16 C 161/2024

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Klárou Obrtlíkovou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce , narozená Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupená advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A b) Jméno advokátky B , narozený Datum narození advokátky B bytem Adresa advokátky B proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená opatrovníkem Mgr. Ondřejem Malovcem, advokátem sídlem nám. Přemyslovců 15/10, 288 02 Nymburk o zrušení věcného břemene (služebnosti)

I. Žaloba, kterou se žalobci domáhali zrušení služebnosti doživotního bydlení a užívání domu č.p. , Anonymizováno, , v , Anonymizováno, , s veškerým příslušenstvím, jakož i právem přijímat v bytě návštěvy příbuzných a známých, ve prospěch žalované, založené darovací smlouvou ze dne , datum, , zapsané k pozemkům parc. č. st. , Anonymizováno, a parc. č. , hodnota, , oba v katastrálním území , adresa, , se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované společně a nerozdílně plnou náhradu nákladů řízení ve výši, jež bude stanovena samostatným usnesením, a to na účet státu České republiky – Okresního soudu v Nymburce, do tří dnů od právní moci samostatného usnesení.

1. Žalobci se žalobou domáhali po žalované zrušení shora vymezené služebnosti, výši náhrady ponechali na úvaze soudu. Tvrdili, že žalovaná a její manžel , jméno FO, uzavřeli se svým synem , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, darovací smlouvu, na základě níž mu darovali svůj podíl o velikosti ¾ na všech nemovitostech zapsaných na LV , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, (zbylou ¼ již , tituly před jménem, , jméno FO, vlastnil). Darovací smlouvou současně , tituly před jménem, , jméno FO, zřídil žalované a jejímu manželovi předmětné věcné břemeno. , jméno FO, v předmětné nemovitosti bydlel do své smrti v roce 2001, žalovaná tam bydlela do roku 2020, kdy musela být z důvodu postupného zhoršování zdravotního stavu přemístěna do domova pro seniory (aktuálně je od poloviny roku 2022 v domově , Anonymizováno, se stálou lékařskou péčí). , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, zemřel a žalobci děděním nabyli předmětné nemovitostí do spoluvlastnictví tak, že žalobkyně vlastní 2/3, žalobce 1/3. Od odchodu žalované do domova důchodců v domě nikdo nebydlí a nemovitost je ve špatném technickém stavu; je podmáčená, střechou zatéká do půdy a obytných částí domu, je tedy nutná oprava, na tu však žalobci nemají dost finančních prostředků, navíc oba mají zdravotní problémy, proto chtějí nemovitost prodat. Věcné břemeno je takového rozsahu, že de facto znemožňuje vlastníkovi jeho nemovitost užívat, nový vlastník by tak nemohl nemovitost vůbec užívat; nemovitost nezatížená věcným břemenem má nepochybně větší hodnotu a je lépe prodejná. Změna zakládající hrubý nepoměr mezi služebností a výhodou oprávněné spočívá v současné situaci účastníků, kdy žalovaná není schopna se sama o sebe postarat ani sama rozhodovat o jakýchkoli záležitostech, od roku 2020 je v domově pro seniory se stálou pečovatelskou službou, nemůže sama chodit, je na kolečkovém křesle, bez péče ošetřovatelky se neobejde, není tak schopna fyzicky vykonávat služebnost; péči má zajištěnou na základě smlouvy s domovem pro seniory na dobu neurčitou, náklady jsou zcela hrazeny z jejího důchodu. Žalobkyně ovdověla, má zdravotní problémy odpovídající jejímu věku. Žalobce je v invalidním důchodu, má roztroušenou sklerózu. Nemovitost je kolaudovaná na 3 byty, které věcné břemeno zatěžuje, přitom již od počátku žalovaná a její manžel věcné břemeno v tomto rozsahu nevyužívali, v domě užívali pouze jeden z bytů. Služebnost tedy ztratila své opodstatnění.

2. Žalovaná považovala žalobu za nedůvodnou. Měla za to, že tvrzené skutečnosti nenaplňují zákonné podmínky pro zrušení služebnosti. Argumentace je vystavena na tom, že existence služebnosti znemožňuje či omezuje možnost předmětné nemovitosti zcizit, to však nemůže být parametrem. I kdyby žalovaná vyžadovala lékařskou péči, není prokázáno, že by jí nemohla být poskytována v předmětné nemovitosti. Důvodnost žaloby by možná mohla být dána, byla-li by prokázána nemožnost žalované pro její trvale závažný zdravotní stav služebnost užívat, pak by ovšem bylo třeba se zabývat výší přiměřené náhrady. V tomto směru poukázala na nutnost zohlednit obvyklou cenu, za niž by bylo možno získat právo bydlení v rozsahu předmětné služebnosti, jakož i možnost dostatečného zajištění bytové potřeby žalované do budoucna. Smlouva, na základě níž je žalovaná v domově , Anonymizováno, , je sice uzavřena na dobu neurčitou, lze ji však vypovědět v sedmidenní výpovědní lhůtě ze strany poskytovatele, byť z omezených důvodů, mezi ně ovšem patří i zdravotní stav ubytované osoby a v rámci toho právě různé typy demencí. Je otázkou, zda by při dalším zhoršení zdravotního stavu, žalovaná nebyla ohrožena výpovědí stávající smlouvy. Již nyní žalovaná platí podle smlouvy cca , částka, měsíčně.

3. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci:Žalovaná a , jméno FO, , manželé, uzavřeli dne , datum, s , tituly před jménem, , jméno FO, , svým synem, darovací smlouvu, na základě níž darovali , tituly před jménem, , jméno FO, své nemovitosti v , Anonymizováno, (konkrétně pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, s domem čp. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , parc. č. st. , Anonymizováno, s kolnou, parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, 2) a svůj spoluvlastnický podíl o velikosti ¾ k předmětné nemovitosti (konkrétně pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, s domem čp. , Anonymizováno, /II v , Anonymizováno, a parc. č. , hodnota, ), jejichž zbylým spoluvlastníkem v rozsahu ¼ byl , tituly před jménem, , jméno FO, ; ten v této smlouvě současně zřídil svým rodičům, tedy žalované a , jméno FO, , „věcné břemeno doživotního bydlení a užívání domu čp. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, s veškerým příslušenstvím, jakož i právem přijímat v bytě návštěvy příbuzných a známých“; v době uzavření darovací smlouvy byli žalovaná a , jméno FO, důchodci a bydleli na adrese , adresa, , tedy v předmětné nemovitosti (prokázáno darovací smlouvou). Věcné břemeno užívání ve prospěch žalované a , jméno FO, podle uvedené smlouvy z roku 1994 je zapsáno v katastru nemovitostí, a to ve vztahu k pozemkům parc. č. st. , Anonymizováno, a parc. č. , hodnota, , v katastrálním území , adresa, ; spoluvlastníky předmětných nemovitostí jsou nyní žalobci, žalobkyně v rozsahu 2/3, žalobce 1/3, přičemž nabývacím titulem je usnesení Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , v právní moci dne , datum, (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí). , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, zemřel, čistá hodnota pozůstalosti byla v dědickém řízení určena ve výši , částka, , přičemž předmětem pozůstalosti byly mj. předmětné nemovitosti a nemovitosti v , Anonymizováno, (prokázáno usnesením Okresního soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, ). Žalovaná je imobilní a vzhledem k pokročilé demenci není schopna samostatně rozhodovat o právních záležitostech ani projevit svoji vlastní vůli; není schopna se o sebe postarat po všech stránkách, vyžaduje trvalou pomoc druhé osoby (prokázáno zprávou ošetřujícího lékaře žalované , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, a e-mailem ze dne , datum, ). Žalovaná, zastoupená žalobkyní, uzavřela dne , datum, s , právnická osoba, , právnická osoba, . smlouvu o poskytování sociální služby v domově pro seniory na dobu neurčitou, kterou byl poskytovatel služeb oprávněn z vymezených důvodů, mj. při naplnění ust. § 91 odst. 3 písm. a), c) zákona č. 108/2006 Sb., vypovědět ve lhůtě 7 dnů počínaje prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena (prokázáno uvedenou smlouvou). Žalovaná platí v domově , právnická osoba, . pravidelně , částka, (prokázáno sdělením , právnická osoba, . ze dne , datum, ). Žalovaná má příjem z vdovského a starobního důchodu ve výši , částka, měsíčně, zvláštního příspěvku k důchodu ve výši , částka, měsíčně (prokázáno sdělením , právnická osoba, ) a příspěvku na péči , částka, měsíčně (prokázáno rozhodnutím Úřadu práce ČR), celkem tedy , částka, .

4. Další v řízení navržené důkazy (úmrtní list , jméno FO, k prokázání jeho úmrtí, výslech , tituly před jménem, , jméno FO, ke zdravotnímu stavu žalované, oznámením , právnická osoba, k výši důchodu žalované) soud neprováděl, neboť tyto skutečnosti byly prokázány již jinými v řízení provedenými důkazy (výpisem z centrální evidence obyvatel, zprávami lékaře , jméno FO, , zprávou , právnická osoba, ). Z obdobných důvodů soud neprováděl výslech žalobkyně, a to ke skutečnostem patrným z darovací smlouvy, zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, , výpisu z centrální evidence obyvatel ohledně , jméno FO, . Pokud byl výslech žalobkyně navrhován k prokázání stavu předmětných nemovitostí či zdravotního stavu žalobce, pak ovšem soud nepovažoval tyto skutečnosti s ohledem na níže rozvedené právní posouzení věci za relevantní, proto k nim ani důkazy neprováděl. Soud neprováděl ani navržený výslech žalované, neboť jím měly být prokázány skutečnosti patrné již z listinných důkazů (darování předmětných nemovitostí), navíc žalovaná není podle samotné žalobkyně a založené lékařské zprávy schopna účasti v tomto řízení. Konečně soud žalobce ani nevedl k označení dalších důkazů k prokázání tvrzení ohledně způsobu užívání předmětných nemovitostí, neboť i kdyby byla tato tvrzení prokázána, na právním posouzení by nic nezměnila, jak je vysvětleno níže.

5. Podle § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

6. Podle § 1299 odst. 1 o. z., služebnost zaniká trvalou změnou, pro kterou služebná věc již nemůže sloužit panujícímu pozemku nebo oprávněné osobě. Podle § 1299 odst. 2 o. z., při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby se vlastník služebné věci může domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu.

7. Podle § 1297 o. z., je-li zřízena služebnost bytu, má se za to, že byla zřízena jako služebnost užívání.

8. Podle § 1283 o. z., služebností užívacího práva se uživateli poskytuje právo užívat cizí věc pro jeho vlastní potřebu a potřebu jeho domácnosti. Změní-li se tyto potřeby po zřízení služebnosti, nezakládá to uživateli právo na její rozšíření.

9. Podle § 581 o. z., není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

10. Podle § 91 odst. 3 písm. c) zákona č. 108/2006 Sb., poskytovatel sociálních služeb může odmítnout uzavřít smlouvu o poskytování sociálních služeb pouze, pokud zdravotní stav osoby, která žádá o poskytnutí pobytové sociální služby, vylučuje poskytnutí takové sociální služby; tyto zdravotní stavy stanoví prováděcí právní předpis.

11. Podle § 36 vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, poskytnutí pobytové sociální služby se vylučuje, jestliže: a) zdravotní stav osoby vyžaduje poskytnutí ústavní péče ve zdravotnickém zařízení, b) osoba není schopna pobytu v zařízení sociálních služeb z důvodu akutní infekční nemoci, nebo c) chování osoby by z důvodu duševní poruchy závažným způsobem narušovalo kolektivní soužití; to neplatí, jde-li o poskytnutí pobytové sociální služby v domově se zvláštním režimem.

12. Přestože předmětné věcné břemeno doživotního užívání vzniklo na základě smlouvy z roku 1994, tedy za účinnosti občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (dále též „OZ“), hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě občanského zákoníku (§ 3028 odst. 1, 2 o. z.); srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, .

13. Současný občanský zákoník upravuje důsledky změn (ať už poměrů či věcí, kterých se věcné břemeno týká), přičemž podle 1299 odst. 1 o. z. věcné břemeno v důsledku změn tam uvedených zaniká ze zákona, zatímco nastanou-li změny uvedené v 1299 odst. 2 o. z., lze žádat soud, aby věcné břemeno zrušil. Judikatura (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ) je ustálena v závěru, že při rozhodování o omezení nebo o zrušení věcného břemene v důsledku změny poměrů je třeba brát v úvahu všechny okolnosti věci; především je třeba zjistit, zda došlo ke změně poměrů (tj. těch poměrů, za kterých bylo věcné břemeno zřízeno) a v kladném případě posoudit, nakolik tato změna měla vliv na způsob výkonu práva odpovídajícího věcnému břemeni, jak se projevila na užívání nemovitosti věcným břemenem zatížené, a vzít do úvahy újmu, která oprávněnému nastane v důsledku omezení nebo zrušení věcného břemene za náhradu, a porovnat ji s případnou újmou, která vznikla vlastníkům zatíženého pozemku v důsledku změny poměrů (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, ). Změna poměrů, kterou vznikne hrubý nepoměr mezi služebností (věcným břemenem) a výhodou oprávněného, spočívá nejen v objektivních okolnostech, ale i v osobních poměrech účastníků a za určitých okolností může vzniknout i změnou v chování účastníků (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Při aplikaci § 1299 odst. 2 o. z. je v zásadě použitelná i judikatura publikovaná k § 151p odst. 3 OZ (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, ); výjimkou je dosavadní judikatura, podle které promlčení služebnosti spolu se vznesenou námitkou promlčení představuje takovou trvalou změnu, na základě které lze žádat soud, aby služebnost zrušil nebo omezil (§ 1299 odst. 2 o. z., § 151p odst. 2 obč. zák.), neboť jestliže již samo promlčení zapisované služebnosti představuje takové její oslabení, že ho lze přirovnat k faktickému zániku, není již namístě, aby nadále soud ještě rozhodoval o zrušení služebnosti. Nedohodnou-li se oprávněný a povinný na návrhu na výmaz promlčené služebnosti z veřejného seznamu - katastru nemovitostí (§ 618 o. z.), lze se u soudu domáhat určení, že služebnost je promlčena, a na základě takového soudního rozhodnutí poté dosáhnout jejího výmazu (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ).

14. K zániku služebnosti podle § 1299 odst. 1 o. z. dochází v okamžiku, kdy služebná věc nebude moci být využívána k účelu, pro který byla služebnost zřízena. Je přitom zapotřebí, aby ke změně došlo bez přičinění povinného; nemožnost tedy nesmí způsobit sám povinný. Tím by patrně došlo k neoprávněnému zásahu do práva odpovídajícího služebnosti, kterému je možno se bránit prostřednictvím negatorní žaloby, příp. prostřednictvím žaloby na ochranu držby (srov. § 1003, 1006 a 1007 o. z.), rovněž nelze vyloučit též právo na náhradu škody. Naopak služebnost nemůže podle odstavce 1 zaniknout pouze tím, že není vykonávána, taková skutečnost může vést toliko k jejímu promlčení (srov. usnesení Nejvyššího soudu , spisová značka, ). Uvedené se přiměřeně uplatní, i pokud jde o zrušení služebnosti soudem pro změnu poměrů podle § 1299 odst. 2 o. z. Jestliže totiž vlastník služebného pozemku vytvoří stav bránící výkonu služebnosti, jde o stav protiprávní, jehož odstranění se oprávněný může domáhat. Jestliže v důsledku takto vytvořeného stavu nemůže oprávněný služebnost vykonávat, nemůže jít o změnu poměrů, která by umožňovala žalovat na zrušení služebnosti. Jestliže však oprávněná osoba, která své právo v důsledku vytvoření takové překážky nemůže vykonávat, neuplatní právo u soudu v promlčecí době, může dojít k promlčení služebnosti (§ 663 odst. 1 o. z.). Sama okolnost, jak často je právo ze služebnosti vykonáváno, není rozhodující, protože promlčí-li se služebnost až po 10 letech nevykonávání, pak oprávněný, který ji v této době využije jen několikrát, jedná pořád v rámci svého práva a nelze mu to klást k tíži jako okolnost umožňující zrušení služebnosti (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ).

15. Poměřením dané věci uvedenými judikatorními závěry je třeba uzavřít, že žaloba není důvodná.

16. Je nepochybné, že od doby zřízení věcného břemene doživotního užívání předmětné nemovitosti došlo ke změně poměrů. Věcné břemeno bylo zřizováno v roce 1994 v souvislosti s darováním většinového podílu žalované a jejího manžela, kteří v té době v předmětné nemovitosti bydleli, zbylému spoluvlastníkovi , tituly před jménem, , Anonymizováno, , jejich synovi. V současné době je oprávněná ze služebnosti pouze žalovaná, neboť , jméno FO, dne , datum, zemřel (osobní věcné břemeno zřízené v jeho prospěch totiž jeho smrtí podle § 151n OZ ve spojení s § 2028 odst. 2 o. z. zaniklo); žalovaná je ve špatném zdravotním stavu a od roku 2020 je umístěna v domově pro seniory (aktuálně v domově , Anonymizováno, ). Žalobci, stávající vlastníci, nabyli předmětné nemovitosti (již zatížené služebností) v únoru 2024 děděním po , tituly před jménem, , jméno FO, , přičemž předmětné nemovitosti nepotřebují a chtějí je prodat.

17. Žalobci se domáhají zrušení služebnosti v podstatě s argumentací, že v důsledku existence služebnosti je zatížená nemovitost neprodejná. Taková argumentace však není z hlediska naplnění zákonných předpokladů pro zrušení služebnosti relevantní, neboť s výkonem práva odpovídajícího věcnému břemenu je vždy pro povinnou osobu spojeno omezení ve výkonu jejích vlastnických práv (tuto okolnost musejí smluvní strany zvažovat při uzavírání smlouvy o zřízení věcného břemene a jejích podmínkách). Taková okolnost pak bez dalšího nemůže založit ani rozpor výkonu práva oprávněné osoby s dobrými mravy (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ).

18. Podle žalobců ztratila služebnost své opodstatnění, neboť žalovaná je od roku 2020 pro svůj špatný zdravotní stav umístěna v domově pro seniory a v zatížené nemovitosti již nebydlí. Ani tyto skutečnosti nejsou podle názoru soudu s to naplnit jak důvody zániku služebnosti podle § 1299 odst. 1 o. z., tak důvody pro její zrušení či omezení podle § 1299 odst. 2 o. z. Z výše uvedené judikatury je totiž patrné, že je ponecháno na vůli osobě oprávněné ze služebnosti, nakolik bude své právo využívat, to ovšem pod sankcí promlčení tohoto práva při jeho nevyužívání po dobu 10 let. Žalovaná své právo ze služebnosti nevyužívá teprve od roku 2020, 10-letá promlčecí doba tedy dosud neuplynula.

19. V řízení bylo prokázáno, že zdravotní stav žalované vyžaduje celodenní péči, nicméně to neznamená, že by nebylo možno tuto péči žalované zajišťovat v předmětné nemovitosti. Nelze pominout, že žalované je vyplácen důchod, který již nyní zcela pokryje náklady na pobyt v domově důchodců , Anonymizováno, , vedle toho je jí vyplácen ještě příspěvek na péči , částka, měsíčně, určený právě k zajištění potřebné pomoci žalované. Uvedené by tak mělo být dostatečné pro zajištění celodenní péče i v předmětných nemovitostech.

20. Nadto podle samotných žalobních tvrzení - a lékařská zpráva tomu nasvědčuje - žalovaná již není delší dobu schopna se rozhodovat (nejspíše je nesvéprávná), v důsledku čehož nelze hovořit o tom, že by se dobrovolně rozhodla k nevyužívání svého práva ze služebnosti. S tím pak souvisí vůbec otázka platnosti smluv uzavíraných s domovy pro seniory (v letech 2020 a 2022); srov. § 581 o. z., který zakládá absolutní neplatnost. S ohledem na podmínky nastavené smlouvou, na základě níž je žalovaná od roku 2022 v domově , Anonymizováno, , není v případě dalšího zhoršení zdravotního stavu žalované vyloučeno ukončení smlouvy ze strany poskytovatele služeb. Žalovaná přitom nemá jinou legální možnost bydlení než v předmětných nemovitostech, když podle tvrzení samotných žalobců žádné nemovitosti nevlastní.

21. Naproti tomu žalobci nepotřebují předmětné nemovitosti k uspokojení vlastních bytových potřeb, pouze chtějí nemovitosti prodat (s odůvodněním, že nemají finance na jejich rekonstrukci). Bez ohledu na to, že pravdivost tvrzení o nedostatku financí poněkud zpochybňuje již sama zjištěná hodnota pozůstalosti po , tituly před jménem, , jméno FO, , nelze pominout, že žalobci nabyli své vlastnictví k předmětným nemovitostem na základě dědění ve stavu, kdy již byly zatíženy předmětnou služebností. Zatížení předmětných nemovitostí služebností nepochybně ovlivňuje jejich cenu, nicméně je nečiní neprodejné. Pokud tedy žalobci nechtějí vynakládat prostředky na opravu, nic jim nebrání nemovitosti zatížené služebností prodat.

22. I kdyby oprávnění z věcného břemene od počátku obývali v předmětných nemovitostech pouze jeden byt, jak je ze strany žalobců uváděno, nezakládá to podle názoru soudu ani důvod pro omezení služebnosti, neboť - jak již bylo naznačeno výše - neužívání práva z věcného břemene může vést pouze k jeho promlčení, což ve svém důsledku vede k účinkům obdobným k zániku služebnosti podle § 1299 odst. 1 o. z. Pokud tedy žalovaná a její manžel nevyužívali svého práva z věcného břemene, resp. služebnosti v celém rozsahu, lze uvažovat o naplnění podmínek promlčení (části) tohoto práva. V takovém případě se lze domáhat určení, že služebnost je promlčena, nikoli však jejího omezení.

23. Smlouvy, jimiž rodiče darují svému dítěti nemovitost, kterou doposud (často výlučně) užívají, se současným zřízením práva doživotního užívání převáděných nemovitostí, jsou v právních vztazích týkajících se převodu nemovitostí poměrně častým jevem. Účelem takových smluv je, aby nabyvatel získal jistotu, že v době do smrti dárce ani v důsledku dědění převáděné nemovitosti nepřejdou na jinou osobu, přičemž dárce má zajištěno užívání nemovitostí v dosavadním rozsahu. Dárci tedy právem očekávají, že po ztrátě jejich vlastnictví se na výkonu jejich dosavadních užívacích práv fakticky nic nezmění a v obvyklém dosavadním užívání převedené nemovitosti budou nerušeně pokračovat. Obdarovaní pak jsou s touto perspektivou omezeného výkonu vlastnického práva srozuměni. Obdobné tomu bylo nepochybně v daném případě, neboť žalovaná se svým manželem darovala svému synovi jak většinový podíl na předmětných nemovitostech, tak ještě i nemovitosti v , Anonymizováno, . Smyslem zřízení věcného břemene v předmětných nemovitostech ve prospěch žalované a jejího manžela nepochybně bylo zajistit jim i po darovaní stávající standard. Kdyby žalovaná svůj podíl na předmětných nemovitostech svému synovi nedarovala, nemusela nyní čelit předmětné žalobě. Situace, kdy žalobci předmětnou nemovitost pro sebe nepotřebují, pouze jí chtějí prodat, nezaloží tak závažný důvod pro to, aby soud služebnost zrušil, byť je žalovaná v současné době umístěna v domově pro seniory. Nelze odhlédnout od toho, že i kdyby ke zrušení služebnosti došlo za náhradu, žalovaná není ve stavu, kdy by byla způsobilá s touto náhradou jakkoli nakládat.

24. Lze shrnout, že od doby zřízení věcného břemene doživotního užívání došlo ke změně poměrů, nicméně ta není podle názoru soudu natolik zásadní, aby odůvodnila zrušení služebnosti, jak vyžaduje ust. § 1299 odst. 2 o. z. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.

25. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též „o. s. ř.“), ve spojení s § 149 odst. 2 o. s. ř. Žalovaná, zastoupená v řízení soudem ustanoveným opatrovníkem z řad advokátů, byla ve věci zcela úspěšná, proto jí náleží plná náhrada nákladů řízení, kterou je třeba zaplatit státu (srov rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ). Protože ke dni vydání rozhodnutí nebyla výše nákladů státu známa, bylo jejich určení ponecháno samostatnému usnesení. Třídenní lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.