14 C 344/2020

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr Petrou Šárovcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou titul titul . jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 6 650 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 650 000 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení.</b> <b>II. Zamítá se žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 650 000 Kč od [datum] do [datum] a úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec a číslo].</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, a to z titulu bezdůvodného obohacení žalované. Žalobkyně dále uvedla, že jí žalovaná vystavila zálohové faktury na koupi devatenácti vozů [anonymizováno] po [částka] za vozidlo, konkrétně se jednalo o vozidla následujících registračních značek: [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ Vozidla“). Žalobkyně byla připravena Vozidla od žalované koupit a následně je pronajmout společnosti [právnická osoba], [IČO] (nákup Vozidel měla mít se žalovanou dohodnutý přímo společnost [právnická osoba], žalobkyně měla zajistit pouze financování obchodu). Žalobkyně proto dne [datum] uhradila žalovanou vystavené zálohové faktury na Vozidla, avšak do dnešního dne nebyly uzavřeny kupní smlouvy, na základě kterých by žalobkyně [příjmení] od žalované koupila, a proto žalované nevznikl nárok na zaplacení částky [částka]. Žalobkyně dopisem ze dne [datum] žalovanou vyzvala k vrácení uvedené částky, žalovaná však vrácení peněz odmítla s tím, že uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o zprostředkování prodeje Vozidel, mezi účastníky následně došlo k uzavření kupních smluv na Vozidla, a to právě prostřednictvím zprostředkovatele [právnická osoba]. Dle žalobkyně však společnost [právnická osoba] popřela, že by uvedený prodej zprostředkovávala, žalobkyně nikdy nebyla v kontaktu se žalovanou ohledně prodeje Vozidel, nikdy spolu o tomto nejednali, a proto nemohla být kupní smlouva ústně uzavřena; samotné uhrazení záloh není uzavřením kupní smlouvy. Vzhledem k tomu, že nedošlo k uzavření kupní smlouvy, nemá žalovaná nárok si plnění poskytnuté jí žalobkyní ve výši [částka] ponechat. Žalobkyně dále uvedla, že pan [příjmení], který měl dle žalované převzít daňové doklady týkající prodeje Vozidel, není jejím ředitelem, nebyl oprávněn uzavírat kupní smlouvy, k tomu byl oprávněn pouze jednatel žalobkyně [příjmení] [titul]. [jméno] [příjmení]. Pokud žalobkyně uplatnila na některá z Vozidel zadržovací právo, nemohlo tím rozhodně dojít k jejich předání žalobkyni na základě žalovanou tvrzených kupních smluv. Dle žalobkyně byla navíc Vozidla již používaná, jednalo se o tzv. ojetá vozidla, přičemž praxí při prodeji takových vozidel bývá alespoň vyhotovení předávacího protokolu o předání vozidel kupujícímu, ani k tomu však v tomto případě nedošlo - Vozidla již v době, kdy je měla žalobkyně dle tvrzení žalované koupit, užívala společnost [právnická osoba], a pokud by skutečně mělo dojít k uzavření kupní smlouvy na Vozidla pouze ústně a bez vyhotovení předávacího protokolu, pak by žalobkyně byla v situaci, kdy by neměla žádný doklad o tom, že Vozidla nabyla. Způsob uzavření kupních smluv tvrzený žalovanou proto nemůže být ani žádnou obchodní zvyklostí nabývání vozidel. Žalobkyně rovněž poukázala na skutečnost, že v listinách předložených žalovanou, zejména pak v e-mailových zprávách, není nikde uváděna společnost žalobkyně, a to ani ve formuláři v plné moci. Dle žalobkyně nebyla tvrzení žalované o ústním uzavření kupních smluv na Vozidla prokázána, jediné, co je mezi účastníky nesporným, je zaslání zálohových plateb na Vozidla žalobkyní žalované, kdy tyto platby žalovaná žalobkyni ani přes písemnou výzvu nevrátila. Pro žalobkyni je nepředstavitelné, že by smlouvy na devatenáct Vozidel v souhrnné kupní ceně [částka] byly uzavřeny pouze ústně a navíc přes zprostředkovatele, který měl uzavření kupních smluv zakázáno písemnou smlouvou o zprostředkování. Kupní smlouvy na Vozidla mezi účastníky uzavřeny nebyly, žalobkyni nebyly předány faktury ani daňové doklady a technické průkazy k Vozidlům, nic z těchto tvrzení žalované se nestalo.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí s tím, že mezi účastníky došlo k uzavření kupních smluv k Vozidlům, a to prostřednictvím zprostředkovatele [právnická osoba], se kterým žalobkyně úzce spolupracovala. Kupní cena za všechna Vozidla byla žalobkyní uhrazena, čímž přešlo na žalobkyni vlastnické právo k Vozidlům, a to v souladu se smlouvou o zprostředkování, kterou se společností [právnická osoba] žalovaná uzavřela. Vozidla měla v době prodeje žalobkyni v držení právě společnost [právnická osoba], jakožto leasingový nájemce Vozidel a zprostředkovatel obchodu mezi účastníky. Při uzavírání smluv jednali za žalovanou její zaměstnanci [jméno] [příjmení] (obchodní manažer pro operativní leasing) a [jméno] [příjmení] (obchodní a product marketing manažer), zálohové a řádné faktury na Vozidla předala žalobkyni prostřednictvím společnosti [právnická osoba], za kterou jednal [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Prostřednictvím těchto osob pak také žalovaná předala žalobkyni velké technické průkazy k Vozidlům, přičemž veškeré doklady byly následně společností [právnická osoba] předány žalobkyni, a to konkrétně panu [příjmení], ředitel žalobkyně. K předání Vozidel žalobkyni došlo rovněž prostřednictvím společnosti [právnická osoba], přičemž o předání Vozidel svědčí dle žalované mimo jiné skutečnost, že žalobkyně ve svém dopise ze dne [datum] sdělila žalované, že uplatňuje zadržovací právo na Vozidla, která společnost [právnická osoba] odstavila na parkovišti společnosti [právnická osoba], kdy dle žalované jsou žalobkyně a společnost [právnická osoba] osobami spřízněnými (totožný jednatel a majitel, podnikají v rámci jednoho areálu). V průběhu řízení pak žalovaná změnila svá tvrzení týkající se ústního uzavření kupních smluv na Vozidla a uvedla, že za žalobkyni kupní smlouvy uzavřel [jméno] [příjmení], a to jako zaměstnanec společnosti [právnická osoba], která byla se žalobkyní spřízněna, a pan [příjmení] tak měl osobní přístup k jednateli žalobkyně. [jméno] [příjmení] rovněž od žalované převzal Vozidla, technické průkazy k nim a také zálohové faktury a daňové doklady k Vozidlům. Dle změněných tvrzení žalované nejprve jednal [jméno] [příjmení] za společnost [právnická osoba], avšak v době, kdy došlo k ústnímu uzavření kupních smluv k Vozidlům, již nebyl v této společnosti osobně zainteresován, ale jednal za žalobkyni, protože jednatel žalobkyně nechtěl jednat se žalovanou o koupi Vozidel napřímo. Žalovaná rovněž zaslala panu [příjmení] dokument plné moci pro zajištění přepisu Vozidel v registru na žalobkyni, avšak ze strany žalobkyně nebyly plné moci zaslány, k přepisu Vozidel na žalobkyni nedošlo a Vozidla jsou zřejmě i nadále v registru vozidel evidována na žalovanou. Ohledně předání Vozidel žalobkyni pak žalovaná svá tvrzení změnila tak, že k předání Vozidel žalobkyni došlo jejich odstavením v areálu společnosti [právnická osoba], který lze s ohledem na propojenost těchto společností považovat za areál žalobkyně.

3. Ze zálohových faktur předložených žalobkyní soud zjistil, že se jedná o doklady č. [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo] až [anonymizována tři slova]) a [anonymizováno] [číslo] (celkem 19 faktur), vystavených pro úhradu záloh na Vozidla ve výši [částka] za každé z Vozidel. [příjmení] faktury byly vystaveny žalovanou dne [datum] s datem splatnosti [datum], resp. poslední faktura č. [anonymizováno] [číslo] byla vystavena [datum] se splatností [datum]; úhrada měla být provedena převodem na účet žalované č. [bankovní účet]. Na zálohových fakturách je žalovaná uvedena jako dodavatel, žalobkyně jako odběratel.

4. Z výpisu z bankovního účtu žalobkyně [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že z účtu žalobkyně bylo odepsáno devatenáct plateb po [částka], jednotlivé platby byly označeny mimo jiné [registrační značka], a dále jako variabilní symbol každé z plateb bylo uvedeno číslo příslušné zálohové faktury; platby byly provedeny ve prospěch účtu žalované uvedený na zálohových fakturách č. [bankovní účet].

5. Z výpisu z bankovního účtu žalované č. [bankovní účet] ze dne [datum] pak soud zjistil, že platby odepsané z účtu žalobkyně dne [datum] za Vozidla byly připsány na účet žalované, tedy devatenáct plateb po [částka]; jednotlivé platby byly označeny stejně jako na výpise z účtu žalobkyně.

6. Z výzvy žalobkyně k vrácení zaplacených záloh ze dne [datum], včetně seznamu vozidel a plné moci, soud zjistil, že žalobkyně uhradila zálohy na Vozidla, avšak k uzavření kupní smlouvy nedošlo, a proto žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení zaplacených částek do [datum], včetně zákonného úroku z prodlení 10 % ročně od [datum] do [datum]. Z dokladu o odeslání prostřednictvím datové schránky soud zjistil, že výzva byla žalované doručena [datum]. Z dokladu o sledování poštovní zásilky pak soud zjistil, že výzva byla žalované doručena poštou rovněž [datum].

7. Z dopisu žalované ze dne [datum] soud zjistil, že se jednalo o odpověď na výzvu žalobkyně k vrácení částky [částka], přičemž žalovaná v dopise uvedla, že uzavřela se společností [právnická osoba] smlouvu o zprostředkování prodeje Vozidel, v době prodeje Vozidel žalobkyni užívala Vozidla právě společnost [právnická osoba], a to na základě smluv o operativním leasingu, přičemž následně žalobkyně souhlasila s převodem vlastnického práva k Vozidlům na žalobkyni a došlo k ústnímu uzavření kupních smluv mezi účastníky. Žalovaná proto nárok žalobkyně na vrácení částky [částka] odmítla jako nedůvodný.

8. Ze zápisu z jednání ze dne [datum] soud zjistil, že se jedná o ručně psaný text, v němž je pod bodem 3. uvedeno:„ p. [příjmení] souhlasí, že 19 vozů [anonymizováno] bude řešeno s p. [příjmení] a p. [příjmení], protože se to netýká [právnická osoba]“.

9. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně opětovně vyzvala žalovanou k vrácení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně.

10. Z faktur vystavených žalovanou dne [datum] se splatností [datum] soud zjistil, že žalovaná je na dokladech uvedena jako dodavatel, žalobkyně jako odběratel, důvodem vystavení faktur byl prodej Vozidel. Na fakturách není uvedeno, že byly předány žalobkyni, případně kdo je převzal a kdy. Faktury odkazují na dříve žalovanou vystavené zálohové faktury, avšak údaje o těchto zálohových fakturách neodpovídají zálohovým fakturám, na jejichž základě žalobkyně zaslala žalované dne [datum] devatenáct plateb po [částka] – čísla zálohových faktur jsou odlišná: uhrazené zálohové faktury byly doklady č. [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo] až [anonymizováno] a [anonymizováno] [číslo], zálohové faktury uváděné v řádných daňových dokladech pak byly označeny [číslo] až [číslo], rovněž tak data vystavení zálohových faktur byla odlišná – uhrazené zálohové faktury byly vystaveny [datum], resp. [datum] a zaplaceny [datum], avšak zálohové faktury, na něž odkazovaly konečné faktury, měla být vystaveny až dne [datum], tedy po zaplacení záloh žalobkyní. Registrační značky uváděné na konečných fakturách ze dne [datum] odpovídaly registračním značkám Vozidel.

11. Ze smlouvy o zprostředkování ze dne [datum], včetně přílohy [číslo] soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalovanou (zastoupenou [jméno] [příjmení], jako předsedou představenstva), jako zájemcem, a společností [právnická osoba], [IČO] (jednající jednatelem [jméno] [příjmení]), jako zprostředkovatelem. Podle označení i obsahu smlouvy se jednalo o zprostředkovatelskou smlouvu, kdy zprostředkovatel měl žalované pouze zprostředkovat uzavření smlouvy o prodeji vozidel se třetí osobou, přičemž na každé z vozidel měla být uzavřena samostatná smlouva s kupní cenou [částka] bez DPH (tj. [částka] s DPH). Zprostředkovatel měl pouze navrhnout žalované k uzavření smlouvu, dle bodu 6.5 smlouvy nebyl oprávněn uzavřít zprostředkovávanou smlouvu jménem žalované. Dle bodu 7.3 smlouvy mělo vozidlo převzaté ke zprostředkování prodeje zůstat ve vlastnictví žalované až do okamžiku úplného zaplacení kupní ceny ze strany kupujícího. Přílohou smlouvy byl seznam vozidel, jejichž prodej měla společnost [právnická osoba] pro žalovanou zprostředkovat, přičemž tato příloha nebyla nikým podepsána – v příloze byla vozidla specifikována registrační značkou, v případě osmnácti z nich odpovídala [registrační značka], u posledního z nich byla [registrační značka] – namísto jednoho z Vozidel [registrační značka] byla uvedena [registrační značka].

12. Z dopisu žalobkyně z [datum] adresovaného žalované, včetně přílohy, soud zjistil, že žalobkyně vyrozuměla žalovanou, že do doby uhrazení její pohledávky za žalovanou ve výši [částka] uplatňuje zadržovací právo na vozidla žalované, které společnost [právnická osoba] odstavila na parkovišti společnosti [právnická osoba]; podle přílohy se jednalo o deset Vozidel.

13. Z potvrzení o převzetí originálů velkých technických průkazů soud zjistil, že potvrzení bylo vyhotoveno na formulář žalované a není datováno. Dokument podepsal [jméno] [příjmení], u jeho podpisu není uvedeno, za koho případně jednal (za jakou společnost), k jeho podpisu není připojen otisk razítka. V textu potvrzení je uvedeno„ potvrzuji převzetí 19 ks originálů velkých TP k těmto vozům (VS [anonymizováno]): následuje výčet registračních značek Vozidel.

14. Z protokolů o převzetí motorového vozidla soud zjistil, že protokoly byly vyhotoveny jakožto přílohy ke smlouvám o operativním leasingu, nájemcem byla [právnická osoba], zastoupená [jméno] [příjmení]. Dle předávacích protokolů se mělo jednat o nová vozidla [anonymizováno], přičemž jejich registrační značky byly shodné s registračními značkami Vozidel (výjimkou byla [registrační značka] vozidla s [příjmení]: [anonymizováno], přičemž však uvedený [příjmení] kód je shodný s [příjmení] kódem jednoho z Vozidel [registrační značka]). Vozidla byla společnosti [právnická osoba] předána [datum] a v květnu 2018.

15. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba] soud zjistil, že jednatelem společnosti je [anonymizováno] [titul]. [jméno] [příjmení], [datum narození]. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně pak soud zjistil, že jednatelem žalobkyně je rovněž [anonymizováno] [titul]. [jméno] [příjmení]. Sídla obou společností jsou na stejné adrese. Z výpisu z internetových stránek žalobkyně pak bylo zjištěno, že pobočka žalobkyně v [obec] se nachází v areálu společnosti [právnická osoba].

16. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba] soud zjistil, že [jméno] [příjmení], [datum narození], byl zapsán jako jediný jednatel od [datum] do [datum], od [datum] do současné doby je jediným jednatelem [jméno] [příjmení], [datum narození].

17. Z e-mailové komunikace soud zjistil, že [jméno] [příjmení], jakožto zaměstnanec žalované na pozici obchodní manager-operativní leasing, dne [datum] zaslal elektronicky [jméno] [příjmení] faktury vystavené na novou společnost s tím, že mu bude ještě zaslána smlouva o zprostředkování, zpráva byla v kopii doručována také [jméno] [příjmení] na„ firemní“ e-mail: [email] (dle žalované měly být takto odeslány zálohové faktury na Vozidla). Zprávou ze dne [datum] pak měly být odeslány [jméno] [příjmení] faktury za prodaná vozidla s tím, že velké technické průkazy k nim mu boudou předány následně s tím, že na vozidlech bude třeba provést evidenční kontrolu pro následný přepis. Dále bylo ve zprávě uvedeno, že u nezaplacených vozidel se ještě řeší pojistná událost. Rovněž dne [datum] zaslal elektronicky [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] formulář plné moci k zajištěné přepisu vozidel, přičemž dle formuláře plné moci měla být žalovaná zmocněncem a měla být zmocněna k úkonům ve vztahu k registru vozidel, které byly na formuláři plné moci vyjmenovány, včetně zajištění zápisu změny vlastníka vozidla. Ve formuláři nebyl označen zmocnitel ani vozidlo, kterého se měla plná moc týkat. Téhož dne pak byla [jméno] [příjmení] zaslána také opravená faktura za vozidlo a fakturace nákladů na pojištění a financování vozů do doby prodeje. Všechny výše uvedené zprávy byly zasílány [jméno] [příjmení] na e-mailovou adresu: [email].

18. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobkyně uhradila dne [datum] žalované celkem [částka] (devatenáct plateb po [částka]), a to na základě zálohových faktur vystavených žalovanou dne [datum] a [datum] pro zaplacení záloh za Vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení uvedené částky do [datum], a to dopisem ze dne [datum], který byl žalované doručen [datum]. Žalovaná uvedenou částku žalobkyni nevrátila. Žalovaná uzavřela dne [datum] se společností [právnická osoba] smlouvu o zprostředkování, na základě které měla společnost [právnická osoba] zprostředkovat žalované uzavření smlouvy o prodeji Vozidel se třetí osobou, přičemž zprostředkovatel nebyl oprávněn uzavřít kupní smlouvu jménem žalované a Vozidla měla zůstat ve vlastnictví žalované až do okamžiku úplného zaplacení kupní ceny. Vozidla předala žalovaná společnosti [právnická osoba] již dne [datum] a v průběhu [anonymizováno] [rok], a to konkrétně jednateli společnosti [právnická osoba] [jméno] [příjmení], důvodem předání Vozidel byly smlouvy o operativním leasingu uzavřené mezi žalovanou a uvedenou společností. Po datu [datum] pak byly [jméno] [příjmení] předány velké technické průkazy k Vozidlům. Žalovaná komunikovala s panem [příjmení] o zajištění plné moci pro přepis vozů v registru vozidel, žalovaná měla na plné moci figurovat jako zmocněnec, tj. osoba činící za jiný subjekt úkony vůči registru vozidel. Faktury vystavené žalovanou dne [datum], jakožto řádné daňové doklady vystavené na úhradu kupních cen Vozidel, nebyly žalobkyní uhrazeny, resp. nebyly uhrazeny zálohové faktury, na něž tyto konečné faktury odkazovaly s tím, že úhradou záloh byla zaplacena kupní cena (jednalo se o jiné zálohové faktury, nevztahující se k plnění poskytnutému žalobkyní žalované ve výši [částka] dne [datum]). Žalobkyně uplatnila dne [datum] zadržovací právo ve vztahu k deseti Vozidlům, které měly být ve vlastnictví žalované a byly odstaveny společností [právnická osoba] na parkovišti [právnická osoba]. [právnická osoba] a žalobkyně mají stejného jednatele, žalobkyně provozuje pobočku v areálu společnosti [právnická osoba]. [jméno] [příjmení] byl zapsán jako jediný jednatel společnosti [právnická osoba] od [datum] do [datum], od [datum] do současné doby je jediným jednatelem [jméno] [příjmení]. V době, kdy žalovaná komunikovala prostřednictvím e-mailových zpráv s [jméno] [příjmení] a předávala mu technické průkazy k Vozidlům, nebyl již jednatelem společnosti [právnická osoba], zprávy mu nebyly zasílány na pracovní e-mail.

19. Naopak soud nemá pro provedeném dokazování za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření kupní smlouvy, resp. kupních smluv k Vozidlům, toto nebylo žalovanou ani náležitě tvrzeno. Nebylo tak prokázáno (a tvrzeno), kdo a kdy kupní smlouvy na Vozidla za žalobkyni a žalovanou uzavřel a jakým způsobem, co konkrétně bylo předmětem kupních smluv, jaké bylo ujednání účastníků o kupní ceně Vozidel, a zda a jakým způsobem žalovaná umožnila žalobkyni nabýt vlastnické právo k Vozidlům, resp. zda a kdy žalobkyni [příjmení] předala.

20. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákon (dále jen „o. z.“), se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.

21. Podle § 2080 o. z. je kupní cena ujednána dostatečně určitě, je-li ujednán alespoň způsob jejího určení.

22. Podle § 2085 odst. 1 o. z., se jako koupě movité věci posoudí každá koupě, jejímž předmětem není nemovitá věc, jakož i koupě součásti nemovité věci, má-li kupující podle smlouvy nabýt součást po oddělení jako věc movitou. Za kupní smlouvu se vždy považuje smlouva o dodání spotřebního zboží, které je nutné sestavit nebo vytvořit. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, mají-li strany vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny, platí za ujednanou kupní cena, za niž se týž nebo srovnatelný předmět v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek obvykle prodává.

23. Podle § 2087 o. z. prodávající kupujícímu odevzdá věc, jakož i doklady, které se k věci vztahují, a umožní kupujícímu nabýt vlastnického práva k věci v souladu se smlouvou. Podle § 2088 o. z. prodávající splní povinnost odevzdat věc kupujícímu, umožní-li mu nakládat s věcí v místě plnění a včas mu to oznámí.

24. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

25. V daném případě nebylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření kupní smlouvy, resp. kupních smluv, jejichž předmětem byla Vozidla. Žalovaná v průběhu řízení svá tvrzení o tom, jakým způsobem byly kupní smlouvy uzavřeny, a zejména o tom, kdo za žalobkyni při jejich uzavírání jednal, výrazně měnila. Ani v případě, že by tvrzení žalované týkající se některé z verzí uzavření kupních smluv byla prokázána, nebylo by možné na základě toho dospět k závěru, že kupní smlouvy byly mezi účastníky uzavřeny. Žalovaná nejprve uváděla, že došlo k uzavření ústních kupních smluv na Vozidla prostřednictvím zprostředkovatele, a to společnosti [právnická osoba], která měla při uzavírání smluv žalobkyni zastupovat prostřednictvím jednatelů [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] – tento postup uzavření kupních smluv k Vozidlům ústní formou však není již ze své podstaty možný, neboť žalovanou tvrzené ústní uzavření kupních smluv předpokládá současnou přítomnost účastníků smlouvy, kteří se na podstatných náležitostech kupní smlouvy dohodnou (její obsah ústně stvrdí). Navíc je třeba přihlédnout k tomu, že společnost [právnická osoba] nebyla oprávněna zprostředkovanou kupní smlouvu za žalovanou sama uzavřít. Pokud pak žalovaná následně v průběhu řízení svá tvrzení o uzavření kupních smluv na Vozidla změnila tak, že k jejich uzavření za žalovanou došlo prostřednictvím [jméno] [příjmení], který byl v té době zaměstnancem společnosti [právnická osoba], jakožto společnosti spřízněné se žalobkyní osobu jednatele, pak ani při prokázání těchto tvrzení by nemohlo případné jednání [jméno] [příjmení] žalobkyni zavazovat, neboť k ní neměl žádný vztah a úkony, které učinil jako zaměstnanec [právnická osoba] by mohly zavazovat pouze tuto společnost a nikoli žalobkyni (a to i přesto, že by uvedené společnosti měli stejného jednatele, resp. i přesto, že by měl [jméno] [příjmení] osobní přístup k jednateli žalobkyně). Podstatné však v daném případě je, že žalovaná ani přes opakovaná poučení ze strany soudu ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), nedoplnila náležitě svá tvrzení týkající se uzavření kupních smluv na Vozidla, neboť neuvedla, kdy měly být kupní smlouvy uzavřeny, co mělo být jejich obsahem, zejména pokud jde o ujednání o kupní ceně Vozidel, a nijak netvrdila, že došlo k předání Vozidel žalobkyni, tedy že žalovaná splnila svou zákonnou povinnost a umožnila žalobkyni nabytí vlastnického práva k předmětu převodu. Žalovaná tak neunesla břemeno tvrzení. Pokud pak žalovaná v průběhu jednání uvedla, že Vozidla žalovaná předala žalobkyni tím, že je odstavila (a to navíc nikoli žalovaná, ale společnost [právnická osoba]) v areálu společnosti [právnická osoba], pak rovněž nelze o předání předmětu koupě žalobkyni uvažovat, navíc v rovině tvrzení žalovaná ani neuvedla, kdy k tomuto„ předání“ Vozidel mělo dojít, jakým způsobem se do dispozice žalobkyně dostaly klíče od Vozidel apod.. Povinnost prodávajícího umožnit, aby kupující nabyl vlastnické právo a držbu předmětu koupě, je přitom pojmovou náležitostí koupě, bez přechodu držby není možné koupi realizovat. Jestliže tedy žalovaná [příjmení] žalobkyni nepředala, nemohlo dojít k jejich koupi žalobkyní. Zdůraznit je rovněž třeba skutečnost, že Vozidla byla v době žalovanou tvrzeného prodeje v držení třetí osoby ([právnická osoba]) z titulu operativního leasingu, této společnosti byla předána více než rok předtím, než mělo dojít k uzavření kupních smluv. Žalovaná nejméně do [datum] měla v držení také velké technické průkazy k Vozidlům, které po tomto datu předala nikoli žalobkyni, ale [jméno] [příjmení], který však nejednal za žalobkyni, ale vystupoval jako fyzická osoba (tj. sám za sebe); technické průkazy navíc převzal s poznámkou, že jde o vozidla [anonymizována dvě slova]. Za prokázanou skutečnost vylučující uzavření kupních smluv k Vozidlům tak, jak žalovaná tvrdí, lze považovat rovněž to, že dle e-mailové zprávy žalované ze dne [datum] nebyla v daný okamžik zaplacena kupní cena za všechna Vozidla, neboť probíhalo šetření pojistných událostí – podle tvrzení žalované však došlo k zaplacení plné kupní ceny Vozidel ze strany žalobkyně již dne [datum]. Možné uzavření kupních smluv na Vozidla mezi účastníky pak vylučuje rovněž skutečnost, že ve formuláři plné moci, který žalovaná zaslala [jméno] [příjmení], byla žalovaná uváděna nikoli jako zmocnitel, ale jako zmocněnec, přičemž však v případě, že by skutečně plné moci měly směřovat k přepisu vlastníka Vozidel v registru vozidel, pak by nepochybně žalovaná v plné moci figurovala jako zmocnitel, tedy osoba, která je evidována v registru jako vlastník, a která uděluje plnou moc kupujícímu (tedy faktickému novému vlastníkovi – dle tvrzení žalované jím měla být žalobkyně) k tomu, aby zajistil změnu zápisu v registru vozidel tak, aby v registru byl v souladu s faktickým stavem uváděn skutečný vlastník. Pokud by však měla tuto plnou moc, jak žalovaná tvrdila a prokazovala, udělit naopak žalobkyně žalované, pak by takový postup byl zcela nelogický a v podstatě nemožný, neboť žalovaná by bez písemně uzavřené kupní smlouvy k Vozidlům, bez jejího zápisu v registru vozidel jako vlastníka, nemohla vůči registru vozidel činit žádné kroky, a nemohla by tedy ani zmocnit jinou osobu, aby případné úkony učinila jejím jménem jako zástupce (zmocněnec). Za podstatné v daném případě pak soud považuje také skutečnost, že žalovaná zřejmě vystavila žalobkyni dvojí zálohové faktury pro úhradu Vozidel, přičemž první z těchto faktur žalobkyně skutečně dne [datum] uhradila, avšak konečné řádné faktury pro úhradu kupní ceny Vozidel, které žalovaná vystavila, se nevtahovaly k zálohovým fakturám uhrazeným žalobkyní, ale k jiným daňovým dokladům. Pokud tedy žalovaná tvrdila, že řádné (konečné) faktury a související zálohové faktury řádně žalobkyni předala, a to prostřednictvím [jméno] [příjmení], jakožto zprostředkovatele obchodu, pak toto rovněž nemůže vést k závěru o uzavření kupních smluv k Vozidlům mezi účastníky, neboť se jednalo o jiné daňové doklady, na které nebylo žalobkyní plněno.

26. Rovněž je třeba dodat, že pokud by skutečně mělo dojít k uzavření kupních smluv na Vozidla pouze ústně, pak by žalobkyně neměla k dispozici žádný dokument, který by prokazoval její vlastnické právo, neboť nedošlo ani k faktickému předání Vozidel žalobkyni, o předání Vozidel žalobkyni nebyl sepsán předávací protokol (předložené protokoly se vztahovaly k předání Vozidel jinému subjektu za účelem leasingu). Navíc ústní uzavření kupní smlouvy na vozidlo si lze představit v případě, že by smlouvu uzavírali fyzické osob a předmětem převodu by bylo vozidlo v hodnotě několika tisíc korun, nikoli však za situace, kdy mají být účastníky kupní smlouvy (kupních smluv) dvě obchodní společnosti, navíc žalovaná zabývající se prodejem a pronájmem vozidel, a předmětem kupních smluv mají být vozidla v hodnotě [částka]. I s přihlédnutím k těmto skutečnostem je třeba považovat tvrzení žalované o uzavření kupních smluv za zcela nepravděpodobná, vykonstruovaná, přičemž k tomuto přesvědčení přispívá také skutečnost, že žalovaná svá původní tvrzení týkající se uzavření kupních smluv v průběhu řízení zcela změnila.

27. Soud proto po zhodnocení všech provedených důkazů, které hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že k uzavření kupních smluv na Vozidla mezi účastníky nedošlo, a proto plnění, které žalobkyně žalované dne [datum] ve výši [částka] poskytla, je plněním bez právního důvodu. Žalovaná neuváděla žádné další důvody, pro které by byla oprávněna si toto plnění ponechat, na její straně tak došlo k bezdůvodnému obohacení, které je povinna žalobkyni vydat. Soud proto podané žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka], a to spolu se zákonným úrokem z prodlení, přičemž počátek prodlení je třeba vázat nikoli na den úhrady částky [částka] žalobkyní žalované, ale až na okamžik výzvy k vrácení uvedené částky, kdy k prodlení žalované došlo [datum]. Soud proto mohl přiznat žalobkyni pouze zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % a nikoli požadovaných 10 % ročně, neboť zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % byl platný ke dni [datum], a nikoli ke dni [datum]. V části, v níž byl zákonný úrok požadován za období předcházející prodlení žalované a v částce přesahující 8,25 % ročně byl proto nárok žalobkyně zamítnut.

28. Žalovaná navrhla doplnit dokazování výslechem svědka [jméno] [příjmení], a to k prokázání, že žalovaná předala žalobkyni faktury (zálohové i řádné) prostřednictvím společnosti [právnická osoba], za kterou jednal mimo jiné právě [jméno] [příjmení]. Dále pak měl svědek vypovídat o tom, že žalovaná obdobným způsobem předala žalobkyni velké technické průkazy k Vozidlům, tedy že je předala společnosti [právnická osoba], která je následně předala přímo žalobkyni. Dle změněných tvrzení žalobkyně měl pak svědek vypovídat o tom, že jako zaměstnanec společnosti [právnická osoba] uzavřel se žalovanou za žalobkyni ústně kupní smlouvy k Vozidlům, neboť jednatel žalobkyně odmítl jednat se žalovanou o prodeji Vozidel přímo a svědek měl k jednateli žalobkyně osobní přístup. Výslech svědka k uvedeným skutečnostem považoval soud za nadbytečný, neboť žalovaná náležitě nedoplnila svá tvrzení týkající se ústního uzavření kupních smluv k Vozidlům mezi žalobkyní, jakožto kupující, a žalovanou, jakožto prodávající. Pro samotné uzavření kupních smluv pak není podstatné, zda došlo k předání faktur (kdy a jakým způsobem), ani skutečnost, že žalobkyni mohly být předány velké technické průkazy k Vozidlům prostřednictvím třetí osoby, a to konkrétně prostřednictvím společnosti [právnická osoba], případně prostřednictvím [jméno] [příjmení]. K uzavření kupních smluv pak nemohlo dojít tím způsobem, že by svědek žalobkyni zastupoval (jeho jednání by žalobkyni zavazovala) proto, že byl zaměstnancem společnosti [právnická osoba], která má shodného jednatele jako žalobkyně. Za situace, kdy byla takto postavena tvrzení žalované (byť nedostatečná), považoval soud doplňování dokazování výslechem svědka [jméno] [příjmení] za zcela nadbytečné a tento důkazní návrh zamítnul. Navíc tvrzení žalované o tom, že žalobkyně byla zastoupena při uzavírání kupních smluv k [příjmení] [jméno] [příjmení] byla vyvrácena provedenými listinnými důkazy, zejména pak listinami předloženými právě žalovanou (e-mailové zprávy, doklad o převzetí velkých technických průkazů), kdy bylo prokázáno, že [jméno] [příjmení] jednal se žalovanou jako jednatel společnosti [právnická osoba] a následně sám za sebe, neboť jeho další úkony postrádaly jakékoli údaje o tom, za koho jedná (za koho podepisuje dokumenty – chybělo uvedení firmy, otisk razítka, za koho přijímá elektronické zprávy). Rovněž pak z jedné z e-mailových zpráv ze dne [datum] vyplynulo, že faktury na Vozidla (dle tvrzení žalované zálohové faktury) byly vystaveny na novou společnost, přičemž zpráva byla v kopii zaslána [jméno] [příjmení] na„ firemní“ email [email], tedy zřejmě na jeho pracovní emailovou adresu v jiné společnosti. Podobně pak soud zamítl návrh žalované na doplnění dokazování účetními doklady žalobkyně, kdy tímto důkazem mělo být prokázáno, že žalobkyně uplatnila daňové odpočty za Vozidla (vrácení DPH). I v případě, že by tak žalobkyně skutečně učinila, mohlo by se jednat na straně žalobkyně o daňový delikt, nicméně tato skutečnost by nemohla prokázat, že mezi účastníky došlo k ústnímu uzavření kupních smluv k Vozidlům.

29. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jakožto ve věci zcela úspěšné, vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši [částka], které tvoří odměna advokáta v celkové výši [částka] dle § 7 bod 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), vypočtená z tarifní hodnoty [částka] - jeden úkon právní služby [částka], a to za šest úkonů právní služby v plné výši (příprava a převzetí zastoupení, žaloba, písemné vyjádření k výzvě soudu ze dne [datum], písemné vyjádření k tvrzením žalované ze dne [datum], účast u jednání soudu dne 11. 5. v délce přesahující dvě hodiny) a za jeden úkon právní služby v poloviční výši (jednoduchá předžalobní výzva k plnění), sedm režijních paušálů po [částka] dle § 13 a. t., náhrada cestovních výdajů ve výši [částka] podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve spojení se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a vyhláškou č. 589/2020 Sb. (jedna cesta z [obec] do [obec] a zpět v délce 120 km; vozidlo [značka automobilu], [registrační značka], průměrná spotřeba motorové nafty 6,03 l [číslo] km při ceně [částka], opotřebení vozidla 4,40 Kč/km), náhrada za promeškaný čas v délce osmi půlhodin ve výši [částka] podle § 14 a. t., 21 % daň z přidané hodnoty z částky [částka] ve výši [částka] a soudní poplatek [částka]. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna uhradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.

30. Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.