný zdravotní stav žalobkyně znal, věděl o jejích [anonymizováno] problémech a opakovaně jí z důvodu [anonymizována dvě slova] volal sanitu. V důsledku uvedených psychických obtíží byla také žalobkyně celkem [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], přičemž žalovaný v tomto období o nezl. [jméno] sám pečoval a s péčí o něho se snažil pomáhat i jinak, navzdory skutečnosti, že pracoval na směny a trpěl nedostatkem spánku. Ohledně možnosti sjednat stran výživného pro žalobkyni dohodu žalovaný doplnil, že na toto téma se žalobkyní nikdy nejednal. Co do žalobkyní uvedených nákladů, tyto žalovaný v převážné míře akceptoval, vyjádřil však mínění, že náklady na úhradu penzijního připojištění, životního pojištění a stavebního pojištění nelze považovat za výdaje nezbytné. Zároveň také žalovaný doplnil, že se žalobkynina životní úroveň nijak výrazně neliší od té jeho, což konstatoval jednak s odkazem na skutečnost, že na rozdíl od žalobkyně nevlastní žádnou nemovitost, a dále též s odkazem na přiložený přehled vlastních příjmů a výdajů. Zde žalovaný uvedl, že, jako [anonymizováno] ve [právnická osoba], pobírá mzdu ve výši [částka] měsíčně a jeho běžné výdaje dosahují výše 27 512 Kč měsíčně (3 000 Kč splátka půjčky u [právnická osoba] [příjmení] [příjmení], vzniknuvší za trvání manželství, 6 000 Kč náklady nájemního bydlení u matky, 3 610 Kč poplatky spojené s užíváním domu, 1 905 Kč náklady na dopravu do zaměstnání, 664,60 Kč náklady stravování v zaměstnání, 2 000 Kč penzijní připojištění, 178 Kč příspěvek odborové organizaci, 5 000 Kč výživné na nezl. [jméno] a příspěvek na jeho spoření, 2 000 Kč výživné na žalobkyni, 700 Kč poplatek za telefon, 455 Kč pojištění automobilu, 2 000 Kč provoz automobilu). Pro vlastní potřebu a k hrazení obvyklých výdajů tak žalovanému měsíčně zbývala částka 8 113 Kč, z níž nadto hradil i náklady na výživu nezl. [jméno] v době, kdy s ním měl sjednaný styk, k němuž docházelo pravidelně. Z důvodu nedostatku finančních prostředků také žalovaný doma neměl připojení k internetu a i jinak se snažil vlastní provozní výdaje omezit.

3. Předběžným opatřením nadepsaného soudu č. j. 14 C 336/2020-15 ze dne 9. 11. 2020, jež nabylo právní moci dne 28. 11. 2020, bylo žalovanému uloženo, aby, počínaje dnem doručení (pozn. k 12. 11. 2020), k rukám žalobkyně začal hradit výživné ve výši [částka] měsíčně, splatné vždy k 15 dni v měsíci předem, a to do data pravomocného rozhodnutí v této věci, případně do data právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství účastníků.

4. Účastníci prohlásili za nesporné, že dne [datum] uzavřeli manželství, z něhož se dne [datum] [anonymizována tři slova] narodil nezl. [jméno]. Do 10. 10. 2020 spolu účastníci žili ve společné domácnosti, jíž otec uvedeného dne opustil. Následně, k 21. 10. 2020, byla žalobkyni diagnostikována [anonymizováno]. Výživné na nezl. [jméno] začal žalovaný platit k 10. 10. 2020, a to částkou [částka], z níž je [částka] poukazováno k rukám žalobkyně a [částka] na spoření nezl. [jméno]. Na výživu žalobkyně žalovaný měsíčně přispíval částkou [částka], z titulu shora označeného usnesení o předběžném opatření. Žalobkyně žila k 25. 2. 2021 ve [anonymizována dvě slova], zatíženém [anonymizováno], jíž splácela. Od 28. 6. 2020 byla na [anonymizována dvě slova] a po jejím konci nastoupila k 1. 2. 2021 na [anonymizována dvě slova]. Po dobu [anonymizována dvě slova] žalobkyně pobírala příjem ve výši cca 15 000 Kč měsíčně, po nástupu na [anonymizována dvě slova] jí byl přiznán rodičovský příspěvek ve výši 9 677 Kč. Měsíční výdaje žalobkyně zahrnovaly 1 500 Kč za pleny, 1 200 Kč za umělou výživu, 200 Kč za vlhčené ubrousky, 500 Kč za doplňky stravy, 200 Kč za kojeneckou vodu, 1 000 Kč za oblečení, 2 700 Kč za splátky hypotéky, 800 Kč za pojištění hypotéky, 2 500 Kč za plyn, 1 580 Kč za elektřinu, 620 Kč za zálohy na vodné a stočné, 449 Kč za internet, 800 Kč za telefon, 500 Kč za stavební spoření, 500 Kč za penzijní připojištění, 1 700 Kč za životní pojištění, 200 Kč za pojištění bytu a 500 Kč za spoření nezl. [jméno]. Žalovaný pak k 25. 2. 2020 žil v domě své příbuzné a mezi jeho výdaje patřily částky 1 950 Kč za dopravu do zaměstnání, 664,60 Kč za stravování v zaměstnání, 2 000 Kč za penzijní připojištění, 178 Kč za příspěvky odborové organizaci, 5 000 Kč jako výživné na nezl. [jméno], 2 000 Kč jako výživné žalobkyně, 3 000 Kč jako splátka úvěru, 700 Kč za telefon a 455 Kč za pojištění automobilu.

5. Soud provedl dokazování, v jehož rámci, ve smyslu § 132 o. s. ř., provedl a hodnotil, samostatně i ve vzájemných souvislostech, níže uvedené:

6. Ze soudu předloženého oddacího listu se podává, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před [stát. instituce].

7. Dle textu čestného prohlášení, datovaného k 26. 10. 2020, pí. [jméno] [příjmení] poskytla žalovanému ubytování v rodinném domě na adrese [adresa]. Za poskytnuté ubytování se žalovaný zavázal platit 6 000 měsíčně k rukám jmenované, pí. [příjmení], a dále též nést výlohy související s provozem domu, především náklady za plyn, elektřinu, vodu a pojištění. S tím, že úhrada uvedených provozních nákladů (spolu s poplatky za rozhlas a televizi), jíž v roce 2019 prováděla ještě sama pí. [příjmení], činila v lednu 2019 částku 3 530 Kč, v únoru 2019 částku 4 150 Kč (se započítáním položky pojistné), v březnu 2019 částku 3 530 Kč a v listopadu 2019 částku 3 610 Kč, jak dokládají fotokopie potvrzení vystavených Českou poštou, s. p., v rámci služby tzv. SIPO. Co se týče úhrady zemního plynu pro aktuální období, tato byla, dle potvrzení vystaveného poskytovatelem, společností„ [anonymizováno]“, pro pí. [příjmení] vyměřena ve formě měsíční záloh po 3 000 Kč. Úhrada elektřiny pak byla týmž poskytovatelem vyměřena ve formě měsíčních záloh po 1 000 Kč. Výše nájmů v blízkém okolí bydliště žalovaného se jinak, dle nabídek inzerovaných realitními kancelářemi, pohybovala v rozmezí 11 - 12 500 Kč.

8. Za účelem doložení nákladů dopravy žalovaný předložil 3 účtenky za zakoupený benzín z měsíců prosince 2020 (1 330,10 Kč), ledna 2021 (1 000 Kč) a února 2021 (1 595,50 Kč).

9. Z výplatní pásky za měsíc leden 2021 vzal soud za prokázané, že výše čisté mzdy žalovaného činila v lednu [částka], a to se se zohledněním srážek a souběžně poskytovaného příspěvku na penzijní pojištění ve výši [částka].

10. Žalovaný též, ve formě printscreenu, předložil nabídku tarifů internetového připojení od blíže neoznačeného poskytovatele. Dle zde uvedeného bylo možné pořídit připojení v rozsahu 2 GB za 525 Kč, připojení v rozsahu 4 GB v rozsahu 625 Kč a připojení v rozsahu 15 GB za 825 Kč.

11. Přehled měsíčních výdajů žalobkyně, nad rámec výdajů označených shora jako nesporné, pak vzal soud za prokázaný též z výpisu z bankovního účtu žalobkyně za měsíc únor 2021. Konkrétně, výdaje za příkrmy pro nezl. [jméno] pak žalobkyně dále doložila též účtenkou ze dne 3. 2. 2021, dle níž cena uvedených příkrmů činila [částka].

12. Z výpisu z předložené komunikace, realizované prostřednictvím internetové aplikace v období 19. 10. 2020 - 2. 3. 2021, vzal soud za prokázané, že jsou spolu účastníci v pravidelném kontaktu, řeší touto cestou styk žalovaného s nezl. [jméno] i některé jeho potřeby a zdravotní stav (např. [anonymizována dvě slova] - 12. 11. 2020, [anonymizováno] - 14. 11. 2020, [anonymizováno] - 8. 12. 2020). Žalovaný též cestou předmětné webové aplikace popřál nezl. [jméno] k „ narozeninám“ ([datum]) i ke svátku ([datum]). Žalobkyně naopak žalovaného informovala o tom, že nezl. [jméno] krmí příkrmy ([datum]). Dne 26. 2. 2021 žalobkyně žalovaného informovala o podstupované [anonymizováno] a poprosila jej, aby této skutečnosti přizpůsobil plánovaný styk s nezl. [jméno], čemuž žalovaný vyhověl. Úroveň komunikace účastníků, včetně oslovení a pozdravů, lze v souhrnu hodnotit jako přinejmenším přátelskou, bez jakých invektiv či vulgarit.

13. Soud neprovedl dokazování rodným listem nezl. [jméno], potvrzením o žalobkyní pobíraných dávkách, potvrzením o zůstatku úvěru sjednaného žalovaným u [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] a výpisem z katastru nemovitostí, vztahujícímu se k vlastnictví žalobkyně k [anonymizována dvě slova]. Provedení uvedených důkazních prostředků soud vyhodnotil jako nadbytečné, neboť tyto se vztahují ke skutečnostem, jež účastníci výše označili jako nesporné.

14. Podle § 697 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), (1) Manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů. (2) Pro vyživovací povinnost mezi manžely jinak platí obecná ustanovení o výživném.

15. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

16. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

17. Podle § 922 odst. 1 o. z. Výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

18. Při právním hodnocení podané žaloby se soud předně zaměřil na posouzení otázky, zda jsou na straně žalobkyně, manželky žalovaného, dány podmínky pro to, aby jí výživné bylo přiznáno. V tomto směru vzal soud v úvahu, že žalobkyně a žalovaný, manželé povinní si vzájemnou výživou, ve smyslu § 697 odst. 1 o. z., žijí odděleně, přičemž žalobkyně poté, co žalovaný opustil společnou domácnost, pečuje o jejich [anonymizováno], nezl. [jméno], t. č. zhruba [anonymizováno]. Tuto skutečnost již ostatně nadepsaný soud zohlednil v opatrovnickém řízení a žalovanému uložil, aby na výživu nezl. [jméno] přispíval částkou [částka] měsíčně, která, dle žalobkyní předloženého přehledu (po jeho dodatečných korekcích), v podstatě v plném rozsahu pokrývá náklady na úhradu běžných nákladů souvisejících s péčí o nezl. [jméno]. A to včetně úhrad umělé výživy - tzv. příkrmů, kterými se nezl. [jméno] stravuje, jak o tom svědčí jednak předložené účtenky a dále též záznam komunikace mezi žalobkyní a žalovaným, v jejímž rámci žalobkyně (včetně zaslání fotografie skleničky) žalovaného o této skutečnosti informovala. Ostatně, nutnost používat na výživu nezl. [jméno] předpřipravenou stravu ve formě polotovarů v podmínkách konkrétní věci více než přesvědčivě ilustruje skutečnost, že se žalobkyně t. č. podrobuje náročné léčbě [anonymizována dvě slova] (vč. [anonymizováno]), a lze tudíž považovat za akceptovatelné, že tato nemusí mít vždy dostatek sil ani času na kojení či přípravu jiných pokrmů. Sama žalobkyně pak t. č. vedle výživného pobírá toliko [anonymizováno] příspěvek ve výši necelých [částka], který jí, dle předloženého přehledu, postačuje pouze k úhradě cca 2/3 jejích výdajů. S tím, že uvedené výdaje otec v podstatném rozsahu akceptoval jako důvodné, s výjimkou nákladů za telefon, internet a pojištění (životní i penzijní) a stavební spoření. Ani otcem rozporované výdaje nicméně soud nevyhodnotil jako nadbytečné či významně nadhodnocené. Připojení k internetu a zajištění telefonního spojení je možné v současných socioekonomických podmínkách považovat za nezbytné služby, tím spíše, pokud žalobkyně, jako matka na [anonymizována dvě slova], k uvedeným službám jen stěží může získat přístup jinak, např. v rámci zaměstnaneckých benefitů apod. Jakkoli se totiž jinak soud ztotožňuje s tvrzením žalovaného, že někteří poskytovatelé nabízejí ekonomicky výhodnější připojení k internetu či služby telefonního operátora, nelze dle názoru soudu po žalobkyni (matce na [anonymizováno] dovolené, nadto [anonymizována dvě slova]) spravedlivě požadovat, aby volila vždy tu ekonomicky nejvýhodnější variantu. Nadto za situace, kdy ze žádného tvrzení nevyplývá, že by žalobkyně tarify účelově měnila, v důsledku čehož lze uzavřít, že platby určené k úhradě služeb telefonního operátora a připojení internetu slouží toliko k zachování té životní úrovně, jíž se žalobkyně těšila před odchodem žalovaného ze společné domácnosti. Totéž pak je možné konstatovat i ve vztahu k pojistkám a spoření, jež žalobkyně t. č. platí, přičemž v této souvislosti též bylo třeba vzít v úvahu, že uvedené platby pojistného, resp. spoření nijak významně životní standard žalobkyně nezvyšují a spíše naopak, jejich účel směřuje k případnému materiálnímu zajištění žalobkyně či osob jí blízkých pro případ nenadálých životních událostí. S přihlédnutím ke skutečnostem shora uvedeným tak soud konstatuje, že žalobkyně t. č., ve smyslu § 911 o. z. ve spojení s § 697 odst. 2 o. z., z objektivních a akceptovatelných důvodů (péče o kojence, [anonymizováno] onemocnění) nemá dostatek finančních prostředků k tomu, aby byla schopná uhradit, byť i základní životní potřeby, ve smyslu § 913 odst. 1 o. z. Za daného stavu tak je na místě, aby se žalovaný, ve smyslu § 697 odst. 1 o. z., na výživě žalobkyně podílel.

19. Co se týče rozsahu, v jakém by se měl žalovaný na výživě žalobkyně podílet, se soud, s ohledem na kritéria vymezená § 913 odst. 1 o. z., dále zaměřil na majetkové poměry žalovaného a současně též i na jeho odůvodněné potřeby. V této souvislosti vzal soud předně v úvahu, že žalovaný měsíčně pobírá mzdu ve výši cca [částka], z níž si hradí především náklady bydlení a dojíždění do práce, jež je třeba hodnotit jako nezbytné. Žalobkyně v tomto směru, s výhradou výdajů označených za nesporné, sice opakovaně sporovala povahu žalovaným představených nákladů bydlení, soud nicméně tyto výhrady nepovažuje za důvodné. Náklady provozní (elektřina, plyn, voda, pojistné apod.) žalovaný podrobně doložil, a to především formou předložení potvrzení vystavených společností„ [anonymizováno]“, jež lze hodnotit jako aktuální, neboť se vztahují k zálohám splatným v roce 2021, s tím, že jejich výše odpovídá částkám, jež na úhradu totožných služeb dřív platila pí. [příjmení] (rozdíly se pohybují v řádu stokorun). Ani skutečnost, že žalovaný částku za užívání domu platí pí. [příjmení] v hotovosti, ve výši [částka], soud nevyhodnotil jako spornou, resp. neprokázanou, jak o tom svědčí prohlášení podepsané pí. [příjmení], v jehož rámci je tato částka jednoznačně specifikována. Hotovostní forma úhrad pak dle názoru soudu odpovídá skutečnosti, že pí. [příjmení] již dosáhla vysokého věku a sama ostatně dřív platby za náklady bydlení, dle předložených potvrzení za platby tzv. SIPO, činila taktéž v hotovosti. Výdaje, jež otec představil v jím předloženém přehledu ([částka] bez zohlednění běžných výdajů a nákladů souvisejících s vlastní péčí o nezl. [jméno] při vzájemném styku), tak soud v souhrnu vyhodnotil jako odůvodněné a prokázané.

20. V návaznosti na shora představené závěry o potřebách i majetkových poměrech žalovaného, ve smyslu § 913 odst. 1 o. z., se soud závěrem svého posouzení zaměřil na otázku, zda je na místě žalobkyní nárokované výživné ([částka] měsíčně) hodnotit jako důvodné. Na tomto místě bylo třeba vzít v úvahu, že se žalobkyni, přinejmenším na dorovnání odůvodněných výdajů, nedostává částky cca [částka]. V tomto směru tak lze výši žalobkyní nárokovaného výživného hodnotit jako akceptovatelnou. Byť se jinak nelze ztotožnit s jejím konstatováním, že by na tuto částku (pozn. [částka]) měla nárok i z titulu dobrých mravů. Ostatně, především výpis komunikace mezi účastníky dokládá, že tito mají mezi sebou korektní vztahy, při péči o nezl. [jméno] jsou schopni si vyjít vstříc a i když jejich vzájemné sympatie opadly a tito již netvoří pár, nelze jen z této skutečnosti dovozovat, že by se žalovaný k žalobkyni zachoval hrubě či necitlivě. Tím spíše, pokud žalobkyně v tomto směru nesdělila žádné konkrétní skutečnosti a nezaložila ani řádné žalobní tvrzení, k jehož obsahu (či prokázání) by musela být dále procesně poučována. Na stranu druhou pak soud nemohl pominout, že žalovaný, po odečtení nezbytných výdajů (bez započtení aktuálně vypláceného výživného na žalobkyni), měsíčně disponuje s částkou cca 7 - 8 000 Kč, z níž si však ještě hradí vlastní běžné výdaje, a tato částka tak v plném rozsahu nemá charakter prostředků volných, disponibilních.

21. Co se tedy týče aktuálního životního standardu žalobkyně a žalovaného, ve smyslu § 697 odst. 1 o. z., tento se skutečně liší, neboť žalobkyně t. č. není schopna z vlastních prostředků hradit ani náklady svých odůvodněných potřeb, a je tedy na místě, aby žalovaný v tomto směru žalobkyni vypomohl. Nicméně, vzhledem k výši prostředků, z nichž lze rozdíl mezi životním standardem žalobkyně a žalovaného vyrovnat, soud výši výživného určil v částce nižší, konkrétně v částce [částka], a to s přihlédnutím ke skutečnosti, že přinejmenším polovinu disponibilních finančních prostředků (cca [částka]) bylo na místě ponechat žalovanému na úhradu jeho běžných výdajů (jídlo, hygienické potřeby apod.) a dalších [částka] pak jako případnou rezervu pro nečekaná vydání a v neposlední řadě též k úhradě nákladů na styk s nezl. [jméno], resp. péči o něho. Co do částky [částka] proto soud uplatněný nárok zamítl, a to za období od 1. 2. 2021.

22. Vzhledem k tomu, že, ve smyslu § 922 odst. 1 o. z., bylo možno žalobkyni nárok na výživné přiznat od data zahájení soudního řízení, přičemž tento byl od listopadu uspokojován z titulu nařízeného předběžného opatření (ve výši [částka]), soud takovou výši výživného od listopadu 2020 do ledna 2021 považuje za adekvátní s ohledem na to, že v tomto období měla žalobkyně vyšší příjem o cca [částka], kdy však stále její celkový příjem odpovídal jejím běžným výdajům a částka placená na základě předběžného opatření odpovídá potřebě žalobkyně na zachování jejího životního standardu.

23. S ohledem na shora uvedené soud žalobkyni vyhověl co do výživného ve výši [částka] od 1.11.2020 do 31.1.2021 a částečně vyhověl žalobkyni co do výživného ve výši [částka] od 1.2.2021 s tím, že dluh na výživném, odpovídající rozdílu výživného nyní stanoveného a výživného již vyplaceného, soud žalovanému uložil uhradit k datu splatnosti prvého výživného, splatného po datu vyhlášení tohoto rozsudku, tj. k. 15. 4. 2021.

24. O nákladech řízení rozhodl soud s odkazem na § 142 odst. 1 o.s.ř., když neshledal převážný úspěch na straně žádného z účastníků. Soud přitom vycházel ze skutečnosti, že žalobkyně původně požadovala výživné ve výši [částka] počínaje 10.10.2020. Byť žalobkyně v průběhu jednání dne 26.2.2021 změnila žalobu tak, že požadovala výživné od 1.11.2020 ve výši [částka] a [částka] počínaje únorem 2021, nelze přehlédnou skutečnost, že do změny žaloby byla žalobkyně z větší části neúspěšná a to v rozsahu 100 % za 21 dnů v říjnu 2020, 80 % za 92 dnů v období listopad 2020 až leden 2021 a 70 % za 25 dnů v únoru 2021. V průměru byl v tomto období úspěšný žalovaný co do 81,23 %. Žalobkyně pak byla na základě změněné žaloby počínaje obdobím po učiněné změně úspěšná co do 85,71 % ([částka] z požadovaných [částka]). S ohledem na obdobný úspěch účastníků z pohledu před a po změně žaloby soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

25. O povinnosti žalovaného zaplati soudní poplatek rozhodl soud v souladu s § 2 odst. 3, § 4 odst. 1 písm. j) a § 6 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, vycházeje ze základu [částka] (pětinásobek přiznaného ročního plnění), stanoveného dle položky 7 písm. b) sazebníku poplatků jako 1 % ze základu.