16 C 63/2024

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Klárou Obrtlíkovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno s., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 385 822,68 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 369 139,05 Kč s úrokem za období od datum do datum ve výši 22 137,31 Kč, s úrokem 15,4 % ročně z částky 369 139,05 Kč od 1. 8. 2023 do 22. 10. 2023, s úrokem 15 % ročně z částky 369 139,05 Kč od 23. 10. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 369 139,05 Kč od 11. 8. 2023 do zaplacení, dále 14 600 Kč s úrokem za období od 1. 5. 2023 do 31. 7. 2023 ve výši 704,43 Kč, úrokem 18,9 % ročně z částky 14 600 Kč od 1. 8. 2023 do 30. 8. 2023, úrokem 15 % ročně z částky 14 600 Kč od 31. 8. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 600 Kč od 11. 8. 2023 do zaplacení a 2 083,63 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, a to jednak z titulu nevrácení 2 úvěrů, jednak z titulu přečerpání běžného účtu. Tvrdila, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne datum rámcovou smlouvu č. hodnota, na základě níž mu byl aktivován běžný účet č. č. účtu; nedílnou součástí této smlouvy byly dále mj. obchodní podmínky, ceník, pojistné podmínky a přehled cen pojištění. Dne datum uzavřeli účastníci dodatek č. hodnota k rámcové smlouvě, na základě něhož byl žalovanému poskytnut k jeho běžnému účtu kontokorent částka. Úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím tohoto úvěru žalobkyně posuzovala na základě informací poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěr, rovněž pomocí externích a interních databází BRKI, NRKI a informací některých společností skupiny PPF; takto vyšla z příjmu částka uvedeného žalovaným, který ověřila potvrzením o výši příjmu a pracovní smlouvou, podle níž šlo o pracovní poměr na dobu neurčitou, dále z příjmu ostatních členů domácnosti částka, který nijak neověřovala, z výdajů uváděných žalovaným částka na jiné splátky, částka na bydlení, částka na léky, jídlo a dopravu a splátky částka ostatních členů domácnosti, což žalobkyně korigovala expertní analýzou, dle níž činily výdaje domácnosti částka a výdaje žalovaného částka; žalovaný uvedl, že není ženatý, bydlí v družstevním bytě, nemá žádnou vyživovací povinnost. Z důvodu závažného porušení podmínek smlouvy o poskytnutí kontokorentu žalovaným žalobkyně úvěr v souladu s ujednáním ke dni datum zesplatnila; žalovaný od té doby na dluh nic neuhradil, dluží tak částka s úrokem za období od datum do datum ve výši částka; žalobkyně dále nárokuje úrok 18,9 % ročně z částky částka od datum do datum, úrok 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Dne datum uzavřeli účastníci dodatek č. hodnota k rámcové smlouvě, na základě něhož žalovaný požádal žalobkyni o úvěr částka; úvěr č. HU01266925 byl schválen a dne datum vyplacen na běžný účet žalovaného, přičemž v části částka šlo o úvěr poskytnutý k refinancování jiného úvěru žalovaného vůči žalobkyni, což vedlo k snížení původních splátek částka na částka. Úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru žalobkyně posuzovala na základě informací poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěr, rovněž pomocí externích a interních databází BRKI, NRKI a informací některých společností skupiny PPF; žalobkyně vyšla z příjmu žalovaného částka (doloženého výpisem z účtu), který měl žalovaný stále od stejného zaměstnavatele jako v případě kontokorentu, dále z příjmu ostatních členů domácnosti částka, který nijak neověřovala, neboť s nimi do smluvního vztahu nevstupovala, z výdajů uváděných žalovaným částka na jiné splátky, částka na bydlení, částka na léky, jídlo a dopravu a splátky částka ostatních členů domácnosti, což žalobkyně korigovala expertní analýzou, dle níž činily výdaje domácnosti částka a výdaje žalovaného částka; žalovaný uvedl, že není ženatý, bydlí v nájmu, nemá žádnou vyživovací povinnost. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr i s úrokem 15,4 % ročně splácet v měsíčních splátkách po částka počínaje datum (úvěr tak měl být splacen datum). Dodatkem č. hodnota k rámcové smlouvě ze dne datum byla posunuta splatnost ze 14. na 15. den v měsíci, dodatkem č. hodnota k rámcové smlouvě ze dne datum byla posunuta splatnost z 15. dne na 24. den v měsíci, dodatkem č. hodnota k rámcové smlouvě ze dne datum byl dohodnut odklad splátek splatných datum a datum a dodatkem č. hodnota k rámcové smlouvě ze dne datum byl dohodnut odklad splátek splatných datum a datum. Protože od splátky splatné datum nebylo na úvěr nic hrazeno, žalobkyně úvěr dne datum zesplatnila; žalovaný dluží jistinu částka, úrok za období od datum do datum ve výši částka, úrok 15,4 % ročně z částky částka od datum do datum, úrok 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Dále žalovaný dluží žalobkyni částku částka představující nepovolený debet na běžném účtu žalovaného č. č. účtu. K úhradě dluhu z obou úvěrů i z nepovoleného debetu ve stanovené lhůtě byl žalovaný vyzván zesplatňujícím dopisem.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též „o. s. ř.“), když žalobkyně s takovým postupem souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, v důsledku čehož se má za to, že s takovým postupem souhlasí.

4. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaný (jehož totožnost žalobkyně ověřila z řidičského průkazu Slovenské republiky) uzavřel s žalobkyní dne datum rámcovou smlouvu č. hodnota, na základě níž mu byl aktivován běžný účet č. č. účtu; nedílnou součástí této smlouvy byly dále mj. obchodní podmínky, ceník, pojistné podmínky a přehled cen pojištění; účastníci si zvolili, že se jejich vztahy z rámcové smlouvy řídí platným právním řádem České republiky (prokázáno rámcovou smlouvou a kopií řidičského průkazu). Dne datum uzavřeli účastníci dodatek č. hodnota k rámcové smlouvě, na základě něhož se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému k jeho běžnému účtu č. č. účtu kontokorent částka a žalovaný se zavázal za to hradit úrok 18,9 % ročně z vyčerpaného úvěrového limitu; žalovaný se dále zavázal vyčerpaný kontokorentní úvěr splatit nejpozději do jednoho roku od uskutečněného prvního (resp. každého dalšího) čerpání, přičemž splacený úvěr nebo jeho část byl žalovaný oprávněn opětovně čerpat; žalovaný byl rovněž povinen mít na svém běžném účtu kladný měsíční zůstatek dostačující pro úhradu smluvního úroku vypočteného z vyčerpané jistiny úvěru, přičemž v případě porušení této povinnosti byla žalobkyně oprávněna celý poskytnutý úvěr zesplatnit; úvěr byl poskytnut ve formě povoleného debetního zůstatku na běžném účtu žalovaného (prokázáno uvedeným dodatkem a formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím tohoto úvěru žalobkyně posuzovala na základě informací poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěr, rovněž pomocí externích a interních databází BRKI, NRKI a informací některých společností skupiny PPF (zřejmé z uvedených podkladů); takto vyšla z příjmu částka uvedeného žalovaným, který byl doložen potvrzením o výši příjmu ze dne datum a pracovní smlouvou, podle níž šlo o pracovní poměr na dobu neurčitou (prokázáno uvedeným potvrzením a pracovní smlouvou ze dne datum), dále z příjmu ostatních členů domácnosti částka, který nijak neověřovala, z výdajů uváděných žalovaným částka na jiné splátky, částka na bydlení, částka na léky, jídlo a dopravu a splátky částka ostatních členů domácnosti, což žalobkyně korigovala expertní analýzou, dle níž činily výdaje domácnosti částka a výdaje žalovaného částka; žalovaný uvedl, že není ženatý, bydlí v družstevním bytě, nemá žádnou vyživovací povinnost (prokázáno žádostí o úvěr). Podle úvěrové zprávy ze dne datum žalovaný splácel 2 úvěry (jeden z datum, druhý z datum), přičemž měsíční splátky činily celkem částka a zbývalo splatit částka (prokázáno úvěrovou zprávou BRKI). V období od datum do datum měl žalovaný nespecifikované příjmy v dubnu částka, v květnu částka, v červnu částka, vedle toho měl drobnější příjmy od konkrétních subjektů, za celé období bylo připráno na účet celkem částka, odepsáno bylo částka, přičemž počáteční zůstatek činil částka, konečný částka; z výpisu jsou zřejmé pravidelné platby 2 půjček v celkové výši částka; z výpisu z účtu nejsou patrné žádné exekuční příkazy či transakce spojené s hazardem (prokázáno výpisem z účtu za uvedené období). Dne datum uzavřeli účastníci dodatek č. hodnota k rámcové smlouvě, na základě nějž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr částka, který v rozsahu 321 600 soužil ke splacení původních úvěrů poskytnutých žalovanému žalobkyní, a žalovaný se zavázal jej vrátit i s úrokem 15,4 % ročně ve 121 měsíčních splátkách po částka počínaje datum a konče datum, přičemž v případě porušení této povinnosti byla žalobkyně oprávněna celý poskytnutý úvěr zesplatnit (prokázáno uvedeným dodatkem); úvěr č. HU01266925 byl schválen (prokázáno výpisem z účtu). Úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím tohoto úvěru žalobkyně posuzovala na základě informací poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěr, rovněž pomocí externích a interních databází BRKI, NRKI a informací některých společností skupiny PPF (zřejmé z uvedených podkladů); takto vyšla z příjmu částka (doloženého výpisem z účtu), který měl žalovaný stále od stejného zaměstnavatele jako v případě kontokorentu (prokázáno výpisem z účtu a i výše uvedenou pracovní smlouvou), dále z příjmu ostatních členů domácnosti částka, který nijak neověřovala, z výdajů uváděných žalovaným částka na jiné splátky, částka na bydlení, částka na léky, jídlo a dopravu a splátky částka ostatních členů domácnosti, což žalobkyně korigovala expertní analýzou, dle níž činily výdaje domácnosti částka a výdaje žalovaného částka; žalovaný uvedl, že není ženatý, bydlí v nájmu, nemá žádnou vyživovací povinnost (prokázáno žádostí o úvěr). Podle úvěrové zprávy ze dne datum žalovaný splácel 2 splátkové úvěry (jeden z datum, druhý z datum), 1 nesplátkový (úvěrový rámec částka), přičemž 17 žádostí o úvěr bylo odmítnuto; měsíční splátky těchto úvěrů činily celkem částka a zbývalo splatit částka (prokázáno úvěrovou zprávou BRKI). V období od datum do datum měl žalovaný pravidelný příjem od zaměstnavatele v průměrné výši částka, vedle toho měl nespecifikované příjmy ve výši částka v červenci, v srpnu částka a v září částka, za celé období bylo připsáno na účet celkem částka, odepsáno bylo částka, přičemž počáteční zůstatek činil částka, konečný částka; z výpisu z účtu nejsou patrné žádné exekuční příkazy či transakce spojené s hazardem (prokázáno výpisem z účtu za uvedené období). Dodatkem č. hodnota k rámcové smlouvě ze dne datum byla posunuta splatnost ze 14. na 15. den v měsíci, dodatkem č. hodnota k rámcové smlouvě ze dne datum byla posunuta splatnost z 15. dne na 24. den v měsíci, dodatkem č. hodnota k rámcové smlouvě ze dne datum byl dohodnut odklad splátek splatných datum a datum a dodatkem č. hodnota k rámcové smlouvě ze dne datum byl dohodnut odklad splátek splatných datum a datum (prokázáno uvedenými dodatky). Žalovaný nehradil úvěr ani kontokorent dle smluvního ujednání, navíc se na běžném účtu dostal do nepovoleného debetu (prokázáno výpisem z běžného účtu žalovaného i přehledem plateb úvěru a kontokorentu). Žalobkyně z tohoto důvodu žalovaného dopisem ze dne datum vyzvala, aby dluh z úvěru č. HU01266925 ve výši částka, dluh z kontokorentu ve výši částka a dluh na běžném účtu ve výši 2 083,63 do datum zaplatil (prokázáno uvedeným dopisem spolu s údaji o odeslání).

5. Žalovaný je občanem Anonymizováno Anonymizováno, proto se soud zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českého soudu a otázkou rozhodného práva. Soud na daný vztah aplikoval – v souladu s § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém – úpravu obsaženou jednak v nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále též „Brusel I. bis“), a jednak v nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (dále též „Řím I.“), když mezinárodní smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech, vyhlášená pod č. 209/1993 Sb., tuto problematiku neupravuje, a dospěl k závěru, že podle čl. 7 bod 1. písm. b) Brusel I. bis je dána jeho pravomoc i příslušnost k rozhodnutí věci a podle čl. 3 bod 1 Řím I. je rozhodným právem právní řád České republiky, když jde o nároky ze smlouvy o úvěru a bezdůvodného obohacení vzniklého na základě porušení smlouvy o běžném účtu, žalovaný se zdržuje na území České republiky, od datum do datum zde byl hlášen k pobytu i formálně, a účastníci si výslovně ujednali, že se jejich vztahy z rámcové smlouvy řídí platným právním řádem České republiky.

6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2662 o. z., smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

8. Podle § 2665 o. z., ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.

9. Podle § 1751 odst. 1 o. z., část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

10. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

11. Podle § 87. odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dále též „ZSÚ“, ve znění účinném do Anonymizováno 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022 do 31. 12. 2023, dále též „ZSÚ“, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ, ve znění účinném do datum, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že žalobou uplatněný nárok je důvodný.

15. Žalovaný uzavřel s žalobkyní postupně dvě smlouvy o úvěru, konkrétně dne datum smlouvu o úvěru podle § 2665 o. z. ve spojení s § 2395 a násl. o. z. a dne datum smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., jejichž obsah byl dále upraven v obchodních podmínkách podle § 1751 odst. 1 o. z., v obou případech šlo přitom o spotřebitelský úvěr (§ 2 odst. 1 ZSÚ), neboť žalobkyně vystupovala v postavení podnikatele (§ 420 o. z.), zatímco žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.). Žalobkyně byla poskytovatelkou úvěru podle § 3 odst. 1 písm. d) ZSÚ, bylo tedy namístě aplikovat rovněž příslušná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, který klade na poskytovatele úvěru vyšší nároky. Ustanovení § 86 odst. 1 ZSÚ ukládá poskytovateli úvěru povinnost s odbornou péčí (§ 75 ZSÚ) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Porušení této povinnosti je pak sankcionováno absolutní neplatností smlouvy o úvěru (§ 87 odst. 1 ZSÚ); pro úvěr sjednaný podle právní úpravy zákona o spotřebitelském úvěru účinné do 28. 5. 2023 byla absolutní neplatnost dovozena judikaturou (srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, OPR-Finance, C-679/18, či rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne Anonymizováno 8. 10. 2020, č. j. 27 Co 230/2020 – 103). K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout ze své úřední povinnosti.

16. Podle učiněných zjištění má soud za to, že žalobkyně dostála své povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru. Před poskytnutím obou předmětných úvěrů se totiž žalobkyně řádně zabývala příjmy žalovaného, povahu pracovního poměru i výši příjmu si ověřila pracovní smlouvou, potvrzením o příjmu a výpisem z účtu žalovaného. U výdajů žalovaného vyšla z jeho tvrzení, které podrobila svým expertizám, a rovněž je ověřila z výpisu z účtu žalovaného za poslední tři měsíce. V případě úvěru č. HU01266925, který sloužil k refinancování předchozích dvou úvěrů, došlo navíc poskytnutím úvěru ke snížení splátkového zatížení žalovaného z částky částka na částka. Podle názoru soudu tak žalobkyně před poskytnutím obou úvěrů zjišťovala od žalovaného odpovídající skutečnosti, ty řádně ověřovala a správně je i vyhodnotila. Soud se ztotožnil se závěrem žalobkyně, že všechny zjištěné skutečnosti svědčily pro možnost žalovaného oba poskytnuté úvěry řádně splácet (u kontokorentu i s ohledem na jeho charakter a způsob splácení), závěr o absolutní neplatnosti předmětných úvěrových smluv pro jejich rozpor s § 87 odst. 1 ZSOÚ (v obou účinných zněních) není namístě.

17. Protože žalobkyně dostála svým povinnostem z obou smluv o úvěru a úvěr žalovanému poskytla, měl žalovaný povinnost úvěr vrátit i s dohodnutým úrokem. Žalovaný však své povinnosti z úvěrových smluv neplnil řádně a včas, když neplatil dohodnuté splátky, žalobkyně proto v souladu s ujednáním ve smlouvách oba úvěry zesplatnila, a to dopisem ze dne datum. Žalovaný tak žalobkyni dluží jistinu, úrok jdoucí z jednotlivých splátek i z celého zesplatněného dluhu a úrok z prodlení (povinnost zaplatit úrok z prodlení vyplývá z ust. § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z., výši úroků z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž do prodlení se žalovaný dostal den následující po sjednané splatnosti podle § 1958 odst. 1 o. z., resp. po uplynutí stanovené lhůty k plnění u zesplatněné části dluhu dle § 1958 odst. 2 o. z.).

18. Ve vztahu k debetnímu zůstatku na běžném účtu žalovaného soud nárok posoudil jako bezdůvodné obohacení vzniklé na základě plnění bez právního důvodu podle § 2991 odst. 2 o. z., které je žalovaný podle § 2991 odst. 1 vrátit, jak k tomu byl rovněž dopisem ze dne datum žalobkyní vyzván.

19. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě zcela vyhověl.

20. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy zcela úspěšné žalobkyni náleží plná náhrada nákladů řízení. Ty představuje podle § 137 o. s. ř. zaplacený soudní poplatek 15 434 Kč.

21. Třídenní lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.